České opery nejsou jen hudba a silné příběhy, ale také konkrétní místa, která můžete navštívit dodnes. Vydejte se s
Kudy z nudy na
pražský Vyšehrad, na
hrad Rožmberk, k některému z
Rusalčiných jezírek nebo třeba na
hrad Bezděz. Čeká vás netradiční
cestování za hudbou, krajinou i příběhy slavných skladatelů.
U řady hudebních děl nemusíme po místě, kde se odehrávají, dlouho bádat: třeba cyklus symfonických básní
Má vlast skladatele
Bedřicha Smetany se skládá z šesti částí. Čtyři z nich,
Vyšehrad,
Vltava,
Tábor a
Blaník, už pouhým název prozrazují inspirační zdroje. Nadějně zní i název páté básně
Šárka, ta se ovšem nejmenuje podle
romantického skalnatého údolí na okraji
Prahy, ale podle bojovnice Šárky ze starých českých pověstí. Ale jak na tom jsou Smetanovy opery?
Dozvěděly se to dvě vdovy a bylo po tajemství…
Učili jste se v hudebce na základní škole papouškovat zpaměti názvy Smetanových oper? Pak možná znáte mnemotechnickou pomůcku, sloužící k jejich snazšímu zapamatování. Není nijak složitá:
Když byli Braniboři v Čechách, dala Prodaná nevěsta jménem Libuše Daliborovi Hubičku u Čertovy stěny. Dověděly se to Dvě vdovy a bylo po Tajemství.
Braniboři v Čechách, za něž Smetana mimo jiné získal cenu za nejlepší českou operu v soutěži vyhlášené
hrabětem Harrachem, se odehrávají v
Praze, podobně jako
Dalibor, příběh o chrabrém rytíři z bájných českých dějin, a
Libuše. Opera o slavné české kněžně předpovídající slávu českého národa nás zavede na
Vyšehrad a do okolí
Stadic. Cestou se ještě můžete zastavit v
Zákolanech na
Kladensku, kde se odehrávají
Dvě vdovy; Smetanovo „nejsvětovější“ dílo je však inspirované francouzskou komedií.
Přesná místa děje mají i
Čertova stěna, Hubička a
Tajemství, tři opery, pro které napsala libreta spisovatelka a překladatelka
Eliška Krásnohorská. Kamenné moře jménem
Čertova stěna najdete kousek od
Rožmberku nad Vltavou, a opera se skutečně odehrává ve skalnaté zalesněné krajině pod
hradem Rožmberkem. Pro
Tajemství se Krásnohorská inspirovala příběhem z kraje pod
Bezdězem, libreto komické opery
Hubička pak napsala podle povídky
Karoliny Světlé. Ta ji zasadila do svého milovaného kraje pod
Ještědem.
Prodaná nevěsta a krása holubiček z Plzeňska
Docela jiný příběh ale nabízí pátrání po místech, kde se odehrává
Prodaná nevěsta.
„Roku 1865 jsem dohotovil první svoji komickou operu, dal jsem jí sám jméno Prodaná nevěsta, protože básník textu Sabina nevěděl, jak ji pojmenovat,“ vyprávěl později
Bedřich Smetana o vzniku své nejznámější opery. Premiéru měla v roce 1866 v
Prozatímním divadle v Praze a dnes byste ji asi nepoznali: místo tří jednání měla dvě, scény se celou dobu neměnila, hudební čísla spojovalo mluvené slovo a tance chyběly úplně. Místo děje? Česká vesnice – třeba
Holašovice, kde v unikátních kulisách pod širým nebem mezi malebnými staveními, zapsanými na
seznam památek UNESCO, operu uvádí
Jihočeské divadlo.
Divadelní inscenace ovšem nejčastěji Prodanou nevěstu umisťují na
Plzeňsko. Proč? První mimopražská repríza populární opery se totiž v roce 1869 odehrála právě v
Plzni a
divadlo si pro tuto příležitost tehdy zapůjčilo pravé plzeňské kroje z
Doubravky, Chrástu a
Dýšiny. Od té doby k Prodance, inscenované třeba na opačném konci republiky anebo dokonce v cizině, patří kroje z Plzeňska. Pro ně jsou typické hlavně bohaté sukně podložené škrobenými spodničkami a půvabné
plzeňské holubičky. Správně složit a také správně nosit čepeček s velkými křídly je věda, ale když to někdo opravdu umí, je plzeňská holubice skutečně překrásnou ozdobou a pýchou plzeňského kroje.
