Tribunový
kostel sv. Jakuba byl postaven na místě, kde stávalo keltské oppidum, jako součást raně středověkého opevněného dvorce roku
1217. Dnešní novogotickou podobu získal po úpravách započatých v roce
1904 známým stavitelem
Josefem Mockerem, na přání tehdejšího majitele
konopišťského panství Františka Ferdinanda d'Este. Během oprav byly na stěnách objeveny a restaurovány
pozoruhodné fresky ze 13. a počátku 14. století. Vedle vchodu do kostela se nachází například freska s obrazem slavného starověkého
Ptolemaiova modelu sluneční soustavy, kde je země středem vesmíru. Představuje Zemi, kolem níž krouží planety a hvězdy sluneční soustavy. Její zobrazení v kostele představuje naprostou raritu.
Zvláštní je i podoba pekla, které znázorňuje
obří tlama příšery Leviatana, v níž jsou uvězněny lidské postavy. Nechybí ani
náboženské motivy – malba madony, kterou korunují andělé, a v pravém rohu jsou zpodobněni patroni kostela Filip a Jakub.
Pověsti a legendy chvojenského kostela
Neobyčejný kostelík na Chvojně však opřádají další tajemství. Jedním z nich je například tvrzení, že sem ústí
vyzděná podzemní chodba ze
zámku Konopiště. Ta je prý místy tak široká, že se v ní vyhnou dva jezdci na koních.
Novodobé legendy tvrdí, že v blízkosti kostela ukryli nacisté
část Jantarové komnaty. Konopiště za války sloužilo jako
hlavní štáb jednotek SS. Oblast kolem Neveklova až k
Davli využívali Němci jako výcvikový prostor, z něhož byli téměř všichni obyvatelé vystěhováni.