#světovéČesko a Praha: město jako památka světového dědictví UNESCO a jeho srdce Pražský hrad

S rozlohou 866 hektarů je historické centrum Prahy největší památkovou rezervací u nás. Platí to i pro Prahu coby památku UNESCO: patří k těm nejrozsáhlejším. Pražská památková rezervace zahrnuje jak nejstarší části města na obou březích Vltavy, tedy Staré Město, Josefov aneb Židovské město, Malou Stranu, Nový Svět a Hradčany s Pražským hradem a Nové Město s Vyšehradem, tak části dalších čtvrtí, namátkou Vinohrad, Holešovic, Podolí a Smíchova. Pro zápis v Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO dostal výjimku Průhonický park se zámkem: ač leží za hranicemi hlavního města na území středních Čech, je rovněž součástí památky UNESCO.
 

Praha, fascinující přehlídka stylů a slohů

Proč Prahu miluje celý svět a patří k nejoblíbenějším cílům při cestách Evropou? V jejích ulicích totiž je skvěle vidět, jak šel čas – postupně a krok za krokem se před žasnoucíma očima návštěvníků odvíjí barevné fantastické představení všech stavebních slohů a epoch. Pražské ulice, náměstí a nábřeží představují působivý koktejl gotiky, renesance, baroka, klasicismu a secese.



Mnohá zákoutí vypadají, jako by je právě filmaři upravili pro natáčení romantických historických filmů – jenže v Praze nejde o kulisy, ale o realitu. Z celkového počtu památkově chráněných paláců a domů, socha, pomníků, technických památek a historických zahrad a parků je více než polovina starší než 100 let a téměř čtvrtina pochází z první poloviny 20. století. To je něco, čeho bychom si měli vážit a také bychom to měli umět ocenit.
 

Jeho Veličenstvo Pražský hrad

Nejnavštěvovanější památka České republiky se jmenuje Pražský hrad. Od 9. století byl sídlem českých knížat, později králů, a podle Guinessovy knihy rekordů je s délkou asi 570 metrů a šířkou 128 metrů považován za největší starobylý hrad na světě. Jeho rozloha i historie vzbuzují úctu, zvláště když k tomu připočítáme také hradby, hradní zahrady nebo Jelení příkop, hlubokou přírodní rokli na severní straně hradního areálu. Původně příkop sloužil jako obranná bariéra, později jako loviště, právě podle toho získal své jméno.



Navštívit můžete například Starý královský palác se slavnostním Vladislavským sálem, obrazárnu, baziliku sv. Jiří, pitoreskní Zlatou uličku, legendami opředenou věž Daliborku či Královskou zahradu s nádherným letohrádkem královny Anny a obnovenou oranžerií.
 

Katedrála sv. Víta

Klenotem areálu je katedrála sv. Víta, největší a nejvýznamnější pražský chrám. V současné podobě se začala budovat za vlády Karla IV., výraznou změnu siluety Pražského hradu ale přinesl teprve novogotický sloh na přelomu 19. a 20. století, kdy bylo dokončeno dvouvěžové západní průčelí. V katedrále se odehrávaly korunovace českých králů a královen, jsou tu rovněž uloženy ostatky svatých zemských patronů, panovníků, šlechticů a arcibiskupů. Do její podoby se vtiskla oslava dynastie Přemyslovců a vladařského rodu Lucemburků, a snad v žádném jiném objektu nejsou tak výrazně vepsány dějiny českých zemí a jejich obyvatel.



Čím je katedrála sv. Víta výjimečná? Svou polohou: zatímco většina evropských katedrál vznikla uvnitř měst, v Praze vyrůstala vysoko nad ním: díky tomu je impozantní a nepřehlédnutelná. Stala se nejenom skutečným středobodem českých zemí a českého státu, ale i jeho nejposvátnějším symbolem.
 

Zikmundovo srdce, zkáza českých zemí

Je-li katedrála srdcem Pražského hradu, srdcem chrámu je zvon Zikmund, který zhotovil Tomáš Jaroš. Zvonař měl dílnu v Mihulce, nejmohutnější z dělových věží severního opevnění Hradu, a právě tam roku 1549 odlil i Zikmunda. Na výšku měří 203 cm, dolní průměr dosahuje 256 cm, váha se odhaduje mezi 13–18 tunami.



I Zikmund má srdce! Obecně platí, že puknutí či utržení srdce zvonu se vždy považovalo za nešťastné znamení, a u Zikmunda to platí dvojnásob. Už v roce 1592 se původní srdce utrhlo při vyzvánění k pohřbu Viléma z Rožmberka, ale nikomu se nic nestalo a srdce se záhy vrátilo na původní místo. Poté puklo ještě několikrát (1670, 1734 a 1797), kdy se pověst o temných časech nepotvrdila. Vše si Zikmund vynahradil při vyzvánění k svátku sv. Víta v červnu 2002, kdy puklo srdce staré téměř dvě stě let a dva měsíce poté se velká část Prahy i Česka ocitla pod vodou. Nové srdce vyrobil zvonař Petr Manoušek a poprvé Zikmunda rozeznělo téhož roku 28. září na sv. Václava.
 

Hrad jako organismus v čase

Tisícileté sídlo českých panovníků není zakonzervovaný relikt minulosti, ale živý organismus, kam každá epocha vepsala vlastní rukopis. Pražský hrad se nemění skokově, ale v jemných vrstvách: každá doba přidává svou stopu, aniž by přepsala ty předchozí.


