Úvod > Aktuality > Věda a historie není nuda: heydrichiáda
Památky

Věda a historie není nuda: heydrichiáda

Poslechněte si audio verzi článku
Hrdinské činy veteránů mohou lidem dodat odvahu a sílu i po desítkách let – například odstranění nacistického vraha Reinharda Heydricha, které se odehrálo v roce 1942. Období teroru od začátku jeho působení přes atentát a represe, které nacisté rozpoutali po jeho smrti, se označují jako heydrichiáda.
Prominentní nacista, SS-Obergruppenführer a generál policie, šéf Hlavního úřadu říšské bezpečnosti (RSHA) a Bezpečnostní služby (SD) a prezident Interpolu Reinhard Tristan Eugen Heydrich se narodil 7. března 1904 v Halle. Mezi nacisty ho v roce 1931 přivedla jeho žena Lina. O deset let později, 27. září 1941, přiletěl na letiště Praha-Kbely (dnes v areálu bývalého letiště funguje Letecké muzeum), aby potlačil sílící protinacistický odboj v protektorátu Čechy a Morava.
 

První heydrichiáda

Dosavadní říšský protektor Konstantin von Neurath byl odsunut na „zdravotní dovolenou“ a zastupující protektor Heydrich rozhodně neztrácel čas: okamžitě po jeho příchodu byl kvůli zdržování dosavadních germanizačních opatření zatčen protektorátní předseda vlády Alois Eliáš. Nový protektor, který se podle svých slov nechtěl pokoušet starými metodami poněmčit český ksindl, také vzápětí nechal popravit stovky uvězněných účastníků odboje a vyhlásil stanné právo; odvoláno bylo až v lednu 1942. A pokud snad někdo zůstával na pochybách ohledně toho, co Čechy čeká, řekl to v Černínském paláci 2. října 1941 jasně a nahlas: Tento prostor se jednou musí stát německým a Čech tady nemá co pohledávat.

Záhy po Heydrichově příchodu do Prahy se začalo se zatýkáním a popravami. Již během října bylo zadrženo 1772 odbojářů. Během prvního stanného práva bylo zatčeno 5000 osob, přibližně 490 lidí bylo popraveno a zhruba 2250 lidí nacisté poslali k likvidaci do koncentračních táborů.
 

Operace Anthropoid

Překotným Heydrichovým nástupem byl překvapen a zasažen celý svobodný svět i československý exil. Podle odborníků z Vojenského historického ústavu v Praze vysoké československé důstojníky v exilu pobouřily popravy jejich přátel či bývalých velitelů, a tak se záhy začalo uvažovat o Heydrichově likvidaci. Již 3. října 1941 v Londýně proběhla porada u šéfa exilové československé vojenské zpravodajské služby plukovníka Františka Moravce s vojáky, kteří by byli tajně vysláni z Velké Británie s úkolem pomstít zavražděné vlastence. Útok na K. H. Franka nebo Reinharda Heydricha měli provést rotmistr Jozef Gabčík a rotný Karel Svoboda. Ten se ale zranil při cvičném nočním seskoku, a tak ho nahradil rotmistr Jan Kubiš.

Vysazení skupiny Anhtropoid se kvůli nepříznivému počasí několikrát odložilo, úspěšně dopadl teprve třetí pokus 29. prosince 1941 a výsadek v blízkosti Nehvizd u Prahy.
 

Atentát

atentátu na Reinharda Heydricha došlo ve středu 27. května 1942 v 10.35 hodin na křižovatce mezi dnešními ulicemi Zenklovou a V Holešovičkách v Praze-Libni, kudy Heydrich každý den projížděl autem při cestě ze svého sídla v Panenských Břežanech na Pražský hrad. V ostré zatáčce, kde událost připomíná monumentální pomník a mural-art na nedaleké zastávce, musel řidič výrazně zpomalit. Pamětníci vzpomínali hlavně na mohutný výbuch, když Jan Kubiš po selhání Gabčíkova samopalu vrhl k pravému zadnímu boku Heydrichova automobilu bombu s plastickou trhavinou.

