V nové pokladnici katedrály sv. Víta i v depozitářích Metropolitní kapituly na Pražském hradě se nachází tzv. Svatovítský poklad. Jde o sbírku více než 400 předmětů vysoké historické a umělecké ceny. K nejvzácnějším patří půlmetrový zlatý relikviářový kříž, který se používal při korunovacích.
Svatovítský poklad na
Pražském hradě představuje
největší chrámový poklad v Česku a jeden z největších v Evropě. Není běžně vystaven a v současné době se nachází v nové (tzv. Hilbertově) pokladnici v Katedrále, depozitářích Metropolitní kapituly či v depozitářích Správy Pražského hradu. Zamřížovaná okna pokladnice nad Bílkovým oltářem je možné vidět z přízemí. Některé předměty jsou vystaveny v expozici
Příběh Pražského hradu ve
Starém královském paláci.
Počátky pokladu se vztahují k období, kdy
svatý Václav nechal postavit rotundu svatého Víta na
Pražském hradu. Písemně je evidence pokladu doložena v souvislosti s bazilikou sv. Víta, Václava a Vojtěcha již v roce 1069. Význam pokladu však není jen historický –
nedocenitelná je i liturgická hodnota shromážděných ostatků a bohoslužebných předmětů, a zároveň i vysoká úroveň uměleckého řemesla a také
kvalita a materiální hodnota drahých kamenů a ušlechtilých kovů.
Cenné předměty, které tvoří poklad
Soubor předmětů je nesmírně různorodý: obsahuje mnoho
relikviářů včetně relikviářových bust,
monstrancí a tzv.
korunovačního kříže, liturgického náčiní a mešních
rouch a různé další vzácné památky. Nejznámějším dárcem byl český král a římský císař Karel IV. Již v roce 1333, ještě než se stal králem, postaral se mladý kralevic o rozšíření Svatovítského pokladu, později zavedl i bohoslužby, které umožňovaly prostému lidu pravidelně zhlédnout některé
ostatky v pokladu shromážděné. Dále je jeho součástí
139 relikviářů a liturgických předmětů vysoké historické a umělecké ceny.
K nejvzácnějším se počítá například
půlmetrový zlatý relikviářový kříž, jež byl využíván při korunovacích, a který nechal zhotovit
Karel IV. Ve skvostné schránce tu byla, již za dob sv. Václava vystavena na odiv zejména jedna relikvie -
rameno svatého Víta, které obdržel svatý Václav od německého krále Jindřicha. Kosterní pozůstatky z ruky svatého Víta byly uložené v pozlacené schránce.
K unikátním předmětům patří i
prapor svatého Jiří, košile, přilba či meč připisované svatému Václavovi či
korouhev zhotovená svatou Ludmilou. K pokladu náleží i lebka svatého evangelisty Lukáše,
ubrus, který podle legendy ležel na stole při poslední večeři Ježíše Krista, či
rouška Panny Marie s krví Krista.
Kdy a kde byl poklad vidět
Svatovítský poklad byl od 19. století až do roku 1950 vystavován v Hilbertově klenotnici v
katedrále sv. Víta. V roce 1961 byl přenesen do překrásných prostor kaple sv. Kříže, kde byl vystaven až do začátku devadesátých let. Poté se sem vrátil mezi lety 2011 – 2021. Po covidových restrikcích se Správa Pražského hradu rozhodla expozici zrušit a kaple byla vyklizena.
Svatovítský poklad na Pražském hradě představuje fascinující sbírku historických a uměleckých předmětů. Zjistěte více o jeho skvostech!
Svatovítský poklad je sbírka více než 400 předmětů vysoké historické a umělecké ceny, nacházející se na Pražském hradě.
Svatovítský poklad se nachází v nové Hilbertově pokladnici katedrály sv. Víta a v depozitářích Metropolitní kapituly na Pražském hradě.
Mezi nejvzácnější předměty patří půlmetrový zlatý relikviářový kříž používaný při korunovacích, a ostatky v pozlacené schránce.
Ano, Svatovítský poklad byl veřejně vystaven od 19. století až do roku 1950, poté v letech 2011 - 2021 a nyní je omezeně vystavený.
Historická hodnota je značná, neboť poklad obsahuje památky datované již od období sv. Václava a je největší chrámový poklad v Česku.
K rozšíření Svatovítského pokladu přispěl český král a císař Karel IV., který zahrnul poklad mnoha významnými předměty.
V pokladu lze najít výjimečné umělecké prvky jako jsou relikviáře, monstrance, liturgické náčiní a mešní roucha s vysokou uměleckou hodnotou.
Liturgická hodnota pokladu je nedocenitelná díky shromážděným ostatkům a bohoslužebným předmětům, které jsou součástí křesťanských obřadů.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.