Úvod > Aktuality > Pět zajímavostí co nevíte o Starém Městě v Praze

Pět zajímavostí co nevíte o Starém Městě v Praze

Vydáno 10. ledna 2019 Zážitky
Jak se pražské středověké ghetto proměnilo v luxusní obchodní třídu? Kolikrát, odkud a kam se stěhovala kašna na Uhelném trhu? Kde stávala tajemná Foglarova Stínadla a které stavby navždy zmizely při asanaci historického centra? A víte, že Zlatou uličku nenajdete jen na Pražském hradě, ale i v srdci Starého Města?
Historické centrum Prahy se Starým Městem, Josefovem a částečně i Novým Městem a Podskalím se nenávratně změnilo před sto lety při asanaci. Kdyby k ní nedošlo a část středověkého židovského města zůstala stát, dnes by z něj byla světová senzace.

Jenže všechno je jinak, a tak se na pár míst staré Prahy už můžete podívat jen na dochovaných fotografiích.
 

A jako Asanace

Největší demolice v dějinách Prahy začala před 125 lety. Hlavní důvod? Stavební a hygienická zanedbanost Josefova, jeho přelidněnost, riziko nákaz a samozřejmě i nepříjemná blízkost zanedbaného ghetta u Staroměstského náměstí; dělilo je doslova jen pár desítek kroků. Nejbolestnější ztrátou z pohledu současných historiků byly tři z devíti synagog: Nová z konce 16. století, která stávala v dnešní Široké ulici, Velkodvorská z počátku 17. století v místech před dnešním hotelem Intercontinental a Cikánova synagoga z roku 1613 v Bílkově ulici.

Náplastí za zbořené temply byla nově postavena Jubilejní synagoga v Jeruzalémské ulici. A také se zrodila moderní Pařížská třída a ulice kolem ní, ráj obchodů a symbol luxusu, které propojují okolí Staroměstského náměstí s vltavským nábřežím.
 

K jako kašna (stěhovavá)

Wimmerova kašnaMálokterá památka se stěhovala tolikrát jako kašna, která stojí uprostřed Uhelného trhu. Neoklasicistní památka z šedého pískovce od sochaře Františka Xavera Lederera má tvar palmového kmene, obtočeného vinnou révou; dvě lidské postavy na podstavci, patrně alegorie vinařství a sadařství, doplňuje labuť na samém vrcholku, z jejíhož zobáku tryská voda.

Kašně se říká Wimmerova, to podle muže, který si ji koncem 18. století nechal postavit před svým palácem na dnešní Národní třídě. Tam zůstala do roku 1860, kdy byla přestěhována na Betlémské náměstí, a po dvaceti letech putovala do parku u Hlavního nádraží. Na Uhelný trh se přesunula v roce 1951.
 

M jako mariánský sloup

Nedaleko Husova pomníku na Staroměstském náměstí stával od poloviny 17. století mariánský sloup s anděly a dvoumetrovou pozlacenou sochou Panny Marie. Představoval symbolické poděkování za osvobození města od Švédů a zároveň memento třicetileté války, údajně byl po obdobném památníku v Mnichově druhým nejstarším mariánským sloupem v Evropě. Známý pražský poledník (14 stupňů 25 minut východně od Greenwiche), podle něhož byl v minulosti řízen pražský čas a který je vyznačen v dlažbě náměstí, je ve skutečnosti stín, který mariánský sloup vrhal v pravé poledne.

Sloup už byste dnes na Staroměstského náměstí hledali marně – týden po vzniku samostatného Československa v roce 1918 ho strhla parta žižkovského bohéma Franty Sauera, který jej považoval za symbol národní hanby a nenáviděného katolictví. V Praze se ale dá najít několik replik původní mariánské sochy a sto let po jeho zničení se stále debatuje o jeho obnovení.
 

S jako Stínadla

Od roku 1946, kdy začal poprvé vycházet román Stínadla se bouří, jeho autor Jaroslav Foglar musel odrážet všetečné dotazy, kde že vlastně leží Stínadla, legendární čtvrť Vontů. Spleť křivolakých uliček a temných zákoutí, průchodů, dvorků a opuštěných kostelů byste našli na Starém Městě v okolí kostela sv. Haštala a Anežského kláštera, ale má to jeden háček: to, co hledáte, už nikdy nenajdete. Foglar totiž tuto část Prahy znal ještě před asanací, zatímco dnes se z bývalých Stínadel dochovaly jen nepatrné zbytky. Ovšem uzoučká ulička mezi Haštalským náměstím a ulicí U Obecního dvora dnes coby odměna všem hledačům nese název Ve Stínadlech a o kousek dál objevíte i slavnou Řásnovku.
 

Z jako Zlatá ulice – anebo ulička?

Zlatá uliceKdo má zmapované staroměstské průchody, uličky a pasáže, ten dokáže projít od Vltavy na Staroměstské náměstí doslova za pár minut a ušetří spoustu kroků navíc. K nejznámějším – a přesto pro mnohé dokonale utajeným místům – patří Zlatá ulička.

