Zrůdy a bestie v Jindřichově Hradci

Značně strašidelnou podívanou skýtají například
nezvyklé malby a fresky v
kostele svatého Jana Křtitele v
jihočeském Jindřichově Hradci. Bizarní uměleckou výzdobu, která podobně jako
zvláštní malby z kaple na hradě Houska vyvolává řadu otázek, tvoří nejenom geometrické obrazce, ale i zvláštní postavy skřetů a prazvláštních mutantů se zohavenými těly.
Výzdobu
kostela ze 14. století mají podle některých teorií na svědomí templáři, podle jiných jde o pohled do pekla, píše se dokonce o mimozemšťanech. Nejpravděpodobnější vysvětlení dávají kunsthistorici: domnívají se, že jde o
výjevy ze středověkých bestiářů, které mají varovat věřící před špatnostmi a ukázat, jak by mohl vypadat boží trest. Fresky, které lemují
vnitřní stranu okenních výklenků, nejlépe uvidíte z kůru kostela; o vstup požádejte zaměstnance
Muzea Jindřichohradecka, které kostel spravuje.

Když už budete v
Jindřichově Hradci, nenechte si ujít prohlídku zdejšího
hradu a zámku. Coby milovníci nástěnných maleb si z nabízených tras vyberte tu, která vede
gotickým palácem a atraktivním způsobem připomíná životní styl pánů z Hradce, nejvyšších purkrabí, sudí a hejtmanů Českého království. Líbit se vám bude zejména někdejší
Rytířský sál s unikátně dochovanými středověkými malbami, které představují legendu o svatém Jiří. Před vašima očima se rozvine neuvěřitelně barvitý dobový kreslený seriál!
Středověké novinky v Kunštátě

I ve světě nástěnných maleb se občas objeví novinky – třeba jako
unikátní figurální malba, kterou památkáři objevili v jedné z nejstarších částí
zámku v Kunštátu na
Blanensku. Výpravný cyklus s rytířskou tematikou rovněž ve stylu
středověkého komiksu zřejmě vznikl v první polovině 14. století a před zničením jej zachránilo to, že byl v první polovině 16. století zabílen – možná proto, že vyšel z módy. Malby pokrývají čtyři stěny a napočítáte na nich přibližně
sto postav; rytíři tu bojují na bitevním poli, setkávají se s panovníkem i s dámou svého srdce. Zajímat vás bude i fakt, že nejde o fresky, ale o
malby zhotovené na suchou omítku. Víte, že do barev se v takovém případě kvůli zvýšení jejich odolnosti tehdy přidával například tvaroh? Malby si prohlédnete během prohlídky okruhu "
Hrad (výběrový okruh II)", který vede nejstarší částí budovy, původním středověkým hradem. Přístupný je ale jen po objednávce předem a nanejvýš pro skupinu deseti návštěvníků. Okruh není určen dětem do 15 let.
Rytířský sál ve Velkém Meziříčí

Ještě starší jsou unikátní fresky v
zámku ve
Velkém Meziříčí. O něm se tvrdí, že patří k nejstarším v okolí a potvrzuje to i
výzdoba Rytířského sálu z druhé poloviny 13. století. Sál se nachází v jihovýchodní části přízemí a řadí se k pozůstatkům románského hradu, na jehož základech vyrostl dnešní zámek. I tady jsou hlavním tématem rytíři: nejstarší fresky znázorňují
souboj černého rytíře a dalšího udatného válečníka, který nese štít s
erbem pánu z Meziříčí, na další zdi je velmi zachovalá figurální malba s průvodním latinským textem, který popisuje
život a smrt svaté Markéty. Fresky byly pečlivě zrestaurovány díky spolupráci města s rodinou Podstatzkých a letos budou k vidění až do konce října denně kromě pondělí. Jediným omezením je i tady počet návštěvníků ve skupině, a to patnást osob.
Modré salonky, herbáře a zajíci aneb co jinde neuvidíte
Při letních prohlídkách zámku v Křinci na Nymbursku si prohlédnete překrásné salonky s modrými rokokovými malbami. Nikoli náhodou připomínají modrobílou holandskou fajáns, která se v 17. a 18. století začala vyrábět v Delftu. Ve světě měla velký úspěch, ale byla velmi drahá, a tak majitelé zámku místo zakoupení spousty nádobí zvolili výzdobu v podobném stylu.
- Zvláštní výzdobu má také pozdně gotický hrad Roštejn severně od Telče. Téměř sedm set maleb erbů na stěnách Erbovního sálu a nespočet rostlin v Botanickém sále pochází z druhé poloviny 16. století, kdy Zachariáš z Hradce přebudoval část starého sídla na renesanční lovecký hrádek.
Jediný zámek, kde zajíci běhají i po stropě, objevíte v jihomoravských Bučovicích. Z interiérů, často zdobených bohatou štukovou výzdobou, vyniká Zaječí sál. Malby zobrazují převrácený svět, kde se zajíci chovají jako lidé: hodují, bojují, trestají i veselí se. Pro členy rodu homo sapiens to není právě lichotivá podívaná, zajíci vítězí na celé čáře.
- Proč se o Nebílovech na Plzeňsku mluví a píše jako o květinovém zámku? Několik stovek metrů čtverečních stěn v jeho interiérech totiž zdobí nástěnné malby Antonína Tuvory (1747–1807), rodáka z Mnichova Hradiště, který často působil ve službách Černínů. Jeho malby můžete porůznu objevit v pražských palácích a měšťanských domech, ale nikde jich nenajdete víc než v Nebílovech. Zážitkem je zejména Taneční sál, kde vstoupíte do fantaskní subtropické krajiny se zvířaty, rostlinami a antickou architekturou.