!

Upozornění: Redakce prosí všechny zájemce o akce a aktivity, aby se před jejich návštěvou informovali u organizátora, zda a kdy probíhají vzhledem k opatřením přijatým vládou ČR k nákaze Covid-19. Omlouváme se, že informace o otevíracích dobách a termínech konání uvedených na webu Kudyznudy.cz nemusí být vždy aktuální.

Úvod > Aktuality > Klub Za starou Prahu slaví 120 let: které památky se mu podařilo zachránit?

Klub Za starou Prahu slaví 120 let: které památky se mu podařilo zachránit?

Vydáno 30. ledna 2020 Památky
V lednu oslaví 120 let od svého vzniku Klub Za starou Prahu. Milovníkům našeho hlavního města, kteří sledují jeho proměny a snaží se chránit ohrožené památky, se od roku 1900 podařilo zachránit řadu vzácných pražských lokalit, jiné ale zmizely beze stopy. Jak dobře je znáte?
Klub Za starou Prahu je spolek s více jak stoletou tradicí, který sídlí v impozantní románské Juditině věži. Co předcházelo jeho vzniku? Tehdy na přelomu 19. a 20. století asanace velké části Starého Města a Josefova uvolnila řadu parcel, na které se díky skvělé poloze v historickém centru vrhli stavební podnikatelé. Proti nim povstali architekti, umělci, historici a další osobnosti. Po několika letech protestů a petičních akcí založili Klub Za starou Prahu, aby svému jednání dali patřičnou vážnost a důraz. Od té doby členové Klubu bedlivě sledují všechny stavební záměry v Praze a hodnotí jejich vhodnost i začlenění do městské zástavby. Neúspěšných zásahů sice bylo během 120 let existence podstatně více než těch úspěšných, ale i v dnešní době je o Klubu hodně slyšet.
 

Memento jménem Transgas

V poslední době jste o Klubu Za starou Prahu slyšeli hlavně v souvislosti s Transgasem, komplexem tří staveb bývalého Plynárenského dispečinku na Vinohradské třídě v sousedství historické budovy Národního muzea. Patřil k nejlepším ukázkám brutalistního stylu s prvky high-tech, a tak se jeho zastánci společně s Klubem Za starou Prahu obrátili na ministerstvo kultury s nadějí, že se Transgas podaří zapsat do seznamu kulturních památek. Nestalo se, v současné době probíhá demolice a na místě vyroste nový dům.

Podobně se klubu nepodařilo zachránit před demolicí řadu památkově nechráněných domů, například novobarokní Špačkův dům v Klimentské ulici nebo dům sochaře M. B. Brauna, který stával na nároží Jungmannovy a Vodičkovy ulice. K zemi šel i Dientzenhoferův pavilon ve stejnojmenných sadech, zbouraný kvůli stavbě Jiráskova mostu, staré nádraží Těšnov anebo Braunerův dům s kavárnou Union na nároží Národní a Na Perštýně. Ten v roce 1969 nahradila novostavba se skleněným pláštěm.
 

Jak by vypadala Praha bez Klubu?

Řada sporů ale vyvolala takový zájem a pobouření veřejnosti, že nakonec došlo ke změně plánů. Nebýt Klubu Za starou Prahu, Nerudovou ulicí by na Pražský hrad možná jezdila ozubená železnice, výhledu na klášter Emauzy mezi Palackého mostem a Vyšehradem by bránila řada vysokých domů a na Kampě by stála obří budova státní galerie; víte, že roku 1927 k ní byl dokonce položen základní kámen?

Navždy sice zmizely historické domy na severní straně Staroměstského náměstí, ale díky Klubu se zachránil alespoň bývalý klášter paulánů u svatého Salvátora. Demolici unikla i Vinohradská tržnice, na rozdíl od Ringhofferovy továrny na Smíchově, kterou připomíná alespoň část historického průčelí. Fasáda zůstala zachovaná také u kasáren Jiřího z Poděbrad na náměstí Republiky, za níž se skrývá obchodní centrum Palladium.
 

Příběh dvou soch

Po dvou letech příprav 13. listopadu 1858 císař František Josef I. odhalil na Malostranském náměstí velkolepé sousoší maršála Josefa Václava hraběte Radeckého z Radče, potomka starého českého šlechtického rodu a jednoho z proslavených evropských vojevůdců. Jak pomník vypadal? Sedm vojáků v nadživotní velikosti neslo na ramenou štít, na němž stál jejich velitel, hledící přímo na trasu Královské cesty. Po ní od Karlova mostu chodily slavnostní ceremoniální průvody včetně těch korunovačních přes Malou Stranu na Pražský hrad.

Rozpad Habsburské říše po první světové válce znamenal konec pro řadu uměleckých děl, považovaných za symbol končícího režimu. Vedle strženého Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí (jehož kopie by se měla podle posledních zpráv vrátit na původní místo) šlo hlavně o sochy sv. Jana Nepomuckého, prohlašované za projev rekatolizace, a pomníky a sochy habsburských panovníků, například císaře Josefa II. Stejný osud sdílel i památník maršála Radeckého společně s jezdeckou sochou císaře Františka I., tehdy součásti Krannerova novogotického pomníku na Smetanově nábřeží.
Členové Klubu chápali historickou i uměleckou hodnotu obou ohrožených monumentů a zasadili se o jejich záchranu. Maršál měl zprvu stát na nádvoří karlínské Invalidovny, ale nakonec obě sochy putovaly do galerie soch v Lapidáriu na pražském Výstavišti.

