ÚvodAktualityZnámé i neznámé skvosty archeologie: hlava Kelta, nejstarší studna světa a teorie obezity venuší
Památky

Známé i neznámé skvosty archeologie: hlava Kelta, nejstarší studna světa a teorie obezity venuší

Poslechněte si audio verzi článku
Věstonickou venuši zná asi každý – keramická soška nahé ženy, vyrobená 29 tisíc let před naším letopočtem, je stále ikonickým pravěkým artefaktem nalezeným na našem území. Mezi archeologické poklady České republiky však patří i další skvosty... znáte například opukovou hlavu Kelta z Mšeckých Žehrovic anebo šamanovu loutku z Brna? Na výpravu pořádně hluboko do minulosti vás zve Kudy z nudy.

Hlava Kelta z Mšeckých Žehrovic

hlava KeltaHlava Kelta z Mšeckých Žehrovic (datovaná do 3. století př. n. l.), jeden z nejvzácnějších předmětů archeologické sbírky Národního muzea, je ve světě považovaná za nejproslulejší archeologický nález z České republiky. O její originál pečuje Národní muzeum v Praze a k vidění bývá jen zřídka. Asi 25 centimetrů vysokou kulatou hlavu našli roku 1943 otec a syn Šlajchrtovi v malé pískovně. Původně sem přišli honit zloděje písku, místo něj ale narazili na hlavu tajemného Kelta. Byla rozbitá na několik dílů, které ležely pod nánosy písku a hlíny společně se zbytky po ohništi, úlomky keramických nádob, kostmi, zuby a švartnovými náramky. Hlava s vypouklýma očima, výrazným vrkočem, kučeravými vousy a obočím a typickým keltským nákrčníkem pod bradou pochází z mladší doby železné. Je vyrobená z místní bělohradské opuky a je tak vzácná, že muzeum ve svých expozicích vystavuje jen její dokonalou kopii. Tu si můžete prohlédnout v Muzeum města Nové Strašecí, které se nachází jen kousek od Mšeckých Žehrovic. Keltské kultuře se tu věnuje velká část expozice, každý rok tu pořádají oblíbený Den s Kelty a tématické výstavy.
 

Šaman a jeho loutka k lapání duchů

šamanova loutkaRoku 1891 došlo v Brně k překvapivému nálezu – při hloubení kanálu na křižovatce ulic Francouzské (tehdy Franz-Josef Strasse) a Přadlácké ulice narazili dělníci na fragmenty z dob lovců mamutů. Ústředním bodem nálezu byla kostra staršího muže s jasnými stopami vrozeného kostního zánětu, který jej předurčoval do role šamana. Pravěcí lidé věřili, že člověk stižen bolestivou nemocí může snadněji (právě díky bolesti) komunikovat s duchy. Spolu s kostrou šamana byly pohřbeny i jeho artefakty, k nimž se řadila i jeho loutka, soška z mamutoviny složená ze tří dochovaných částí: hlavy, trupu a levé ruky. Podobné sošky – loutky sloužily šamanům k různým performancím a jako lapače duchů. Radiokarbonové datování z oxfordské laboratoře uvádí stáří přes 27 až 23 000 let před naším letopočtem. Nález, který poodhaluje tajemství pravěkého duchovního života, tedy pochází ze sklonku éry lovců mamutů, a byl svázán s kulturou zvanou pavlovien. Šamanova loutka a další nálezy z jeho hrobu se nachází v Moravském zemském muzeu. Na místě nálezu nechalo muzeum zřídit pamětní desku.
 

