Po sedmi měsících dospěla
Záhada ke svému rozuzlení a vznikl tak
fenomén, který nemá v české dětské literatuře obdoby. Za skoro století se knihy prodalo více než půl milionu výtisků a
pátrání Rychlých šípů po osudu a tajemství neproniknutelného hlavolamu ježek v kleci v prostředí staré čtvrti zvané Stínadla se stalo synonymem pro
společně sdílená dobrodružství a objevování.
Skautská nadace Jaroslava Foglara, která spravuje dědictví a odkaz spisovatele, si toto výročí nyní připomíná řadou aktivit. První je projekt na pomezí venkovní výstavy a rodinné hry nazvané
"Záhada hlavolamu 80 let". Od prosince 2020 se mohou malí i velcí
vydat po stopách Rychlých šípů do křivolakých uliček pražského
Starého Města, předobrazu Stínadel, a pátrat po předmětech spojených se stínadelskou trilogií.
Za okny, ve výlohách či průjezdech
Starého Města najdete
ježka v kleci,
létající kolo,
Široka,
Rychlé šípy,
TAM-TAM,
žlutý špendlík,
deník Jana Tleskače,
plán na létající kolo,
vontskou kroniku a mnohé další. Celkem dvacet pět artefaktů je rozmístěno v uličkách a zákoutích mezi Revoluční ulicí a Národní třídou
do poloviny března 2021. Pátrat po nich můžete na vlastní pěst, ale lepší bude objevit je
za pomoci herního deníku, který vás navede a místa upřesní. Navíc k nim přidá legendu a úkoly, za jejichž vyřešení můžete vyhrát dobrodružné odměny. Veškeré informace najdou zájemci na webu rychlesipy.org.
Pořiďte si Deník Jana Tleskače
Skautská nadace vedle této hry-výstavy vydává
Deník Jana Tleskače, jehož většinu textu tvoří reprodukce rukopisu Záhada hlavolamu, jak ho Jaroslav Foglar psal pro chystané publikování v
Mladém hlasateli v roce 1940. Deník tak opravdu připomíná ručně psaný Tleskačův zápisník i se všemi šmouhami a nečitelnosti, kterými ho zanesl prach kostelní zvonice. Menší část rukopisu se bohužel nedochovala. Ta je nově dopsána,
věrně napodobujíc písmo Jaroslava Foglara. Ručně, a navíc tužkou z bytu slavného spisovatele, je napsán i štítek, kterým jsou opatřeny desky deníku.
K deníku je přiloženo i malé fotoalbum z Ulic, kudy chodilo Nebezpečí, pocházejících částečně ze sbírky Jaroslava Foglara. Deník je
uložený v tematické obálce doplněné malou samolepkou. Výtěžek z prodeje je určen na výstavbu skautských kluboven.
Záhada hlavolamu a Rychlé šípy
Záhada hlavolamu Jaroslava Foglara začala vycházet na pokračování v září 1940 v časopise Mladý hlasatel, kde již rok a půl slavil úspěch komiks Rychlé šípy. Slavní komiksoví hrdinové
Mirek Dušín, Rychlonožka, Jarka Metelka, Červenáček a Jindra Hojer si rychle získali velkou popularitu – přitom se nepočítalo ani s větším počtem dílů, ani se samotnými
Rychlými šípy, původní seriál se totiž jmenoval Černí jezdci.
Kromě více než tří set pokračování se Rychlé šípy společně s Bratrstvem kočičí pracky a dalšími postavami z kreslených příběhů dostaly na stránky knižní trilogie
Dobrodružství v temných uličkách (Záhada hlavolamu, Stínadla se bouří a Tajemství Velkého Vonta), objevily se i v seriálu Hynka Bočana a ve filmu Záhada hlavolamu. Nebýt Rychlých šípů, neznáme záhadný hlavolam
ježek v kleci, Tleskačovo létající kolo, Vonty ani jejich
Stínadla, čtvrť plnou temných uliček, průchodů a plácků. Ale existovaly vůbec Rychlé šípy? A kde leží Stínadla a další místa, kde se příběhy odehrávají?
