Úvod > Aktuality > Objevování neznámého aneb místa, kam se nesmělo
Objevování neznámého aneb místa, kam se nesmělo
"> "> "> "> "> "> ">

Objevování neznámého aneb místa, kam se nesmělo

Vydáno 9. srpna 2020 Zážitky
Podobně jako v klášterních knihovnách bývaly skříně plné zakázaných knih, bylo Česko do roku 1989 plné zakázaných míst. Zdaleka nešlo jen o místa podél železné opony, nepřístupné byly i řady hradů a zámků, rozsáhlé lesy v Máchově kraji a dokonce i řada budov v centru Prahy. Kam se za nimi dnes vypravit vám poradí Kudy z nudy.
Řadu dříve nepřístupných míst jste mohli navštívit až po roce 1989, protože předtím ležely v hraničním pásmu. To zasahovalo přibližně 10 až 15 kilometrů od státní hranice směrem do vnitrozemí a spolklo tak celou řadu dnes oblíbených výletních míst.
 

Bismarckova rozhledna

Bismarckova rozhlednaTeprve v roce 2005 zjistili mnozí obyvatelé Chebu, že kousek od města mají rozhlednu. A ne ledajakou! Bismarckova rozhledna, postavená roku 1909 na místě starší dřevěné vyhlídkové věže, byla jednou ze stovek věží a mohyl, postavených na počest německého kancléře Otty von Bismarcka. Leží necelý kilometr od česko-německých hranic, a tak se po druhé světové válce proměnila v pozorovatelnu pohraniční stráže; okolní svět na ni zkrátka zapomněl a vysoké stromy v okolí se postaraly o zbytek. V roce 2005 se Bismarckova rozhledna dočkala rekonstrukce, je přístupná celoročně a zdarma a otvírá se z ní hezký výhled na město Cheb, vodní nádrž Skalku, pásmo Krušných hor i do Německa.

poutní areál Maria LoretoPoprvé se otevřela lidem v říjnu roku 1909, avšak nesklízela jen úspšchy - u českých vlastenců budila nevoli kvůli aktivitám Všeněmecké strany a jejímu pojmenování po Bismarckovi. Věž nese řadu germánských mytologických symbolů. Zajímavé jsou například dveře či runové nápisy a znaky, které uvidíte při stoupání po schodišti uvnitř věže. Stavba byla také využívána k oslavám Bismarckových narozenin a slavnostem slunovratu, a to až do konce 2. světové války. Pak byla od vnějšího světa odříznuta, když se stala součástí "zakázaného pásma".

Podobný osud sdílel i nedaleký poutní areál Maria Loreto ve Starém Hrozňatově, kdysi jedno z nejnavštěvovanějších poutních míst široko daleko. V „péči“ minulého režimu se proměnilo v ruinu, dnes zásluhou starých rodáků, Čechů i Němců, opět vzkvétá.
 

Dobře utajené Podyjí

čížov záterasyDo pohraničního pásma spadalo téměř celé území dnešního národního parku Podyjí. Podívat jste se mohli jen na zámek Vranov nad Dyjí, ale na Hardeggskou vyhlídku, ke zřícenině Nového Hrádku nebo do údolí Dyje se zkrátka nesmělo. Také na vinici Šobes, jednu z nejstarších a nejznámějších viničních tratí v Česku, jezdívali zemědělci jen na zvláštní povolení a nakonec se na ni téměř zapomnělo.

Dnes se sem dostanete buď po takzvané staré Římské cestě z Podmolí nebo z Hnanic. Pohraničníky dlouho připomínaly staré visuté lávky přes řeku, ale v roce 2002 je poškodila povodeň a ty dnešní jsou již moderní. Staré časy ale připomínají například hraniční zátarasy u Čížova anebo bývalé vojenské cvičiště u Mašovic.
 

Kolonáda na Reistně

Ani cestování po Lednicko-valtickém areálu nebylo tak jednoduché jako dnes. Své by o tom mohla vyprávět kolonáda na Reistně, kopci nad Valticemi, z něhož je pěkný výhled široko daleko. Po roce 1945 sloužila pouze jako pozorovatelna pohraničníkům, oprav a zpřístupnění se dočkala teprve po roce 1989.

Na vyhlídkovou střešní terasu se sice podíváte jen v hlavní sezoně, ale výhled je hezký i z míst o pár metrů níž. Jak vypadala ostraha hranic země sevřené v ostnatých drátech vám názorně ukáže blízké Muzeum železné opony.
 