Nejstarší studna na světě je z východních Čech

nejstarší studnaHmyz, drobní obratlovci, len i setý mák, který byl v té době ještě velmi vzácný: to všechno našli archeologové ve zbytcích dřevěné studny, objevené při záchranném výzkumu pod budoucí dálnicí D35 u Ostrova ve východních Čechách. Neolitičtí řemeslníci ji mezi lety 5 256 až 5 255 před Kristem postavili z dubových kmenů, které do požadovaných rozměrů opracovali nástroji z kamene, kostí, rohoviny nebo dřeva, prkna pak zasouvali do drážek v rohových kůlech. Pro archeology to bylo překvapení: dosud se mělo za to, že taková technologie se využívala až v době bronzové a za starých Římanů. Na objevitele ale čekala ještě jedna úžasná zpráva: průzkum potvrdil, že jde o dosud nejstarší známou pravěkou dřevěnou strukturu na světě. Po vyzvednutí ze země byly části studny převezeny do sklepa piaristické koleje v Litomyšli, kde je studenti z fakulty restaurování na rok naložili do cukerného roztoku. Cukr postupně vyplnil všechny dutiny a póry dřeva. Po vyjmutí z konzervačního roztoku dřevo půl roku vysychalo. Nyní je studna vystavena ve Východočeském muzeu v Pardubicích během dlouhodobé výstavy Exit 91 / Vykopávky, která zmapuje rozsáhlé archeologické výzkumy na silničních stavbách. Přístupná zde bude až do 4. ledna 2026.


Kel z Pavlova aneb možná nejstarší moravská mapa

kel z pavlovaKel z Pavlova byl nalezen v roce 1962 a několik měsíců po jeho nálezu se přišlo na to, že je na něm rytina, která odpovídá schematické mapě okolí. Pokud je tato interpretace rytiny v mamutím klu správná, jednalo by se o nejstarší dochovanou mapu na světě. Kel jehož stáří se odhaduje na zhruba 25 000 let našel 1. října archeolog Bohuslav Klíma na místě, kde dnes stojí Archeopark Pavlov. Předmět se podařilo najít při průzkumu pravěkého sídliště, v hloubce čtyři až pět metrů. Navíc ležel jen necelý kilometr od místa, kde byla o 37 let dříve nalezena archeologem Karlem Absolonem Věstonická venuše! Odborníci považují geometrickou rytinu na klu za mapu pavlovského reliéfu, co přesně ale znázorňuje, není dnes zcela jasné. S určitostí víme, že se jedná o špičku původně asi metr dlouhého mamutího klu. Nalezená část je přibližně 40 centimetrů dlouhá a váží necelý kilogram. Kel je uložen v Archeologickém ústavu AV ČR v Brně, jeho kopie se nachází v pražském Národním muzeu i ve zmíněném Archeoparku Pavlov.
 

Ikonická Věstonická venuše

věstonická venušeZa jednu z nejkrásnějších ukázek pravěkého umění považují znalci kyprou hliněnou krasavici nalezenou v bývalém sídlišti lovců mamutů na jižní Moravě. Sošku Věstonické venuše z černošedé pálené hlíny objevil tým Karla Absolona roku 1925 na lokalitě v Dolních Věstonicích na jižní Moravě. Paleolitická krása vytvořená v mladším paleolitu a datovaná do období 29 000–25 000 let př. n. l. se sotva vejde do dlaně, ale její hodnota je nevyčíslitelná. Venuše z Věstonic je nejstarším uměleckým předmětem z keramiky na světě. V současnosti je soška Věstonické venuše v držení Moravského zemského muzea v Brně v ústavu Anthropos.

Nejmodernější vědecké teorie o venuších (r. 2020) přicházejí s překvapivým vysvětlením: Klíčem k pochopení jejich významu musíme hledat ve změnách klimatu a adaptaci na ně. Zatímco v současné době se planeta otepluje, v dobách lovců a sběračů se začínala ochlazovat. Jak teploty klesaly, plochy ledovce postupovaly ze severu na jih a pro tehdejší lidi to byla katastrofa. A v těchto zoufalých časech se zřejmě poprvé objevily figurky obézních žen. Obezita se stala v dobách, kdy ubývalo tepla i potravy, velmi žádaným stavem. Obézní žena totiž mohla v době nedostatku dítě v těhotenství donosit snadněji než žena štíhlá anebo podvyživená. Takže figurky mohly mít i symbolický význam – mohly fungovat jako fetiš nebo rituální předmět, který dokázal ochránit ženu během těhotenství, porodu a kojení. A měl jí pomoci dosáhnout ideálu, který by jí dal schopnost vždy kritické období přežít a přivést na svět zdravé dítě. Mnoho těchto sošek je značně opotřebovaných, což svědčí o tom, že mohly být jako dědictví předávány z matky na dceru po celé generace. S postupujícím oteplením začaly i sošky venuší "hubnout".
 

