Muzeum Velké Meziříčí je následovníkem vlastivědného muzea založeného v roce 1893, které soustřeďovalo sbírky historické, etnografické a přírodovědné z oblasti
velkomeziříčského regionu. Po roce 1948 se přestěhovalo z městské radnice do prostor zámku, kde sídlí dodnes.
Velkomeziříčský zámek, původně románský hrad ze 13. století, byl několikrát přestavěn. Jeho zakladateli byli příslušníci významného moravského rodu erbu křídla (pánové z Meziříčí, z Tasova a z Lomnice). Z jednotlivých stavebních slohů zůstala zachována goticko-renesanční lodžie, renesanční vstupní brána z roku 1578 a barokní hlavní budova z let 1723 – 1731. Poslední
novogotické úpravy z počátku 20. století se projevily především na budovách předzámčí. Zámek v současné době vlastní
rodiny Podstatzkých-Lichtensteinů, část expozic muzea představuje
jejich sbírky a zámecký mobiliář.
Ve znamení sedmi per
Expozice mapuje dějiny
Velkého Meziříčí v průběhu šesti století, jež uplynula od získání plných městských práv. Ve znaku města je sedm per a od nich se odvíjí sedm různých pohledů na město.
Kubismus
Kolekce kubistického nábytku byla zhotovena roku 1913 pražských družstvem Artěl podle návrhu Pavla Janáka. Skládá se ze dvou částí. Jsou to obývací pokoj a ložnice. Nábytek byl vyroben pro dr. Františka Závišku a jeho manželku Milku, oba rodáky z
Velkého Meziříčí. Reprezentativní interiér zřejmě souvisí se Záviškovou kariérou. Po návrhu z roku 1912 byl tento přední český matematik a fyzik, působící v
Praze, jmenován v roce 1914 mimořádným profesorem
Karlovy univerzity. Do velkomeziříčského muzea se nábytek dostal darem paní Milky Záviškové v roce 1965 u příležitosti odhalení pamětní desky manželovi, oběti nacismu, na rodném domě.
Sál s freskovou výzdobou
V roce 2016 byly restaurovány unikátní fresky nalezené v jihovýchodní části přízemí zámku. Sál byl zřejmě jakousi společenskou místností, kde se prolínal světský život se základními duchovními hodnotami reperezentovanými freskovou výmalbou. Na východní stěně byla odkryta malba znázorňující černého rytíře a rytíře z Meziříčí, který nese štít s erbem pánů z Meziříčí. Na stěně západní pak byla odkryta figurální malba datovaná pravděpodobně do 20. let 14. století, která popisuje život a smrt svaté Markéty.