Věda a historie není nuda: tradice a výročí vzniku známých pražských klášterů

Jaká jsou pražská výročí z letopočtů, zakončených trojkou? Pestrá, zajímavá, nevšední a neskutečná – například hned to první, které nás zavede o více než tisíc let zpět. Kdo z nás si dokáže představit, jak to v dnešním hlavním městě vypadalo v roce 973?
 

Rok 973: vznik pražského biskupství a založení kláštera sv. Jiří

Pražská arcidiecéze je nejstarší existující diecézí v České republice. Vznikla v roce 973, když na dvorském sněmu v Quedlinburgu řezenský biskup sv. Wolfgang přenechal Čechám církevní samostatnost. Prvním biskupem se roku 975 stal mnich Dětmar; pocházel ze Saska, ale ovládal slovanské jazyky, šířil a upevňoval křesťanství, nechal stavět nové kostely a založil ženský benediktinský klášter sv. Jiří, vůbec nejstarší klášter v našich zemích.

Vládnoucímu rodu Přemyslovců přineslo zřízení biskupství nejenom církevní nezávislost na Svaté říši římské, ale také výchovu vlastních kněží a tím všeobecný rozvoj vzdělanosti. Sídelním kostelem Pražského biskupství se hned v počátku stala rotunda sv. Víta, prababička dnešní katedrály na Pražském hradě. V čele pražské diecéze (a arcidiecéze, zřízené roku 1344) se vystřídalo 28 biskupů a 36 arcibiskupů. Současný český arcibiskup je Jan Graubner.
 

Rok 993: vznik nejstaršího mužského kláštera

Kníže Boleslav II. zvaný Pobožný nestál jen u vzniku Pražské diecéze, ale také u založení Břevnovského kláštera, nejstaršího – a také nejstaršího fungujícího – mužského kláštera u nás. Legenda vypráví, že rozhodnutí založit klášter padlo u pramene potoka Brusnice, kde se kníže setkal se sv. Vojtěchem z rodu Slavníkovců, tehdejším biskupem a nástupcem prvního pražského biskupa Dětmara. Původní románský kostel byl postaven mezi lety 1030 až 1040 a z této stavby se dochovala krypta v chóru dnešního chrámu. Dnešnímu klášteru vtiskl jeho barokní tvář Kryštof Dientzenhofer, kromě prohlídky krypty, prelatury a baziliky sv. Markéty se můžete projít klášterní zahradou. Zajímavost? V klášteře prý vznikl také nejstarší pivovar v Čechách, na jehož tisíciletou historii navázal Břevnovský klášterní pivovar sv. Vojtěcha. Zastavte se na klášterní pivo v Klášterním šenku!
 

Rok 1143: výročí Strahovského kláštera

K panoramatu Prahy už stovky let patří Strahovský klášter, jeden z nejstarších premonstrátských klášterů na světě. Iniciátorem jeho vzniku byl olomoucký biskup Jindřich Zdík, klášteru řeholních kanovníků se ale nedařilo. Druhý dech Strahov chytil roku 1143, kdy sem přišli premonstráti z porýnského Steinfeldu a začali rozvíjet život řeholního společenství. Klenotem barokního areálu s bazilikou Nanebevzetí Panny Marie je vzácná Strahovská knihovna s barokním Teologickým sálem a klasicistním Filozofickým sálem, a také Strahovská obrazárna, jedna z nejvýznamnějších středoevropských sbírek gotického malířství, rudolfinského umění a barokní a rokokové malby. Ke klášteru patří také pivovar, vinice a terasy s kouzelným výhledem na Malou Stranu a Petřín.
 

Rok 1233: výročí kláštera sv. Anežky České

Na rovinu řečeno, přesný letopočet vzniku Anežského kláštera v Praze na Starém Městě v místech zvaných Na Františku vlastně neznáme. Víme, že dvojklášter ženského řádu klarisek a mužského řádu menších bratří založila přemyslovská princezna sv. Anežka Česká společně se svým bratrem, králem Václavem I., někdy ve 30. letech 13. století. Letopočet 1233 proto uvádíme jako jeden z možných. Leccos o počátcích kláštera nevíme, s jistotou ale můžeme tvrdit, že patří k nejkrásnějším gotickým stavbám Prahy. Lákadlem ale není jen středověké architektura a jedinečná historie: k prohlídce zve také lapidárium, hmatová expozice, zahrada a sbírky středověkého a raně renesančního umění Národní galerie.
 

Další pražská výročí zakončená trojkou

• Procházka po Karlově mostě nikdy nezklame! Tentokrát se zastavte v místech, kde byl svržen do Vltavy sv. Jan Nepomucký. Vražda generálního vikáře pražského arcibiskupa, v níž měl prsty dokonce sám král Václav IV., se odehrála 20. března 1393 kolem deváté hodiny večer. Dnes patří socha mlčenlivého světce mezi osvědčená místa, která nosí štěstí.
• Korunovace patřily k největším kulturním akcím v dějinách, a platilo to i pro dvě korunovace, které se v Praze konaly v 18. století a měly na konci letopočtu trojku. 5. září 1723 byli korunováni českým králem a královnou Karel VI. a jeho manželka Alžběta Kristýna Brunšvická. O dvacet let později, 12. května 1743, stejný obřad čekal jejich dceru Marii Terezii.
• 18. listopadu 1883, se podruhé slavnostně otevřelo Národní divadlo. Na programu tehdy byla opera Libuše od Bedřicha Smetany, premiéru ovšem měla už o dva roky dřív, když Prahu navštívil syn Františka Josefa I., korunní princ Rudolf.
• I televize má svůj pravěk! Ten pražský má datum 1. května 1953: ten den totiž zahájila vysílání Československá televize, a to nikoli z Kavčích hor, ale ze Studia Praha v Měšťanské Besedě ve Vladislavově ulici. Pro první televizní vysílač byla upravena Petřínská rozhledna. Zpočátku se vysílalo jen tři dny v týdnu a v létě dokonce jen dva dny, od listopadu 1953 se počet vysílacích dnů rozšířil na čtyři, v roce 1955 na šest a od 29. prosince 1958 se už vysílalo celý týden.
• Také dva důležité pražské mosty mají v datech svého otevření trojky: 22. února 1973 byl otevřen Nuselský most, 20. září 1983 se auta poprvé vydala na Barrandovský most. Oba mají své unikáty: tím prvním jezdí metro, ten druhý nevede rovně ze břehu na břeh, ale šikmo.
• Oblíbený cíl výletů pro rodiny s dětmi a všechny milovníky technických památek je Muzeum městské hromadné dopravy ve vozovně Střešovice. K vidění jsou staré koněspřežky, tramvaje, trolejbusy, a dokonce i první vůz pražského metra, samotné muzeum je ale vlastně mládě: otevřeno bylo 14. května 1993. Dřív to ani nešlo: pravidelný provoz ve střešovické vozovně skončil jen o rok dřív. Dodnes odtud ale vyjíždějí historické tramvajové linky 41 a 42.