ÚvodAktualityObjevování neznámého aneb místa, kam se dlouho nesmělo
Příroda

Objevování neznámého aneb místa, kam se dlouho nesmělo

  • 6. srpna 2023
Poslechněte si audio verzi článku
Podobně jako v klášterních knihovnách bývaly skříně plné zakázaných knih, bylo Česko do roku 1989 plné zakázaných míst. Zdaleka nešlo jen o místa podél železné opony, nepřístupná byla řada památek, rozsáhlé lesy v Máchově kraji a dokonce i několik budov v centru Prahy. Kam se za nimi dnes vypravit vám poradí Kudy z nudy.
Řadu dříve nepřístupných míst jste mohli navštívit až po roce 1989, protože předtím ležely v hraničním pásmu. To zasahovalo přibližně 10 až 15 kilometrů od státní hranice směrem do vnitrozemí a spolklo tak celou řadu dnes oblíbených výletních míst.
 

Bismarckova rozhledna

Bismarckova rozhlednaTeprve v roce 2005 zjistili mnozí obyvatelé Chebu, že kousek od města mají rozhlednu. A ne ledajakou! Bismarckova rozhledna, postavená roku 1909 na místě starší dřevěné vyhlídkové věže, byla jednou ze stovek věží a mohyl, postavených na počest německého kancléře Otty von Bismarcka. Leží necelý kilometr od česko-německých hranic, a tak se po druhé světové válce proměnila v pozorovatelnu pohraniční stráže; okolní svět na ni zkrátka zapomněl a vysoké stromy v okolí se postaraly o zbytek. V roce 2005 se Bismarckova rozhledna dočkala rekonstrukce, je přístupná celoročně a zdarma a otvírá se z ní hezký výhled na město Cheb, vodní nádrž Skalku, pásmo Krušných hor i do Německa.

poutní areál Maria LoretoPoprvé se otevřela lidem v říjnu roku 1909, avšak nesklízela jen úspěchy – u českých vlastenců budila nevoli kvůli aktivitám Všeněmecké strany a jejímu pojmenování po Bismarckovi. Věž nese řadu germánských mytologických symbolů. Zajímavé jsou například dveře či runové nápisy a znaky, které uvidíte při stoupání po schodišti uvnitř věže. Stavba byla také využívána k oslavám Bismarckových narozenin a slavnostem slunovratu, a to až do konce 2. světové války. Pak byla od vnějšího světa odříznuta, když se stala součástí "zakázaného pásma".

Podobný osud sdílel i nedaleký poutní areál Maria Loreto ve Starém Hrozňatově, kdysi jedno z nejnavštěvovanějších poutních míst široko daleko. V „péči“ minulého režimu se proměnilo v ruinu, dnes zásluhou starých rodáků, Čechů i Němců, opět vzkvétá.
 

Dobře utajené Podyjí

čížov záterasyDo pohraničního pásma spadalo téměř celé území dnešního národního parku Podyjí. Podívat jste se mohli jen na zámek Vranov nad Dyjí, ale na Hardeggskou vyhlídku, ke zřícenině Nového Hrádku nebo do údolí Dyje se zkrátka nesmělo. Také na vinici Šobes, jednu z nejstarších a nejznámějších viničních tratí v Česku, jezdívali zemědělci jen na zvláštní povolení a nakonec se na ni téměř zapomnělo.

visuté lávky podyjíDnes se sem dostanete buď po takzvané staré Římské cestě z Podmolí nebo z Hnanic. Staré časy dosud připomínají například fragmenty hraničních zátarasů u Čížova anebo bývalé vojenské cvičiště u Mašovic.

Další zajímavostí jsou houpací mosty nad řekou Dyjí, pozůstatek po pohraničnících z komunistické éry. Metoda ostrahy hranice i samotná konstrukce mostů jsou dílem sovětských inženýrů.V roce 2002 je poškodila povodeň, ty dnešní jsou již moderní.
 

