#světovéČesko a Punkevní jeskyně s Macochou: cesta podzemím do propasti s hrůzostrašnou pověstí

S Macochou se řada z vás seznámila už na základní škole při četbě knížky Lovci mamutů od Eduarda Štorcha: když se věstonická tlupa usadí v oblasti Moravského krasu, tři její členy při lovu přepadne jeskynní lev. Při útěku se zřítí do propasti, ale zachrání se na skalním výčnělku, kde je příští den objeví a zachrání zbytek tlupy. Mnohem hůř končí nejznámější legenda o Macoše: podle ní se vdovec po smrti své ženy znovu oženil, ale druhá manželka nenáviděla jeho syna a shodila ho do propasti. Dítě podobně jako lovci v pravěku sklouzlo na jeden z kamenných stupňů, kde ho záhy objevili lidé z okolí. Pověst má dva konce, oba děsivé: podle jedné verze lidé zlou macechu svrhli do propasti za trest, podle druhé tam skočila sama.

Prohlídka Punkevních jeskyní

Prohlídka Punkevních jeskyní a propasti Macocha je jednoduchá a zvládne ji každý: od hotelu Skalní Mlýn se výletním vláčkem svezete až před vchod do podzemí. Jízdní řád je sladěný se vstupy do jeskyní, vláček jezdí v pravidelných intervalech, jeho kapacita je dostatečná a ani v nefrekventovanějších dnech se nemusíte bát, že byste se k jeskyním nedostali včas. Pustým žlebem se k jeskyním můžete samozřejmě vydat pěšky, ze Skalního mlýna od hlavního parkoviště je potřeba jít necelé dva kilometry.



Návštěvní okruh vede suchou částí jeskyní na dno Macochy, odkud se pak pluje na motorových člunech macošskými vodními dómy do vývěru Punkvy v Pustém žlebu s krátkou zastávkou v Masarykově dómu. Protože přístaviště je těsně vedle vstupní budovy, orientace je jednoduchá. Údolím potom můžete pokračovat pěšky dál k Macoše (1,5 kilometru pěšky po modré značce), k hornímu okraji propasti jezdí také kabinová lanovka. Sami uvidíte, jaké převýšení překonává – ostatně Macocha je největší a nejhlubší propast svého druhu ve střední Evropě!

Jako první prokazatelně sestoupil do propasti Macocha v roce 1723 brněnský minorita Lazar Schopper. V roce 1748 propast zdolala z iniciativy Johanna Nagela expedice horníků, sám Nagel se však akce neúčastnil. Moravský kras neunikl ani pozornosti Salmů, majitelů rájeckého panství: na dno propasti se postupně povedlo sestoupit několika členům rodu, později pak financovali průzkumy profesora Absolona. V polovině 19. století pak lékař, archeolog a krasový badatel Jindřich Wankel odstartoval další éru sestupů, často s vědeckým zaměřením. Bohužel propast nepřitahovala jen průzkumníky: zvláštním druhem sestupů na dno Macochy byly výpravy pro těla sebevrahů, které podnikali Martin Kala a Josef Nejezchleb z Vilémovic.



Do 138,5 metrů hluboké propasti Macocha se můžete podívat ze dvou vyhlídkových můstků. Starší Horní můstek byl vybudován v roce 1882 v nejvyšším bodě, Spodní můstek z roku 1899 se nachází 92 metrů nad spodní částí propasti a je z něho velmi dobře vidět na dno. Opodál stojí turistická chata Macocha. Na místo se dostanete buď lanovkou nebo pěšky po Salmově stezce z Pustého žlebu (ze silnice odbočuje asi 600 metrů od Punkevních jeskyní), silnice k hornímu okraji Macochy odbočuje mezi Vilémovicemi a Sloupem.
 

Rok 1910 a první návštěvníci Punkevních jeskyní

V roce 1888 s sebou Wankel k Macoše poprvé vzal svého vnuka, tehdy jedenáctiletého Karla Absolona, kterého po smrti otce vychovával. Pozdějšímu nejznámějšímu průzkumníkovi Moravského krasu propast učarovala natolik, že se sem po mnoha letech bádání a příprav vrátil s potřebným technickým vybavením a pustil se do průzkumu tušených prostor mezi propastí a vývěrem Punkvy v Pustém žlebu z obou stran. 26. září 1909 se povedlo proniknout do prvních prostor suché části Punkevních jeskyní, v dalších letech badatelé zvolna postupovali dál směrem k Macoše. Do objevených částí bylo rychle zavedeno elektrické osvětlení a objevená část jeskyně byla už o svatodušních svátcích roku 1910 otevřena veřejnosti. Jen během toho roku si ji prohlédlo 11 700 návštěvníků.

Rok 1921 a plavba na lodích do Masarykova dómu

Suchou část Punkevních jeskyní se s Macochou povedlo propojit už v roce 1914. Současníci Absolonovi vyčítali nešetrné postupy, kdy nové chodby i neprostupné sifony prostřílel pomocí dynamitu a prorazil moderní těžební technikou, nicméně během několika let se dostavily úspěchy a podařilo se otevřít i druhou větev předpokládaných jeskynních prostor mezi Macochou a Pustým žlebem podél toku Punkvy. Kromě zaplavených chodeb tu byly objeveny i suché dómy s překrásnou krápníkovou výzdobou. Poprvé se loďky na svou cestu po smaragdové vodě vydaly 30. března 1921, kdy byla zpřístupněna první vodní část jeskyně od dnešního přístaviště po Masarykův dóm: ten dostal jméno proto, že do jeskyní se záhy po jejich otevření podíval i první československý prezident.

Víte, že…?

• Díky Absolonovi se z Macochy a Punkevních jeskyní stal hlavní výletní cíl Moravského krasu. Popularita Sloupu jako významného poutního místa a tamních Sloupsko-šošůvských jeskyní, zpřístupněných již roku 1881, rázem klesla. Dodnes jsou Punkevní jeskyně nejnavštěvovanější podzemní prostory v České republice: podle odhadu jimi od otevření prošlo zhruba 40 miliónů návštěvníků z celého světa.
• Kvůli popularitě doporučujeme rezervovat prohlídku Punkevních jeskyní předem. Rezervace je možná i pro jednotlivé návštěvníky až na jeden rok dopředu.
• Když porovnáte dnešní snímky s historickými, zjistíte, jak moc se během stovky let podzemí změnilo. Například v Masarykově dómu bylo po objevu v roce 1920 neuvěřitelné množství dlouhých brčkových stalaktitů, z nichž dnes zbyl jen zlomek. Podezření napřed padlo na nenechavé výletníky, případně změny mikroklimatu v důsledku vysoké návštěvnosti. Podle posledních výzkumů se ale mikroklimatické změny projevují jen krátkodobě, navíc byl zjištěn samovolný opad brček i v Amatérské jeskyni, která není přístupná pro veřejnost. Je tedy pravděpodobné, že destrukce dlouhých brček je přirozený samovolný proces.
• Se seriálem #světovéČesko jsme se už do jeskyní Moravského krasu podívali, dokonce jsme obdivovali i nejstarší kresbu u nás.