Úvod > Aktuality > Seznamte se: přehlídka nejznámějších českých hudebních skladatelů
Kultura

Seznamte se: přehlídka nejznámějších českých hudebních skladatelů

S Kudy z nudy slavíme Rok české hudby 2024. Tradice se zrodila ze souhry náhod, protože v letopočtech končících čtyřkami si připomínáme nespočet výročí známých skladatelů a interpretů klasické i populární hudby. Se kterými se na Kudy z nudy můžete seznámit podrobněji?
V roce 2024 nám projekt Smetana 200 připomene 200 let od narození Bedřicha Smetany (1824–1884) a současně 140. výročí Smetanova úmrtí. Podobně jako Smetana má ve čtyřkových letech dvojité výročí i skladatel a klavírista Petr Hapka (1944–2014), představitel české hudební avantgardy Emil František Burian (1904–1959), hudební skladatel Vilém Blodek (1834–1874) anebo František Antonín Míča (1694–1774), autor první česky zpívané opery, jehož osudy jsou spojené s rodem Questenberků a zámkem Jaroměřice nad Rokytnou.

Roky zakončené čtyřkami ale rámují životy několika dalších hudebních velikánů, od klasiků jako byli Antonín Dvořák (1841–1904), Leoš Janáček (1854–1928), Josef Suk (1874–1935) a Oskar Nedbal (1874–1930) přes avantgardního skladatele a klavíristu Ervína Schulhoffa (1894–1942), skladatele a sběratele lidových písní Karla Weisse (1862–1944) a skladatele a dirigenta Rafaela Kubelíka (1914–1996) až po osobnosti hudebního světa, které v roce 2024 slaví 100. výročí narození. K těm patří například skladatel a hudební režisér Vlastimil Hála (1924–1985), společně s Janem Rychlíkem autor hudby k filmu Limonádový Joe aneb Koňská opera a dalším filmovým šlágrům, anebo skladatel a herec Jiří Šlitr (1924–1969). Ze starších jubilantů vám na Kudy z nudy připomeneme také barokního skladatele a varhaníka Bohuslava Matěje Černohorského (1684–1742), půlkulatiny Josefa Bohuslava Foerstera (1859–1951) a Bohuslava Martinů (1890–1959). Osmdesáté narozeniny pak oslaví jazzová zpěvačka a skladatelka Jana Koubková (*1944).

Hudební svět ovšem nekončí jen u skladatelů a zpěváků ze čtyřkových let. Na Kudy z nudy vám představíme také Jiřího Antonína Bendu (1722–1795) nebo Františka Xavera Duška (1731–1799), který na Bertramce hostil rakouského hudebního skladatele Wolfganga Amadea Mozarta (1756–1791). Z novodobějších skladatelů nabídneme Gustava Mahlera (1860–1911), kapelníka a autora písně Škoda lásky Jaromíra Vejvodu (1902–1988), Jaroslava Ježka (1906–1942) anebo Ilju Hurníka (1922–2013). Už dřív jsme vám připomněli také slavné české dirigenty. Seznamte se, prosím!

Rok české hudby a Smetana 200
 
Bedřich Smetana – hudební skladatel, který položil základy české hudby a kultury

Bedřich Smetana – hudební skladatel, který položil základy české hudby a kultury

Tvůrce české národní hudby, autor řady oper, cyklu symfonických básní Má vlast a komorních skladeb, dirigent, přísný hudební kritik, organizátor veřejného hudebního života a také brilantní klavírista, který dokázal celé večery bavit společnost: to je Bedřich Smetana (2. března 1824 Litomyšl – 12. května 1884 Praha), jeden z nejznámějších českých hudebních skladatelů.

Leoš Janáček – ve světě nejhranější český operní skladatel

Leoš Janáček – ve světě nejhranější český operní skladatel

Leoš Janáček (3. července 1854, Hukvaldy – 12. srpna 1928, Moravská Ostrava) byl jedním z nejvýznamnějších a nejoriginálnějších tvůrců české moderní hudby. Ve světě je známý hlavně díky operám Její pastorkyňa a Káťa Kabanová, slavná jsou rovněž orchestrálně-vokální díla Glagolská mše, Sinfonietta či rapsodie Taras Bulba.