Kolonáda na Reistně

Ani cestování po Lednicko-valtickém areálu nebylo tak jednoduché jako dnes. Své by o tom mohla vyprávět kolonáda na Reistně, kopci nad Valticemi, z něhož je pěkný výhled široko daleko. Po roce 1945 sloužila pouze jako pozorovatelna pohraničníkům, oprav a zpřístupnění se dočkala teprve po roce 1989.

Na vyhlídkovou střešní terasu se sice podíváte jen v hlavní sezoně, ale výhled je hezký i z míst o pár metrů níž. Jak vypadala ostraha hranic země sevřené v ostnatých drátech vám názorně ukáže blízké Muzeum železné opony.
 

Vojenské prostory, Milovice a Ralsko

milovicePo roce 1989 bylo zrušeno několik vojenských prostorů. Často se na ně vzpomíná v souvislosti se sovětskými vojsky, která je obsadila při invazi v roce 1968, ale například vojenský újezd Mladá s vojenským výcvikovým prostorem Milovice severně od Lysé nad Labem nebo vojenský výcvikový prostor Ralsko u Mimoně vznikly coby vojenská cvičiště ještě za Rakouska-Uherska. Vzpomeňte si na to, až se pojedete podívat třeba do dětského zábavního parku Mirakulum nebo do rezervace divokých koní, zubrů a praturů.

Mezi nepřístupná místa také patřily například zřícenina hradu Ralsko, obří vojenské letiště Hradčany anebo Polomené hory a Hradčanské stěnyjeskyní Psí kostel, romantická oblast vymezená Máchovým jezerem, údolím řeky Ploučnice a silnicí Hradčany–Břehyně.
 

Zakázaná místa Šumavy

jezero lakaŠumava patřila za minulé éry k neprostupným místům a na mnohé dnes oblíbené turistické cíle bylo možné běžnému člověku pohlédnout až po roce 1989. Tak například obce jako Bučina nebo Knížecí Pláně byly srovnány se zemí, zapovězeno bylo Prášilské jezero, jezero Laka i Plešné jezero. Všechna tato místa ležela v pohraničním pásmu a turisté k nim nesměli.

Dalším přísně střeženým místem byl Poledník, kde na konci 60. let 20. století vznikl areál, který sloužil armádě jako základna pro sledování leteckého a pozemního provozu v sousedním Německu a jako odposlechová stanice a rušička televizního i radiového signálu vysílačů umístěných za našimi hranicemi.

hora PlechýTaké na horské túry po pohraničním hřbenu měli lidé na dlouhou dobu zapomenout. Zapovězena byla druhá strana Lipenského jezera, hora Smrčina, Plechý, Třístoličník, Nové Údolí, okolí Strážného, Březník, okolí Prášil a symbolem rozděleného světa se stala Železná Ruda. Tady končila železniční trať; nádražní budova v Alžbětíně, kterou prochází státní hranice, byla legendou, o níž se sice vědělo, ale dostal se sem jen málokdo. Dnes je zde Evropské informační centrum Šumavy a vlaky zde opět jezdí na obě strany.
 

Znovu objevené Brdy

Tok BrdyJeště déle než Šumava byly před turisty uzavřené Brdy. V roce 1926 byl na území středních Brd zřízen vojenský výcvikový prostor, který se v roce 1950 stal vojenským újezdem s výcvikovým prostorem Jince. Tím byla zdejší příroda na 65 let téměř zakonzervována. Až v roce 2007 byly veřejnosti o víkendech a svátcích zpřístupněny některé okrajové části vojenského újezdu, který k 1. 1. 2016 přestal de facto existovat (až na malé části) a jeho území se spolu s přilehlými přírodně zajímavými oblastmi stalo Chráněnou krajinnou oblastí. Za několik let své existence doznala CHKO Brdy mnoho změn – bylo zde vyznačeno mnoho stovek kilometrů tras pro pěší a cyklisty, o prázdninách a víkendech zajíždějí k Brdům turistické autobusy z Prahy, Plzně a Příbrami (na Orlov a Míšov), vznikla zde muzea a expozice zdejší přírody. Nechybí ani zajímavé naučné stezky.
 

