Olšanské hřbitovy jsou se svými padesáti hektary
největším pohřebištěm v Praze. Skládají se z deseti zádušních hřbitovů a dvou obecních hřbitovů. Nejstarší z nich, jednička, byl založen
po roce 1679 na místě velké zahrady, kterou její majitel z obce Olšany Jakub Štika prodal staroměstské obci, aby zde mohla pohřbívat oběti morové nákazy.
Spolu s
morovým hřbitovem zde byla vystavěna také
kaple zasvěcená patronům proti moru,
sv. Rochovi, sv. Šebestiánovi a sv. Rozálii. Morový hřbitov se stal posléze veřejným, a postupně se rozrostl až na dnešní
plochu více než 50 hektarů.
Na Olšanských hřbitovech je krom běžných občanů pohřbeno i mnoho
významných osobností společenského a kulturního života. Naučná stezka si klade za cíl postupně zmapovat celou plochu hřbitova (všechna oddělení), zinventarizovat jednotlivé, třeba již zapomenuté a
těžko čitelné náhrobky, a upozornit na ně návštěvníky. Dosud byla takto zpracována oddělení
I, II, III, IV, V a VI, a naučná stezka se průběžně dále rozšiřuje.
Navštívit zde můžete například hrob
Josefa Jungmanna, Františka Čelakovského, dramatika Ladislava Stroupežnického, matematika
Bernarda Bolzana,
Josefa Lady,
Jaroslava Ježka anebo
Voskovce a Wericha.
Naučná stezka
nemá určenu pevnou trasu ani není značená, panely jsou rozmístěny
podél cest mezi hroby. Číslovány jsou postupně podle toho, jak byly přidávány, nejsou tedy v terénu většinou číselně za sebou.