Úvod > Aktuality > Udělejte si výlet k nejbizarnějším skalním útvarům
Příroda

Udělejte si výlet k nejbizarnějším skalním útvarům

Patříte k milovníkům výletů do přírody? Pak vás určitě potěší tipy za bizarními skalními útvary. Kokořínské pokličky nebo Čertovy hlavy asi znáte, ale víte, kde hledat Sedm chlebů, kamenné sfingy, Sloní skály nebo Napoleonovu hlavu? Tipy na tato a další místa vám přináší portál Kudy z nudy.

Kokořínské a Jestřebické pokličky

Kokořínské pokličkyKokořínské pokličky – pískovcové sloupy při ústí Kokořínského a Vojtěšského dolu nedaleko Mšena, vypadají jako přerostlé houby. Vznikly rozdílnou intenzitou zvětrávání pískovcových skal, kdy tvrdší horní vrstva s obsahem železa lépe odolává erozi než spodní skály. Jsou dostupné např. po červené turistické trase z hradu Kokořín nebo po modré turistické stezce z obce Mšeno. Málokdo však zná i nedaleké Jestřebické pokličky, které se nachází asi kilometr západně od obce Vojtěchov. Jsou podobné pokličkám nad Kokořínským dolem a jejich vznik je stejný. Najdete je na zelené značce z Vojtěchova do Jestřebic.
 

Skalní kyj Čapská palice

Čapská paliceMohutný skalní kyj Čapská palice vznikl poblíž obce Dubá zvětráváním díky rozdílné tvrdosti hornin. Trčí vzhůru ze skalní ostrožny, odkud je i nádherný rozhled na vrchy v okolí Dubé i k Českému středohoří. Ten ocenili také dávní obyvatelé – obránci zaniklého hrádku Čap, který dnes připomíná již jen vytesaný sklep ve skále. Čapská palice je více než tři metry vysoká a tvoří ji rovněž železitý pískovec. Ze skalního ostrohu je v dáli vidět i hrad Hazmburk, Milešovka, Oltářík, Košťál nebo Lovoš. O něco dále směrem na jih poznáte i typický tvar Řípu.


Sedm chlebů a Čertovy hlavy

sedm chlebůČertovy hlavy nedaleko Liběchova u obce Želízy zná většina turistů. Vznikly rukou mladého sochaře Václava Levého v polovině 19. století, jako řada dalších skulptur a reliéfů pod širým nebem. Naopak Sedm chlebů je přírodním útvarem, který se nachází ve stejné oblasti, avšak stojí trochu stranou zájmu výletníků. Zkuste to tedy napravit. Útvar byl pojmenován našimi předky proto, že jim připomínal na sebe položených 7 bochníků chleba. Celý útvar však vznikl erozivním působením povětrnostních vlivů. Věžovitou skalku najdete nedaleko jeskyně Mordloch na žluté značce ze Štětí do Želíz.

 

Sfingy v Krušných horách

sfingy karlovarskoA teď něco pro milovníky hor – zajímavé a vzácné skalní útvary Sfingy hledejte jihovýchodně od obce Měděnec. Sfingy jsou chráněny jako přírodní památka od roku 1983, zaujímají rozlohu 0,6 ha a nachází se v nadmořské výšce 800 metrů nad mořem. Prozradíme vám, že se ukrývají v serpentinách silnice vedoucí z Klášterce nad Ohří do Měděnce, krátce před obcí Měděnec. Tvoří je rulové skály bizarních tvarů připomínající trochu egyptské sfingy. Jelikož to bývalo proslulé výletní místo, nacházel se tu až do 50. let 20. století výletní hostinec.