Další zakázaná místa

  • Ačkoli hrad Grabštejn ležel ve zdánlivě bezpečném Trojzemí, tedy v místě, kde se setkávaly hranice Česka, Německa a Polska, po zestátnění v roce 1945 se stal součástí vojenského prostoru. Armáda hrad využívala až do roku 1970, první návštěvníci se sem podívali až v roce 1993.
  • Nejvyšším vrcholem Českého lesa a zároveň neodmyslitelným symbolem krajiny v okolí Domažlic je Čerchov (1042 m n. m.). V roce 1950 vrchol Čerchova obsadila vojska pohraniční stráže, která na něj ani do jeho blízkosti nepustila nikoho až do roku 1989.
  • Tajemným a nepřístupným místem byly i dva velké areály v Praze-Karlíně, Kasárna Karlín a Invalidovna. Obě budovy se nyní postupně otvírají veřejnosti a nabízejí prohlídky a jiné akce.
Rozhledna Poledník – pohled na Šumavu shora Příroda

Rozhledna Poledník – pohled na Šumavu shora

Krásný výhled na českou i německou část Šumavy vám za pěkného počasí poskytne rozhledna Poledník, nedaleko od Prášil. Vydejte se v turistické sezóně poznat jeden z nejkrásnějších výhledů Šumavy a shlédněte vrchy jako Ostrý, Pancíř, ale i Plechý, Trojmeznou či Javorník.

Jezero Laka – nejmenší a nejvýše položené šumavské jezero Příroda

Jezero Laka – nejmenší a nejvýše položené šumavské jezero

Nejmenší a nejvýše položené jezero české části Šumavy bylo na dlouhou dobu veřejnosti nepřístupné. O to víc se vyplatí se k tomuto krásnému jezeru ledovcového původu podívat.

Lávka pod Šobesem a visuté lávky přes řeku Dyji Památky

Lávka pod Šobesem a visuté lávky přes řeku Dyji

Houpací mosty nad řekou Dyjí jsou pozůstatkem po pohraničnících z komunistické éry. Metoda ostrahy hranice i samotná konstrukce mostů jsou dílem sovětských inženýrů.

Mirakulum – výprava do země zábavy i poznání v Milovicích Zážitky

Mirakulum – výprava do země zábavy i poznání v Milovicích

Zemi plnou her, zábavy, stromů, zvířat a dětské fantazie najdete v Milovicích nad Labem. Jedinečný zábavně-naučný park na ploše 12 hektarů našel inspiraci v tom nejlepším ze světových parků i v nejtajnějších dětských přáních.

Národní park Šumava – zelené srdce Evropy Příroda

Národní park Šumava – zelené srdce Evropy

Šumava je lákavým cílem pro ty, kteří hledají majestát a velebnost přírody, fyzické i psychické zotavení. Na území NP se nachází 7 obcí (Srní, Kvilda, Horská Kvilda, Modrava, Stožec, České Žleby a Prášily) a několik menších osad (Filipova Huť, Dobrá, Jelení).

Bývalá obec Knížecí Pláně na Šumavě Památky

Bývalá obec Knížecí Pláně na Šumavě

Zaniklá ves Fürstenhut na Šumavě je působivou připomínkou tragických událostí moderních českých dějin. Knížecí Pláně v blízkosti státní hranice s převážně německým obyvatelstvem čítaly v době svého rozmachu na 60 domů. V 50. letech minulého století byla obec na státní hranici srovnána se zemí.

Jezerní slať s vyhlídkovou věží v národním parku Šumava Příroda

Jezerní slať s vyhlídkovou věží v národním parku Šumava

Jezerní slať patří mezi vrchovištní rašeliniště ležící na náhorní plošině Šumavských plání mezi osadami Kvildou a Horskou Kvildou. Průměrná hloubka rašeliny je 2,5 m, nejvyšší mocnost 7,6 m je v severozápadní neporušené části.