Dvořákovy opery aneb výlety za Rusalkou, čertem a Káčou
Také pro deset oper
Antonína Dvořáka existuje mnemotechnická pomůcka: ve větě
Ano, Ale Dole Je KRTek – Velký, Černý a Šedý, více či méně snadno odhalíte opery
Alfred, Armida, Dimitrij, Jakobín, Král a uhlíř, Rusalka, Tvrdé palice, Vanda, Čert a Káča a
Šelma sedlák.
Některé se odehrávají v cizině, jiné na českém venkově bez konkrétního místa určení. Příběh
Krále a uhlíře nás zavede do
lesů Křivoklátska, námět k opeře
Čert a Káča pak Dvořák našel nedaleko
Plzně. Býval totiž častým hostem na
zámku v Lužanech, jehož majitelem byl architekt a mecenáš
Josef Hlávka. Při jednom z pobytů Dvořák zaslechl místní pověst o
Lužanské hoře a místě zvaném
Na tanečku. Kdysi tu stávala hospoda, kam lidé ze širokého okolí chodili na tancovačky. Byla mezi nimi i Káča, která si tu vytrucovala tanec se samotným čertem a za trest se i s hospodou se propadla do země. Dodnes se traduje, že kdo tady do země zapíchne špendlík, stále uslyší hrát muziku. Dnes na Lužanské hoře stojí dřevěný altánek a sochy Čerta a Káči v nadživotní velikosti, které vyřezal z dubového dřeva místní šikovný řezbář.
Dokonce na dvě místa se můžete vypravit na
výlet za Rusalkou: Dvořáka k jeho nejslavnější opeře inspirovalo
jezírko ve
Vysoké u Příbrami, kam skladatel řadu let jezdil na letní byt. V letních měsících si tu vychutnáte
představení opery pod širým nebem. Autor libreta
Jaroslav Kvapil ovšem vodní vílu ubytoval jinde, a to poblíž svých rodných
Chudenic na
Klatovsku, v
jezírku na lesní louce pod
Bolfánkem.
Tipy na zajímavé hudební a divadelní akce
Objevte místa, kde se odehrávají slavné české opery a příběhy skladatelů Smetany a Dvořáka. Inspirujte se operou, krajinou, festivaly a tradicemi.
Mezi slavné české opery spojené s konkrétními místy patří díla Bedřicha Smetany a Antonína Dvořáka, například Libuše, Dvě vdovy, Čertova stěna, Hubička, Tajemství, Prodaná nevěsta, Rusalka a Čert a Káča.
Opera Libuše je spjata s pražským Vyšehradem a okolím Stadic, kde najdete památník Přemysla Oráče.
V Holašovicích uvádí Jihočeské divadlo operu Prodaná nevěsta pod širým nebem mezi malebnými staveními, zapsanými na seznam památek UNESCO.
Opera Čertova stěna se odehrává ve skalnaté zalesněné krajině pod hradem Rožmberkem nedaleko Rožmberka nad Vltavou.
Operu Rusalka inspirovalo jezírko ve Vysoké u Příbrami, kde je možné v létě navštívit představení opery pod širým nebem.
Za příběhem Čerta a Káči se můžete vydat na Lužanskou horu u zámku Lužany, kde stojí dřevěný altánek a sochy Čerta a Káči v nadživotní velikosti.
Pro inscenace Prodané nevěsty jsou typické bohaté sukně, škrobené spodničky a půvabné plzeňské holubičky – ozdoba plzeňského kroje.
Památník Antonína Dvořáka lze navštívit ve Vysoké u Příbrami, v novorenesančním zámečku s rozlehlým parkem.
V Plzni se koná mezinárodní festival Smetanovské dny, který v roce 2025 slaví půlkulaté výročí a nabízí koncerty, doprovodné akce a setkání milovníků hudby.
Návštěvníci mohou podniknout netradiční cestování za hudbou, krajinou i příběhy slavných skladatelů na místa jako Vyšehrad, hrad Rožmberk, hrad Bezděz, zámek Lužany, lesnický park Křivoklátsko, Divadlo Josefa Kajetána Tyla v Plzni, rozhlédnout se z Bolfánku u Chudenic či navštívit jezírka spojená s Rusalkou.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.