Státní opera a značka Fellner & Helmer

Velkolepá budouva
Státní opery v
Praze byla znovu
otevřena po dlouhé rekonstrukci, a to symbolicky
5. ledna 2020, přesně 132 let od svého prvního otevření v roce 1888. Nádherných sálů, kde se konají divadelní vystoupení, koncerty a nejrůznější kulturní a společenské akce. Novorenesanční budovu dnešní
Státní opery nechala na sklonku 80. let 19. století vystavět pražská německá obec. Projekt svěřila těm nejpovolanějším:
ateliéru vídeňských architektů Ferdinanda Fellnera a Hermanna Helmera, kteří se na koncertní a divadelní budovy specializovali. Rekonstrukce vrátila divadlu jeho historickou podobu plnou zlatých prvků, ozdobných řezeb i luxusních textilních tape v lehce dekadentním stylu přelomu 19. a 20. století a posledních desetiletí habsburské monarchie.

Původní vzhled kopírují i nová sedadla, potažená rudým sametem. Skutečným klenotem neorokokových interiérů ovšem jsou vedle masivního zlatého lustru malované stropy od
Eduarda Veitha, tehdy módního malíře, s jehož díly se setkáte také ve Vídni nebo v jeho rodišti,
Novém Jičíně. Dokonalá nástěnná malba, kde se postavy a ornamenty prolínají se štukovou výzdobou, pokrývá celou plochu stropu i lunet nad orchestřištěm. Navíc se dokonale doplňuje s oponou: ta je vytvořena nově podle původního návrhu z roku 1888.
Národní divadlo a přehlídka múz

Budova
Národního divadla na nábřeží
Vltavy byla postavena z celonárodních sbírek, jak ostatně dodnes hlásá nápis „Národ sobě“ nad jevištěm. Zároveň šlo o jedno z prvních divadel v
Praze, kde se nehrálo německy, ale česky. Velkolepá památka se pyšní impozantním interiérem s díly významných umělců 19. století, a to od obrazů a nástěnných maleb přes bronzové busty a sochy až po lunetové obrazy a alegorie. Jak každý Čech dobře ví,
Národní divadlo se otvíralo dvakrát:
poprvé roku
1881,
po požáru podruhé roku
1883.

Oheň například zničil původní oponu od
Františka Ženíška; na její kopii neměl malíř čas, a tak se díla ujal
Vojtěch Hynais. Ženíškovo umění si prohlédnete na stropě, který zdobí osm alegorických múz, Tanec, Mimika, Lyrika, Epika, Hudba, Malířství, Sochařství a Architektura. Kuriozita? Nejde o nástropní malby, ale o
oleje na plátně, které byly na strop umístěny až po svém dokončení. Požár zničil také původní
lustr: nový byl však jeho přesnou kopií a podle návrhu
Josefa Zítka jej z litého bronzu vyrobili v Mohuči. Váží bezmála dvě tuny, na výšku měří tři metry, má osm prstenců s 208 žárovkami a 16 halogeny, které osvětlují Ženíškova plátna.
V
Národním divadle se hrají klasická činoherní představení jako je např. Maryša, Kráska a zvíře, Král Oidipús, Sen čarovné noci, Pýcha a předsudek či Kytice. Uvidíte zde i známé opery Rusalka, Lazebník Sevillský, Jakobín, Turandot, Příběhy lišky Bystroušky, Káťa Kabanová a Carmen, z baletních představení se v
Národním divadle hraje například Louskáček.
Stavovské divadlo, Don Giovanni a státní hymna

V téměř původním stavu se dochovalo
Stavovské divadlo, klasicistní budova z roku 1783, kombinující na fasádách i v interiérech typické světle zelené a smetanové tóny. Se svolením císaře Josefa II. je postavil osvícenský aristokrat
hrabě František Antonín Nostic-Rieneck na vlastním pozemku – a jako by k nám přes staletí promlouvala dnešní doba, už tehdy novostavba vyvolala vášnivé debaty a protesty majitelů okolních domů,
Karlovy univerzity i magistrátu, který vlastnil divadlo v blízkých Kotcích a obával se konkurence.
Základní kámen byl položen
7. června 1781, slavnostní otevření provázela v dubnu 1783 Lessingova hra Emilia Galotti a v lednu 1785 se tu konalo první české představení. Stavovské divadlo ale proslavil především
Wolfgang Amadeus Mozart: právě tady v lednu 1787 dirigoval svou Figarovu svatbu a na podzim téhož roku se ve Stavovském divadle konala
světová premiéra opery Don Giovanni, kterou Mozart věnoval Pražanům. Důležité je rovněž datum
21. prosince 1834: tehdy měla premiéru Tylova Fidlovačka, při níž poprvé zazněla Škroupova píseň Kde domov můj, později státní hymna.