Po sto letech se ale jezdecká socha císaře Františka I. (respektive její kopie) vrátila na původní místo. Zda se to podaří i s pomníkem Radeckého je dosud otevřená otázka.
 

Klub nejenom pro Prahu

Klub Za starou Prahu vydává vlastní časopis, pořádá řadu akcí a také organizuje každoroční soutěžní přehlídku nových staveb v historickém prostředí. Oceněna byla například přístavba Veigertovského domu, hlavní budovy Regionálního muzea v Kolíně, zahrada ekologického centra Otevřená zahrada na úpatí brněnského Špilberku, moderní přístavba pokladny a schodiště k Bílé věži v Hradci Králové anebo kostel sv. Václava v Sazovicích. Nezvyklou budovu od architekta Marka Jana Štěpána, jejíž tvar inspiroval svitek papíru, vybral prestižní časopis Azure mezi deset nejlepších staveb světa roku 2017.
 
 
Muzeum studené války v protiatomovém bunkru hotelu Jalta v Praze

Muzeum studené války v protiatomovém bunkru hotelu Jalta v Praze

Hotel Jalta je už 55 let symbolem luxusu. Málokdo ale ví, že stojí na protiatomovém krytu pro zhruba 150 osob. Odtajněn byl teprve před 16 lety a i dnes to po otevření pancéřových dveří vypadá, jakoby odtud agenti StB odešli teprve včera.

Zítkovy sady v Praze

Zítkovy sady v Praze

Zítkovy sady leží pod Emauzy a vznikly na místech posledních zbytků starého Podskalí. Jsou ohraničeny Palackého náměstím, Rašínovým nábřežím, ulicí Dřevnou a náměstím pod Emauzy.

Praha – Nové Město

Praha – Nové Město

Přijet do Prahy a nepoznat alespoň část Nového Města je skoro nemožné: na jeho území leží část Hlavního nádraží, ústřední autobusové nádraží Florenc i Masarykovo nádraží, rušné Václavské náměstí, Příkopy a Národní třída, a procházejí jím všechny tři linky metra i řada tramvajových linek.

Zemská porodnice U sv. Apolináře v Praze

Zemská porodnice U sv. Apolináře v Praze

Porodnice U sv. Apolináře patří mezi nejdéle bez přestávky fungující porodnice na světě. Je postavena ve stylu pobaltské gotiky, podobné budovy tak najdete v Polsku a Německu. Na podnět hraběte Františka Thun-Hohensteina stavbu v polovině 19. století projektoval a postavil architekt Josef Hlávka.

Vila Bertramka a park na pražském Smíchově

Vila Bertramka a park na pražském Smíchově

Vila Bertramka prochází rekonstrukcí, avšak v letní sezóně je otevřena v úterý a sobotu. Návštěvníci sem mohou přijít na výstavu "Bertramka - německý pohled (1942)".

Emauzy - klášter benediktinů Na Slovanech

Emauzy - klášter benediktinů Na Slovanech

Emauzy – jediný slovanský klášter říše Karla IV., se stal střediskem vzdělanosti a umění. Mezi studenty cyrilometodějského jazyka patřil i Jan Hus. Vznikla zde řada iluminovaných literárních skvostů, včetně tzv. Remešského evangeliáře, který se dostal až do korunovačního pokladu francouzských králů.

Vrtbovská zahrada - nejkrásnější barokní zahrada v Praze

Vrtbovská zahrada - nejkrásnější barokní zahrada v Praze

Na svahu Petřína můžete navštívit jednu z nejkrásnějších a nejvýznamnějších barokních zahrad v Praze, Vrtbovskou zahradu. Tvrdí se o ní dokonce, že je jednou z nejkrásnějších zahrad svého druhu na sever od Alp.

Pražský hrad - nejnavštěvovanější klenot země

Pražský hrad - nejnavštěvovanější klenot země

Pražský hrad, který je tradičním sídlem českých panovníků a od roku 1918 také sídlem prezidenta republiky, je nejnavštěvovanější památkou Česka. Postupnými přístavbami a úpravami Pražského hradu vznikl jeden z největších hradních komplexů na světě, který denně navštěvují tisíce návštěvníků.

Rothmayerova vila v pražských Střešovicích

Rothmayerova vila v pražských Střešovicích

Rothmayerova vila ve Střešovicích prošla rekonstrukcí a veřejnosti je nově zpřístupněna od 1. října 2015. Muzeum hlavního města Prahy zde otevřelo expozici o životě a dílu architekta Otto Rothmayera a jeho učitele Josipa Plečnika.

Palác Lucerna - secesní srdce Prahy

Palác Lucerna - secesní srdce Prahy

Pasáž Lucerna, vzdálená jen několik málo metrů od Václavského náměstí, se dnes počítá k architektonickým pomníkům dřívější moderny. V pasáži se nachází kino v secesním stylu, několik obchodů a barů a také originální socha výtvarníka Davida Černého - parodie na rytířský pomník sv. Václava.

Kostel sv. Norberta ve Střešovicích

Kostel sv. Norberta ve Střešovicích

Kostel je jednou z dominant této čtvrti v Praze. Byl postaven v letech 1889 – 1891 jako trojlodní klenutá bazilika s polokruhovou apsidou v novorománském slohu stavitelem Jaroslavem Kuchtou podle projektu architekta Františka Rožánka. Kostel je chráněn jako kulturní památka České republiky.