Úvod > Aktuality > #světovéČesko a Karel Absolon: nejslavnější československý archeolog
#světovéČesko a Karel Absolon: nejslavnější československý archeolog
"> "> "> "> "> "> "> "> "> "> "> "> ">
Památky

#světovéČesko a Karel Absolon: nejslavnější československý archeolog

  • Vydáno22. července 2021
Karel Absolon: archeolog, geograf a speleolog, badatel a skvělý manažer. Jeho jméno bude navždy spojené s objevováním jeskyní, zpřístupněním dna propasti Macocha a vodní trasy po ponorné říčce Punkvě, nálezem Věstonické venuše či vybudováním Pavilonu Anthropos v Brně. Muž, který objevil řadu jeskyní a zasloužil se o vznik turistického ruchu v Moravském krasu, rozhodně stojí za seznámení zblízka!
Jeskyně, které patří k nejnavštěvovanějším místům u nás a na Slovensku: Absolonovy Punkevní jeskyně v Moravském krasu a Králova Demänovská jeskyně svobody u Liptovského Mikuláše na Slovensku
Punkevní jeskyně
Demänovská jeskyně
Kde začít? Nejlépe v Brně, v Dietrichsteinském paláci na Zelném trhu, kde Moravské zemské muzeum pečuje o malou Absolonovu expozici. Kromě jeho pracovny tu jsou k vidění další vzácné exponáty a písemnosti, kterými muzejní depozitáře doslova překypují. Muzeum totiž spravuje pozůstalost jak Karla Absolona, tak jeho dědečka, speleologa, archeologa a lékaře Jindřicha Wankela (1821–1897). Ten jako jeden z prvních vědců začal v druhé polovině 19. století systematicky mapovat jeskyně Moravského krasu, do světového archeologického povědomí se zapsal především svými objevy v jeskyni Býčí skála. K průzkumům propasti Macocha s sebou v roce 1888 s sebou poprvé vzal svého vnuka, tehdy jedenáctiletého Karla Absolona, kterého po smrti otce vychovával.
 

Průzkum jeskyní s dynamitem

Karel Absolon se narodil 16. června 1877 v Boskovicích a zemřel 6. října 1960 v Brně. Už od konce 19. století se věnoval výzkumu Sloupských jeskyní a sběru jeskynního hmyzu, v roce 1908 nastoupil do Moravského zemského muzea jako kustod zoologických sbírek: do jeho správy spadaly všechny sbírky, které muzeum postupně nakupovalo.



Při práci v podzemí byl na rozdíl od dědečka Wankela vnuk Absolon mnohem drsnější a z jeho metod dnešním odborníkům vstávají vlasy na hlavě hrůzou: podzemní prostory prozkoumával razantní technikou, nepřístupné sifony odstřeloval dynamitem, sediment vytěžil a odstranil. Co stálo v cestě, to zkrátka muselo uhnout – ostatně řada jeho kritiků Absolona nařkla z nečestných praktik či neprofesionálního přístupu. Byl ale prvním, kdo místo bádání v knihách sestoupil do podzemí a potápěl se ve vodách podzemních řek. Jako první badatel také slanil na dno propasti Macocha, objevil Punkevní jeskyně a prorazil odvodňovací štoly na Punkvě, což umožnilo podzemní plavbu z Macochy do Pustého žlebu.



Ostatně současní odborníci z Moravského zemského muzea to říkají na rovinu: nebýt Absolona, nejezdili bychom dnes do Macochy na lodičkách, o lovcích mamutů bychom věděli jen to, co psal Štorch, a spousta vzácných uměleckých předmětů z nejstarších dějin lidstva by zůstala navždy zahrabaná v zemi nebo by je zničily pozdější zemní práce.
 

Věstonická venuše na titulních stranách

Po zprůchodnění Punkevních jeskyní zaměřil Absolon svou pozornost na období paleolitu. Začal se jím zabývat od roku 1918 a rozhodujícím podnětem byl dopis vídeňského profesora Bayera upozorňující na Freisingovy úspěšné sondáže v dosud nedotčených Dolních Věstonicích. Absolon okamžitě vytušil možnost završit slavné objevy svých předchůdců a po dalších patnáct let na tomto programu systematicky pracoval.



objevem Věstonické venuše měl neuvěřitelné štěstí: šlo o teprve druhý nález venuše v Evropě. Absolon své výzkumy popularizoval přednáškami a bohatě ilustrovanými články v nejrozšířenějším společenském časopise The Illustrated London News. Tehdy se Venuše z Dolních Věstonic objevila na titulních stránkách světových časopisů spolu s Tutanchamonovou hrobkou.
 