Heydrich podlehl svým zraněním 4. června 1942; podle lékařů zemřel na selhání vnitřních orgánů způsobené intoxikací organismu. Oběma hrdinům se společně s ostatními, kteří se na přípravách podíleli, podařilo dostat do připravených ilegálních bytů. Při vlně následných represálií nalezli parašutisté Josef Gabčík, Jan Kubiš, Adolf Opálka, Jan Hrubý, Jaroslav Švarc, Josef Valčík a Josef Bublík úkryt v kryptě kostela sv. Cyrila a Metoděje v Resslově uliciPraze na Novém Městě. 18. června 1942 chrám obklíčilo 700 mužů. Boj trval sedm hodin, nikdo z obránců nepřežil. Osudy statečných mužů a památku obětí dnes připomíná Národní památník hrdinů heydrichiády, místo, které nemůže lhostejně minout žádný Čech.
 

Druhá heydrichiáda

O období stanného práva od podzimu 1941 do ledna 1942 se mluví jako o první heydrichiádě. Druhá heydrichiáda byla obdobím stanného práva po atentátu na Heydricha, kdy nacistický teror vyvrcholil.

Už hodinu po útoku byly uzavřeny všechny výpadové silnice z Prahy a byla zastavena veřejná i vlaková doprava. Vyšší velitel SS a policie v Čechách a na Moravě K. H. Frank ještě během dne vyhlásil výjimečný stav pro celé území protektorátu; stanné právo trvalo až do 3. července 1942. Při pátrání po útočnících bylo zatčeno 1148 osob a protektorátní vláda nabídla 10 milionů protektorátních korun za informace vedoucí k dopadení útočníků. Byly zakázány všechny hromadné kulturní a sportovní akce i divadelní představení. 8. června 1942 se odehrála ponurá pompézní slavnost spojená s převozem Heydrichovy mrtvoly k pohřbu do Berlína. Dva dny nato, 10. června 1942, došlo k vyhlazení Lidic, zapojených do atentátu nešťastnou souhrou náhod, 24. června 1942 následovala osada Ležáky.

Druhá vlna heydrichiády přinesla českému národu tolik násilí a hrůzy, kolik ve svých moderních dějinách nikdy předtím a nikdy potom nepoznal. Výjimečný stav sice byl ukončen 3. července 1942, ale masové popravy Čechů – ať už na Kobyliské střelnici, na ZámečkuPardubicích nebo v koncentračních táborech – se táhly až do konce války. Celkem bylo popraveno asi 2300 lidí, k tomuto číslu je ale nutné přičíst i téměř 3 000 židovských občanů, odeslaných do vyhlazovacích táborů. Řada dalších osob byla uvězněna v Malé pevnostiTerezíně, která sloužila jako věznice pražského gestapa. Také tady byli mezi 27 000 muži a 5000 ženami vězněni členové odbojových skupin, podporovatelé a příbuzní atentátníků.
 

Hrdinové a další místa heydrichiády

  • Adolf Opálka (4. ledna 1915, Řešice – 18. června 1942, Praha) byl posmrtně povýšen do hodnosti plukovníka. Jeho teta Marie, která jej vychovala, byla zatčena gestapem a 24. 10. 1942 popravena v koncentračním táboře Mauthausen.
  • Jan Hrubý (4. března 1915, Kunovice – 18. června 1942, Praha) byl posmrtně povýšen do hodnosti plukovníka.
  • Jan Kubiš (24. června 1913, Dolní Vilémovice – 18. června 1942, Praha) byl posmrtně povýšen do hodnosti plukovníka. Z jeho široké rodiny bylo postupně zatčeno 250 lidí, nejbližší byli odesláni do koncentračního tábora Mauthausen a tam 24. října 1942 popraveni společně s dalšími spolupracovníky a rodinami parašutistů. V jeho rodném domě v Dolních Vilémovicích na Třebíčsku je muzejní expozice.
  • Jaroslav Švarc (11. května 1914, Velký Újezd – 18. června 1942, Praha) byl posmrtně povýšen do hodnosti podplukovníka.
  • Jindřiška Nováková (6. května 1928, Podmokly – 24. října 1942, koncentrační tábor Mauthausen) po akci odklidila Kubišovo zakrvácené kolo. Bohužel si toho všimly místní ženy, po prozrazení kontaktů uvázla v síti a skončila v Mauthausenu, kde ji nacisté 24. října 1942 společně s celou rodinou popravili; v koncentračním táboře byla nejmladší popravenou ženou. V Praze-Libni, kam chodila do školy, ji připomíná památník.
  • Josef Bublík (12. února 1920, Bánov u Uherského Hradiště – 18. června 1942, Praha) byl posmrtně povýšen do hodnosti podplukovníka.
  • Josef Gabčík (8. dubna 1912, Poluvsie, Slovensko – 18. června 1942, Praha) byl posmrtně povýšen do hodnosti plukovníka. Jeho příbuzní sice byli vyslýcháni a krátce vězněni, na rozdíl od ostatních rodin ale nacistické běsnění přežili.
  • Josef Valčík (2. listopadu 1914, Smolina – 18. června 1942, Praha) byl posmrtně povýšen do hodnosti plukovníka. Jeho rodina byla zatčena, odvezena do koncentračního tábora Mauthausen a ihned po příjezdu popravena.
  • Heydrich s rodinou žil v Dolním zámkuPanenských Břežanech, v Horním zámku za války pobýval Karl Hermann Frank. Dnes tu sídlí Památník národního útlaku a odboje s moderní interaktivní expozicí, mapující období druhé světové války včetně operace Anthropoid.
  • V souvislosti s 80. výročím atentátu se koná řada připomínkových akcí – výstavy, přednášky, besedy, projekce filmu, komentované prohlídky a další. Jejich souhrn najdete pod článkem a také na speciálním webu Národního muzea 1942.cz. Národní muzeum rovněž 27. května zahajuje výstavu Nikdy se nevzdáme!, která se věnuje nejen tehdejším událostem, ale i osudům obyčejných mužů, žen i dětí, kteří parašutistům pomáhali.
7 věcí, které nevíte o… operaci Anthropoid