Za kamennou kočkou do Litoměřic

vrch KočkaSkalní útvar pojmenovaný příznačně Kočka najdete nedaleko silnice mezi Litoměřicemi a Žitenicemi. Dá se k němu dojít po modré značce, vedoucí z Žitenic do Litoměřic. Modrá značka vás dovede až na vrchol, kde vás překvapí pozoruhodně dokonalý rozhled. Čedičový vrcholek opravdu z dálky připomíná ležící kočku. V minulosti se zde těžil čedič na štěrk, celé návrší je tedy mírně narušeno předchozí těžbou kamene. Nynější skalní torzo v podobě kočky je výsledkem posledního odstřelu v roce 1901. Kromě samotného tvaru kočičího skaliska je lokalita proslulá coby mineralogické naleziště. Ve výplních dutin horniny se během těžby nalézaly krystaly více než deseti nerostů.
 

Lesy České Kanady ukrývají Ďáblovu prdel

ďáblova prdelPro Českou Kanadu jsou typické nejrůznější žulové skalní útvary v lesích, kamenné ostrůvky na mezích, loukách a polích, ale také mohutné žulové balvany na březích rybníků či přímo v nich. Asi nejkrásnější skály a skalní seskupení se nacházejí v okolí obcí Kunžak, Zvůle a Stálkov. Kuriozní skalní útvar Ďáblova prdel se nachází poblíž osady U panského lesa v trojúhelníku osad Terezín, Nový Svět a Valtínov. Až ho spatříte na vlastní oči, poznáte, že zkrátka nemůže mít jiné jméno. Podobně jednoznačný tvar má např. i Kamenný stůl, ukrytý v lesích při žluté turistické značce mezi osadami Kunějov a Kunějovské samoty.


Sloní skály v Lužických horách

sloní skályNápadné bílé skály jsou viditelné ze silnice při stoupání do Jitravského sedla mezi městy Jablonné v Podještědí a Liberec. Pro svůj tvar jsou také nazývány Sloní skály, protože z dálky vypadají jako skupinka slonů. Skály jsou tvořeny šikmo ukloněnými vrstvami světlých pískovců. V minulosti pískovce vystaveny intenzivní erozi, při níž docházelo k postupnému rozšiřování puklin a obrušování povrchu skal, které tak získaly svou současnou podobu. Dnes jsou Bílé kameny rozděleny třemi širokými, téměř svislými puklinami do několika samostatných skalních bloků, tvořících malé skalní město.

 

Tajuplný Kamenný pastýř je největším menhirem u nás

Kamenný pastýřU obce Klobuky na Kladensku je menhir Kamenný pastýř, neopracovaný sloupovitý balvan z tmavého železitého křídového pískovce, pravděpodobně pravěkého stáří. Stojí osamoceně a je s výškou 3,5 m nejvyšší v České republice. Jedná se o vysoký neopracovaný sloupovitý balvan z tmavého železitého křídového pískovce. Archeolog Josef Ladislav Píč v roce 1901 prokázal, že kámen nepochází z této lokality, ale musel být přivezen odjinud. A také uměle vztyčen – byl zasazen do písčité vrstvy nad podložní skálou do hloubky přibližně 50 centimetrů. O Pastýři se říkalo, ke kolem sebe míval celé zkamenělé stádo – byl obklopen šesti až dvanácti menšími menhiry, které však bohužel musely ustoupit orbě.
 

Ke Skalkám skřítků na Karlovarsko

Skalky skřítkůDoupata, pernice trpaslíků nebo díry trpaslíků, jak lidé útvar nazývali, se nachází zhruba 3 km jihozápadně od obce Kyselka u Karlových Varů. Jedná se asi o šedesát válcovitých dutin o průměru od několika centimetrů po 1,5 metru ve vrcholové stěně kóty Schwedelberg. Hloubka otvorů činí až 5 metrů. Podle pověstí zde sídlili skřítkové. O původu nevšedních dutin vznikla řada vědeckých hypotéz. Dnes se většina geologů domnívá, že záhadné otvory vznikly zvětráním vyvrácených kmenů stromů ve vulkanických sedimentech nebo erupcí plynů v tuhnoucí lávě. Ke Skalkám skřítků se dostanete nejépe ze vsi Dubiny (asi 2 km) po červené a žluté odbočce, nebo z Kyselky po červené značce (23,5 km), u hájovny pak uvidíte žlutou odbočkou (1km).
 