V repertoáru
Stavovského divadla nejdete činohry, opery i
oblíbené mozartovské operní inscenace – nakonec autentičtější místo pro ně nikde jinde na světě nenajdete.
Hrají se zde známé
Mozartovské opery Così fan tutte, Kouzelná flétna, Don Giovanni, nebo Figarova svatba. Každoročně se v divadle slaví
Mozartovy narozeniny, ty připadají na
27. ledna.
Rudolfinum a hudební festival Pražské jaro

Pouhé dva roky po
Národním divadle bylo slavnostně otevřené
Rudolfinum, známá pražská koncertní síň a sídlo České filharmonie, která zde vystoupila poprvé roku 1896 pod taktovkou
Antonína Dvořáka. Novorenesanční budova postavená podle projektu předních českých architektů druhé poloviny 19. století byla pojmenovaná na počest
korunního prince Rudolfa, který se osobně účastnil slavnostního otevření.
Ze čtyř koncertních sálů je největší
Dvořákova síň se skvělou akustikou, navíc jsou tu jedny z nejlepších píšťalových varhan ve střední Evropě. Její stěny měly zdobit malby na téma historie umění, ale protože čeští malíři se tehdy výtvarné soutěže nezúčastnili, plochy zůstaly dodnes prázdné. Kromě řady koncertů se v Rudolfinu každý rok koná
hudební festival Pražské jaro, k návštěvě zve též
Galerie Rudolfinum s výstavami současného umění a
Café Rudolfinum.
Obecní dům a Smetanova síň

