Svatí, kteří spalují ovoce i růže

Zdá se, že
Pankrác, Servác i
Bonifác (jejich svátek připadá na
12. až 14. května) v tom jsou nevinně. Ten první se proslavil jako mučedník a druhý jako biskup, třetí byl docela obyčejný římský křesťan. Žili přibližně ve stejné době, tedy
ve 4. století našeho letopočtu. Pankrác pocházel z maloasijské Frýgie, území dnešního Turecka,
Servác z Arménie (byť velkou část života strávil v dnešní Belgii a Holandsku) a
Bonifác byl Říman – tedy žádné studené a nehostinné kraje na dalekém severu.
Pankrác bývá vzýván proti bolestem hlavy i proti křivým přísahám jako zastánce pravdy,
Servác coby patron zámečníků a stolařů má pomáhat od bolestí nohou a horeček a Bonifác je pouhopouhým patronem kláštera sv. Bonifáce.

Nicméně v seznamech svatých se u Pankráce i Serváce objevuje důležitá poznámka:
mají sloužit jako ochránci mladých rostlin při jarních mrazících, Servác by si měl vzít na starosti i přemnožené hlodavce. Zmrzlí muži tedy vlastně ničí to, co mají ochraňovat... A kde se mohou ledových mužů bát o něco méně? Snad na
nejteplejších místech v Česku, tedy na
jižní Moravě a pak ve
středních Čechách podél
Labe od
Kolína po
Roudnici nad Labem; řeka tu protéká nížinami a kolem nejsou žádné hory. Rekordně nízké teploty se naopak dají očekávat na
nejstudenějších místech, například na
šumavské Jezerní slati u
Kvildy anebo v
Jizerských horách v okolí
osady Jizerka.
Uplakaná Žofie a malí ledoví muži

Zdá se, že ač by na místě Pankráce, Serváce i Bonifáce byli jiní svatí, odnesli by to stejně.
Nejstarší pranostiky, které komentují květnové počasí a riziko studenější fronty pocházejí už ze 17. a 18. století, o století později se s nimi díky oblíbeným kalendářům seznámili prakticky všichni. Rozhodně přitom nešlo o pověry – mezi 12. až 15. květnem zkrátka
do střední Evropy obvykle přichází citelné ochlazení a noční teploty se občas dostanou pod bod mrazu. Zahradníci i vinaři s nimi počítají a ví také, že pro tyto dny jsou typické také
vydatné a studené deště. Za ně pro změnu nese odpovědnost svatá Žofie alias
uplakaná Žofka. Pranostiky o jejím svátku říkají například to, že svatá
Žofie vaří z vody, Žofie
vína upije, že Žofie políčka často zalije anebo déšť svaté Žofie
švestky ubije.

Českými královstvími svaté Žofie a tedy
nejdeštivějšími lokalitami jsou horské oblasti, zejména pak okolí
Bílého Potoka – ale pozor, ne toho, který proslavil
Alois Nebel, ale
osady poblíž Hejnic v
Jizerských horách; ročně tu spadne více než 1 705 mm srážek. Ve Slezsku se na první příčce drží
Lysá hora v
Moravskoslezských Beskydech s ročním průměrem 1 532 mm.
Doufejme, že
letošní rychlý nástup jara urychlil práci i ledovým mužům, když koncem jinak teplého dubna udeřily mrazy a ranní teploty již pod bod mrazu neklesnou. Podle norské předpovědi by se v
polovině května 2024 měly teploty ve dne držet okolo 19° až 21° C. Naopak Žofie nejspíše své pověsti dostojí – 14. a 15. května má přijít dešť.
V čem se vyplatí poslechnout zmrzlé muže
- Sazenice letniček a zeleniny se sice prodávají "ostošest", ale pokud nemáte skleníky a fóliovníky, se sadbou do záhonků se vyplatí počkat až po ledových mužích.
- Co můžete sázet hned? Třeba afrikány, které jsou navzdory jménu poměrně otužilí nezmaři, nebo běžnou zeleninu.
- Naopak pozor byste měli dát na oblíbené muškáty, kterým k zbrždění růstu stačí teploty kolem pěti stupňů nad nulou, vyplatí se vyčkat i s paprikami, rajčaty, okurkami či teplomilnou bazalkou.
- …a kdyby se náhodou pranostiky ohledně tří ledových mužů nenaplnily, meteorologové mají v záloze ještě jednu hrozbu v podobě malých ledových mužů. Další, i když ne tak výrazné studené období, prý přichází v závěru měsíce od 25. do 27. května na sv. Urbana, sv. Filipa a sv. Bedu.
Článek zkoumá tradiční svátky zmrzlých mužů a uplakané Žofie, a jak ovlivňují zahrádkáře a meteorologické podmínky v České republice.
Zmrzlí muži jsou svatí Pankrác, Servác a Bonifác. Symbolizují období, ve kterém mohou nastat jarní mrazíky poškozující mladé rostliny.
Svátek zmrzlých mužů se slaví od 12. do 14. května.
Svatá Žofie, známá také jako 'uplakaná Žofie', je spojována s dešťovým obdobím, které obvykle přichází kolem jejího svátku.
Nižší teploty se typicky očekávají v Jizerských horách a na Šumavě, v okolí Jizerky a na Jezerní slati.
Zmrzlí muži mohou způsobit poškození mladých rostlin vlivem nízkých teplot, což nejrůznější zahrádkáři a zemědělci berou v potaz při plánování výsadby.
Pokud nemají skleníky nebo fóliovníky, s sazením sazenic letniček a zeleniny vyčkávají až po období zmrzlých mužů. Ochranou jsou také některé méně citlivé rostliny jako afrikány.
Pro květen 2024 norská předpověď naznačuje, že teploty by se měly držet na příjemných 19 až 21 °C.
Jedním ze zvyků je vysoce deštivé období, které bylo historicky dokumentováno během svátku uplakané Žofie, kdy často docházelo k intenzivním srážkám zaplavujícím políčka.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.