Vojenské prostory, Milovice a Ralsko

milovicePo roce 1989 bylo zrušeno několik vojenských prostorů. Často se na ně vzpomíná v souvislosti se sovětskými vojsky, která je obsadila při invazi v roce 1968, ale například vojenský újezd Mladá s vojenským výcvikovým prostorem Milovice severně od Lysé nad Labem nebo vojenský výcvikový prostor Ralsko u Mimoně vznikly coby vojenská cvičiště ještě za Rakouska-Uherska. Vzpomeňte si na to, až se pojedete podívat třeba do dětského zábavního parku Mirakulum nebo do rezervace divokých koní, zubrů a praturů.

Mezi nepřístupná místa také patřily například zřícenina hradu Ralsko, obří vojenské letiště Hradčany anebo Polomené hory a Hradčanské stěnyjeskyní Psí kostel, romantická oblast vymezená Máchovým jezerem, údolím řeky Ploučnice a silnicí Hradčany–Břehyně.
 

Další zakázaná místa

  • Ačkoli hrad Grabštejn ležel ve zdánlivě bezpečném Trojzemí, tedy v místě, kde se setkávaly hranice Česka, Německa a Polska, po zestátnění v roce 1945 se stal součástí vojenského prostoru. Armáda hrad využívala až do roku 1970, první návštěvníci se sem podívali až v roce 1993.
  • Teprve nedávno Armáda České republiky zrušila vojenský prostor Brdy s výcvikovým prostorem Jince. Znamená to, že můžete vyrazit na výlet tam, kam se desítky let nesmělo a kde čeká nefalšovaná divočina, dobrodružná i romantická. Navíc tu vznikly nové trasy, muzea, stezky nebo půjčovny elektrokol!
  • Tajemným a nepřístupným místem byly i dva velké areály v Praze-Karlíně, Kasárna Karlín a Invalidovna. Obě budovy se nyní postupně otvírají veřejnosti a nabízejí prohlídky a jiné akce.
Replika Železné opony v Bučině u Kvildy

Replika Železné opony v Bučině u Kvildy

Repliku železné opony tvoří zrekonstruovaný hraniční zátaras a další prvky tzv. železné opony. Nachází se nedaleko turistického hraničního přechodu Bučina–Finsterau a je doplněna informační tabulí. Stojí zde od roku 2008.

Mirakulum - výprava do země zábavy i poznání

Mirakulum - výprava do země zábavy i poznání

Zemi plnou her, zábavy, stromů, zvířat a dětské fantazie najdete v Milovicích nad Labem. Jedinečný zábavně-naučný park na ploše 10 hektarů našel inspiraci v tom nejlepším ze světových parků i v nejtajnějších dětských přáních.

Smrčiny – nejzápadnější hory Česka

Smrčiny – nejzápadnější hory Česka

Věděli byste, kde hledat Smrčiny, téměř neznámý kout naší vlasti? Napovíme, že je třeba zaměřit svou po pozornost do nejzápadnějšího cípu republiky, do Ašského výběžku.

Pohraniční zátarasy u Čížova

Pohraniční zátarasy u Čížova

Ostnaté dráty, strážní věže a nástražné systémy podél hranic stále ještě existují, naštěstí již pouze v muzejní podobě. Poslední zbytky železné opony najdete například v hraniční vísce Čížov v Podyjí.

Bývalá obec Knížecí Pláně na Šumavě

Bývalá obec Knížecí Pláně na Šumavě

Zaniklá ves Fürstenhut na Šumavě je působivou připomínkou tragických událostí moderních českých dějin. Knížecí Pláně v blízkosti státní hranice s převážně německým obyvatelstvem čítaly v době svého rozmachu na 60 domů. V 50. letech minulého století byla obec na státní hranici srovnána se zemí.

Vrchol Tok - nejvyšší hora Brdské vrchoviny i Středočeského kraje

Vrchol Tok - nejvyšší hora Brdské vrchoviny i Středočeského kraje

Nejvyšší vrchol Brdské vrchoviny a Středočeského kraje leží vzdušnou čarou 8,4 km severozápadně od Příbrami v Třemošenské vrchovině. Ačkoli je Tok (865 m) nejvyšším středočeským vrcholem, nejedná se o příliš výraznou horu.

