Úvod > Výlety > Výlety s příběhem > Výlet po známých i neznámých stavbách architekta Josefa Hlávky
Výlet po známých i neznámých stavbách architekta Josefa Hlávky
"> "> "> "> ">

Výlet po známých i neznámých stavbách architekta Josefa Hlávky

Josef Hlávka (15. února 1831 Přeštice – 11. března 1908 Praha) byl český architekt, stavební podnikatel, politik a mecenáš. Pojďte se s portálem Kudy z nudy podívat k jeho nejslavnějším pražským stavbám a místům, která byste měli znát!
Půjdete-li od náměstí v Přešticích směrem k baroknímu kostelu Nanebevzetí Panny Marie, určitě nepřehlédnete růžový nízký domek vlevo při hlavní silnici. Tam, kde je dnes příjemná cukrárna, se v únoru 1831 narodil Josef Hlávka – architekt a mecenáš, autor řady významných budov. Které to jsou?
 

Stavby pro Vídeň i Ukrajinu

Po ukončení pražské techniky si Hlávka rozšířil vzdělání na Akademii výtvarných umění ve Vídni – a tady také po několika letech odstartovala jeho kariéra. Hlávkova kancelář záhy získala velmi prestižní zakázku: monumentální Dvorní operu ve Vídni, dnešní Státní operu. Projekt honosné stavby na nově zřízené okružní třídě Ringstrasse vypracovali Hlávkovi profesoři z akademie, architekti August von Siccardsburg a Eduard van der Nülle. Stavba stála šest milionů zlatých, trvala osm let a Hlávkovi vynesla další zakázky od církevních a státních staveb až po soukromé domy.

Nejproslulejším Hlávkovým dílem se však stal biskupský rezidenční areál řecko-pravoslavné církve v Černovcích na dnešní Ukrajině, v roce 2011 zapsaný na seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Šlo o jediné kompletní sídlo biskupa včetně katedrály, budovy teologické fakulty a semináře, postavené v Evropě během 19. století; dnes tu sídlí jedna z ukrajinských univerzit. Za tento projekt získal Josef Hlávka v roce 1867 na světové výstavě v Paříži stříbrnou medaili.


Pražská zastavení

Natáčení českých filmů s atmosférou viktoriánské Anglie se málokdy obejde bez Apolinářské ulicePraze a impozantního komplexu někdejší Zemské porodnice. Stará dlažba, dobové lucerny a zdi z režných neomítnutých cihel mají fantastickou atmosféru. Autorem není nikdo jiný než Josef Hlávka.

Jemu také můžeme poděkovat za to, že po povodni v roce 1890, kdy se zřítila část Karlova mostu, prosadil jeho obnovu do původní podoby. Zasloužil se také o náklady na zaplacení jezdeckého pomníku svatého Václava, jednoho z nejproslulejších děl sochaře Josefa Václava Myslbeka, které se nachází na Václavském náměstí.

Hlávka také financoval stavbu prvních studentských kolejí pro talentované nemajetné studenty. Založil nadaci "Nadání Josefa, Marie a Zdenky Hlávkových" a právnicky ji zajistil tak dobře, že bez přerušení přečkala všechny režimy od roku 1908 až dodnes.
 

Do Lužan

Novým domovem Josefa Hlávky se po jeho návratu do Čech stal zámek v Lužanech, pouhé dva kilometry od rodných Přeštic. Koupil jej v roce 1867 pro svoji matku, později zde trávil dobu rekonvalescence po náročné nemoci. Pohostinnosti zdejšího sídla a zámeckého pána si užívali mnozí umělci té doby. Z Vysoké u Příbrami sem například jezdíval hudební skladatel Antonín Dvořák, který pro slavnostní vysvěcení nové lužanské zámecké kaple složil mši D dur opus 86 – Lužanskou mši.

Zámek dodnes slouží Hlávkově nadaci, zejména tedy k pracovním pobytům studentů a vědců. Na několik dnů v roce se však brána otevírá i pro běžné návštěvníky. Největšího českého mecenáše všech dob si můžete připomenout také u novogotické hrobky rodiny Hlávkových na hřbitově v Přešticích, kde je Josef Hlávka pochován.

Mapa výletu

Export GPX