Antonín Dvořák – světoznámý hudební skladatel

Antonín Dvořák – světoznámý hudební skladatel

Když prý Bůh rozdával darem nadání k hudbě, šel si Antonín Dvořák (8. září 1841 Nelahozeves – 1. května 1904 Praha) ne dvakrát, ale nejspíš hned třikrát. Jeden z největších hudebních géniů lidských dějin složil jedenáct oper a přibližně 400 skladeb: symfonie a symfonické básně, vokální a vokálně-instrumentální díla, komorní a klavírní skladby, koncerty, sbory i písně. Bylo jich ještě mnohem víc, jenže Dvořák s nimi nebyl spokojen a všechny partitury zničil.

František Antonín Míča – hudební skladatel, kapelník a autor první česky zpívané opery

František Antonín Míča – hudební skladatel, kapelník a autor první česky zpívané opery

Barokní hudební skladatel a kapelník František Antonín Míča (2. září 1696, Náměšť nad Oslavou – 15. února 1744, Jaroměřice nad Rokytnou) se často objevuje ve vědomostních soutěžích, křížovkách a kvízech. Zazní-li otázka, kdo byl autorem první česky zpívané opery, pak by mělo zaznít právě jméno muže, který byl původně komorníkem hraběte Jana Adama z Questenberka.

Josef Suk – jeden ze zakladatelů české hudební moderny

Josef Suk – jeden ze zakladatelů české hudební moderny

Josef Suk (4. ledna 1874, Křečovice – 29. května 1935, Benešov) byl český skladatel, houslista a pedagog, žák a zeť Antonína Dvořáka. Společně se třemi spolužáky z konzervatoře Karlem Hoffmannem, Oskarem Nedbalem a Otto Bergerem založil České kvarteto, které v letech 1892 až 1934 šířilo slávu české hudby a českých umělců téměř po celém světě.

Gustav Mahler – světově proslulý česko-rakouský hudební skladatel a dirigent

Gustav Mahler – světově proslulý česko-rakouský hudební skladatel a dirigent

Gustav Mahler (7. července 1860, Kaliště – 18. května 1911, Vídeň) je považován za jednoho z nejproslulejších skladatelů symfonické hudby. Více než sto let po jeho smrti jsou Mahlerovy skladby živou součástí světového koncertního repertoáru a patří nejenom k nejčastěji hraným a nahrávaným, ale zároveň oblíbeným mezi posluchači.

Ilja Hurník – hudební skladatel, spisovatel, klavírista a pedagog

Ilja Hurník – hudební skladatel, spisovatel, klavírista a pedagog

Hudební skladatel a klavírní virtuóz Ilja Hurník (25. listopadu 1922, Ostrava-Poruba – 7. září 2013, Praha) patří k výrazným osobnostem české kultury druhé poloviny 20. a počátku 21. století. Dnes jeho skladby s chutí zpívají dětské sbory, Hurníkovu hudbu uvádějí sólisté s orchestry i operní soubory.

Josef Mysliveček – Il divino Boemo, slavný operní skladatel 18. století

Josef Mysliveček – Il divino Boemo, slavný operní skladatel 18. století

Božský Čech, Il divino Boemo: to byl Josef Mysliveček, (9. března 1737, Praha – 4. února 1781, Řím). Láska k hudbě ho zavedla do Itálie, kde se stal jedním z nejvyhledávanějších barokních operních skladatelů druhé poloviny 18. století. Jeho závratnou kariéru i pád do bídy a zapomnění zmapoval režisér Petr Václav ve filmu Il Boemo.

Jaroslav Ježek – legenda moderní taneční a jazzové hudby

Jaroslav Ježek – legenda moderní taneční a jazzové hudby

Tmavomodrý svět, Život je jen náhoda, David a Goliáš, Babička Mary anebo Nebe na zemi: to je jen malý výběr známých písní hudebního skladatele Jaroslava Ježka (25. září 1906, Praha-Žižkov – 1. ledna 1942, New York). Jeho hudba provázela divadelní hry Osvobozeného divadla a filmy Voskovce a Wericha. Ti na něj vzpomínali jako na perfektního hudebníka, věrného kamaráda, veselého člověka a „ukrutného legracistu.“

Bohuslav Martinů – jeden z nejvšestrannějších hudebních skladatelů 20. století

Bohuslav Martinů – jeden z nejvšestrannějších hudebních skladatelů 20. století

Mezi nejhranější české autory patří Bohuslav Martinů (8. prosince 1890 Polička – 28. srpna 1959 Liestal, Švýcarsko). V díle jednoho z nejplodnějších a nejvšestrannějších hudebních skladatelů 20. století se odráží řada vlivů: francouzský impresionismus, jazz, anglický madrigal i české a moravské lidové písně.

