Nová budova Národního muzea v Praze

Kultura

Zvláštní stavba Jaroslava Rösslera mezi Národním muzeem a Státní operou sloužila jako sídlo rádia Svobodná Evropa a za komunistické éry coby budova Federálního shromáždění. Nyní se stala útočištěm Národního muzea.

Stavba tak mění svůj účel už poněkolikáté. Původní Pražská burza peněžní a zbožní v průběhu let sloužila jako vojenské skladiště, zázemí divadla, lazaret, parlament a sídlo rozhlasové stanice.

Nejstarší část nové budovy Národního muzea, projektovaná Jaroslavem Rösslerem, byla dostavěna v roce 1938 a sloužila jako Pražská burza peněžní a zbožní. V letech 1945-1946 zde sídlil parlament. V roce 1964 byl zpracován první návrh přestavby budovy, na kterém se podíleli architekti Karel Prager, Jiří Kadeřábek a Jiří Albrecht. Ke stávajícímu objektu Pražské burzy byla provedena přístavba a zároveň byla vztyčena unikátní nadstavba. Ta je řešena v ocelovém svařovaném nosníku – mostní konstrukci a označuje se jako Vierendeelova konstrukce podle belgického inženýra Arthura Vierendeela. Od roku 1995 v budově vysílalo rádio Svobodná Evropa. Rozhlasová stanice se ale roku 2010 z centra Prahy odstěhovala a budovu předala Národnímu muzeu.

Muzeum se nyní snaží budovu co nejvíce otevřít, protože v minulosti byla víceméně nepřístupná, ať už jako komunistický parlament či jako rozhlasová stanice, kterou hlídalo komando ozbrojenců proti teroristům. Dnes je návštěvníkům hned u vchodu k dispozici "museum shop" a kavárna.

Celý popis