K nejpozoruhodnějším světským stavbám středoevropského baroka patří zámek Vranov nad Dyjí. Vznikl přestavbou ze zeměpanského románskogotického hradu, který je poprvé připomínaný k roku 1100. Dnes je zámek národní kulturní památkou situovanou v západní části Národního parku Podyjí.
K dispozici jsou návštěvníkům tři prohlídkové okruhy. Instalované interiéry zámku představují především monumentální sál předků rodu Althannů z konce 17. století, patřící do klenotnice evropského barokního stavitelství. Bohatě zařízené interiéry přibližující v náznaku vytříbenou kulturu šlechtického bydlení zámku Vranov nad Dyjí z konce 18. a z celého 19. století. Ukázky kameniny pocházejí z produkce proslulé místní manufaktury.
Prohlídka zámecké kaple zavede návštěvníka do působivých interiérů jedné z nejpřednějších moravských církevních staveb z konce 17. století, které je dílem protagonisty středoevropské barokní architektury Jana Bernarda Fischera z Erlachu.
Prohlédnout si můžete také velkou sezónní výstavu historického uměleckého řemesla v kočárovně před hlavní branou do zámku Vranov nad Dyjí s exponáty pocházejícími většinou z nezpřístupněných depozitářů jihomoravských hradů a zámků.
Prohlídkové trasy zámku Vranov nad Dyjí
Reprezentační interiéry (základní okruh)
Prohlídkový okruh zavede návštěvníky do nejhonosnějších interiérů a seznámí je s historií hraběcího rodu Althannů, kteří iniciovali velkolepou vrcholně barokní přestavbu i klasicistní úpravy zámku v 17. a 18. století.
Soukromé pokoje
Prohlídkový okruh přiblíží osudy vranovského zámku a jeho majitelů – polských hrabat Mniszků a Stadnických – v průběhu 19. a na počátku 20. století. Součástí tohoto okruhu je i prohlídka kaple Nejsvětější Trojice.
Věž
Netradiční pohled z ptačí perspektivy na zámek se naskytne všem, kteří vystoupají na jeho středověkou strážní věž. Vež je přístupná od roku 2021 poprvé za svou celou historii, rekonstrukce probíhala mezi lety 2019-2020. Její přízemí sloužilo ve středověku jako vězení, samotný vchod do věže byl umístěn v úrovni druhého patra. Návštěvníci, kteří do nově opravené věže vstoupí, se nejprve ocitnou ve zmiňovaném vězení, kde si prohlédnou zamřížovaný otvor v klenbě, kterým byli odsouzenci do věže po laně spouštěni. Na vrchol 24 metry vysoké věže je zavede celkem 109 schodů. Nová kovová konstrukce vyhlídkové plošiny pak umožní rozhlédnout se do okolí, tedy nejen na sousední zámecké střechy, přístupový most, zahrady a kapli, ale čekají je nebývalé pohledy na meandr řeky a městečko pod zámkem.
Z historie zámku
Současnou podobu zámku mu vtiskli po ničivém požáru v roce 1665 hrabata Althannové. Ti na sklonku 17. století, podle projektu proslulého dvorního architekta Jana Bernarda Fischera z Erlachu, nejdříve postavili a vyzdobili impozantní sál předků, dominující zdejší členité krajině a výtvarně umocňující její osobitý půvab. Vzápětí vybudovali zámeckou kapli Nejsvětější Trojice jako jeho ideovou protiváhu. V 18. století pak přestavbu dovršili obytnými budovami čestného dvora.
Zámek po nich získali polští Mniszkové, kteří přivedli k nebývalému rozkvětu proslulý vranovský závod na výrobu kameniny a porcelánu. S nimi spříznění hrabata Stadničtí ho drželi až do počátku druhé světové války.
Cestování bez bariér:
Vozíčkáři se mohou zúčastnit prohlídky na třetím okruhu (výstava před hlavní branou). Na okruhu prvním (instalované interiéry) je to možné pouze tehdy, jestliže je zajištěno jejich přenesení přes široké vstupní schodiště a po skončení prohlídky zase snesení.
V domku u hlavní brány je pro ně k dispozici vhodně upravené a modernizované sociální zařízení. Správa zámku se snaží na požádání řešit specifické individuální potřeby handicapovaných.