Bazilika sv. Václava byla od počátku zamýšlena jako
velké mauzoleum nad hrobem největšího českého světce. Založil ji kníže Břetislav I. mezi lety 1039 a 1046 a zřídil při ní o deset let později kolegiátní kapitulu, nejstarší instituci tohoto typu v našich zemích. Důvodem bylo
pokání, které kníže obdržel
od papeže Benedikta IX. za vyplenění polského Hnězdna českým vojskem a následné uloupení ostatků sv. Vojtěcha, jeho bratra Radima a Pěti sv. bratří. Zprávu o
vysvěcení kostela 19.5.1046 pražským biskupem Šebířem zaznamenal náš nejstarší kronikář, svatovítský kanovník Kosmas. Prastarý kostel sv. Kosmy a Damiána,
před jehož dveřmi byl sv. Václav zavražděn, byl pojat do nové stavby. Stavba však mohla být v úplnosti dokončena až roku 1052.
Svatyně má
půdorys trojlodní románské basiliky, která si až dodnes uchovala původní stavební dispozici a základy obou věží při západním průčelí. Jejím srdcem se stala
románská krypta, kde se nachází
mučedniště sv. Václava a místo jeho původního hrobu. Zařízení kostela je
převážně barokní, nachází se zde nádherně vyřezávané zpovědnice a kazatelna, cyklus obrazů ze života sv. Václava a také
pašijový cyklus deseti obrazů ze 17. století,
podle Karla Škréty. Ve Vrábské kapli je pískovcové sousoší znázorňující zavraždění sv. Václava z dílny Matyáše Brauna.
Hlavní oltář na vyvýšeném presbytáři z první čtvrtiny 18. století je patrně dílem
Františka M. Kaňky a Dominika Rapy a jeho původní místo bylo v pražském
kostele sv. Václava na Zderaze. Oltářní obraz sv. Václava je dílem Karla Škréty.
Kostel značně
utrpěl za husitských nepokojů. Opravy začaly ještě v 15. stol. a protáhly se až do konce 16. století, kdy byly boční lodě opatřeny novou renesanční klenbou a vnějšími opěrnými pilíři a zřízen
baldachýnový oltář Všech svatých. V letech 1639 – 1640
kostel poničilo švédské vojsko, které si u něj zřídilo opevněný tábor.
Jedna z věží byla odbourána, aby na ní mohla být umístěna děla, bazilika byla proměněna ve
stáj pro koně. K obnově těžce poškozené basiliky bylo možno přistoupit až po skončení třicetileté války. K další generální opravě došlo až ve dvacátých letech 20. století. V těsné blízkosti baziliky stojí
kostel sv. Klimenta, nejstarší stavba ve Staré Boleslavi, který je považován za někdejší kapli místního knížecího hradu. Nejnojvější restaurování baziliky proběhlo mezi lety 2019 – 2021, slavnostně byla otevřena dne 28. 9. 2021.
Stará Boleslav – kolébka české státnosti – bazilika sv. Václava
Rehabilitace původně románské baziliky svatého Václava navázala na projekt obnovy Mariánského komplexu a stala se další etapou širšího konceptu, která si klade za cíl vyzdvižení
Staré Boleslavi jako kolébky české státnosti a jedno z nejvýznamnějších poutních míst v Čechách. Hlavním cílem byla
obnova a oživení kostela svatého Václava, včetně jeho mobiliáře a zdůraznění
Staré Boleslavi jako místa, kde se rodila česká státnost a křesťanství, které po staletí ovlivňovalo české i moravské země.