Kamenné hřiby na hřebeni Broumovských stěn

Slavenské hřibySlavenské hřiby nacházející se na hřebeni Broumovských stěn, podcelku Broumovské vrchoviny jsou považovány za nejdokonaleji vyvinuté skalní hřiby v České republice. Vznikly zvětráváním různě odolných částí pískovce – na měkčí noze vyrůstá pevnější klobouk. Spodní partie Slavenských hřibů jsou budovány méně odolnými měkčími svrchokřídovými kvádrovými pískovci. Na skalní hřiby a vyhlídky v jižní části Broumovských stěn je nejjednodušší cesta z parkoviště ve Slavném. Pro návštěvu Hvězdy, Kovářovy rokle a Supího koše je optimální vyjít z parkoviště pod Hvězdou.
 

Obří postele u Zdechovic

Obří postele u ZdechovicObří postele jsou uskupením žulových skalních výchozů vytlačených ledovcem, odborným názvem tzv. moréna. Největší a zároveň nejvýše položený balvan o délce šesti metrů nese název Duchna. Jedná se o rozsáhlé balvaniště, které přechází v kamenné stádo a skalky. Podloží lokality je tvořeno jemnozrnnými dvojslídnými granity chvaletického masivu proterozoického stáří. Útvary se rozkládají na vrcholu s nadmořskou výškou 284 m. Skály naleznete asi 1,5 km od obce Zdechovice na modré turistické značce. Stejný název nese i turistický okruh charakteru naučné stezky s výchozím a koncovým bodem ve Zdechovicích, který okolo vedoucí trasu využívá. Skály jsou součástí projektu Národní Geopark Železné hory.
 

Za Napoleonovou hlavou do Horní Stropnice

napoleonova hlavaSkalní útvar je přibližně 10 metrů vysoký a svým vzhledem připomíná profil hlavy vojevůdce Napoleona Bonaparta. Najdete ji nedaleko rozhledny Kraví hora u obce Hojná Voda v přírodním parku Novohradské hory. V okolí Napoleonovy hlavy se nacházejí mnohé další zajímavé žulové skalní útvary, skalní hradby, izolované skály, mrazové sruby apod. Nejsnázeji se k hlavě dostanete po zelené značce od parkoviště Hojná Voda (GPS: 48.7252908, 14.7211003). Nevystoupat na nedalekou rozhlednu Kraví hora by bylo také určitě škoda – vyhlídková plošina ve výšce 32 metrů nabízí výhled na okolní Novohradské hory, část Šumavy a za dobrého počasi i na Alpy.


Obří hlava a Žába

Obří hlava a ŽábaSkalní útvary Obří hlava a Žába leží na rozcestí modré turistické značky vedoucí od Pokliček do Mšena a žlutě značené Cinibulkovy stezky. Tvary obou skal jsou velmi dobře patrné především po cestě ze Mšena. Žába sedí z tohoto pohledu napravo, má dlouhá záda a dívá se přímo na velkou hlavu, u které je rozeznatelné oko, nos i ústa. Navíc dělají dojem, jako by k sobě promlouvaly – Obří hlava je natočená „čelem“ k Žábě. Cinibulkova naučná stezka začíná u Městských lázní ve Mšeně a po 9 km cesty krásnou kokořínskou přírodou se do Mšena opět vrací.