Další aktuality

Cesty za uměním: světoznámý malíř Salvador Dalí a jeho stopy v Česku

Salvador Dalí byl španělský malíř, ikona surrealismu a také majitel jednoho z nejfotografovanějších knírků 20. století. V roce 2024 si celý svět připomněl 120 let od jeho narození – třeba filmem Daaaaaalí! Na Kudy z nudy vám představíme jeho nejslavnější obrazy, muzea a také naše malíře, kteří se vydali v Dalího surrealistických stopách.
Kultura

Festival muzejních nocí 2024: Jaké zážitky nabídne?

Již 20. ročník Festivalu muzejních nocí bude probíhat ve dnech 17. května až 15. června 2024! Fenomén muzejních nocí, konající se již po řadu let ve velkých evropských metropolích, patří ke stálým prezentacím kulturního dědictví, který si návštěvníci velmi oblíbili. Muzea a galerie nabízejí ve večerních a nočních hodinách kromě prohlídek svých stálých expozic a výstav také řadu doprovodných i kulturních programů a stávají se místy mimořádných a nečekaných zážitků a setkávání. Festival navazuje na Mezinárodní den muzeí, který od roku 1977 každoročně připadá na 18. května.
Kultura

Svatý Vojtěch – český světec, jehož hlavu uvařili Prusové

Na 23. dubna připadá svátek svatého Vojtěcha, českého světce z rodu Slavníkovců, druhého pražského biskupa a v neposlední řadě mučedníka, který přišel o život ve východním Pobaltí. K tomuto dni, který připomíná Vojtěchovu mučednickou smrt, se váže řada jarních pranostik o předpokládaném vývoji počasí a úrodě.
Kultura

Kam v Česku za knihami?

Kam vyrazit, když milujete knihy? Nejen do knihovny a knihkupectví... Můžete se vydat do muzeí, expozic a klášterních knihoven se spousty starých zajímavých svazků. Víte, že 23. duben je Světovým dnem knihy a autorských práv? Objevujte s námi radost a požitek z četby i poznávání. Vyberte si ze zajímavých výletů: například do benediktinského kláštera v Rajhradě, kde najdete Památník písemnictví na Moravě nebo do Památníku národního písemnictví v bubenečské Petschkově vile. Víte, že jeden z nejosobitějších českých spisovatelů, Bohumil Hrabal, má expozici v Nymburce a ve vile ve Strži na Příbramsku naleznete muzeum Karla Čapka?
Kultura

Jazz, česká jazzová scéna a tipy, kam se vypravit za jazzovou hudbou

Co mají společného Jaroslav Ježek, Louis Armstrong, Frank Zappa, Rudy Linka, Ondřej Pivec, Jamie Cullum, Suchý & Šlitr nebo Jiří Stivín? Je to jazzová hudba, hudební žánr, jehož počátky sahají až do Spojených států konce 19. století. Máte nápad, jak oslavit 30. dubna Mezinárodní den jazzu? Zkuste to s Kudy z nudy: ukážeme vám, kde najdete nejlepší jazzové kluby, festivaly a akce!
Kultura

Kalendář 2024: Jízdy králů, slavnosti a otevírání studánek aneb kde oslavíte letnice

Letnice či svatodušní svátky jsou zahalené tajemstvím; možná jste o nich už někdy slyšeli, ale v běžných kalendářích vyznačené nebývají. Přesto v řadě evropských zemí, namátkou v Německu, Rakousku, Maďarsku, Belgii, Lucembursku, Nizozemí, Švýcarsku, Norsku, Dánsku, na Islandu a v Řecku bývá Svatodušní pondělí volný den. Co se tedy skrývá za slovem letnice?
Kultura

Korálky, čípky nebo tabulka čokolády: tipy na muzea a expozice, kde si něco sami vyrobíte

Patříte k těm lidem, kteří mají radost z tvoření? Anebo hledáte interaktivní expozice, kde se nebudete nudit vy, ani vaše děti? Pro oba případy má Kudy z nudy řešení: vyzkoušejte muzea a návštěvnická centra, kde si během vaší návštěvy můžete vyzkoušet, jak se co dělá. Hotový výrobek si pak můžete odnést s sebou domů na památku.
Kultura

Od kolébky ke kočárku: nahlédněte do expozic dobových kočárků

Patříte k milovníkům nostalgie, kteří si rádi prohlížejí krásné dobové věci, které sloužily našim prababičkám? Pak pro vás máme skvělý tip na výlet: podívejte se do některé z expozic věnující se dětským kočárkům! Nevěřili byste, kolik rozmanitých exemplářů svého druhu objevíte. Kam se za nimi podíváte vám prozradí Kudy z nudy.
Kultura