Štíhlá Landecká venuše

landecká venušeJe mladší, štíhlejší a z jiného materiálu – tak lze v kostce shrnout nejdůležitější informace o sošce ženy, která byla nalezena při archeologickém výzkumu dne 14. července 1953 technikem V. Gebauerem na ostravském vrchu Landek. Figurka z krevele byla rozbita na tři části a je pravděpodobné, že ani původně neměla hlavu a spodní část nohou. Petřkovická nebo též Landecká venuše, jak se dnes figurka nazývá, je pozoruhodná hned v několika směrech. Zajímavý je výběr samotného materiálu – hematitu (krevele), jehož tvrdost (6,5) sama o sobě mohla v dané době limitovat opracování. Je ovšem pravděpodobné, že pro tehdejší lidi měl krevel magický či rituální význam. Je vysoká asi 5 cm a vznikla před 22 000 lety. Skulptura je výjimečná především svou celkovou podobou. Na rozdíl od převažujících „zralých“ nebo dokonce obézních žen, známých z jiných nalezišť, v Petřkovicích tvůrce vypodobnil tělo dívky. V případě figurek (a nejen ženských) je možné snad rozlišit na ty, které z různých důvodů byly určeny pro dlouhodobější využívání (mohou mít i otvor na zavěšení) a ty, které zřejmě posloužily jednorázovému rituálu, při němž mohly být i poničeny. V této souvislosti budí zvláště pozornost rozbití Petřkovické venuše na tři kusy. Originál Petřkovické venuše je dnes uložen v trezoru Archeologického ústavu v Brně. Místo naleziště si můžete prohlédnout po značené stezce z areálu Hornického muzea OKD v Petřkovicích. Její grafické zobrazení či napodobeniny pak uvidíte přímo v muzeu.
 

Jeskynní malby, záhadné destičky i rituální pohřeb

malby kateřinská jeskyněJeskyně Moravského krasu sloužily pravěkým lidem odedávna. Svědčí o tom mnoho archeologických nálezů předmětů nejen denní potřeby, ale také starobylých nástěnných maleb. Nejsou to sice výjevy jako ve francouzské Lascaux, ale i tak mají vědcům co říci a určitě stojí za pozornost. V Kateřinské jeskyni byly zcela nedávno objeveny zprvu záhadné malby – vůbec nejstarší jeskynní kresby na území ČR! Jde o "černé čáry" na mohutném kameni, kterému se přezdívá kvůli jeho vrásčitému povrchu Mozek. Za využití radiouhlíkové metody C14 vědci zjistili, že pravěké malby jsou staré 7 000 – 6 200 let. I když je současné generaci smysl této kresby nejasný, podle archeologů jde s největší pravděpodobností o místo, kde se uskutečňovaly duchovní obřady.

destičky Kateřinská jeskyněV takzvané Bezejmenné chodbě byly roku 2023 nalezeny nástroje – štípané artefakty z rohovce. Jejich stáří se nyní bude zkoumat. Jednou z teorií je, že jsou dokonce z mladšího paleolitu, tedy staré 10 až 12 000 let. Za naprostý unikátní považují archeologové dva úlomky z břidlice s plastickou rytinou postav, které byly objeveny v hliněné vrstvě stejné hloubky jako pravěké nástroje, datované do období zhruba 15 000 až 2 500 let před naším letopočtem. Podle posledních zpráv by mělo jít o rytinu božstev z Blízkého východu, snad chetitských bohů. Jak se dostaly do Kateřinské jeskyně se zatím neví.