Bučina - bývalá nejvýše položená osada na Šumavě

Bučina - bývalá nejvýše položená osada na Šumavě

Bučina je dnes zaniklá osada, která však bývala nejvýše položenou osadou na celé Šumavě (1162 m). Přesto si však jedno prvenství uchovala - jedná se totiž o nejdeštivější šumavské místo, ročně tady spadne 1600 mm srážek.

Brdy - nejvyšší ryze české pohoří v České republice

Brdy - nejvyšší ryze české pohoří v České republice

Brdy - nejvyšší ryze české pohoří u nás, které na vlastní kůži poznalo pronikání člověka do krajiny, období romantické turistiky i období, kdy bylo využito k výcviku vojsk, čímž byly hvozdy zakonzervovány do dnešních dnů. Od ledna 2016 se oblast otevřela veřejnosti.

Stezka železné opony - evropská dálková cyklotrasa Eurovelo 13

Stezka železné opony - evropská dálková cyklotrasa Eurovelo 13

Téměř půlku století rozdělovala Železná opona Evropu na východ a západ. V současnosti se všech 16 evropských států podél této linie podílí na budování jedinečné trasy pro cyklisty i pěší. Česká část vede od Aše jižní hranicí s Německem a Rakouskem až k soutoku Dyje a Moravy pod obcí Lanžhot.

Národní park Šumava – zelené srdce Evropy

Národní park Šumava – zelené srdce Evropy

Šumava je lákavým cílem pro ty, kteří hledají majestát a velebnost přírody, fyzické i psychické zotavení. Na území NP se nachází 7 obcí (Srní, Kvilda, Horská Kvilda, Modrava, Stožec, České Žleby a Prášily) a několik menších osad (Filipova Huť, Dobrá, Jelení).

Klostermannova rozhledna na Javorníku u Vacova

Klostermannova rozhledna na Javorníku u Vacova

Vrch Javorník byl oblíbeným místem spisovatele Karla Klostermanna, který měl rád jeho tehdy hluboké lesy a samoty. Kamenná rozhledna, postavená roku 1938, poskytuje překrásné výhledy na šumavské hory i do vnitrozemí.

Vinařská stezka Lampelberg - Šobes

Vinařská stezka Lampelberg - Šobes

Vinný hrádek a vinici Lampelberg a vinici Šobes spojuje téměř osmnáct kilometrů dlouhá naučná stezka. Vydejte se do krajiny, která byla po dlouhou dobu uzavřená za železnou oponou.

Kolonáda Reistna u Valtic

Kolonáda Reistna u Valtic

Nad Valticemi se tyčí monumentální klasicistní stavba kolonády Reistna. Kolonáda představuje památník, který nechal postavit Josef I. z Lichtenštejna pro vzpomínku na své zesnulé předky – otce Františka Josefa I. a na bratry Aloise I. Josefa a Filipa Josefa.

Bismarckova rozhledna u Chebu

Bismarckova rozhledna u Chebu

Jednou ze tří českých věží, které se stavěly na počest německého kancléře Otto von Bismarcka, je Bismarckova rozhledna na Zelené hoře u Chebu. Rozhledna byla slavnostně otevřena v roce 1909 a patřila k tajnostem Železné opony - stála totiž v hraničním zakázaném pásmu.

Kurzova rozhledna na Čerchově

Kurzova rozhledna na Čerchově

Nejvyšším vrcholem Českého lesa a zároveň neodmyslitelným symbolem krajiny v okolí Domažlic je Čerchov (1042 m n. m.). Vydat se sem můžete na kole i pěšky.

Vinice Šobes - jedna z nejstarších a nejlepších evropských vinic

Vinice Šobes - jedna z nejstarších a nejlepších evropských vinic

Na úbočí skalního ostrohu v meandru řeky Dyje leží vinice, odborníky řazená mezi deset nejkvalitnějších evropských vinařských poloh. V letních měsících můžete přímo na vinici ochutnat místní vína.

Rozhledna Poledník - pohled na Šumavu shora

Rozhledna Poledník - pohled na Šumavu shora

Rozhledna Poledník je v roce 2020 uzavřena. Oblíbené místo dalekých výhledů je v havarijním stavu a čeká jej rekonstrukce.

Muzeum Pohraniční stráže v Rozvadově - poznejte život pohraničníků na vlastní kůži

Muzeum Pohraniční stráže v Rozvadově - poznejte život pohraničníků na vlastní kůži

Jak žili ti, kteří obývali nízké domky? Jaký byl jejich všední den? Jak prožívali odloučení od svých rodin? Co všechno museli umět a znát? To vše se dozvíte v Muzeum Pohraniční stráže, které spravuje Klub vojenské historie bPS Hraničář a snaží se tyto staré vzpomínky oživit.

