Josef Fanta – architekt české secese a autor Mohyly míru na Slavkovském bojišti

Původnímu podhradí, dnes náměstí s městskou památkovou zónou dominuje městský kostel sv. Jana Nepomuckého, který byl vystavěn v roce 1729. Hrával zde také Jakub Jan Ryba, ale původní varhany se nedochovaly.

První práce Josefa Fanty v Poděbradech byla zadána rodinou Obereignerovou. Tato vila je přestavěna ze staré opukové stodoly na obytný dům.

Památník Mohyla míru byl postaven na počest obětí Napoleonovy vítězné bitvy u Slavkova (2. 12. 1805) podle záměru kněze A. Slováka jako naplnění jeho myšlenky učinit z centra někdejšího bojiště pietní "místo světla", memento válek.

Hlavní nádraží v Praze patří k nejvýznamnějším secesním památkám v Česku, je národní kulturní památkou. Kavárna byla původně odjezdová hala, později sloužila jako místo k posezení při čekání na vlak. Vychutnejte si kousek historie ve Fantově kavárně.

Průmyslový palác je ústřední dominantou areálu Výstaviště Praha Holešovice. Secesní stavba pochází z roku 1891 podle návrhu Bedřicha Münzbergra, který spolupracoval s inženýrem Františkem Prášilem. Výzdobu provedl Bedřich Ohman a Alois Dryák. Stavba je jak uměleckou, tak i technikou památkou.

Praha, stověžaté město českých králů, patří k nejhezčím v Evropě. V roce 1992 to ocenil i svět a historické jádro našeho hlavního města bylo zapsáno na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Která místa patří do památkové zóny a která ne, co se vyplatí vědět a kde udělalo UNESCO výjimku?

Josef Fanta (7. prosince 1856 Sudoměřice u Tábora – 20. června 1954 Praha) patří k nejvýznamnějším představitelům české secesní architektury. Kromě stavitelství se věnoval také nábytkovému designu, malířství, psaní odborných publikací a ochraně památek. Studoval architekturu na české technice a poté se stal asistentem Josefa Zítka při stavbě Národního divadla, kde mimo jiné vytvořil novorenesanční lampu, která dodnes před divadlem stojí. Fantova profesní hvězda strmě stoupala a mimo své realizace se podílel na interiérech staveb svého profesora a spolupracovníka Josefa Schulze (Rudolfinum, Národní muzeum). Pod jeho rukama se zrodily takové stavby, jako je Hlavní nádraží, observatoř v Ondřejově, dům Hlahol nebo Mohyla míru v obci Prace. Podílel se na stavbě Hlávkových kolejí (roku 1906 za to spolu s Matějem Blechou obdržel Řád císaře Franze Josefa), rekonstrukci mnoha památek, architektonických sgrafit (tvořil např. s Mikolášem Alšem) nebo výzdobě uměleckoprůmyslových děl. Jeho posledním velkým dílem byla budova ministerstva obchodu v Praze Na Františku.

Výstavba třípatrové reprezentativní budovy s nepřehlédnutelnou kopulí začala v roce 1928 a dokončena byla v roce 1934. Autorem návrhu byl jeden z nejvýznamnějších českých architektů Josef Fanta.

Pražské hlavní nádraží je největším a nejvýznamnějším železničním uzlem v České republice a zároveň jedním z nejdůležitějších dopravních bodů ve střední Evropě. Hlavní nádraží v Praze je vůbec největší osobní nádraží v České republice.

V Rožmitále pod Třemšínem je stále co vidět. Můžete navštívit Starý Rožmitál s farním kostelem, pamětní deskou a hrobem tvůrce České mše vánoční, skladatele Jakuba Jana Ryby. K vidění je i největší sbírka 300 ks vyřezávaných městských znaků a 220 ks šlechtických erbů v České republice – dílo řezbáře Václava Kotrbatého (1892 – 1967).

Výprava po stopách Josefa Fanty za obnovenými horskými lesy a druhově pestrými loukami Krkonoš.