Na místě bývalého královského sídla na dnešním
náměstí Republiky v těsném sousedství
Prašné brány vyrostla v letech 1905 až 1912 skvostná secesní budova
Obecního domu. Na jeho výzdobě se podíleli přední umělci své doby, dnes tu najdete znamenitou
francouzskou restauraci, kavárnu i
Smetanovu síň. Zdobí ji nástropní figurální malby
Františka Ženíška, štuky
Karla Nováka a sousoší Slovanské tance a Vyšehrad od
Ladislava Šalouna, do balkonů jsou zasazeny portrétní medailony skladatelů a motivy Hudby, Tance, Poezie a Dramatu. Původní jsou i zrcadla, secesní textilie, barevné vitráže a prosklená kupole ve stropě, novější jsou křesla vyrobená při poslední rekonstrukci v Itálii jako volné repliky starších sedadel. Kromě koncertů se tu konají každoročně také plesy, například Česko-Slovenský ples, Reprezentační ples hlavního města Prahy nebo charitativní plesy, které často podporují různé dobročinné aktivity.
Další unikátní operní a koncertní sály
Stavby architektů Fellnera a Helmera jsou i po více než sto letech důstojnými dominantami našich měst. Za vidění tak například stojí interiér Mahenova divadla v Brně, kde mělo světové premiéry šest oper Leoše Janáčka nebo balet Romeo a Julie Sergeje Prokofjeva. Také tady žijí múzy: strop hlediště zdobí alegorie tragédie, tance, lyriky, komedie, zpěvu a hudby od Julia Schmidta a Olgy Fialkové.
- Stejní architekti jsou podepsaní jako autoři Divadla F. X. Šaldy v Liberci. Pozoruhodná je především opona, jejímž autorem je rakouský umělec Gustav Klimt. Šlo o jednu z jeho prvních zakázek v době, kdy ještě studoval na vídeňské umělecké průmyslové škole a budoucnost slavného představitele vídeňské secese jej teprve čekala.
Také další budovu Ferdinanda Fellnera a Hermanna Helmera, Městské divadlo v Karlových Varech, zdobí malby Gustava Klimta, jeho spolužáka Franze Matsche a mladšího bratra Ernesta. Ručně malovanou oponu s motivem oslavy básnického umění doplňují malby nad proscéniem a na stropní klenbě. Veškerá svítidla, lustr i kouzelné rokokové lampy na schodišti navrhli samotní architekti Fellner a Helmer. Nedaleko si prohlédnete ještě jeden zajímavý interiér: Slavnostní sál v Grandhotelu Pupp s nádherným neobarokním interiérem, který vznikl v letech 1905 až 1907. Krab nebo transformer, i takové označení získal nový unikátní multifunkční sál vestavěný do historických prostor lázní. Koncertní sál v budově karlovarských Císařských lázní navržený společností Petr Hájek Architekti, slouží Karlovarskému symfonickému orchestru, pořádají se zde koncerty, festivaly, divadlo, filmové projekce i plesy.
Kde vzniknou nové koncertní sály v České republice?
V posledních letech se na ší kulturní scéně objevují ambiciózní plány na výstavbu nových koncertních sálů. Tyto projekty reagují na rostoucí poptávku po moderních hudebních prostorách, které odpovídají současným akustickým i architektonickým požadavkům.
Vltavská filharmonie – Praha
Největší pozornost poutá
projekt nové Vltavské filharmonie, která by měla vyrůst v Praze na bubenském nábřeží poblíž stanice metra Vltavská. Plánovaný sál nabídne špičkovou akustiku a kapacitu až pro 1800 posluchačů. Součástí komplexu budou další menší sály, hudební laboratoř, zázemí pro orchestry a veřejné prostory. Podle plánů se Vltavská filharmonie začne stavět v roce 2027 a bude slavnostně otevřena v roce 2033.
Janáčkova filharmonie – Ostrava
V Ostravě se připravuje přestavba současného
Domu kultury města Ostravy na nový
koncertní sál pro Janáčkovu filharmonii. Modernizace má zahrnovat zásadní zlepšení akustiky, technického vybavení i architektonické kvality. Projekt získal mezinárodní ocenění a jeho realizace by měla posílit pozici Ostravy jako hudebního centra Moravy. Nový kulturní komplex, jehož provozovatelem bude společnost DKMO s. r. o. a největším nájemcem Janáčkova filharmonie Ostrava, má být hotový nejpozději v druhé polovině roku 2028.
Brno – koncertní sál Filharmonie Brno
V Brně se dlouhodobě diskutuje o výstavbě
nového koncertního sálu pro Filharmonii Brno. Cílem je nabídnout prostor s vynikající akustikou pro klasickou hudbu, který by odpovídal evropským standardům. Nový sál by měl být hotov v roce 2027.
Objevte nejkrásnější operní, divadelní a koncertní sály v Česku, jejich historii, umělecké poklady, slavné akce i nové moderní projekty.
Nejkrásnější operní a koncertní sály najdete po celém Česku, například v Praze, Brně, Liberci nebo Karlových Varech.
V Praze můžete navštívit Státní operu, Národní divadlo, Stavovské divadlo, Rudolfinum a Obecní dům.
Státní opera Praha nabízí obnovený historický interiér s malovanými stropy Eduarda Veitha, zlatými prvky a dobovým designem.
Národní divadlo je známé bohatou uměleckou výzdobou, například alegorickými obrazy múz, historickým lustrem a kopií původní opony.
Stavovské divadlo je spojeno s Wolfgangem Amadeem Mozartem, který zde dirigoval Figarovu svatbu a měla zde premiéru jeho opera Don Giovanni.
Rudolfinum je sídlem České filharmonie, nabízí špičkovou akustiku a hostí každoročně festival Pražské jaro i expozice Galerie Rudolfinum.
Obecní dům se zaměřuje na koncerty, plesy a společenské akce, disponuje bohatě zdobenou Smetanovou síní a přední českou secesní výzdobou.
Významné sály najdete také v Brně (Mahenovo divadlo), Liberci (Divadlo F. X. Šaldy) a Karlových Varech (Městské divadlo, Císařské lázně).
Plánuje se výstavba sálů jako Vltavská filharmonie v Praze, modernizace Domu kultury pro Janáčkovu filharmonii v Ostravě a sál pro Filharmonii Brno.
V sálech se konají divadelní představení, opery, balet, koncerty, festivaly, plesy i výstavy současného umění.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.