Úvod > Česká nej > Osobnost > Karel Absolon – nejslavnější český archeolog a objevitel Punkevních jeskyní
Karel Absolon – nejslavnější český archeolog a objevitel Punkevních jeskyní
"> "> "> "> "> "> "> ">
Přidat foto
Osobnost

Karel Absolon – nejslavnější český archeolog a objevitel Punkevních jeskyní

Karel Absolon (16. června 1877, Boskovice – 6. října 1960, Brno) byl krasový badatel a jedna z velkých postav evropské archeologie první poloviny 20. století. Jeho jméno je spojené s objevováním jeskyní Moravského krasu, zpřístupněním dna propasti Macocha a vodní trasy po ponorné říčce Punkvě, nálezem Věstonické venuše či vybudováním Pavilonu Anthropos v Brně.
Archeolog, geograf, speleolog a vášnivý badatel Karel Absolon se narodil v Boskovicích. Byl vnukem speleologa, archeologa a lékaře Jindřicha Wankela (1821–1897), který jako jeden z prvních začal v druhé polovině 19. století systematicky mapovat jeskyně Moravského krasu. K průzkumům propasti Macocha s sebou v roce 1888 poprvé vzal svého vnuka, tehdy jedenáctiletého Karla Absolona, kterého po smrti otce vychovával.

Absolon se už od konce 19. století se věnoval výzkumu Sloupských jeskyní a jeskynního hmyzu, po studiích na Karlově univerzitěPraze v roce 1908 nastoupil do Moravského zemského muzeaBrně jako kustod zoologických sbírek. Probádal a zdokumentoval většinu jeskyní severní části Moravského krasu a Rudické propadání, v mnoha známých jeskyních se mu podařilo proniknout do nových rozsáhlých prostor. Významné bylo i Absolonovo působení ve Francii, Anglii či v Dinárském krasu na Balkáně, v Bosně a Hercegovině.

Absolon sice při práci v podzemí používal mnohem drsnější metody než jeho dědeček – když objevil Punkevní jeskyně, nepřístupné sifony odstřeloval dynamitem, sediment vytěžil a odstranil, a prorazil odvodňovací štoly na ponorné řece Punkvě – ale současní odborníci z Moravského zemského muzea na rovinu říkají, že bez Absolona bychom dnes do Macochy nejezdili na lodičkách, o lovcích mamutů bychom věděli jen to, co psal Štorch, a spousta vzácných uměleckých předmětů z nejstarších dějin lidstva by zůstala navždy skrytá v zemi.

Za první republiky zaměřil Absolon pozornost na období paleolitu a prozkoumával sídliště lovců sobů a koní v jeskyni Pekárně a sídliště lovců mamutů v okolí Dolních Věstonic. Tam v roce 1925 jeho tým objevil Věstonickou venuši. Díky Absolonovi, který své výzkumy popularizoval přednáškami a bohatě ilustrovanými články, se soška objevila na titulních stránkách světových časopisů spolu s Tutanchamonovou hrobkou.
Pro Výstavu soudobé kultury v Československu na VýstavištiBrně v roce 1928 Karel Absolon s týmem kolegů připravil speciální pavilon Člověk a jeho rod, po válce pak stál u zrodu pavilonu Anthropos, unikátního brněnského muzea, které dokumentuje nejstarší dějiny osídlení Moravy a Evropy.

Hrob Karla Absolona najdete na čestném pohřebišti Ústředního hřbitova v Brně, symbolicky s náhrobkem v podobě malé jeskyně.
 
Zámek Blansko – Muzeum Blanenska: zámecké interiéry, stálé expozice i sezónní výstavy

Zámek Blansko – Muzeum Blanenska: zámecké interiéry, stálé expozice i sezónní výstavy

Muzeum, které sídlí na zámku v Blansku, nabízí prohlídku stálé expozice litiny a interiérů s průvodcem. V rámci vstupenky je možné navštívit stálou expozici objevitelů a archeologie. Součástí je také vstup do archeologické herny pro děti.

Punkva – nejdelší podzemní vodní tok v České republice

Punkva – nejdelší podzemní vodní tok v České republice

Nejdelším podzemním vodním tokem v Česku je Punkva a její zdrojnice v soustavě Amatérské jeskyně v Moravském krasu. Protéká Sloupsko-Šošůvskými jeskyněmi a Sloupským koridorem Amatérské jeskyně do propasti Macocha.

Objevte perly kraje pod Pálavou: Mikulov, Venuše a vynikající víno

Objevte perly kraje pod Pálavou: Mikulov, Venuše a vynikající víno

Věstonickou Venuši není třeba představovat. Zato místo, kde byla pravěká keramická soška objevena, zná málokdo. Dolní Věstonice nedaleko Mikulova jsou obyčejná moravská ves, kam se turisti nehrnou. Přitom okolí nabízí mnoho: krásnou přírodu, hradní zříceniny a hlavně nekonečné vinice.