7 věcí, které nevíte o… operaci Anthropoid

Praha, městská část Libeň a nenápadná křižovatka kousek od nemocnice Na Bulovce sehrála během druhé světové války významnou úlohu. Právě tady 27. května 1942 několik minut po půl jedenácté popravou českého kata alias říšského protektora Reinharda Heydricha vyvrcholila operace Anthropoid.

Naučná stezka Pardubicemi po stopách Silver A

Naučná stezka Pardubicemi po stopách Silver A

Naučná stezka vznikla v roce 2012 k příležitosti 70. výročí druhého stanného práva, které vyhlásili němečtí okupanti na území protektorátu Čechy a Morava. Cesta představuje návštěvníkům několik míst spojených s činností Silver A v Pardubicích a osudy hlavních aktérů.

Zámeček – Larischova vila v Pardubicích

Zámeček – Larischova vila v Pardubicích

Zámeček Pardubice nebo také „Larischova vila“ – více než stodvacetiletý novorenesanční skvost s bohatou, leč smutnou historií – najdeme v Pardubicích. Československá obec legionářská zde hodlá vytvořit muzeum heydrichiády a muzeum domácího a zahraničního odboje a postupně zámeček revitalizuje.

Ruzyňská jízdárna v Praze

Ruzyňská jízdárna v Praze

V pražských ruzyňských kasárnách, kde za 2. světové války zemřela řada československých odbojářů, můžete navštívit památník. Původní vojenské skladiště se v Praze-Ruzyni přeměnilo na pietní památník.

Přírodní památka Jenerálka se zámečkem

Přírodní památka Jenerálka se zámečkem

Jenerálka je osada nacházející se v pražských Dejvicích, v údolí při soutoku Šáreckého a Nebušického potoka. Centrem osady je zámek Jenerálka, který je chráněn jako kulturní památka.

Památník Lidice – vzpomínka na obec vypálenou nacisty

Památník Lidice – vzpomínka na obec vypálenou nacisty

Vydejte se poznat pietní území, které připomíná obec Lidice, kterou 10. června 1942 vyhladili nacisté. Celá vesnice byla vypálena a srovnána se zemí. Osudy této středočeské vsi poznamenala okupace Československa za II. světové války a zejména atentát na říšského protektora Reinharda Heydricha.

Památník Zámeček v Pardubicích

Památník Zámeček v Pardubicích

Památník Zámeček je pietní místo, na kterém byla vybudována pod zemským povrchem nová moderní expozice, která multimediální formou přibližuje události roku spojené s druhým stanným právem v roce 1942 nejen na Pardubicku.

Památník obětem vypálené vesnice Ležáky

Památník obětem vypálené vesnice Ležáky

Památník je věnován tragické události z 24.6.1942, kdy nacisté obec Ležáky vyhladili. Její obyvatelé zaplatili svými životy kvůli objevení tajné vysílačky Libuše patřící parašutistům pověřených atentátem na Heydricha.

