Nová budova Národního muzea v Praze

Nová budova Národního muzea má nesmírně zajímavou historii. Asi se najde velice málo objektů v Praze, které za svou historii zažily čtyři naprosto různá využití. Tento objekt byl nejprve Pražskou burzou, poté parlamentem, pak rozhlasovým studiem a nyní je muzeem.

Nejstarší část nové budovy Národního muzea, projektovaná Jaroslavem Rösslerem, byla dostavěna v roce 1938 a sloužila jako Pražská burza peněžní a zbožní. V letech 1945-1946 zde sídlil parlament. V roce 1964 byl zpracován první návrh přestavby budovy, na kterém se podíleli architekti Karel Prager, Jiří Kadeřábek a Jiří Albrecht. Ke stávajícímu objektu Pražské burzy byla provedena přístavba a zároveň byla vztyčena unikátní nadstavba. Ta je řešena v ocelovém svařovaném nosníku – mostní konstrukci a označuje se jako Vierendeelova konstrukce podle belgického inženýra Arthura Vierendeela. Od roku 1995 v budově vysílalo rádio Svobodná Evropa. Rozhlasová stanice se ale roku 2010 z centra Prahy odstěhovala a budovu předala Národnímu muzeu.

Nová budova rozšířila výstavní kapacitu muzea o více než 3000 výstavních metrů, poskytla nové prostory pracovníkům muzea, návštěvníkům nové zázemí, muzejní obchod a konferenční a multimediální sály. Během rekonstrukce Historické budovy muzea byly oba objekty propojeny v jeden celek podzemním tunelem.
 

Expozice Dějiny 20. století

Expozice otevřená v červenci 2021 v Nové budově Národního muzea, vyjímečná jak svým rozsahem, tak i komplexností, přibližuje na téměř 2 000 m² prostřednictvím bezmála 1 000 exponátů dějiny českých zemí mezi lety 1914 a 2004. Rozmanitost událostí i osudů lidí předvádí expozice v různých prostředích – ukazuje vývoj náměstí a ulic, proměnu pracovních, obchodních či kulturních prostor i soukromí bytů s dobovým vybavením. Expozice Dějiny 20. století přináší také pohled na proměny české a československé politiky. Představuje klíčové osobnosti, stejně jako zásadní mocenská rozhodnutí, která pociťovaly všechny vrstvy obyvatel. Expozice je chronoligky členěna s důrazem na historické milníky let 1918, 1945 a 1948.

V scénograficky pojatém prostoru se tak na jediném místě ocitnete v zákopech první světové války, nostalgicky projdete několika dobově zařízenými byty a okolo typického koloniálu z konce 1. republiky se po schodech dostanete až do luxusního prvorepublikového krejčovského salonu Bárta, který byl do Národního muzea přemístěn z původního prostoru na Národní třídě. 

V expozici se nachází jak vzácné a zcela unikátní exponáty, tak i úplně obyčejné předměty, které však obyvatelstvu změnily a ulehčily život, jako např. antikoncepční pilulka, remoska nebo jedna z prvních ledniček na led. Mezi ty nejvzácnější předměty patří například první československá zlatá olympijská medaile z roku 1924 od sportovního gymnasty Bedřicha Šupčíka nebo originální sportovní oblek prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. K těm nejdražším předmětům pak patří kolekce 9 řádů a vyznamenání, které měl František Ferdinand d’Este na své uniformě v okamžiku atentátu 28. června 1914 v Sarajevu.

Minulost přibližuje expozice nejen prostřednictvím autentických exponátů nebo rekonstrukcí dobových interiérů obydlí různých společenských vrstev, ale k dokreslení atmosféry využívá i množství obrazových a filmových materiálů, interaktivních prvků, her či míst, které návštěvník musí v expozici sám objevit. Při vstupu do expozice doslova projedete našimi moderními dějinami „časozdviží“ – jedinečnou audiovizuální technologií, která vás obklopí ze všech stran, vytvoří iluzi výtahu časem a seznámí s klíčovými okamžiky 20. století.
 

Bustárium a dětská herna

Důležitou součástí expozice jsou i politické dějiny, včetně tzv. „Bustária“. Historické busty z průběhu celého 20. století ilustrují, že vznikaly z různých příčin – společenských, politických či ideologických. Historické busty jsou doplněny o menší skleněné portréty, které představují osobnosti, kterým se soch či bust nedostalo, ale které reprezentují významné politické proudy, události či rozhodnutí.

Pro mladší návštěvníky je v expozici připravena dětská herna, která vyzývá ke hrám a ukazuje i jejich proměny v průběhu 20. století.