býčí skálaTo jeskyně Býčí skála odhalila svým objevitelům daleko hrůznější tajemství. V letech 1871-1873 tady odkryl dr. Jindřich Wankel tzv. Halštatský pohřeb spojený s lidskými oběťmi. Šlo o pohřeb jakési vznešené osobnosti v 5. století př. n. l., jehož musely jako v zemi Skytů, následovat do říše mrtvých i jeho ženy, děti, čeleď a koně. Když byl mrtvý velmož uložen do jeskyně, bylo na místo jeho posledního odpočinku nahnáno i 40 mladých dívek a velmožovy sloužící. Následně byli všichni usmrceni velmi brutálním způsobem – na kamenném oltáři našli vědci useknuté ruce dívek ozdobené náramky a zlatými prsteny, jinde uťaté nebo rozetnuté lebky žen a jejich trupy tam, kde po smrtelné ráně padly. V jakémsi vědru byla objevena hlava rozseknutá na dvě stejné poloviny... Mrtvoly dalších obětí padaly přes sebe a vykonavatelé hrůzné popravy nechávali nevinné oběti ležet tam, kde se zhroutily. Na řadu přišli i koně, které běsnící monstra rozsekala na kusy. Děsivému osudu neušly ani děti, ovšem není zřejmé, zda byly obětovány nebo zavražděny. Hororová scéna pak byla zasypána obilím. Kdo byl onen muž a oběti násilného činu nebylo dosud zjištěno. Artefakty, které se uvnitř jeskyně nacházely pocházejí z různých koutů Evropy a není jasné, jak se do Býčí skály dostaly – jde například o jantar z Pobaltí, bronzové pásy typické pro severní Itálii nebo železné zbraně z Kavkazu.
Býčí skála – tajuplné místo pravěkých rituálních vražd Příroda

Býčí skála – tajuplné místo pravěkých rituálních vražd

Býčí skála se nachází ve střední části Moravském Krasu, v dolní části Křtinského údolí, mezi městečky Adamov a Křtiny. Vysoká bílá skála s puklinou a několika otvory v dolní části je opředená legendami a stále v sobě ukrývá mnohá tajemství.

Exit 91 – Vykopávka ve Východočeském muzeu v Pardubicích

8. 5.4. 1.
Exit 91 – Vykopávka ve Východočeském muzeu v Pardubicích

Dosud nejrozsáhlejší záchranné archeologické výzkumy na území Pardubického kraje v letech 2017 až 2023 odhalily historii skrytou pod jedenácti silnicemi o celkové délce 91 kilometrů. Z více než 200 tisíc archeologických nálezů byly vybrány ty nejzajímavější a nejreprezentativnější objevy.

Landek Park Ostrava – jednou nahoře, jednou (v) dole Památky

Landek Park Ostrava – jednou nahoře, jednou (v) dole

Landek Park – dříve Důl Anselm, dnes na jednom místě najdete historii hornictví, sport, relax, kemp.

Věda a historie není nuda: kde si prohlédnete nejstarší a nejvzácnější archeologické nálezy

Věda a historie není nuda: kde si prohlédnete nejstarší a nejvzácnější archeologické nálezy

Venuše, hlava Kelta, kel z Pavlova, náušnice z Velké Moravy, mumie egyptské princezny anebo meteorit z Opavy: muzea v České republice pečují o řady archeologických skvostů. Podívejte se na Kudy z nudy na prastaré skvosty archeologie, které si můžete prohlédnout v muzeích, archeoparcích či v místech, kde byly poklady nalezeny. Některé z nich jsou starší více než 10 000 let!

Cesta do pravěku v Brně – pavilon Anthropos a rekonstrukce mamuta Kultura

Cesta do pravěku v Brně – pavilon Anthropos a rekonstrukce mamuta

Ojedinělé muzeum dokumentuje nejstarší dějiny osídlení Moravy a celého evropského kontinentu. Značnou pozornost dětí i dospělých přitahuje zejména 3,5 m vysoký model mamuta v životní velikosti, provázený mládětem. Rozsáhlá muzejní expozice patří k největším a nejmodernějším svého druhu v Evropě.