Práce na další desítky let

Setkání s Absolonem popisovali jeho vrstevníci jako nezapomenutelná: byl živel a fenomén, který se obrovskou měrou zasloužil o propagaci vědy, zároveň ale nekompromisně a tvrdě šel za svým cílem. Kromě řady speleologických, archeologických a zoologických objevů během života shromáždil také obrovské množství publikací, fotografií, rukopisů a dalších dokumentů. Absolonovo dílo, o které pečuje Moravské zemské muzeum, je vskutku monumentální a čerpat z něj budou ještě další generace.



Když se budete toulat po Moravském krasu a jižní Moravě, měli byste se zastavit také v pavilonu Anthropos, unikátním brněnském muzeu, které dokumentuje nejstarší dějiny osídlení Moravy a celého evropského kontinentu. Jeho přímým předchůdcem byl speciální pavilon Člověk a jeho rod, který Karel Absolon s týmem kolegů připravil pro Výstavu soudobé kultury v Československu.
 

Mamut a pavilon Anthropos

Výstava soudobé kultury, zahájená v květnu 1928 v areálu tehdy čerstvě dokončeného brněnského výstaviště, oslavovala úspěchy desetileté Československé republiky. V jednotlivých pavilonech se představovaly expozice školství, vědy, umění, uměleckého průmyslu, samosprávy, zemědělství a zahradnictví a dalších oborů. S výstavou Člověk a jeho rod se počítalo, ovšem model mamuta v životní velikosti prý organizátoři na přehlídce moc nechtěli: svým „pravěkým vzhledem“ rušil prostředí moderního funkcionalistického areálu.
Veřejnost se na to samozřejmě dívala docela jinak a mamut se okamžitě stal nejpopulárnějším exponátem. Výrobu modelu asi za 30 tisíc korun tehdy plně sponzoroval mecenáš vědy Tomáš Baťa, kostra ze dřeva byla potažená síťovinou a pokrytá imitací srsti z vláken kokosových ořechů.



Pro velký úspěch expozice na výstavišti zůstala i po skončení výstavy, jen se i s mamutem přesunula z dřevěného provizorního pavilonu do zděné budovy. Mamut tam zůstal až do konce války, ovšem byl zničen údajně při osvobozovacích bojích. Ale nezapomnělo se na něj, a tak když se v 60. letech stavěl nový Anthropos, vznikl pro něj také nový 3,5metrový mamut. Ten zdraví návštěvníky pavilonu dodnes, v roce 2002 při jeho další rekonstrukci k němu přibylo mládě – a mimochodem, opět na náklady potomků Tomáše Bati.
 

Nakažlivé nadšení Karla Absolona

  • Významné bylo i Absolonovo působení ve Francii, Anglii či v Dinárském krasu na Balkáně, v Bosně a Hercegovině, kde se v letech 1908–1922 podílel na průzkumu řady jeskyní.
  • Absolon si uvědomoval, že fantastické podzemní říše, které překonávají všechna lidská očekávání, na své objevení teprve čekají. Domníval se, že z Moravského krasu je objevený jen zlomek, a že to hlavní je skryto v prostoru mezi Holštejnem, Sloupem a Macochou. Na další průzkumy mu už nezbyl čas, jeho mecenášům Salmům pak docházelo nadšení i peníze.
  • Se seriálem #světovéČesko tentokrát zůstaneme víceméně doma, respektive v bývalém Československu. Spolupracovníkem Karla Absolona při zkoumání podzemních prostor v Moravském krasu a na Balkáně byl Alois Král (1877–1977), rodák ze Senetářova, speleolog, učitel a sběratel lidových písní. V roce 1913 poprvé navštívil Slovensko, Demänovskou dolinu a již objevenou Demänovskou ledovou jeskyni, kde ho za deštivého počasí upoutal mohutný tok krasové řeky. V roce 1921 se vrátil zpět a v suchých letních dnech společně se svým synem, pomocníkem Adamem Mišurou a dvěma poblíž tábořícími skauty, Otou Hrabalem a Jarmilou Vránovou, se mu podařilo přes vyschlý ponor proniknout do dosud neznámé části podzemí: do dnešní Demänovské jeskyně svobody.
  • Po objevu se Král přestěhoval na Slovensko, kde organizoval zpřístupňování jeskyně (první návštěvníci se do ní podívali v roce 1924) a další průzkum podzemí v Jánské dolině. Po odchodu do penze se přestěhoval do Tišnova, kde je také pohřbený.
  • Jeho jméno nese Králova galerie v Demänovské jeskyni svobody, a rovněž Králova jeskyněkopci KvětniceTišnově. Ta byla objevena náhodně v roce 1972 při norování jezevce. Foxteriér Luxík se tehdy propadl do jedné ze skalních škvír a polámal si některé kosti, ale na rozdíl od jezevce pád přežil.
Ostrovská propast v Moravském krasu