 

Kamenná slunce v Českém středohoří – český unikát

kamenná slunceUnikátní geologický útvar v bývalém lomu nedaleko obce Hnojnice v Českém středohoří, při silnici z Libčevsi do Libochovic. Jedná se o nevelkou stěnu, kde jsou rozmístěna „kamenná slunce“ – útvary vzniklé v průběhu dávné sopečné erupce. Přírodní zajímavost je ukryta v malém, opuštěném a nenápadném lomu v údolí Hnojnického potoka asi 1 km od obce Hnojnice, při silnici z Libochovic. směrem na Libčeves a Most. Prohlédnete-li si stěnu bývalého lomu zblízka, uvidíte cihlově zbarvené balvany, které tvoří "jádra" sluncí a z nich na všechny strany směřují paprsky. Místy zůstaly po jádrech pouze jamky nebo malé dutiny.
 

Tlustý starosta a Hubený doktor

tiské stěnySkalní věže s roztomilými názvy Tlustý starosta a Hubený doktor najdete na naučné stezce Velkými Tiskými stěnami. Nejsnáze se ke svérázné dvojici dostanete od turistické chaty. Tam také objevíte Hřib (ten mají Tiské stěny ve znaku), Želvu, Napoleonovu botu, Ořech a Tank. Při návštěvě Tiských stěn si můžete vybrat ze dvou procházkových okruhů, kratšího okruhu Malé Tiské stěny a delšího Velké Tiské stěny. Tento okruh obsahuje bezmála šedesát skal nejroztodivnějších tvarů podporujících fantazii. Jedná se o jedno z nejkrásnějších skalních měst u nás, bohaté na atraktivní pískovcové útvary, dosahující výšky až 613 m.
 

Za Krakonošem a Trautenberkem do Adršpachu i Prachova

adršpachRozličné názvy mají také skalní útvary v Adršpaško-Teplických skalách. Mezi nejznámější patří adršpašští Milenci, zajímavá bude také cesta za Krakonošem. Krakonošův zub najdete na zeleném okruhu Adršpašských skalním městem, další skála v této souvislosti se jmenuje Krakonošovo párátko – to vládce našich nejvyšších hor „odhodil“ na naučnou stezku Teplickým skalním městem. Svůj „skalní odraz“ má i Krakonošův nadutý soused Trautenberk, za tím však budete muset na Vnitřní okruh Prachovskými skalami, který začíná u turistické chaty.
 

Bonusový tip: za Kapelou a Kapelníkem na Hruboskalsko

kapelníkHruboskalském skalním městě najdete další krásné útvary. Je zde dokonce celý orchestr – skupina skal Kapela jako by čekala na povel svého Kapelníka, který se před ní tyčí. Samostatně stojící skalní věž patří k vyhledávaným cílům horolezců. Nejlepší výhled na toto seskupení skal je z vyhlídky Na Kapelu, kterou najdete nedaleko arboretra Bukovina u tzv. Zlaté stezky. Za vidění určitě stojí i další krásné vyhlídky – na nejfrekventovanější červené trase musíte vidět výhled z vyhlídky U Lvíčka, nádherný pohled je také z Janovy vyhlídky na modré stezce. Milovníci českých pohádek by neměli minout skalní útvar Adamovo lože u Hrubé Skály, kde se točily scény z pohádky Bajaja.
Čertovy hlavy – monumentální skulptury Václava Levého

Čertovy hlavy – monumentální skulptury Václava Levého

Nedaleko Liběchova u obce Želízy najdete monumentální skalní skulptury. Řadu reliéfů vytesal v polovině 19. století do pískovcových skal sochař Václav Levý.

Skalní útvar Sfingy u Měděnce

Skalní útvar Sfingy u Měděnce

Zajímavé a vzácné skalní útvary Sfingy najdete jihovýchodně od obce Měděnec. Sfingy jsou chráněny jako přírodní památka od roku 1983, zaujímají rozlohu 0,6 ha a nachází se v nadmořské výšce 800 metrů nad mořem.

