Knihovna Strahovského kláštera – druhá nejstarší církevní knihovna v Čechách

Hned vedle vchodu do baziliky se nachází vchod do expozice historické klášterní knihovny, která je druhou nejstarší církevní knihovnou v Čechách. Je zde uloženo 280 000 titulů, z toho 3 000 rukopisů a 1 500 prvotisků. Nejstarším rukopisem je Strahovský evangeliář datovaný do roku 860. Nejstarší část dnešní knihovny, barokní Teologický sál, vznikl v letech 1671až 1674, hlavní klasicistní klenutý Filosofický sál pochází z roku 1794 a svojí výškou přesahuje dvě patra budovy. Sálům dominují nástropní fresky Siarda Noseckého a Antona Maulbertsche.
 

Tajemství filosofického sálu

Větší, ale mladší Filosofický sál (délka 32 m, šířka 10 m, výška 14 m) se pyšní nádhernou nástropní malbou s názvem "Duchovní vývoj lidstva". Tu vytvořil vídeňský malíř Anton Maulbertsch během 6 měsíců roku 1794 jen s jedním pomocníkem. Nejvyšší řady knih jsou přístupné pouze z galerie, na níž vedou v obou rozích zbudovaná skrytá spirálovitá schodiště, maskovaná falešnými hřbety knih. Sál stojí na místě původní sýpky. Mezi knihami byste nalezli spisy filosofické, historické, zabývající se astrologií nebo matematikou.
 
Malba "Duchovní vývoj lidstva" ve zkratce zobrazuje vývoj věd a náboženství v jejich vzájemném ovlivňování a hledání od nejstarších dob až do doby založení sálu. Východisko a nalezení pravé moudrosti spočívá v křesťanství. Jako záruka tomuto hledání je postavena do středu malby Boží Prozřetelnost, obklopená ctnostmi a neřestmi. Vývoj lidstva počíná jeho úsvitem, který je pochopitelně spojen se starozákonními motivy. Na protější straně lze vidět především novozákonní motiv – řeč sv. Pavla u oltáře neznámého boha na Areopagu v Athénách. V pravém rohu stojí český zemský patron sv. Václav, v levé ruce třímá prapor se svatováclavskou orlicí. Napravo od něj klečí další čeští zemští patroni sv. Jan Nepomucký a sv. Norbert, zakladatel premonstrátského řádu.
 

Rarity sálu teologického

V případě Teologického sálu „sedí“ pojmenování lépe – opravdu jsou do něj soustředěna především díla teologická. Barokní pojetí knihovny je reprezentováno policemi; knihy se na rozdíl od románského pokladnicového typu a gotického pultového začaly uskladňovat na výšku. Nad policemi lze spatřit zlacené dřevěné vyřezávané ozdoby s dřevěnými kartušemi. Jedná se o první knihovní pomůcku, protože obrázky v dřevěných kartuších s nápisy označovaly druh literatury, který byl v policích uložen.
 
V sále je také řada zajímavých objektů, například socha sv. Jana Evangelisty. V ruce drží něco, co připomíná „síťovku s nákupem“, jedná se ovšem o knihu v sáčkové vazbě, dobové zařízení určené pro cestování nebo převážení knih. Určitě vás také zaujme tzv. „kompilační kolo“, pomocí kterého bylo možno studovat několik knih najednou – kolo se otáčelo, a to tak, že knihy stále zůstávaly ve stejné poloze a čtenář tak mezi nimi mohl procházet.
 

Spojovací chodba a kabinet kuriozit

Kromě hlavních sálů stojí za to pokochat se i expozicemi ve spojovací chodbě (s lékařskou a právnickou literaturou) na jejímž konci je možno zhlédnout kopii vazby Strahovského evangeliáře a unikátní "elektrický stroj" z 18. století. V kabinetu kuriozit je největší raritou fantaskní dráček, vyrobený speciálními řezy z rejnoka. Na konci chodby si nad dveřmi prohlédnete portrét opata Kryšpína Fucka, který před polovinou 17. století splavnil horní tok Vltavy až do Prahy.