Kde jsou Stínadla?
To
Jaroslav Foglar nikdy neprozradil, ovšem inspirací zřejmě bylo jeho dětství, strávené v
Praze. Nejpravděpodobnějším místem jsou podle řady čtenářů úzké a křivolaké uličky
Starého Města, zejména pak okolí
kostela sv. Haštala s
Anežským klášterem a uličkami Řásnovkou, Klášterskou a Haštalskou. Na vlně zájmu o příběhy tajemných Vontů a Rychlých šípů se svezlo i oficiální pojmenování jedné ze zdejších
uliček Ve Stínadlech; propojuje Haštalské náměstí s ulicí U Obecního dvora.
Jisté je, že jiná Stínadla na mapě
Prahy nenajdete, ale existují i další kandidáti: někteří hledají Stínadla na
Žižkově, jiní v
Nuslích, další zase připomínají, že Jaroslav Foglar jednou prohlásil, že Stínadla jsou zčásti
Praha a zčásti jihočeský
Tábor.
Tábor hochů od Bobří řeky
Žádné pochybnosti naopak nebudete mít při hledání
Sluneční zátoky u
Ledče nad Sázavou, kde Jaroslav Foglar, mezi skauty zvaný Jestřáb, řadu let pořádal
letní tábory s oddílem Pražská dvojka. V zátoce, která se stala dějištěm známé
knihy Hoši od Bobří řeky a kde strašila zelená příšera, připomíná dvojkařské tábory v letech 1925–1945 malý památník.
Zátoku uvidíte i z oken vlaků, které jezdí po trati
Posázavského Pacifiku po druhém břehu
Sázavy, z Ledče vás na místo dovedou značené trasy. Z ledečského náměstí to po červené a posléze žluté turistické trase jsou necelé čtyři kilometry, dál můžete pokračovat po žluté k Sázavě, kde vede most pro pěší přímo k železniční zastávce Vilémovice.
Víte, že?
Stínadla, ježka v kleci, Rychlé šípy, jejich klubovnu i doupě Bratrstva kočičí pracky a spousty zajímavostí z Jestřábova soukromí můžete poznat v Muzeu Jaroslava Foglara na hradě v Ledči nad Sázavou. Otevřené bývá od dubna do října.- První tábor se ve Sluneční zátoce konal v roce 1931, ty předtím bývaly o několik set metrů níž po proudu. Poslední tábor se ve Sluneční zátoce konal v roce 1945. V roce 1949 se Dvojkaři přesunuli na Slovensko do údolí u říčky Belá pod Kriváněm a jezdili sem téměř nepřetržitě až do 80. let. Místo znáte například z knížky Tábor Černého delfína.
A jak to tedy bylo se Stínadly? Popsal tehdy Foglar skutečnou čtvrť, vymyslel si ji anebo ji sestavil z několika různých míst? Podle různých zdrojů prý předobrazem domova tajemných Vontů mohly být také části Roudnice nad Labem nebo Brna. Často se můžete setkat s názorem, že Foglara ovlivnily i fotografie starého pražského židovského ghetta; vidět na vlastní oči je nemohl, asanace Starého Města proběhla v době, kdy ještě nebyl na světě.- Ulice pojmenované po autorovi Rychlých šípů najdete v celé řadě měst, raritou jsou ale ulice nesoucí jména jeho hrdinů. V Dobříši najdete ulice Rychlých šípů, Ke Stínadlům, Jana Tleskače a Velkého Vonta. Maličkou čtvrť jménem Stínadla mají v Plzni; lidé tu bydlí ve Skautské, Dušínově, Hojerově, Metelkově, Foglarově či Tleskačově ulici. Příznivci díla Jaroslava Foglara rozhodovali i o ulicích v nové části Kuřimi na Brněnsku: jsou tu jak ulice Foglarova a Jestřábova, Dušínova, Metelkova, Hojerova, Červenáčkova a Rychlonožkova, tak Bohoušova, Losnova, Tleskačova a Vontská, a dokonce i Rozdělovací a Spojovací.