Výročí 670 let od první české korunovace: přináší Svatováclavská koruna smrt?

Výročí 670 let od první české korunovace: přináší Svatováclavská koruna smrt?

V sobotu 2. září uplyne přesně 670 let od první české korunovace a od chvíle, kdy v chrámu sv. Víta na Pražském hradě korunoval pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic Karla IV. na českého krále. Co vlastně tehdy na počátku září roku 1347 středověká Praha zažila?

Nejnavštěvovanější turistické cíle v kategorii Vojenské turistické cíle

Nejnavštěvovanější turistické cíle v kategorii Vojenské turistické cíle

Nejnavštěvovanější vojenskou památkou vloni bylo Vojenské technické muzeum v Lešanech. Zájem návštěvníků si získává také Národní památník heydrichiády v Praze. Součásti předválečného československého opevnění byly tisíce malých bunkrů a také několik dělostřeleckých tvrzí, mohutných objektů těžkého opevnění, propojených systémem podzemních chodeb a sálů. Jde o mimořádně atraktivní místa, která každoročně přilákají statisíce návštěvníků.

Národní památník hrdinů heydrichiády při chrámu sv. Cyrila a Metoděje v Praze

Národní památník hrdinů heydrichiády při chrámu sv. Cyrila a Metoděje v Praze

Kostel sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici se zapsal do České historie tím, že za II. světové války poskytl útočiště českým parašutistům, kteří v roce 1942 provedli úspěšné odstranění zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha.

Armádní muzeum Žižkov – Vojenský historický ústav Praha

Armádní muzeum Žižkov – Vojenský historický ústav Praha

Armádní muzeum Žižkov se po kompletní rekonstrukci otevřelo v říjnu 2022. V expozici si prohlédnete vojenské dějiny od prvopočátků do současnosti. Zažijte pocity, které prožívali naši vojáci v zákopech 1. světové války, vstupte rovnou do vřavy bojů.

Vojenský historický ústav v Praze

Vojenský historický ústav v Praze

Vojenský historický ústav je vědecko výzkumné, muzejní a knihovní zařízení resortu Ministerstva obrany. Jeho posláním je soustavně a cílevědomě shromažďovat písemné a hmotné památky k dějinám našeho vojenství a armády, odborně o tyto fondy a sbírky pečovat, vědecky je zkoumat a zpracovávat.

Den vítězství nad nacismem: Připomeňte si osudové okamžiky našich dějin

Den vítězství nad nacismem: Připomeňte si osudové okamžiky našich dějin

8. květen je Dnem vítězství nad nacismem, kdy si připomínáme významné okamžiky z období druhé světové války, které by neměly upadnout do zapomnění. V dobách míru a obzvláště pak nyní, za současné neklidné situace, nesmíme zapomínat na oběti našich předků, kteří během válečných let neztráceli naději a často za vyšší cíle položili svůj život, anebo na ty, kteří se zcela nevinně dostali do víru událostí, z něhož již nebylo návratu. Vydejte se po stopách historických událostí, které měly dopad na vývoj našich dějin a vzdejte hold statečnosti našich předků.

Rodný dům Jana Kubiše

Rodný dům Jana Kubiše

Rodný dům Jana Kubiše připomíná tuto osobnost. Spolu s Jozefem Gabčíkem tvořili skupinu Anthropoid. Jejich úkolem bylo provedení atentátu na zastupujícího říšského protektora, šéfa hlavního říšského bezpečnostního úřadu, SS-obergruppenfuhrera a generála policie Reinharda Heydricha (27.5.1942).

Virtuální realita v památníku Panenské Břežany – cesta časem do roku 1942

Virtuální realita v památníku Panenské Břežany – cesta časem do roku 1942

Psal se 27. květen roku 1942. Všichni víme, že toto datum je velmi významné v dějinách našeho národa. Díky unikátní technologii se u nás stanete svědky útoku na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, a to prostřednictvím brýlí s virtuální realitou.

Terezín za druhé světové války – židovské ghetto, přezdívané čekárna na Osvětim

Terezín za druhé světové války – židovské ghetto, přezdívané čekárna na Osvětim

Kdo nezná historii Terezína, bude na první pohled přesvědčený, že je to úhledné a milé městečko. Druhá světová válka ale do jeho tváře vyryla tragické a hluboké stopy, které nikdy beze stopy nezmizí. V rámci konečného řešení židovské otázky, jak nacisté eufemisticky nazývali program likvidace evropských Židů, se Terezín proměnil v ghetto pro židovské vězně. První transporty sem přijely 30. listopadu 1941.