Jestřebické pokličky nad Vojtěšským dolem

Jestřebické pokličky nad Vojtěšským dolem

Méně známé pokličky se nacházejí asi kilometr západně od města Vojtěchov. Vznikly stejně jako ty známější Kokořínské, t.j. selektivním zvětráváním pískovců, které během třetihor absorbovaly železité sloučeniny.

Zlatá stezka Českého ráje

Zlatá stezka Českého ráje

Zlatá stezka spojuje nejkrásnější a nevýznamnější místa Českého ráje. Vine se v celkové délce 119 km krajinou od Mladé Boleslavi do Jičína, překonává údolí, skalní města, vrchy, potoky, ale i středověké hrady a borové lesy.

Kamenný pastýř – největší český menhir u Klobuk

Kamenný pastýř – největší český menhir u Klobuk

U vesnice Klobuky stojí na poli tři a půl metru vysoký červenohnědý pískovec, štíhlý, osamělý a v rovinaté krajině velmi nápadný. Jedná se o největší český menhir, němý svědek dávné minulosti o níž se jen dohadujeme.

Hruboskalské skalní město

Hruboskalské skalní město

Mezi hradem Valdštejn a zámkem Hrubá Skála nedaleko Turnova v Českém ráji se nachází oblast zvaná jako Hruboskalské skalní město. Pověstmi opředené skalní město nabízí nevšední zážitky pro horolezce i laiky na více než 400 věžích, jejichž nejvyšší dosahuje až do výše 50 metrů.

Slavenské hřiby na hřebeni Broumovských stěn

Slavenské hřiby na hřebeni Broumovských stěn

Slavenské hřiby nacházející se na hřebeni Broumovských stěn, podcelku Broumovské vrchoviny jsou považovány za nejdokonaleji vyvinuté skalní hřiby v České republice.

Skalní útvar Sedm chlebů na Kokořínsku

Skalní útvar Sedm chlebů na Kokořínsku

Sedm chlebů je pískovcová formace v oblasti Kokořínska. Název je odvozen od formace, která připomíná sedm na sobě postavených bochníků.

Skalní útvar Napoleonova hlava u Horní Stropnice

Skalní útvar Napoleonova hlava u Horní Stropnice

Napoleonova hlava je žulový skalní hřib, nacházející se nedaleko rozhledny Kraví hora u obce Hojná Voda v přírodním parku Novohradské hory.

Velké Tiské stěny

Velké Tiské stěny

Velmi atraktivní turistický cíl Velké Tiské stěny je součástí komplexu Tiské stěny, které představují nejdokonaleji vyvinuté pískovcové skalní město v chráněné krajinné oblasti Labské pískovce.

Skalní útvar Obří postele u Zdechovic

Skalní útvar Obří postele u Zdechovic

Žulové balvany u Zdechovic na Přeloučsku svými tvary připomínají polštáře a peřiny. Největší z nich, dlouhý 6 metrů, dostal jméno Duchna. Skály se nacházejí 1,5 km od obce Zdechovice na modré turistické značce.

Kamenná kočka na vrchu Sovice u Litoměřic

Kamenná kočka na vrchu Sovice u Litoměřic

Skalní útvar pojmenovaný příznačně Kočka najdete nedaleko silnice mezi Litoměřicemi a Žitenicemi. Modrá turistická značka vás dovede až na vrchol, kde vás překvapí pozoruhodně dokonalý rozhled.

Kamenná slunce v Českém středohoří – český unikát

Kamenná slunce v Českém středohoří – český unikát

Unikátní geologický útvar v bývalém lomu nedaleko obce Hnojnice v Českém středohoří, při silnici z Libčevsi do Libochovic. Jedná se o nevelkou stěnu, kde jsou rozmístěna „kamenná slunce“ – útvary vzniklé v průběhu dávné sopečné erupce.

Bílé kameny u Jítravy v Lužických horách – Sloní skály

Bílé kameny u Jítravy v Lužických horách – Sloní skály

Skupina skal Bílé kameny leží asi 1 km severně od Jítravy na úpatí vrchu Vysoká. Skály jsou nápadné svou bělostí a zaoblenými tvary, připomínajícími mohutné hřbety odpočívajících slonů, proto jsou někdy označovány jako Sloní skály.

