Hranická propast leží na pravém břehu řeky Bečvy v národní přírodní rezervaci Hůrka u Hranic na katastru města Hranice. Propast se nachází v Hranickém krasu nedaleko veřejnosti přístupných Zbrašovských aragonitových jeskyní. Přístupových tras k Hranické propasti existuje několik. Nejkratší vychází od železniční zastávky Teplice nad Bečvou. Od propasti je také krásný výhled na okolní krajinu – Hostýn, Kelečský Javorník a Beskydy.
Na samé dno zatím nepronikla žádná sonda ani miniponorka. I přesto podle naměřených údajů vyplývá, že Hranická propast je nejhlubší zatopenou sladkovodní jeskyní na světě. Lidé se snažili změřit hloubku propasti odedávna. První průzkumy Hranické propasti se datují do roku 1900, o existenci propasti ale věděl už Jan Amos Komenský, který ji jako vůbec první krasový útvar zachytil na plánu Moravy. Jedná se o nejhlubší propast v České republice. Dno se nejdříve měřilo pomocí olovnice, od šedesátých let 19. století se Hranická propast stává výzvou pro potápěče.
Roku 1974 byla spuštěna sonda do hloubky - 175 m, při připočtení suché části dosáhla celková hloubka propasti hodnoty - 245,5 m. Roku 1995 byl do výzkumu zapojen dálkově ovládaný robot - "miniponorka“ R.O.V. Hyball, která dosáhla hloubky - 205 m. Roku 2012 dosáhl tým potápěčů v čele s Krzystofem Starnawským hloubky 373 metrů pod hladinou. Zatím poslední měření je z roku 2016, kdy trasu sondě připravil polský potápěč Krzysztof Starnawski, který se s ní část cesty i potopil. Sondě ve specifickém jeskynním prostředí poskytl co nejlepší výchozí pozici do nejhlubší části jeskyně. Poté už sestupovala sama. V maximální dosažené hloubce 404 metrů musel být průzkum ukončen z důvodu dosažení konce vodícího kabelu robota. Zbytek, u kterého se předpokládá hloubka 700 - 800 metrů, na svůj objev čeká pod vodou.
Infocentrum nabízí model propasti a kino
Ač je Hranická propast skutečný unikát, pohled dolů vás možná překvapí: pod vašima nohama se rozevře prostor téměř o polovinu menší než Macocha s nepříliš rozsáhlou hladinou, vzdálenou jen pár desítek metrů. Suchá část propasti je přibližně 70 metrů hluboká a je opravdu těžké představit si, že skalní stěny klesají stovky metrů dál do hlubin země. Větší část propasti se zkrátka nachází pod hladinou a v podzemí, takže běžný návštěvník nemá šanci je spatřit.
Skutečnou hloubku Hranické propasti si lépe dokážete představit právě díky informačnímu centru, které bylo postaveno v roce 2018. Na velkém 3D modelu, pojednaném jako prostorový řez, uvidíte jednotlivé části propasti s vyznačenými milníky výzkumu její hloubky. Tam, kam se dostanou jen speleologové nebo sondy, se podíváte prostřednictvím brýlí pro zobrazení virtuální reality. V další místnosti je malé kino, kde běží krátký film o průzkumech propasti a atraktivní záběry z ponorů.
Pozzo del Merro: druhá nejhlubší sladkovodní jeskyně světa
Z pomyslného trůnu byla Hranickou propastí v roce 2016 sesazena italská zatopená propast Pozzo del Merro v regionu Lazio, nedaleko Říma. Poetický název ("pozzo" znamená "studna") označuje 392 m hlubokou podvodní jeskyni, jejíž voda je však slaná. Hladina jezírka se nachází v hloubce 80 metrů od povrchu. Okolí propasti je známé četnými krasovými útvary, jako jsou jeskyně, dutiny a závrty.
Nejhlubší suchou vertikálou světa je 603 metrů dlouhá jeskyně Vrtoglavica ve Slovinsku. Nachází se v Kaninských horách v Julských Alpách. Také název této jeskyně je dost výstižný, slovo "vrtoglavica" znamená slovinsky "závrať".
V našem výčtu světových rekordů musíme zmínit i vůbec nejhlubší přírodní jeskyni na světě, kterou je 2191 metrů hluboká jeskyně Voroňja (Kubera) v gruzínské Abcházii.
Hranický kras vznikl sirnými výrony
Hranický kras představuje unikátní území: na rozdíl od většiny krasových útvarů nevznikla leptáním vod prosakujících z povrchu, ale silnými výrony termálních minerálních pramenů z hlubin. Součástí propasti je i jeskyně nad hladinou vody, tzv. Suchá rotunda. Potápěči, kteří se vydali do hlubin jeskyně pod jezírkem, získali krásné záběry krápníkové výzdoby, především tzv. gejzírových krápníků, což jsou krápníky s tvarem sopky a kráterem, ze kterého tryskala minerální voda v dobách největší vulkanické aktivity.
Celá oblast je součástí Národní přírodní rezervace Hůrka. Jedná se o největší hranické zvláště chráněné území, které leží na pravé straně řeky Bečvy na posledních výběžcích Moravskoslezských Beskyd. NPR byla zřízena v roce 1952 za účelem ochrany květeny, zvířeny a krasových jevů. V jejím okolí se nachází krasové území v podobě ostrůvků devonských vápenců.
Rezervací vás provede i Naučná stezka NPR Hůrka. Návštěvníci se mohou na trase stezky seznámit s chráněným územím a jeho společenstvy, které se liší podle dvou odlišných geologických podloží a krasovými jevy. Nachází se zde také zřícenina středověkého hradu Svrčova, odkud se otevírá pohled do údolí řeky Bečvy s areálem lázní.