200 let od narození Jindřicha Wankela: prozkoumejte Moravský kras v jeho stopách

200 let od narození Jindřicha Wankela: prozkoumejte Moravský kras v jeho stopách

Na letošní červenec připadá 200. výročí narození moravského speleologa, archeologa a lékaře Jindřicha Wankela (1821–1897). Jako jeden z prvních vědců začal v 50. a 60. letech 19. století systematicky mapovat jeskyně Moravského krasu a propast Macochu. Do světového archeologického povědomí se dostal svými nálezy v jeskyni Býčí skála. Právě Wankelovy výzkumy položily základ moravské paleontologie. Ke své práci vymýšlel vlastní metody preparace a jeho koníčkem bylo sestavování koster čtvrtohorních zvířat. Ty sestavoval mimochodem i pro velká zahraniční muzea v Mnichově nebo Bernu. Pokračovatelem Wankelova odkazu byl pak jeho vnuk speleolog a archeolog prof. Dr. Karel Absolon. Vydejte se s portálem Kudy z nudy do míst, kde MUDr. Jindřich Wankel prováděl své výzkumy!

#světovéČesko a Karel Absolon: nejslavnější československý archeolog

#světovéČesko a Karel Absolon: nejslavnější československý archeolog

Karel Absolon: archeolog, geograf a speleolog, badatel a skvělý manažer. Jeho jméno bude navždy spojené s objevováním jeskyní, zpřístupněním dna propasti Macocha a vodní trasy po ponorné říčce Punkvě, nálezem Věstonické venuše či vybudováním Pavilonu Anthropos v Brně. Muž, který objevil řadu jeskyní a zasloužil se o vznik turistického ruchu v Moravském krasu, rozhodně stojí za seznámení zblízka!

Venuše a ti druzí... aneb 10 tipů na nejstarší archeologické nálezy

Venuše a ti druzí... aneb 10 tipů na nejstarší archeologické nálezy

Vlastivědné muzeum v Olomouci vystavuje v těchto dnech originál nejznámějšího archeologického skvostu České republiky, Věstonické Venuše. Prehistorických památek však naše země vydala mnohem víc, například kel z Pavlova, kostry pravěkých zvířat, zkameněliny trilobitů a z mladších období pak hlavu Kelta či velkomoravské gombíky. Objevte v našich 10 tipech prastaré skvosty archeologie, které si můžete prohlédnout v muzeích, archeoparcích či místa, kde byly tyto poklady nalezeny. Některé z nich jsou starší více než 10 000 let!

#světovéČesko a pravěká umělecká galerie v Kateřinské jeskyni a další jeskynní rekordy

#světovéČesko a pravěká umělecká galerie v Kateřinské jeskyni a další jeskynní rekordy

O francouzské jeskyni Lascaux se mluví jako o Sixtinské kapli prehistorie: její stěny jsou přehlídkou pravěkých maleb a rytin. Podobnou uměleckou galerii máme i v Česku, a to v Kateřinské jeskyni v Moravském krasu. Nejstarší kresbě u nás je asi sedm tisíc let.

Jeskyně Elfí domeček v Moravském krasu

Jeskyně Elfí domeček v Moravském krasu

Nově objevená jeskyně se nachází mezi Kateřinskou jeskyní a propastí Macochou. Speleologové ji objevili v místech, na nichž kdysi pracoval se svými kolegy slavný jeskynní badatel Karel Absolon. Pro turisty je zatím zapovězená.

Pravěká sídliště u Pavlova a Dolních Věstonic – největší pravěká sídliště v České republice

Pravěká sídliště u Pavlova a Dolních Věstonic – největší pravěká sídliště v České republice

Světové prvenství mají pravěká sídliště u Pavlova a Dolních Věstonic, kde žili naši předkové před 25 000 lety. Jsou zde četné nálezy hlavně z doby lovců mamutů, mezi nimi i jeden z nejvýznamnějších Věstonická venuše.

Archeologické naleziště v Dolních Věstonicích – místo nálezu Věstonické venuše

Archeologické naleziště v Dolních Věstonicích – místo nálezu Věstonické venuše

Obec Dolní Věstonice se proslavila nálezem 11 centimetrů vysoké sošky Věstonické venuše. I dnes se můžete podívat na vykopávky (základy sídlišť) na nalezišti Vysoká zahrada.

Jeskyně Hladomorna u Holštejna v Moravském krasu

Jeskyně Hladomorna u Holštejna v Moravském krasu

Hladomorna (někdy nazývaná Lidomorna) je jeskyně, která se nachází ve skále pod hradem Holštejn v oblasti Moravského krasu. Ve středověku sloužila jako pochmurné vězení. Provinilci, které do ní házeli z nádvoří hradu, zemřeli buď při pádu dolů nebo hladem.

Ostrovská propast v Moravském krasu

Ostrovská propast v Moravském krasu

Ostrovská propast, objevena roku 1861, se nachází přímo uprostřed obce Ostrov u Macochy na návsi před farou. Je zadělána mříží a ke hladině vody sahá do hloubky 50 metrů. Na dně propasti leží dvě tůňky.

Ubytování a restaurace

Restaurace Punkva Blansko

Restaurace Punkva Blansko

Blansko, Jihomoravský kraj