Chráněná krajinná oblast Kokořínsko – Máchův kraj

Chráněná krajinná oblast Kokořínsko – Máchův kraj

Malebná přírodní oblast skal, překrásných jezírek a vesniček s lidovou architekturou. Kokořínsko je proslulé romantickými roklemi a unikátními pískovcovými věžemi, branami, okny a dalšími útvary, které se v takové formě a rozsahu nevyskytují v žádné jiné oblasti České republiky.

Skalní útvar Ďáblova prdel v České Kanadě

Skalní útvar Ďáblova prdel v České Kanadě

Kuriozní skalní útvar se nachází poblíž osady U panského lesa v trojúhelníku osad Terezín, Nový Svět a Valtínov. Až ho spatříte na vlastní oči, poznáte, že zkrátka nemůže mít jiné jméno.

Skalky skřítků u Karlových Varů

Skalky skřítků u Karlových Varů

Tato velmi vzácná geologická lokalita, dnes chráněný přírodní výtvor, se nachází zhruba 3 km jihozápadně od obce Kyselka u Karlových Varů. Ve vrcholové stěně kóty Schwedelberg najdete zhruba šedesát válcovitých dutin o průměru od několika centimetrů po 1,5 metru. Hloubka otvorů činí až 5 metrů.

Prachovské skály v Českém ráji

Prachovské skály v Českém ráji

Nejznámější částí Českého ráje jsou bezpochyby Prachovské skály, ráj pro horolezce. Toto skalní město leží necelých 10 km severozápadně od města Jičín. Vybrat si můžete z několika prohlídkových okruhů.

Čapská palice a skalní hrad Čap – nádherné rozhledy do krajiny Kokořínska

Čapská palice a skalní hrad Čap – nádherné rozhledy do krajiny Kokořínska

Čapská palice na skalním ostrohu nedaleko Dubé na Kokořínsku je jakýsi mohutný skalní kyj ze železitého pískovce, jenž se zvedá na okraji strmé skály. Nedaleko přírodního útvaru se nachází zbytky skalního hradu Čap ze 14. století.

Skalní útvary Obří hlava a Žába na Kokořínsku

Skalní útvary Obří hlava a Žába na Kokořínsku

Skalní útvary Obří hlava a Žába leží na rozcestí modré turistické značky vedoucí od Pokliček do Mšena a žlutě značené Cinibulkovy stezky.

Skalní reliéf hlava Sfingy u Želíz

Skalní reliéf hlava Sfingy u Želíz

Skalní reliéf s hlavou Sfingy najdete nedaleko obce Želízy na Kokořínsku. Původně se prý jednalo o reliéf císaře Františka Josefa I., který byl po roce 1918 upraven do podoby Sfingy.

Další aktuality

30 tipů, kde se potěšit krásou jarních vodopádů

Jaro je k návštěvě vodopádů snad nejpříznivějším obdobím. Líbezné scenérie najdete i tam, kde je v pozdějším období sucho anebo minimum vody. Nechejte se zlákat k výletu za krásou vodopádů a padajících vod... Možná budete překvapeni, kolik jich u nás máme!
Příroda

30 tipů, kam za jarní krásou bledulí a sněženek

Že je zima definitivně na ústupu prozrazují něžné květy sněženek, bledulí a konikleců, která přináší do české a moravské kotliny první pozdravy jara. Od března do dubna fascinující koberce bledulí jarních tradičně rozkvétají v Národní přírodní památce Peklo. Bohatě kvetou i sedlnické sněženky, bledule v údolí Chlébského potoka, v přírodní rezervaci Ransko ve Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy nebo v zámeckém parku Kostelci nad Orlicí. Pozadu nezůstávají ani jarní kvítka v Litovelském Pomoraví. Nezapomínejte chránit přírodu, bledule i sněženka jsou chráněny a ve volné přírodě se nesmí trhat a přemísťovat na soukromé zahrady.
Příroda

Konečně přichází pravé jaro – kdy nastane jarní rovnodennost?