7 věcí, které nevíte o… pravěkých venuších

7 věcí, které nevíte o… pravěkých venuších

Znáte venuše? Venuše s velkým V může být římská bohyně smyslnosti, krásy a lásky nebo planeta sluneční soustavy. Jako venuše s malým v se však označují ženské figurky, vyrobené z kamene, hlíny, mamutoviny, kostí či paroží. Pravěké krásky okouzlily svět už před tisíci lety a fascinují nás dosud.

Naučná stezka Brána do Římské říše v Pasohlávkách Památky

Naučná stezka Brána do Římské říše v Pasohlávkách

Archeologická naučná stezce u Pasohlávek se věnuje historii Římanů na tamním území. Stezka je dlouhá 1,5 km a najdete na ní 10 zastavení. Zavede vás na místa unikátních archeologických nálezů v jedné z nejvýznamnějších archeologických nalezišť v ČR, Hradiska u Mušova.

Kateřinská jeskyně – nejrozlehlejší dómy v Moravském krasu Příroda

Kateřinská jeskyně – nejrozlehlejší dómy v Moravském krasu

Jeskyni tvoří dva vzájemně spojené mohutné dómy s přilehlými chodbami. Jeskyně byla pro veřejnost otevřena už v roce 1910. Hlavní dóm je s rozměry 95x44x20 metrů největší veřejnosti zpřístupněnou podzemní prostorou v Moravském krasu.

Historie žije! Stačí se rozhlédnout aneb poznejte naše nejstarší dějiny

Historie žije! Stačí se rozhlédnout aneb poznejte naše nejstarší dějiny

Národ, který se nedokáže poučit ze svojí historie, je odsouzen k zániku. Tak to alespoň tvrdili už staří Římané a všichni víme, jak to s nimi dopadlo. Protože se chceme jejich osudu vyhnout, máme k dispozici bezpočet muzeí a expozicí, které jsou věnovány historii a archeologii. Navíc máme tu výhodu, že na našem území se toho dělo za posledních pár tisíc let opravdu hodně – někdy možná až trochu moc – a tak mají badatelé co zkoumat a objevovat.

Pravěká sídliště u Pavlova a Dolních Věstonic – největší pravěká sídliště v České republice

Pravěká sídliště u Pavlova a Dolních Věstonic – největší pravěká sídliště v České republice

Světové prvenství mají pravěká sídliště u Pavlova a Dolních Věstonic, kde žili naši předkové před 25 000 lety. Jsou zde četné nálezy hlavně z doby lovců mamutů, mezi nimi i jeden z nejvýznamnějších Věstonická venuše.

Petřkovická venuše – jedná štíhlá venuše v Evropě

Petřkovická venuše – jedná štíhlá venuše v Evropě

Petřkovická venuše nebo také Landecká venuše čii Červená venuše byla nalezena na vrchu Landek v Ostravě v roce 1953 při výzkumu Bohuslava Klímy. Archeologové ji objevili pod mamutí stoličkou poblíž ohniště a plochy pokryté červeným barvivem.

Muzeum Nové Strašecí Kultura

Muzeum Nové Strašecí

Muzeum města Nové Strašecí leží v okresu Rakovník asi 40 km západně od Prahy. Prohlédnout si zde můžete dvě stálé expozice, kterými jsou Keltové na Rakovnicku (se slavným nálezem Hlava Kelta) a Zemědělská usedlost na Novostrašecku.

Věstonická venuše – nejstarší umělecký předmět z keramiky na světě

Věstonická venuše – nejstarší umělecký předmět z keramiky na světě

Za jednu z nejkrásnějších ukázek pravěkého umění považují znalci kyprou hliněnou krasavici nalezenou roku 1925 v bývalém sídlišti lovců mamutů na jižní Moravě. V současnosti je soška Věstonické venuše v držení Moravského zemského muzea v Brně v ústavu Anthropos.