Bismarckova rozhledna u Chebu Příroda

Bismarckova rozhledna u Chebu

Jednou ze tří českých věží, které se stavěly na počest německého kancléře Otto von Bismarcka, je Bismarckova rozhledna na Zelené hoře u Chebu. Rozhledna byla slavnostně otevřena v roce 1909 a patřila k tajnostem Železné opony – stála totiž v hraničním zakázaném pásmu.

Vinice Šobes – jedna z nejstarších a nejlepších evropských vinic Letní sporty

Vinice Šobes – jedna z nejstarších a nejlepších evropských vinic

Na úbočí skalního ostrohu v meandru řeky Dyje leží vinice, odborníky řazená mezi deset nejkvalitnějších evropských vinařských poloh. Od dubna do září můžete přímo na vinici ochutnat šobeská vína z produkce Znovínu Znojmo.

Vrchol Tok – nejvyšší hora Brdské vrchoviny i Středočeského kraje Příroda

Vrchol Tok – nejvyšší hora Brdské vrchoviny i Středočeského kraje

Nejvyšší vrchol Brdské vrchoviny a Středočeského kraje leží vzdušnou čarou 8,4 km severozápadně od Příbrami v Třemošenské vrchovině. Ačkoli je Tok (865 m) nejvyšším středočeským vrcholem, nejedná se o příliš výraznou horu.

Stezka železné opony – evropská dálková cyklotrasa Eurovelo 13 Letní sporty

Stezka železné opony – evropská dálková cyklotrasa Eurovelo 13

Téměř půlku století rozdělovala Železná opona Evropu na východ a západ. V současnosti se všech 20 evropských států podél této linie podílí na budování jedinečné trasy pro cyklisty i pěší. Česká část vede od Aše jižní hranicí s Německem a Rakouskem až k soutoku Dyje a Moravy pod obcí Lanžhot.

Chráněná krajinná oblast Český les Příroda

Chráněná krajinná oblast Český les

Český les tvoří pohraniční pohoří od domažlické části Českého lesa po Dyleňský les. Je geomorfologickým pokračováním Šumavy. Na území Českého lesa byla v roce 2005 zřízena CHKO Český les, dále je zde několik menších chráněných území.

Klostermannova rozhledna na Javorníku u Vacova Příroda

Klostermannova rozhledna na Javorníku u Vacova

Vrch Javorník byl oblíbeným místem spisovatele Karla Klostermanna, který měl rád jeho tehdy hluboké lesy a samoty. Kamenná rozhledna, postavená roku 1938, poskytuje překrásné výhledy na šumavské hory i do vnitrozemí.

Loreta Starý Hrozňatov – poutní areál Maria Loreto Památky

Loreta Starý Hrozňatov – poutní areál Maria Loreto

Na kopci nad Starým Hrozňatovem asi 5 km od Chebu stojí pozoruhodný areál Lorety s poutním kostelem sv. Ducha, jedno z nejnavštěvovanějších poutních míst v Čechách i v Německu – Maria Loreto.

Kolonáda Reistna u Valtic Památky

Kolonáda Reistna u Valtic

Nad Valticemi se tyčí monumentální klasicistní stavba kolonády Reistna. Kolonáda představuje památník, který nechal postavit Josef I. z Lichtenštejna pro vzpomínku na své zesnulé předky – otce Františka Josefa I. a na bratry Aloise I. Josefa a Filipa Josefa.

Kasárna Karlín – uzavřeno Kultura

Kasárna Karlín – uzavřeno

Kasárna Karlín jsou obřím komplexem dvou historických budov v centru metropole, kde do roku 2008 sídlily některé složky armády a cizinecké policie. Téměř deset let hledal opuštěný areál své využití. Nyní se o areál stará a postupně jej renovuje kulturní spolek Pražské centrum.

Národní park Podyjí – pestrá mozaika skalních stěn Příroda

Národní park Podyjí – pestrá mozaika skalních stěn

Ukázkou výjimečně zachovalého říčního údolí v bohatě zalesněné krajině jihozápadní Moravy je Národní park Podyjí, vedoucí podél 40 km dlouhého údolí řeky Dyje mezi Vranovem nad Dyjí a Znojmem. Na rakouské straně navazuje na park Nationalpark Thayatal.