Astronomicky první jarní den přijde 20. března 2024 přesně ve 04:07 hodin. To bude onen okamžik, kdy Slunce vstoupí do znamení Berana. Zároveň bude tento den vycházet přesně na východě a zapadat přesně na západě. Den bude stejně dlouhý jako noc a zatímco na jižním pólu Slunce vyjde, na severním naopak ve stejném okamžiku zapadne… Zajímavostí je také to, že na stejný den připadá Světový den vrabců.
Příroda

Tipy na jarní toulání přírodou pro fotografy

Jarní měsíce jsou pro milovníky fotografování, kteří se rádi toulají přírodou s foťákem na krku, velmi atraktivním obdobím. Lze fotit první jarní kvítka, jako jsou sněženky, bledule, koniklece nebo šafrány, jarní tání dá vyniknout zurčícím vodopádům a skalní vyhlídky ještě nejsou zakryté mladým listovím. Dnes vám tedy přinášíme několik tipů na místa, která se budou všem fotografům určitě líbit. Nechte se inspirovat a udělejte si výlet do přírody.
Příroda

Oslavte Mezinárodní den ledních medvědů v pražské a brněnské zoo

Pro lední medvědy je dnem "D" 27. únor. Toto datum znají všichni milovníci zvířat jako Den ledních (polárních) medvědů. Ten nám připomíná, že se tato šelma se dostala na seznam ohrožených druhů, a to ne kvůli lovcům a pytlákům, ale kvůli globálnímu oteplování, které zapříčiňuje tání ledovců, tedy jejich přirozeného domova. Největší pozemní šelmy světa můžete u nás navštívit ve dvou zoologických zahradách: v zoo Praha a v zoo Brno.
Příroda

Ponořte se pod hladinu vodních světů a akvárií

V přehledu zajímavých významných dnů najdeme několik, v nichž šplouchá voda: 10. ledna slavíme Mezinárodní den tuleňů, lachtanů a velryb, 2. února Světový den mokřadů a 22. března Světový den vody. Patří k nim i 3. duben a Světový den vodních živočichů. Milujete rejnoky, žraloky, medúzy, štiky, jesetery, sasanky, krevety, hvězdice, kraby a další vodní živočichy? Pak vás na portálu Kudy z nudy zveme na velkolepou plavbu podvodními světy a mořskými i sladkovodními akvárii, při níž odhalíte tajemství života pod hladinou.
Příroda

Obory, zookoutky a zvěřince, kde si užijete těsný kontakt se zvířaty celoročně

Nabídka komentovaných krmení v zoologických zahradách sice zní lákavě, ale pravdou je, že se nesetkáte se zvířaty přímo "tváří v tvář". Kam se tedy vypravit, když si chcete užít bezprostřední kontakt s kozami, ovečkami, daňky a dalšími zvířaty? Možností je víc než dost, stačí si vybrat... Někam dokonce můžete přinést zvířatům pochutiny na přilepšenou, jinde lze koupit krmení přímo na místě, rozhodně ale vždy dodržujte při přikrmování pokyny místních chovatelů. Nesprávná strava by zvířatům mohla uškodit!
Příroda

Výlety na místa známá z legend a pověstí

Prozkoumejte tajemná zákoutí české a moravské krajiny, opředená lidovými pověstmi a legendami, které se dodnes vyprávějí z generace na generaci. Poznejte místa, kde spí udatní rytíři nebo kde čert vyoral velkou brázdu. Prozradíme vám, kudy jezdí kocouří spřežení pana Krčína anebo kde potkat přízraky z umrlčí kaple.
Příroda