Ostrovská propast v Moravském krasu

Ostrovská propast, objevena roku 1861, se nachází přímo uprostřed obce Ostrov u Macochy na návsi před farou. Je zadělána mříží a ke hladině vody sahá do hloubky 50 metrů. Na dně propasti leží dvě tůňky.

Jeskyně Hladomorna u Holštejna v Moravském krasu

Jeskyně Hladomorna u Holštejna v Moravském krasu

Hladomorna (někdy nazývaná Lidomorna) je jeskyně, která se nachází ve skále pod hradem Holštejn v oblasti Moravského krasu. Ve středověku sloužila jako pochmurné vězení. Provinilci, které do ní házeli z nádvoří hradu, zemřeli buď při pádu dolů nebo hladem.

Jeskyně Výpustek v Moravském krasu – cesta 40 tisící let nazpět

Jeskyně Výpustek v Moravském krasu – cesta 40 tisící let nazpět

Vydejte se pozpátku 40 tisíci let historie. Jeskyně Výpustek patří mezi nejvýznamnější jeskynní systémy Moravského krasu. Velmi zajímavá podzemní prostora má bohatou a velmi neobvyklou historii. Labyrint temných chodeb a dómů byl vytvořen ponorovou činností Křtinského potoka.

Punkevní jeskyně s propastí Macocha v Moravském krasu

Punkevní jeskyně s propastí Macocha v Moravském krasu

Vydejte se na výlet do Punkevních jeskyní! Procházet se budete mohutnými dómy a chodbami s krápníkovou výzdobou až na dno propasti Macocha. Svou oblibu si získaly díky tomu, že v nich lze podniknout romantickou plavbu na lodičkách na podzemní říčce Punkvě.

Tajemství Věstonické venuše

Tajemství Věstonické venuše

Archeologická expozice Regionálního muzea v Mikulově podává přehled poznatků o archeologických lokalitách ze starší doby kamenné, které byly zkoumány v katastrech Dolních Věstonic a sousedního Pavlova.

Venuše a ti druzí... aneb 10 tipů na nejstarší archeologické nálezy

Venuše a ti druzí... aneb 10 tipů na nejstarší archeologické nálezy

Vlastivědné muzeum v Olomouci vystavuje v těchto dnech originál nejznámějšího archeologického skvostu České republiky, Věstonické Venuše. Prehistorických památek však naše země vydala mnohem víc, například kel z Pavlova, kostry pravěkých zvířat, zkameněliny trilobitů a z mladších období pak hlavu Kelta či velkomoravské gombíky. Objevte v našich 10 tipech prastaré skvosty archeologie, které si můžete prohlédnout v muzeích, archeoparcích či místa, kde byly tyto poklady nalezeny. Některé z nich jsou starší více než 10 000 let!

