Gotická stavba pochází asi ze 2. čtvrtiny 14. století. Přestavěn byl do podoby nepravidelné čtyřlodní baziliky, zařízení kostela je převážně barokní.
V sakristii se dochovaly se gotické nástěnné malby – Poslední večeře a Ukřižování. Novorenesanční hlavní oltář zdobí obraz od Josefa Scheiwla. Sochařská výzdoba – překrásné barokní sochy sv. Jana Křtitele a Jana Nepomuckého, jsou rovněž dílem Ferdinanda Maxmiliana Brokoffa.
Kostel sv. Haštala byl podle historických pramenů jedním z míst, kde by se mohly nacházet ostatky sv. Anežky české. Archeologický průzkum v roce 2010 však uložení ostatků této významné české světice nepotvrdil. Naopak úspěchem se stala novodobá instalace zvonů na jaře 2021. Peníze na zvony František a Haštal vybral pražský zvoník ve veřejné sbírce. Původní zvony byly zničeny za první světové války.
Poznejte gotický kostel sv. Haštala v Praze s výjimečnými nástěnnými malbami, barokními sochami Brokoffa a novými zvony František a Haštal.
Kostel sv. Haštala pochází asi ze 2. čtvrtiny 14. století.
Kostel sv. Haštala je gotická stavba, přestavěná do podoby nepravidelné čtyřlodní baziliky.
K vidění jsou gotické nástěnné malby v sakristii, barokní zařízení, novorenesanční hlavní oltář s obrazem od Josefa Scheiwla a barokní sochy sv. Jana Křtitele a Jana Nepomuckého od Ferdinanda Maxmiliana Brokoffa.
V sakristii se dochovaly gotické nástěnné malby Poslední večeře a Ukřižování.
Autorem barokních soch sv. Jana Křtitele a Jana Nepomuckého je Ferdinand Maxmilian Brokoff.
Hlavní oltář zdobí obraz od Josefa Scheiwla.
Podle historických pramenů byl kostel jedním z míst, kde by se mohly nacházet ostatky sv. Anežky české, ale archeologický průzkum v roce 2010 to nepotvrdil.
Na jaře 2021 byly instalovány zvony František a Haštal, na které vybral peníze pražský zvoník ve veřejné sbírce.
Původní zvony byly zničeny za první světové války.
Otázky a odpovědi jsou automaticky sestaveny z obsahu této stránky.
gotická architektura, nástěnné malby, barokní sochařství, novorenesanční oltář, instalace zvonů