Hrad Bezděz – královskou cestou na výlet

Bezděz patří k nejzajímavějším hradům v Česku. Jako jeden z mála se dochoval v původní, čisté podobě. Neprošel přestavbou na romantické letní sídlo ani nebyl zbořen jako jiné neméně slavné hrady. I proto se na něm zachovala vzácná raně gotická hradní kaple a křížová cesta, kterou lemuje mnoho kapliček.

Prohlídka s průvodcem trvá asi jednu hodinu včetně výstupu na Velkou věž, která měří 34 metrů a odkud je nádherný panoramatický výhled do kraje. Hrad si je možné prohlédnout i individuálně. Na hradě je zpřístupněn mimo jiné Templářský palác na II. hradním nádvoří, kde je prezentováno, jaký byl průběh zastřešení tohoto paláce a jak probíhala záchrana klenebního systému. Vystaveny jsou zde i vybrané archeologické nálezy.

Z Bezdězu lze pokračovat dále po modré značce na Valdštejnsko, po červené Máchově cestě do Žďáru a na hrad Houska, nebo po zelené do obce Okna.

Z historie hradu

Král „železný a zlatý“, Přemysl Otakar II. se snažil stavbou nedobytných hradů a zakládáním královských měst upevnit moc proti šlechtě. Proto v 60. letech 13. století využil dominantního vrchu nad starším dvorcem, v lesích mezi Mělníkem a Českou Lípou, a nechal na něm vystavět pevný kamenný hrad na obranu obchodní cesty a proti rozpínavosti sousedních rodů Ronovců a Markvarticů. Konkrétní slohová orientace mistrů, kteří budovali Bezděz, byla – jak napovídá především velkolepá kaple – nejspíše hessenská. Stavební huť se svého úkolu zhostila jistě k plné spokojenosti panovníka. Na svou dobu vytvořila opravdu nedobytný hrad a sídlo s vysokou uměleckou hodnotou.

Hrad se stal krátce po Přemyslově smrti (26. srpna 1278) v bitvě u Suchých Krut na Moravském poli vězením jeho sedmiletého syna Václava a ovdovělé královny Kunhuty. Oba je sem převezli v noci z 25. na 26. ledna 1279. Počátkem 14. století se hrad dostává do zástavního držení okolní šlechty. Hynek Berka z Dubé s královským vědomím založil směrem na východ novou osadu nazvanou Nový Bezděz (dnes Bělá p. Bezdězem). Do přímé správy panovníkovy se hrad vrátil po nástupu Karla IV. na královský trůn. Do přímé správy panovníkovy se hrad vrátil po nástupu Karla IV. na královský trůn. Císař rád pobýval na Bezdězu a v roce 1366 se svým purkrabím Oldřichem Tistou z Libštejna založil Velký rybník, který byl později na počest K. H. Máchy přejmenován na Máchovo jezero. V husitských válkách se hrad stal nejmocnější oporou katolické církve na severu Čech. Jeho nedobytnosti bylo důvěřováno natolik, že sem byly převezeny z Prahy Zemské desky a značný církevní, a světský majetek.