Úvod > Aktuality > 10 staveb architekta Josefa Fanty
10 staveb architekta Josefa Fanty
"> "> "> Zdroj foto: Facebook MPO "> Zdroj foto: Facebook MPO "> "> ">
Památky

10 staveb architekta Josefa Fanty

  • Vydáno7. srpna 2022
Josef Fanta (7. prosince 1856 Sudoměřice u Tábora – 20. června 1954 Praha) patří k nejvýznamnějším představitelům české secesní architektury. Kromě stavitelství se věnoval také nábytkovému designu, malířství, psaní odborných publikací a ochraně památek. Studoval architekturu na české technice a poté se stal asistentem Josefa Zítka při stavbě Národního divadla, kde mimo jiné vytvořil novorenesanční lampu, která dodnes před divadlem stojí. Fantova profesní hvězda strmě stoupala a mimo své realizace se podílel na interiérech staveb svého profesora a spolupracovníka Josefa Schulze (Rudolfinum, Národní muzeum). Pod jeho rukama se zrodily takové stavby, jako je Hlavní nádraží, observatoř v Ondřejově, dům Hlahol nebo Mohyla míru v obci Prace. Podílel se na stavbě Hlávkových kolejí (roku 1906 za to spolu s Matějem Blechou obdržel Řád císaře Franze Josefa), rekonstrukci mnoha památek, architektonických sgrafit (tvořil např. s Mikolášem Alšem) nebo výzdobě uměleckoprůmyslových děl. Jeho posledním velkým dílem byla budova ministerstva obchodu v Praze Na Františku.
Budova Ministerstva průmyslu a obchodu

Budova Ministerstva průmyslu a obchodu

Výstavba třípatrové reprezentativní budovy s nepřehlédnutelnou kopulí začala v roce 1928 a dokončena byla v roce 1934. Autorem návrhu byl jeden z nejvýznamnějších českých architektů Josef Fanta.

Stálá expozice Svatovítského pokladu na Pražském hradě

Stálá expozice Svatovítského pokladu na Pražském hradě

Do zrekonstruované kaple sv. Kříže na II. nádvoří Pražského hradu se po 20 letech opět vrátil Svatovítský poklad. Výstava představuje 139 předmětů vysoké historické a umělecké ceny. K nejvzácnějším patří půlmetrový zlatý relikviářový kříž, který se používal při korunovacích.

Kostel sv. Jana Nepomuckého v Rožmitále pod Třemšínem

Kostel sv. Jana Nepomuckého v Rožmitále pod Třemšínem

Původnímu podhradí, dnes náměstí s městskou památkovou zónou dominuje městský kostel sv. Jana Nepomuckého, který byl vystavěn v roce 1729. Hrával zde také Jakub Jan Ryba, ale původní varhany se nedochovaly.

Fantova kavárna na pražském Hlavním nádraží

Fantova kavárna na pražském Hlavním nádraží

Hlavní nádraží v Praze patří k nejvýznamnějším secesním památkám v Česku, je národní kulturní památkou. Kavárna byla původně odjezdová hala, později sloužila jako místo k posezení při čekání na vlak.

Hlavní nádraží v Praze – největší pražská secesní památka

Hlavní nádraží v Praze – největší pražská secesní památka

Hlavní nádraží v Praze je vůbec největší osobní nádraží v České republice. Zdaleka však není nádražím nejstarším. Jeho historie se začala psát roku 1869 a do dnešní podoby bylo přestavěno podle návrhu architekta Josefa Fanty.

Památník Mohyla míru

Památník Mohyla míru

Památník Mohyla míru byl postaven na počest obětí Napoleonovy vítězné bitvy u Slavkova (2. 12. 1805) podle záměru kněze A. Slováka jako naplnění jeho myšlenky učinit z centra někdejšího bojiště pietní "místo světla", memento válek.

Hvězdárna Ondřejov – pohled na hvězdy v Ondřejově

Hvězdárna Ondřejov – pohled na hvězdy v Ondřejově

Nad obcí Ondřejov na vrcholku Žalov nedaleko Mnichovic u Prahy stojí hvězdárna založená roku 1905 J. Fričem. Místní observatoř patří Astronomickému ústavu Akademie věd České republiky (AVČR).

Kostel sv. Václava na Zderaze v Praze

Kostel sv. Václava na Zderaze v Praze

Původně románský kostelík sv. Václava na Zderaze stával na svém místě ještě dávno před vznikem Nového Města pražského. V průběhu staletí byl vojenským skladištěm i součástí trestnice. Od toku 1927 jej užívá Církev československá husitská.

Hlávkovy koleje – první studentské koleje pro talentované nemajetné studenty

Hlávkovy koleje – první studentské koleje pro talentované nemajetné studenty

Hlávkovy koleje tvoří dvě secesní budovy, které se nachází na Novém Městě v Praze 2. Jsou vedle sebe, ale jedna z nich má průčelí do ulice Dittrichova a druhá do ulice Jenštejnská. Jejich historie je spojena se jménem jejich zakladatele, kterým byl doktor Josef Hlávka.

Pražský Hlahol – klenot pražské secese

Pražský Hlahol – klenot pražské secese

Dům se secesní štukovou dekorací stojí na vltavském nábřeží proti Mánesu a byl postaven v letech 1903 – 1905. Uvnitř se nachází koncertní hlavní sál s proskleným stropem a bustami sbormistrů zpěváckého spolku Hlahol.