Pozor, nemluvíme o Zlaté uličce na Hradě, ale nenápadné spletité uličce, která začíná u kostela sv. Jiljí mezi Jilskou a Husovou a klikatí se kolem zadních traktů domů směrem k Pražské křižovatce, bývalému kostelu sv. Anny, svatoanenskému klášteru a divadlu Na zábradlí. Zvláštní znamení: nedá se používat po setmění, protože je to patrně jediná staroměstská ulička, která se zamyká.
Španělská synagoga

Španělská synagoga

Na místě nejstarší pražské židovské modlitebny zvané Stará škola byla v roce 1868 zbudována Španělská synagoga v maurském slohu podle projektu Vojtěcha Ignáce Ullmanna a Josefa Niklase.

Klausová synagoga

Klausová synagoga

Klausová synagoga se nachází v těsném sousedství Starého židovského hřbitova. Její název je odvozen z německého slova "Klaus" ve významu "malá budova", které vzniklo z latinského "claustrum".

Maiselova synagoga na Židovském městě Pražském

Maiselova synagoga na Židovském městě Pražském

Neobvyklou trojlodní renesanční synagogu s gotickými prvky nechal vystavět v letech 1590 - 1592 primas Židovského města Mordechai Maisel.

Malostranské náměstí v Praze

Malostranské náměstí v Praze

Malebné náměstí je odedávna centrem Malé Strany. Místo pro něj bylo vybráno v blízkosti brodů, mimo dosah častých záplav, kterými byla pověstná neregulovaná řeka Vltava. Náměstí je součástí Královské cesty - procházely tudy korunovační průvody a za Rakouska-Uherska tu sídlily nejvyšší zemské úřady.

Stínadla - legendární pražská čtvrť Vontů

Stínadla - legendární pražská čtvrť Vontů

Pražská čtvrť Stínadla vznikla v knihách Jaroslava Foglara. Postupem se ale z imaginárního místa stalo téměř místo skutečné. Jsou to křivolaké uličky, ponořené do šera a i ve dne působící tísnivým dojmem. Najdete je na Starém Městě, v jedné z nejstarších částí Prahy.

Zlatá ulice v Praze

Zlatá ulice v Praze

Zlatá ulice se svým názvem podobá Zlaté uličce na Pražském hradě. Podle radnice však na rozdíl od ní své jméno dostala skutečně po zlatnících a šperkařích, kteří v minulosti sídlili podél cest k vltavským brodům.

Dům U Zlatého prstenu v Praze - expozice Praha Karla IV.

Dům U Zlatého prstenu v Praze - expozice Praha Karla IV.

Dům U Zlatého prstenu v Týnské ulici je ve správě Muzea hlavního města Prahy. Prohlédnete si zde expozici zaměřenou na proměnu Prahy v době panování Karla IV., která věrně přiblížuje podobu měst a život jejich obyvatel v lucemburské době.

Uhelný trh v Praze

Uhelný trh v Praze

Jedno ze starobylých staroměstských náměstí, je Uhelný trh, který získal své pojmenování podle domu, který od nepaměti až do začátku 19. století stával uprostřed trhu a byla v něm kovárna, i havířská huť, v níž se od 14. století prodávalo i dřevěné uhlí.

Praha – Nové Město

Praha – Nové Město

Přijet do Prahy a nepoznat alespoň část Nového Města je skoro nemožné: na jeho území leží část Hlavního nádraží, ústřední autobusové nádraží Florenc i Masarykovo nádraží, rušné Václavské náměstí, Příkopy a Národní třída, a procházejí jím všechny tři linky metra i řada tramvajových linek.

Wimmerova kašna na Uhelném trhu

Wimmerova kašna na Uhelném trhu

Neoklasicistní kašnu z křemičitého šedého pískovce, který nyní stojí na Uhelném trhu na Starém městě pražském, zhotovil sochař František Xaver Lederer. Jméno dostala podle Jakuba Wimmera, který si nechal kašnu postavit před svým palácem na dnešní Národní třídě. Z tohoto místa se vícekrát přesunula.

Praha – Staré Město

Praha – Staré Město

Staré Město sice už dávno není prvním mezi městy království českého, ale zato stále patří mezi nejhezčí a nejvyhledávanější částí Prahy. Historické centrum hlavního města, zapsané mezi památkami UNESCO, je plné památek, obchodů, kaváren a restaurací a prochází jím takzvaná Královská cesta.

Kostel sv. Salvátora v Praze

Kostel sv. Salvátora v Praze

Největší pražský evangelický kostel, jehož stavba byla politickou událostí, příznačnou pro napětí v českém předbělohorském státě. Sbírka na stavbu kostela probíhala po celé Evropě a byla jakousi demonstrací solidarity protihabsburského tábora v předvečer třicetileté války.

Pražské Židovské město - nejzachovalejší celek židovských památek v Evropě

Pražské Židovské město - nejzachovalejší celek židovských památek v Evropě

Městská čtvrť Josefov je nejmenším katastrálním územím Prahy, které obklopuje Staré Město. Do roku 1850 se Josefov nazýval Židovské město, ještě dříve se této části říkalo Židovské ghetto. Dnes jde o zachovalý celek významných židovských památek evropského význau.

Kostel sv. Havla na Starém Městě pražském

Kostel sv. Havla na Starém Městě pražském

Důležitou součástí staré Prahy byla Havelská čtvrť, tzv. Havelské Město bylo téměř samosataným celkem v rámci Starého Města. Farní kostel sv. Havla, založený Václavem I. roku 1232, byl jedním ze čtyř hlavních pražských kostelů.