Úvod > Aktuality > Nouzová nocoviště nabízejí pomoc turistům, kteří prochází Šumavu
Nouzová nocoviště nabízejí pomoc turistům, kteří prochází Šumavu
"> "> "> "> ">
Ubytování

Nouzová nocoviště nabízejí pomoc turistům, kteří prochází Šumavu

  • Vydáno7. června 2021
Nouzová nocoviště v Česku fungují na Šumavě nejdéle. Nacházejí se především podél páteřní červené turistické značky, v blízkosti státní hranice, která prochází Šumavou od Železné Rudy do Nové Pece. Všechna slouží pouze jako nocoviště, tedy pro přespání. Kempování je zde zakázáno, stejně jako rozdělávání ohňů, kromě Poledníku, kde je k dispozici venkovní krb.
ŠumavaVšechna nouzová nocoviště se nacházejí poblíž páteřní červené trasy vedoucí napříč Šumavou a jsou přístupná celý rok. Podmínky pro přespání jsou stanoveny provozním řádem. Vzdálenost mezi jednotlivými šumavskými nocovišti se pohybuje se v rozmezí od 11 do 15 km. Na tábořišti se vždy nachází chemické wc.

Nevytíženějšími jsou nouzová nocoviště na vrcholu Poledníku, Modravě (západně od Modravy při červené turistické značce) a na jihu také Pod Plešným jezerem (pod rozcestím Jezerní stezka) a v Novém Údolí. Přes léto je hojně využívané také nouzové nocoviště na Bučině. Mimo to lze nocovat i ve Strážném (u rozcestí červené a žluté TZ) či na Hůrce (pod jezerem Laka v bývalé osadě Hůrka na rozcestí modré a žluté TZ).

Provozní řád nocovišť stanovuje, že místa k přespání je možno využít vždy jen pro jednu noc, kapacita nocoviště je omezena, nesmí se zde rozdělávat oheň, odpadky si turista musí odnést sebou a je třeba tu dodržovat klid. Provoz nouzových nocovišť je celoroční.
Bývalá osada Stará Hůrka u Prášil

Bývalá osada Stará Hůrka u Prášil

Hůrka je zaniklá šumavská osada, asi 7 km východně od Železné Rudy. Založil ji roku 1732 majitel skláren Georg Christoph Abele. Místu se také říkalo Česká Huť. Přibližně o 30 let později byla nedaleko založena nová sklárna – Nová Hůrka. Původní obec dostala označení Stará Hůrka (Althurkenthal).

Nouzová nocoviště v Národním parku Šumava

Nouzová nocoviště v Národním parku Šumava

Slunce už se dávno sklonilo k západu a vy už byste rádi někde složili batoh, rozdělali stan a natáhli nohy k odpočinku. Jenže jste v Národním parku Šumava, kde lze legálně stanovat pouze na několika tábořištích, která jsou pro vás na kilometry vzdálená…

Národní park Šumava – zelené srdce Evropy

Národní park Šumava – zelené srdce Evropy

Šumava je lákavým cílem pro ty, kteří hledají majestát a velebnost přírody, fyzické i psychické zotavení. Na území NP se nachází 7 obcí (Srní, Kvilda, Horská Kvilda, Modrava, Stožec, České Žleby a Prášily) a několik menších osad (Filipova Huť, Dobrá, Jelení).

Rozhledna Poledník – pohled na Šumavu shora

Rozhledna Poledník – pohled na Šumavu shora

Rozhledna Poledník je uzavřena. Oblíbené místo dalekých výhledů je v havarijním stavu a probíhá zde rekonstrukce. Otevře se v průběhu října 2021.

Bučina – bývalá nejvýše položená osada na Šumavě

Bučina – bývalá nejvýše položená osada na Šumavě

Bučina je dnes zaniklá osada, která však bývala nejvýše položenou osadou na celé Šumavě (1162 m). Přesto si však jedno prvenství uchovala – jedná se totiž o nejdeštivější šumavské místo, ročně tady spadne 1600 mm srážek.

Městys Strážný s kaplí Panny Marie

Městys Strážný s kaplí Panny Marie

Obec Strážný vznikla v 17. století pod stejnojmenným vrchem (dříve se jmenovala Kunžvart). V blízkosti procházela Zlatá stezka, k její ochraně byl koncem 13. století postaven hrad. Nad městysem se tyčí na Kamenném vrchu kaple Panny Marie z roku 1834.

Plešné jezero – nejširší ledovcové jezero české části Šumavy

Plešné jezero – nejširší ledovcové jezero české části Šumavy

Páté velké jezero na české straně Šumavy je pojmenováno podle hory Plechý, pod kterou leží v nadmořské výšce 1089 m. Vzniklo po ústupu ledovce, který za sebou zanechal 40metrovou čelní morénu a impozantní jezerní stěnu vysokou 250 metrů.