Kurzova rozhledna na Čerchově Příroda

Kurzova rozhledna na Čerchově

Nejvyšším vrcholem Českého lesa a zároveň neodmyslitelným symbolem krajiny v okolí Domažlic je Čerchov (1042 m n. m.). Vydat se sem můžete na kole i pěšky. Areál v okolí kamenné Kurzovy rozhledny prochází postupnou revitalizací.

Pohraniční zátarasy u Čížova Památky

Pohraniční zátarasy u Čížova

Ostnaté dráty, strážní věže a nástražné systémy podél hranic stále ještě existují, naštěstí již pouze v muzejní podobě. Poslední zbytky železné opony najdete například v hraniční vísce Čížov v Podyjí.

Rezervace divokých koní, zubrů a praturů v Milovicích Příroda

Rezervace divokých koní, zubrů a praturů v Milovicích

V bývalém vojenském prostoru Milovice-Mladá vzniká nestátní rezervace divokých koní, zubrů a praturů, kteří zde spásáním vzácných stepí a zbytků bohatých luk pomohou zachovat křehkou biodiverzitu a zabrání tak zarůstání biologicky cenných lokalit.

Poutní místo Křížový vrch u Stodu Památky

Poutní místo Křížový vrch u Stodu

Křížový vrch (487 m n. m.), odedávna zvaný též Vrabina, byl od roku 1234 majetkem chotěšovského kláštera. Od roku 1739 stojí na vrcholu dřevěný kříž, který byl v letech 1747-1755 nahrazen poutním kostelíkem a po zrušení kláštera roku 1804 byl zbořen.

Mezinárodní vojenský hřbitov v Milovicích Kultura

Mezinárodní vojenský hřbitov v Milovicích

Vojenský hřbitov v Milovicích na Nymbursku se nachází na jihu místní části Mladá v ulici Italská. Má rozlohu přibližně 7500 m².

Replika Železné opony v Bučině u Kvildy Památky

Replika Železné opony v Bučině u Kvildy

Repliku železné opony tvoří zrekonstruovaný hraniční zátaras a další prvky tzv. železné opony. Nachází se nedaleko turistického hraničního přechodu Bučina–Finsterau a je doplněna informační tabulí. Stojí zde od roku 2008.

Skanzen ochrany státní hranice a železné opony Nové Hrady Památky

Skanzen ochrany státní hranice a železné opony Nové Hrady

V roce 2013 byl v těsné blízkosti bývalé celnice na hraničním přechodu Nové Hrady – Pyhrabruck vybudován skanzen ochrany státní hranice, který je součástí Novohradského muzea. Základ skanzenu tvoří exponáty z bývalého soukromého pohraničního skanzenu v Borovanech, který vybudoval pan Radomil Marek.

Muzeum železné opony v Rozvadově Kultura

Muzeum železné opony v Rozvadově

V budově bývalé celnice v Rozvadově najdete nové muzeum železné opony, které dokumentuje na stovkách exponátů, tisícovce dobových fotografií a celé řady kopiích důležitých historických dokumentů dějinný vývoj země od konce I. světové války.

Hraniční hora Třístoličník – bájné trůny tří králů Příroda

Hraniční hora Třístoličník – bájné trůny tří králů

Třístoličník (1311 m) je jedním z nejvýznamnějších a nejnavštěvovanějších vrcholů Šumavy s bizardními skalními útvary. Vede přes něj státní hranice mezi Českem a Německem. Na vrcholku je na skalní vyvýšenině vybudováno vyhlídkové místo s dalekým rozhledy.

Plešné jezero – nejširší ledovcové jezero české části Šumavy Příroda

Plešné jezero – nejširší ledovcové jezero české části Šumavy

Páté velké jezero na české straně Šumavy je pojmenováno podle hory Plechý, pod kterou leží v nadmořské výšce 1089 m. Vzniklo po ústupu ledovce, který za sebou zanechal 40metrovou čelní morénu a impozantní jezerní stěnu vysokou 250 metrů.