#světovéČesko a nejhlubší sladkovodní jeskyně světa u Hranic

#světovéČesko a nejhlubší sladkovodní jeskyně světa u Hranic

Tušíte, kde se nachází nejhlubší sladkovodní jeskyně světa? Hranická propast, která je zároveň nejhlubší propastí v České republice, leží na Moravě nedaleko Hranic na Moravě. Zdá se, jako by snad ani neměla dno. Všechny pokusy o jeho naměření zatím selhaly. Posledním ověřeným údajem je 404 metru, odborníci ale odhadují, že se může vyhoupnout až na úctyhodných 800 metrů. Podle pověsti do ní na koni skočil moravský král Mojmír II., aby totéž v noční temnotě udělali jeho pronásledovatelé z řad zrádných velmožů ohrožujících Moravu.

Pravěká sídliště u Pavlova a Dolních Věstonic – největší pravěká sídliště v České republice

Pravěká sídliště u Pavlova a Dolních Věstonic – největší pravěká sídliště v České republice

Světové prvenství mají pravěká sídliště u Pavlova a Dolních Věstonic, kde žili naši předkové před 25 000 lety. Jsou zde četné nálezy hlavně z doby lovců mamutů, mezi nimi i jeden z nejvýznamnějších Věstonická venuše.

Punkva – nejdelší podzemní vodní tok v České republice

Punkva – nejdelší podzemní vodní tok v České republice

Nejdelším podzemním vodním tokem v Česku je Punkva a její zdrojnice v soustavě Amatérské jeskyně v Moravském krasu. Protéká Sloupsko-Šošůvskými jeskyněmi a Sloupským koridorem Amatérské jeskyně do propasti Macocha.

Dům přírody Moravského krasu

Dům přírody Moravského krasu

Navštivte nově otevřenou zážitkovou expozici o Moravském krasu. Ponořte se v ní do devonského moře, vytvořte si krápníky a jeskyně, proleťte se s netopýry, poznejte lesy, stráně, kytky i zvířata. A jak se žije Krasu s člověkem?

Věk lovců mamutů v Dolních Věstonicích

Věk lovců mamutů v Dolních Věstonicích

Muzeum je v současné době zavřené z důvodu probíhající rekonstrukce. Ta by měla trvat do roku 2023.

#světovéČesko a Mezinárodní rok jeskyní: kuriozity, rarity a zážitky

#světovéČesko a Mezinárodní rok jeskyní: kuriozity, rarity a zážitky

Tajemné propasti, krápníky a kresba stará zhruba 6 300 let: to je jen malý výběr unikátů, které ukrývají naše jeskyně. Letos chystají spousty přednášek, komentovaných prohlídek, výstav a dalších zajímavých akcí: rok 2021 je totiž Mezinárodním rokem jeskyní a krasu.

Jeskyně Elfí domeček v Moravském krasu

Jeskyně Elfí domeček v Moravském krasu

Nově objevená jeskyně se nachází mezi Kateřinskou jeskyní a propastí Macochou. Speleologové ji objevili v místech, na nichž kdysi pracoval se svými kolegy slavný jeskynní badatel Karel Absolon. Pro turisty je zatím zapovězená.

Jeskyně Bertalánka v Pustém žlebu

Jeskyně Bertalánka v Pustém žlebu

Bertalánka leží v Pustém žlebu za Čertovou brankou. Trasa pro návštěvníky vede labyrintem chodeb s malými prostory a menší propastí. Nejde zde o krasové jevy, ale spíše o zvláštní zážitek – poznáte, jak se v jeskyních cítí jeskyňáři.

Expozice Jeskyně a lidé v Moravském krasu

Expozice Jeskyně a lidé v Moravském krasu

Nové expozice s názvem Jeskyně a lidé rozšiřují prohlídkové trasy v jeskyních Balcarce, Kateřinské, Sloupsko-šošůvských a v jeskyni Výpustek, kde je navíc umístěna rozsáhlá výstava věnovaná celému Moravskému krasu, jeho geologii, objevování, výzkumu či archeologickým a paleontologickým nálezům.

#světovéČesko a pravěká umělecká galerie v Kateřinské jeskyni a další jeskynní rekordy

#světovéČesko a pravěká umělecká galerie v Kateřinské jeskyni a další jeskynní rekordy

O francouzské jeskyni Lascaux se mluví jako o Sixtinské kapli prehistorie: její stěny jsou přehlídkou pravěkých maleb a rytin. Podobnou uměleckou galerii máme i v Česku, a to v Kateřinské jeskyni v Moravském krasu. Nejstarší kresbě u nás je asi sedm tisíc let.