Praha se zelená a parky zdobí květy – kam vyrazit na romantické rande?

Dvoupatrová novorenesanční vila na Praze 2 postavená na náhorní rovině nad údolím Botiče je nápadnou dominantou při pohledu od Vršovic a Nuslí. Pražský průmyslník Moritz Gröbe byl společníkem firem Lanna a Šebek, které držely prim v železničních spojích, budování tratí a produkci železa v Čechách.

Petřínská rozhledna (378 m n.m.) se tyčí nad starým centrem Prahy. Nejspíš také proto je jedním z nejoblíbenějších návštěvních míst turistů i samotných Pražanů. Okolí rozhledny je ideálním místem procházek a pikniků.

Mezi nejvýraznější stavby českého raného baroka patří Valdštejnská zahrada v areálu Valdštejnského paláce na Malé Straně v Praze. Místo je sídlem Senátu České republiky. Zahrada se stala nejen příjemným místem pro odpočinek, ale díky aktivitám Senátu i kulturním stánkem.

Areál botanické zahrady se rozkládá v Trojské kotlině na rozloze cca 25 ha. Její nejznámější částí je skleník Fata Morgana, ale k zahradě patří také venkovní expozice včetně vinice. Skleník Fata Morgana je celoročně otevřen úterý až neděle, pondělí je zavíracím dnem.

Zahrada bývá označována za nejstarší částečně zachovalou zahradu v Praze. Původně byla založena jako klášterní. Obdivovat zde můžete krápníkovou výzdobu kaple sv. Eliáše s nástěnnými malbami či sluneční hodiny ze 17. století.

V sousedství holešovického Výstaviště leží Královská obora, dnes zvaná park Stromovka. V současné době slouží k rekreačním, sportovním i kulturně vzdělávacím účelům. Rozloha obory se v různých dobách měnila, rozkládá se asi na 95 ha.

Na jižním svahu hradčanského návrší pod Pražským hradem se rozkládají Palácové zahrady, které jsou spojnicí mezi Pražským hradem a Malou Stranou. Tvoří je celkem pět zahrad a Galerie Ledeburské zahrady. Vstup do zahrad je z Valdštejnské ulice přes Kolowratské nádvoří.

Pražská Čertovka představuje místo, které odděluje Kampu od ostatní částí Malé Strany. Jedná se o uměle vytvořený vodní náhon, který ve 12. století vybudoval řád Maltézských rytířů, aby sloužil jako přívod vody do původních devíti malostranských mlýnů, které se kolem ostrova Kampy rozprostíraly.

V romantickém lesoparku Cibulka plném soch stojí čínský pavilon, a kolem něj se na dvou svazích rozprostírá převážně jabloňový sad.

Na svahu Petřína můžete navštívit jednu z nejkrásnějších a nejvýznamnějších barokních zahrad v Praze, Vrtbovskou zahradu. Tvrdí se o ní dokonce, že je jednou z nejkrásnějších zahrad svého druhu na sever od Alp.

Jedna z nejstarších a nejhezčích částí Prahy se rozkládá mezi Vltavou a Pražským hradem. Ve spleti romantických dlážděných ulic se spoustou malebných domů, paláců a kostelů čeká celá řada dalších atraktivních míst, namátkou ostrov Kampa, barokní chrám sv. Mikuláše nebo barokní palácové zahrady.

Městský park Riegrovy sady najdete v pražské čtvrti Vinohrady. Tyto vinohradské sady, pojmenované po významném českém politikovi, se právem řadí mezi nejvyhledávanější místo s možností posedět v příjemných hospůdkách s neopakovatelným výhledem na Pražský hrad nebo Petřín.

Park inspirovaný italskou renesancí nabízí kromě unikátních výhledů na Prahu i posezení v půvabné vinárně Viniční altán uprostřed rozsáhlých vinic či v zahradní kavárně Pavilon Grébovka s unikátní replikou původní historické kuželkové dráhy ze 70. let 19. století.

Věže chrámu představují hlavní dominantu Vyšehradu viditelnou zdaleka. Dnešní novogotická úprava Josefa Mockera z roku 1902 v sobě ukrývá bohatě zdobený inetriér, zbytky gotického i románského zdiva či klenotnici s expozicí šperků a vzácných tkanin Vyšehradské kapituly.

Park na Letné je druhým největším parkem v Praze 7. Veřejný park zde byl založen ve druhé polovině 19. století podle projektu B. Wünschera a J. Braula. Název je odvozen od slova Leteň, což znamená Sluneční vrch.

Barokní Bastion XXXI je součástí opevnění Nového Města pražského, založeného roku 1348 císařem Karlem IV. Vznikl navázáním barokních hradeb na původní gotické. Dnes zde najdete originální restauraci Bastion Prague Restaurant s jedinečným výhledem na protější siluetu Vyšehradu a řadu dalších památek.

Pradávné hradiště Vyšehrad, skála nad řekou s temnou siluetou štíhlých věží, patří neodmyslitelně k pražské krajině. Tvoří jej především areál někdejšího hradiště, hradu a pevnosti, který je Národní kulturní památkou. Součástí Prahy je od roku 1883 a první písemné záznamy pocházejí z roku 1070.

Malý romantický ostrov Kampa na řece Vltavě v Praze nabízí prohlídku místa s malebnými domky a dávnou historií. Nepravý ostrov je od Malé Strany oddělen uměle vytvořenou mlýnskou strouhou zvanou Čertovka. Skupina domů, mezi nimiž Čertovka protéká, je označovaná jako Pražské Benátky.

Úzká, slepá, až 10 m hluboká skalnatá rokle Housle na západním okraji Lysolaj vznikla erozivním působením vody a částečně byla rozšířena bývalým lomem. Je významným geomorfologickým fenoménem. Roklí prochází naučná stezka.

Grébovka, neboli Havlíčkovy sady, je rozsáhlý park na rozhraní Prahy 2 a Prahy 10. Na místě, kde se nyní rozkládá park, se původně nacházely vinice, založené Karlem IV. v druhé polovině 14. století. Dominantou parku je Pavilon Grébovka.

Velká Fürstenberská zahrada se rozkládá na ploše 1,5 ha a je možné si projít všech jejích deset teras a kochat se pohledem nejen na Malou Stranu, ale i celou Prahu.

Na východním okraji Královské zahrady na Pražském hradě (nesprávně Belveder) dal vybudovat v letech 1538 – 1560 Ferdinand I. Královský letohrádek, zvaný také Letohrádek královny Anny. Letohrádek je nejčistší vlašská renesanční architektura mimo italskou půdu.

Kdekdo tvrdí, že sláva Petřína jako skvělého místa pro romantické schůzky je dávno pryč. Není to tak docela pravda, jen to možná chce vybrat jiná místa než klasiku typu od horní stanice lanovky k rozhledně, Štefánikově hvězdárně a pak kolem Máchova pomníku zpět na Újezd. Vybrali jsme pro vás místa plná překvapení a kuriozit.

Ledeburská zahrada je součástí komplexu Palácových zahrad na jižním svahu Pražského hradu. Jedná se o barokní zahradu italského typu, která prošla za dobu své existence řadou oprav a úprav. Výstavba zahrady započala přibližně v roce 1710 a nahradila starší, renesanční zahradu.

Růže v Růžovém sadu na vrcholu Petřína v Praze jsou vysázeny na třech pravidelných plochách jako elipsa, kruh a rozevřený vějíř. Na ploše cca 6 hektarů je vysázeno na 7 800 exemplářů růží. Na první pohled mezi nimi vynikají růže pnoucí u bílých konstrukcí.