Archeologický objev mezi Opatovicemi nad Labem a Ostrovem – nejstarší dřevěná studna na světě

Archeologický objev mezi Opatovicemi nad Labem a Ostrovem – nejstarší dřevěná studna na světě

Archeologům se podařilo během průzkumu před výstavbou dálnice D35 mezi Opatovicemi nad Labem a Ostrovem nalézt velmi starou dřevěnou studnu. Podle datování pomocí letokruhů byly dubové kmeny použité na její konstrukci pokácené mezi lety 5256 až 5255 před Kristem, na rohové sloupy dokonce ještě o několik let dřív. To z ní činí nestarší dendrochronologicky datovanou dřevěnou architekturu v Evropě.

Brněnský šaman a jeho loutka – unikátní objev z doby lovců mamutů

Brněnský šaman a jeho loutka – unikátní objev z doby lovců mamutů

V 1891 roce se při hloubení kanálu na křižovatce ulic Francouzské (tehdy Franz-Josef Strasse) a Přadlácké v Brně narazilo na shluk velkých kostí a opracovaných kotoučů. Profesor Alexander Makowsky z německé techniky, vynikající mineralog, botanik a znalec pozůstatků pleistocenních zvířat nechal místo prověřit a objevil mamutí kel a ostatky člověka s mnoha dobovými milodary a "šamanskými" potřebami. Mezi nálezy vyniká soška z mamutoviny, sestavená ze tří částí: hlavy, trupu a levé ruky. Podobné sošky – loutky sloužily šamanům k různým performancím a jako lapače duchů.

Archeostezka Pavlov – Naučná stezka z archeoparku v Pavlově do Dolních Věstonic Příroda

Archeostezka Pavlov – Naučná stezka z archeoparku v Pavlově do Dolních Věstonic

Naučná stezka z archeoparku v Pavlově do Dolních Věstonic vás provede po nejvýznamnějších lokalitách spojených s lovci mamutů. Na pěti informačních panelech uvidíte, kde lovci tábořili a jaké nálezy jejich pobyt dokládají.

Hlava Kelta z Mšeckých Žehrovic – nejcennější keltská plastika v Evropě

Hlava Kelta z Mšeckých Žehrovic – nejcennější keltská plastika v Evropě

Pravděpodobně nejznámějším uměleckým dílem z keltského období v českých zemích je světově proslulá „hlava Kelta“ – kamenná hlava nalezená roku 1943 v lomu u Mšeckých Žehrovic. Jedná se o cca 25 cm vysokou sošku hlavy z bělohradské opuky, zobrazující muže s typickým keltským nákrčníkem, jenž svého nositele řadil mezi vyšší vrstvu. Dnes si hlavu Kelta z 3. století př. n. l. můžete prohlédnout v Muzeu Nové Strašecí.

Jeskynní malba v Kateřinské jeskyni – nejstarší kresba v České republice

Jeskynní malba v Kateřinské jeskyni – nejstarší kresba v České republice

V Hlavním dómu Kateřinské jeskyně v Moravském krasu se nachází vůbec nejstarší kresba na našem území. Jde o "černé čáry" na mohutném kameni, kterému se přezdívá kvůli jeho vrásčitému povrchu Mozek. Vědci se domnívají, že čarami byl kámen patrně umělecky dotvořen před 7 000 lety coby kultovní místo v době kamenné.

Další aktuality

Co dělat, když je vedro? Využijte 50 tipů na výlet do podzemí!