Vinařská stezka Lampelberg – Šobes Příroda

Vinařská stezka Lampelberg – Šobes

Vinný hrádek a vinici Lampelberg a vinici Šobes spojuje téměř osmnáct kilometrů dlouhá naučná stezka. Vydejte se do krajiny, která byla po dlouhou dobu uzavřená za železnou oponou.

Brdy – nejvyšší ryze české pohoří v České republice Příroda

Brdy – nejvyšší ryze české pohoří v České republice

Brdy – nejvyšší ryze české pohoří u nás, se nachází v jihozápadní části Středočeského kraje. Od roku 1926 do ledna 2016 byla tato oblast vojenským újezdem, čímž si uchovala ráz divoké neosídlené krajiny. Nyní je tento přírodní areál o rozloze 380 km² chráněnou krajinnou oblastí.

Bučina – bývalá nejvýše položená osada na Šumavě Památky

Bučina – bývalá nejvýše položená osada na Šumavě

Bučina je dnes zaniklá osada, která však bývala nejvýše položenou osadou na celé Šumavě (1162 m). Přesto si však jedno prvenství uchovala – jedná se totiž o nejdeštivější šumavské místo, ročně tady spadne 1600 mm srážek.

Muzeum Pohraniční stráže v Rozvadově – poznejte život pohraničníků na vlastní kůži Památky

Muzeum Pohraniční stráže v Rozvadově – poznejte život pohraničníků na vlastní kůži

Jak žili ti, kteří obývali nízké domky? Jaký byl jejich všední den? Jak prožívali odloučení od svých rodin? Co všechno museli umět a znát? To vše se dozvíte v Muzeum Pohraniční stráže, které spravuje Klub vojenské historie bPS Hraničář a snaží se tyto staré vzpomínky oživit.

Smrčiny – nejzápadnější hory Česka Příroda

Smrčiny – nejzápadnější hory Česka

Věděli byste, kde hledat Smrčiny, téměř neznámý kout naší vlasti? Napovíme, že je třeba zaměřit svou po pozornost do nejzápadnějšího cípu republiky, do Ašského výběžku.

Invalidovna v Karlíně Památky

Invalidovna v Karlíně

Karlínská Invalidovna je jednou z nejstarších staveb této pražské městské části. Pro potřeby válečných veteránů ji začal stavět hrabě Petr Strozzi. Základní kámen Invalidovny byl položen za osobní účasti císaře Karla VI. dne 15. srpna 1732.

Nádraží Železná Ruda-Alžbětín – jediné nádraží v ČR, které patří dvěma státům Památky

Nádraží Železná Ruda-Alžbětín – jediné nádraží v ČR, které patří dvěma státům

Budova vlakového nádraží leží na hranici Česka a Německa. Před rokem 1989 bylo možné dojet jen do Železné Rudy – města. Do Alžbětína na pilu se dostali pouze nákladní vlaky a lidé s povolením. Znovuobnovená budova začala sloužit opět po revoluci. Od roku 2012 je zde evropské informační centrum.

Další aktuality

Znáte naše Chráněné krajinné oblasti?

V České republice najdete 26 chráněných krajinných oblastí, které mají za úkol udržovat rozsáhlá území s harmonicky vytvářenou krajinou. Krásná, nenarušená příroda slibuje poklidnou dovolenou s možností výletů a dalších aktivit. Inspirujte se našimi tipy a vyrazte na výlet do přírody. Nejnovější CHKO se v roce 2016 staly Brdy. Do konce roku 2024 by měla vzniknout sedmadvacátá, a to Chráněná krajinná oblast Soutok.
22. červenec 2024 9:50
Příroda

Včelí a mravenčí výlety: naučné stezky, medové zážitky, včelíny a kuriozity

Využijte letní dny k výletům za drobnými nenápadnými pomocníky, o kterých často ani nevíme. S portálem Kudy z nudy se podíváte do lesů plných mravenišť, do skutečných i hodně zvětšených úlů, kde se můžete vžít do role pilných včelek, do včelařských muzeí a jednoho úžasného včelína.
20. červenec 2024 9:00
Příroda