 
Už za první republiky vtiskl areálu novou kultivovanou tvář slovinský architekt Jože Plečnik, kterého si prezident T. G. Masaryk vybral jako dvorního architekta Hradu. Plečnik citlivě propojil monumentalitu s lidským měřítkem: upravil hradní zahrady, navrhl slavnostní vstupy i ikonické Býčí schodiště a ukázal, že i tisícileté sídlo může mluvit jazykem své doby, aniž by ztratilo důstojnost.
 
Na tuto tradici navázaly novější zásahy. Prezident Václav Havel si jako dvorního architekta vybral Bořka Šípka, který na Hrad přinesl postmoderní hravost a autorský design – navrhoval interiéry, nábytek, svítidla i reprezentativní prostory. Jeho rukopis se otiskl například v prezidentských saloncích, Rudolfově galerii a dalších reprezentačních prostorech. Šípek ukázal, že i státní reprezentace může mít současný výraz a osobitost.
 
Architekt Josef Pleskot otevřel veřejnosti Jelení příkop a propojil ho nenápadným tunelem pod Prašným mostem. V Královské zahradě se leskne moderní oranžerie od Evy Jiřičné – lehká, prosklená stavba, která je funkční i elegantní zároveň a dokazuje, že sklo a ocel mohou vedle renesančních zdí Míčovny působit překvapivě přirozeně.


 
Hrad se tak stává laboratoří moderní památkové péče: při obnovách se používá 3D skenování, digitální dokumentace fresek, specializované restaurátorské postupy a materiálové analýzy. Pod dohledem památkářů a restaurátorů se postupně obnovila Zlatá ulička. I když šlo o rekonstrukci, přístup byl současný, s důrazem na autenticitu a moderní prezentaci. Domky dostaly nové technické zázemí, expozice pracují s dnešními muzejními principy a návštěvnickým komfortem. Nové proboštství dostalo moderní přístavbu, která respektuje historické prostředí, ale neskrývá současný výraz. Obnovuje se i Rožmberský palác, někdejší Ústav šlechtičen založený Marií Terezií, v budoucnosti čeká rekonstrukce Jiřský klášter. Postupně se modernizuje i osvětlení Hradu a zahrad. Nové světelné koncepty zvýrazňují architekturu, ale zároveň snižují světelný smog a energetickou náročnost. Noční panorama Hradu je dnes do velké míry výsledkem současného light designu, nejen historických lamp.
 
Pražský hrad tak zůstává tím, čím byl vždy: symbolem státnosti i místem, kde se setkává minulost s přítomností. Není to muzeum pod širým nebem, ale vyprávění, které pokračuje – s každou další generací architektů, řemeslníků i návštěvníků.
 

Inspirace pro pražské procházky

Kam se v Praze můžete podívat? Inspirujte se tipy ze seriálu #světovéČesko, s nímž jsme navštívili řadu zajímavých míst pražské památkové rezervace. Projděte se po Karlově mostě, vypravte se na plavbu po Čertovce a zastavte se na ostrově Kampa. Před ruchem velkoměsta se můžete schovat třeba na Petříně a na rozhledně, která připomíná pařížskou Eiffelovku, v zeleni Vrtbovské zahrady anebo v malostranských palácových zahradách, považovaných za neobjevený barokní klenot Prahy. Líbit se vám bude i Bílkova vila coby originální umělecká galerie, moderní Tančící dům anebo Muzeum Karla Zemana, kde se se slavným režisérem lze vypravit na cestu do pravěku.



Přečtěte si příběh ztracené a znovu objevené Betlémské kaple, historii knihovny Strahovského kláštera, která se jako jediná na světě stavěla na míru knihovním skříním, a nahlédněte také do Klementina s vůbec nejkrásnější knihovnou světa. Fascinující zážitky nabízí pražské Židovské město, nejzachovalejší celek židovských památek v Evropě, objevování kostelů svatých Mikulášů, zastávka u Staroměstské radnice se slavným orlojem anebo návštěva Lorety. Z okrajových částí zvou k návštěvě třeba Vinohrady a kostel sv. Ludmily na náměstí Míru, ale například k televizní věži na Žižkově už památková zóna nedosahuje.

Seznam pražských památek UNESCO by se ale časem mohl rozšířit o pár míst ležících mimo památkovou rezervaci, třeba o Starou čistírnu odpadních vod v Bubenči, fascinující technickou památku s podzemními nádržemi, anebo o Trojský zámek v těsném sousedství oblíbené pražské zoologické zahrady.
 

Víte, že Pražský hrad patří k největším hradním areálům světa?

• Stanovit přesné pořadí největších, nejvyšších a nejrozsáhlejších hradů v Česku není jednoduché. Některé žebříčky započítávají rozlohu včetně hradeb, skal a zahrad, jiné jen zastavěnou plochu nebo zvažují to, zda je sídlo dodnes obývané. Hodnotí se i délka opevnění či počet věží.
• Právě proto se Pražský hrad v různých přehledech objevuje střídavě na prvním či na předních místech. Nejčastěji se o prvenství přetahuje se skotským Edinburghem. Do světové špičky se řadí také zámek Windsor ve Velké Británii, Budínský hrad v Budapešti v Maďarsku, Spišský hrad na Slovensku, pevnost Hohensalzburg v Salzburgu v Rakousku, indický Mehrangarh nebo křižácký hrad Malbork v Polsku.
• Bez ohledu na pořadí ale platí, že málokterý hrad na světě spojuje tisíc let nepřerušených dějin, státní symboliku a živý provoz tak jako Pražský hrad.