Historická podzemí v České republice naleznete v mnoha městech. Poznejte život pod zemí a odhalte skrytá tajemství. To nej z českých a moravských unikátních podzemních prostor vám právě nabízíme. Vyberte si podzemní továrny, sklepení, vodní díla, tunely, procházky tajemnými chodbami, historické labyrinty s možností prohlídky, unikátními doly nebo zajímavé podzemní expozice. Prohlídky potěší všechny milovníky tajemna i historie. Horké (i deštivé) letní dny jsou ideální pro návštěvu podzemí! Teplota se v podzemí celoročně pohybuje okolo 10 stupňů.
14. červenec 2024 9:31
Památky

50 tipů na místa, kde můžete pozvávat vodárenské věže, vodojemy a technické unikáty

Vodárenské věže překvapují svou krásou i technickou účelností. Některé se starších „dam“ dnes slouží jako originální rozhledny, jiné se staly lukrativním místem na bydlení anebo volnočasovým prostorem. Ovšem nechybí ani takové, které byly postaveny zcela nedávno a svou funkci zásobárny vody vzorně plní. Nahlédněte do našich dnešních 20 tipů, která věž vám přijde nejzajímavější?
14. červenec 2024 9:09
Památky

Archeologické léto nabízí procházky na archeologické lokality s odborníky

Archeologické léto probíhá i letos a příznivce archeologie a historie zve na zajímavé akce, během nichž odborníci odkrývají příběhy minulosti v akcích pro veřejnost po celé republice. Zájemci se můžou vydat na hrady, hradiště, pohřebiště, do archeoparků nebo navštívit právě probíhající výzkumy. Na více než 250 prohlídek je třeba se objednat předem, Archeologické léto probíhá během prázdnin 2024 a potrvá až do poloviny září 2024.
12. červenec 2024 6:00
Památky

Tradice: dříve klášter, dnes… aneb nový život starých památek

Co spojuje města Český Krumlov, Broumov, Hostinné, Plasy, Žďár nad Sázavou a spousty dalších? Jeden z tisíců výnosů a rozhodnutí císaře Josefa II., kdy jediným podpisem zrušil stovky klášterů a řeholních domů. S následky jeho rozhodnutí se města potýkají dodnes: mniši odešli už před stovkami let, ale impozantní a rozsáhlé areály stojí dál. Které prošly nejvýraznější proměnou?
11. červenec 2024 9:07
Památky

10 tipů na bunkry a řopíky aneb ve stínu a na výsluní

Pojďte s Kudy z nudy odhalit tajemství starých vojenských bunkrů! Většina z nich je schovaná v lesích a remízcích uprostřed polí, nevyužitá a zapomenutá, některé z nich se ale probudily k novému životu – a rozhodně nejen jako vojenská muzea nebo vojenské památky. V některých můžete dokonce přenocovat!
9. červenec 2024 12:02
Památky

Chcete poznat, jak a kde se žilo ve středověku? Poznejte naše strážní hrady!

Vypravte se na výlet na hrady a tvrze, které ve středověku strážily území podél zemských stezek a poblíž zemských bran. Mohutné hradby, obranné věže a hluboké příkopy – dosud působivé zbytky kdysi majestátních gotických hradů se dodnes tyčí nad českými i moravskými městy a vesnicemi. Navštivte hrady, které strážily hranice anebo obchodní stezky či jiné cesty skrz tehdejší neproniknutelné hvozdy Českého království.
7. červenec 2024 10:49
Památky

Kam na výlet na nejkrásnější vodní hrady a zámky: Blatná, Švihov nebo Kratochvíle?

Kam se vydat na prázdninové výlety na hrady a zámky, když máte rádi vše, co souvisí s vodou? Na portálu Kudy z nudy vám poradíme, kde najdete nejhezčí záběry přes vodní hladinu, kde si užijete plavby na lodičkách i větších výletních lodích anebo docela obyčejné krmení labutí a kachen v rybníčcích a vodních příkopech.
5. červenec 2024 17:54
Památky

10 tipů na klasické, moderní i neobvyklé kašny a fontány aneb ve stínu i na výsluní

Zpívající, s vodními tryskami, barokní, moderní, zámecké nebo lázeňské: díky kašnám a fontánám se i krátká procházka po městě promění v umělecký zážitek. Které z nich jsou nejslavnější, které se řadí mezi zajímavé kuriozity a o kterých se píše ve světě?
5. červenec 2024 12:13
Památky