Mezinárodní vojenský hřbitov v Milovicích

Mezinárodní vojenský hřbitov v Milovicích

Vojenský hřbitov v Milovicích na Nymbursku se nachází na jihu místní části Mladá v ulici Italská. Má rozlohu přibližně 7500 m².

Invalidovna v Karlíně

Invalidovna v Karlíně

Karlínská Invalidovna je jednou z nejstarších staveb této pražské městské části. Pro potřeby válečných veteránů ji začal stavět hrabě Petr Strozzi. Základní kámen Invalidovny byl položen za osobní účasti císaře Karla VI. dne 15. srpna 1732.

Rezervace divokých koní, zubrů a praturů v Milovicích

Rezervace divokých koní, zubrů a praturů v Milovicích

V bývalém vojenském prostoru Milovice-Mladá vzniká nestátní rezervace divokých koní, zubrů a praturů, kteří zde spásáním vzácných stepí a zbytků bohatých luk pomohou zachovat křehkou biodiverzitu a zabrání tak zarůstání biologicky cenných lokalit.

Atom Muzeum Brdy - unikátní podzemní pevnost s expozicí jaderného zbrojení

Atom Muzeum Brdy - unikátní podzemní pevnost s expozicí jaderného zbrojení

Atom Muzeum Javor 51 je unikátní muzeum jaderného zbrojení, které naleznete v podzemním bunkru mezi vesnicemi Míšov a Borovno v Brdech. Na prohlídku můžete přijít od dubna do konce listopadu.

Muzeum železné opony v Rozvadově

Muzeum železné opony v Rozvadově

V budově bývalé celnice v Rozvadově najdete nové muzeum železné opony, které dokumentuje na stovkách exponátů, tisícovce dobových fotografií a celé řady kopiích důležitých historických dokumentů dějinný vývoj země od konce I. světové války.

Skanzen ochrany státní hranice a železné opony Nové Hrady

Skanzen ochrany státní hranice a železné opony Nové Hrady

V roce 2013 byl v těsné blízkosti bývalé celnice na hraničním přechodu Nové Hrady - Pyhrabruck vybudován skanzen ochrany státní hranice, který je součástí Novohradského muzea. Základ skanzenu tvoří exponáty z bývalého soukromého pohraničního skanzenu v Borovanech, který vybudoval pan Radomil Marek.

Loreta Starý Hrozňatov - poutní areál Maria Loreto

Loreta Starý Hrozňatov - poutní areál Maria Loreto

Na kopci nad Starým Hrozňatovem asi 5 km od Chebu stojí pozoruhodný areál Lorety s poutním kostelem sv. Ducha, jedno z nejnavštěvovanějších poutních míst v Čechách i v Německu - Maria Loreto.

Národní park Podyjí - pestrá mozaika skalních stěn

Národní park Podyjí - pestrá mozaika skalních stěn

Ukázkou výjimečně zachovalého říčního údolí v bohatě zalesněné krajině jihozápadní Moravy je Národní park Podyjí, vedoucí podél 40 km dlouhého údolí řeky Dyje mezi Vranovem nad Dyjí a Znojmem. Na rakouské straně navazuje na park Nationalpark Thayatal.

Kasárna Karlín

Kasárna Karlín

Kasárna Karlín jsou obřím komplexem dvou historických budov v centru metropole, kde do roku 2008 sídlily některé složky armády a cizinecké policie. Téměř deset let hledal opuštěný areál své využití.

Jezerní slať s vyhlídkovou věží v národním parku Šumava

Jezerní slať s vyhlídkovou věží v národním parku Šumava

Jezerní slať patří mezi vrchovištní rašeliniště ležící na náhorní plošině Šumavských plání mezi osadami Kvildou a Horskou Kvildou. Průměrná hloubka rašeliny je 2,5 m, nejvyšší mocnost 7,6 m je v severozápadní neporušené části.

Poutní místo Křížový vrch u Stodu

Poutní místo Křížový vrch u Stodu

Křížový vrch (487 m n. m.), odedávna zvaný též Vrabina, byl od roku 1234 majetkem chotěšovského kláštera. Od roku 1739 stojí na vrcholu dřevěný kříž, který byl v letech 1747-1755 nahrazen poutním kostelíkem a po zrušení kláštera roku 1804 byl zbořen.