Nejmladší z pražských synagog
Židovského města je řazena mezi nejkrásnější pro svůj okázalý zdobený interiér, ve kterém převažují
orientální popřípadě
přírodní štukové motivy. Architekti se zde nechali inspirovat převážně islámskou architekturou, ve které převažují
bohatě zdobené a
zlacené prvky, ze kterých až oči přecházejí. Nádherné řezbářské práce jsou vidět na dveřích i zábradlí. Barevné vitráže i vnitřní výzdoba podle návrhů architektů A Bauma a B. Münzbergera byly dokončeny v roce 1893. V letech 1836 – 45 ještě ve Staré škole působil jako varhaník František Škroup, skladatel české národní hymny.
A jak vlastně přišla synagoga ke svému jménu? V šestnáctém století došlo k
vyhnání Židů ze Španělska Isabelou Kastilskou, a po odchodu ze své původní domoviny se
malá část z nich usadila v Praze. Jako svůj svatostánek získali právě tuto již zmíněnou školu, která se od osídlení Španěly začala nazývat
Španělská synagoga. Po nějaké době přestala škola díky rozrůstající se židovské komunitě vyhovovat, přikročilo se tedy k nové stavbě.
Nákladná rekonstrukce (2019 – 2020) rozšířila expoziční prostor na více než 600 m
2 a kromě jiného umožnila
bezbariérový přístup do třech pater synagogy. Synagoga se bude nadále využívat k pořádání večerních pořadů, zejména
koncertů klasické hudby.
Během války bylo ve Španělské synagoze skladiště
Během druhé světové války sloužila synagoga jako skladiště
zabavených synagogálních předmětů z českých židovských obcí. Státní
židovské muzeum ji získalo do péče v roce 1955, v roce 1960 v ní byla otevřena expozice synagogálního textilu. Od 70. let byla synagoga zanedbávána a v roce 1982 uzavřena. Rekonstrukce mohla začít až po roce 1989 a v 90. letech 20. století byla Španělská synagoga obnovena.
Expozice posledních 200 let dějin Židů v českých zemích
Expozice "
Židé v českých zemích, 19.-20. století" otevřená v prosinci 2020 (porozsáhlé rekonstrukci synagogy) mapuje uplynulá dvě století plná dějinných zvratů, kterými si česká a moravská židovská komunita prošla. Zájemci uvidí
judaika a další trojrozměrné exponáty,
dokumenty, filmy a fotografie.
Seznamuje s postupným zrovnoprávněním a
emancipací Židů v Rakousku-Uhersku, vznikem
českožidovského a sionistického hnutí, nejvýznamnějšími podnikateli, vědci, spisovateli, hudebníky a umělci (mimo jiné Franzem Kafkou, Sigmundem Freudem, Gustavem Mahlerem). Přibližuje rovněž přestavbu pražského
Židovského Města, židovské památky Čech a Moravy a historii Židovského muzea v Praze. Zvláštní pozornost je věnována
holocaustu českých a moravských Židů v letech
1939-1945 a
ghettu Terezín.