100 přírodních zajímavostí, které musíte vidět

Česká republika má mnoho přírodních krás. S trochou nadsázky lze říci, že se u nás dá najít všechno: od horské krajiny přes lesotundru, step, mokřady a rašeliniště, slaniska s dozvuky vulkanické činnosti, vyhaslé sopečné útvary, rozmanitá skalní města, ledovcová jezera ale i několik malých „pouští“, tzv. písečných přesypů. Pojďte tato místa objevit i vy! Portál Kudy z nudy vám poradí, kam se vydat na zajímavý výlet do přírody.
20. červenec 2024 8:40
Příroda

Letní hvězdná obloha: co lze spatřit na přelomu července a srpna?

Co nabízí letní obloha na přelomu července a srpna? Tak třeba dobře patrnou Mléčnou dráhu, padající hvězdy Perseidy, jasný Saturn a světlo zvířetníku. Vyhlédněte v noci nebo k ránu na oblohu. Jasné dny bez bouřek slibují ideální pozorovací podmínky!
18. červenec 2024 16:00
Příroda

I hadi mají své dny – oslavte jejich mezinárodní den návštěvou zoo nebo výletem do přírody

Na 16. července připadá Mezinárodní den hadů. Pro některé z lidí jsou tito plazi nejkrásnějším zvířetem, v mnohých však vyvolávají strach, odpor nebo respekt. Přitom se jedná o úžasné tvory, kteří si zaslouží naši pozornost a ochranu. Setkat se s nimi můžete v zoologických zahradách, ale i soukromých zařízeních, která se věnují nejen jejich chovu, ale také osvětě a ochraně. Pokud patříte do té druhé skupiny, zkuste alespoň jeden den v roce dát hadům šanci, poznat jejich zajímavé dovednosti a způsob života.
16. červenec 2024 12:00
Příroda

Oslavte Mezinárodní den Měsíce: tipy, kde pozorovat měsíc

Každý rok se okolo 20. července na celém světě slaví Mezinárodní den Měsíce. Mnohé hvězdárny čekají na příhodný okamžik, aby mohly návštěvníkům zprostředkovat pohled na Měsíc hvězdářským dalekohledem, na dalším místech se pak konají nejrůznější přednášky a jiné vědecké a vzdělávací akce. Mezinárodní den Měsíce připomíná americkou kosmickou misi Apollo 11 a "Malý krok pro člověka, ale velký krok pro lidstvo", který se uskutečnil dvacátého července 1969.
15. červenec 2024 10:00
Příroda

Noční oblohu začnou stejně jako každý rok rozsvěcet padající hvězdy Perseidy

Perseidy – meteorický roj nazývaný Slzy svatého Vavřince, jsou ideálním úkazem pro romantické letní sledování. Roj začíná být aktivní od 17. července do 24. srpna 2024, zpočátku se jedná jen o jednotlivé meteory. Aktivita výrazně vzrůstá až ve druhém srpnovém týdnu a nejinak tomu bude i letos. Perseidy budou nejčetnější v noci z 12. na 13. srpna 2024, ale "padající hvězdy" můžete pozorovat již nyní! Mezi půlnocí a čtvrtou hodinou ranní bude již koncem července k vidění v průměru 70 meteorů za hodinu. Obloha nabízí v těchto dnech pohled i na planety Jupiter, Saturn a k ránu také Merkur.
14. červenec 2024 0:45
Příroda

Dědek, Pokličky nebo Čertova tchýně? Zvláštní skalní útvary, které musíte vidět!

Kdo by neměl rád kuriozity, zvlášť takové, které vám rozhodně neutečou? Zkameněly, už tisíce let sedí pevně na svém místě a lidská fantazie jim dala prazvláštní jména. Pojďte se s portálem Kudy z nudy podívat na Bábu a Dědka, pokličky, kamenné hříbky, vílí koupelny anebo na Ďáblovu prdel.
8. červenec 2024 8:35
Příroda