Atentát na Heydricha – nejvýznamnější odbojový čin

Atentát na Heydricha – nejvýznamnější odbojový čin

27. května 1942 provedli členové skupiny Anthropoid atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Parašutistům, kteří byli na tento vojenský úkol speciálně vycvičeni, se však nepodařilo včas opustit Prahu a nakonec zahynuli v kryptě kostela sv. Cyrila a Metoděje.

Památník Dívka s kolem – pocta Jindřišce Novákové

Památník Dívka s kolem – pocta Jindřišce Novákové

Památník Dívka s kolem se nachází v areálu ZŠ Bohumila Hrabala v Praze 8. Je poctou nejen Jindřišce Novákové, která byla spolu se svou rodinou popravena v Mauthausenu, ale také ostatním dívkám a ženám, které své životy položily v boji proti německé okupaci.

Virtuální rozhledna z místa atentátu na říšského protektora

Virtuální rozhledna z místa atentátu na říšského protektora

Virtuální cesta časoprostorem a souvislostmi útoku na říšského protektora Čech a Moravy Reinharda Heydricha, který 27. května 1942 provedli hrdinní českoslovenští výsadkáři Jan Kubiš a Josef Gabčík.

Útok na Reinharda Heydricha – virtuální realita v Panenských Břežanech

Útok na Reinharda Heydricha – virtuální realita v Panenských Břežanech

Jedinečná možnost cestovat časem o celých 80 let zpět a o pouhých 10 kilometrů jižněji – do ulice V Holešovičkách dne 27. května 1942.

Emil Hácha – jediný prezident protektorátu Čechy a Morava

Emil Hácha – jediný prezident protektorátu Čechy a Morava

Právník, který se skvěle orientoval v anglosaském a mezinárodním právu, psal básně a společně s bratrem Theodorem přeložil humoristický román Jeroma Klapky Jeroma Tři muže ve člunu: to byl Emil Hácha (12. července 1872, Trhové Sviny – 27. června 1945, Praha). Prezident předmnichovské Česko-Slovenské republiky a protektorátu Čechy a Morava podle historiků patří k nejméně pochopeným osobnostem českých dějin.

Venkovní hra Putování Prahou 2 – Anthropoid

Venkovní hra Putování Prahou 2 – Anthropoid

Venkovní hra Putování Prahou 2, trasa Anthropoid. Projděte se, poznávejte, zahrajte si. Připomenete si 80. výročí událostí, které utvářely naše dějiny. Kde? Vinohrady, Nusle, Nové Město. Připomenete si příběh parašutistů a projdete zajímavá místa spojená s osudy lidí, kteří jim pomáhali.

Murál Operace Anthropoid nad Vychovatelnou

Murál Operace Anthropoid nad Vychovatelnou

Na 80 metrů dlouhé zdi u zastávky tramvaje Vychovatelna v Praze 8 vzniklo graffiti připomínající operaci Anthropoid. Jde o graffitový komiks, který zobrazuje tuto historickou událost od seskoku parašutistů, přes atentát, až po boj v kryptě kostela v Resslově ulici.

Panenské Břežany

Panenské Břežany

Barokní zámek s kaplí sv. Anny od Jana Blažeje Santiniho, Památník národního útlaku a odboje s interaktivní expozicí, oceněnou v Národní soutěži muzeí Gloria musaealis, a také letadla, odlétající a přistávající na blízkém letišti ve Vodochodech, to jsou Panenské Břežany jak je známe dnes.

Připravte se na film Anthropoid – poznejte místa, kudy kráčely dějiny

Připravte se na film Anthropoid – poznejte místa, kudy kráčely dějiny

Snímek Anthropoid režiséra Seana Ellise přijde do kin stylově v Den české státnosti, tedy již 28. září 2016. Jeden z nejočekávanějších titulů letošního roku, jehož premiéra u nás proběhla již v rámci Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech, vznikl v britsko-české koprodukci podle skutečných historických událostí. Připomeňte si osudové okamžiky našich dějin a poznejte z první ruky místa, o kterých bude ve filmu řeč.

Zámek Libeň na Praze 8

Zámek Libeň na Praze 8

V srdci Libně, v pěstěném parku na pokraji rozlehlých sadů, stojí půvabný rokokový zámek. Na místě dnešního zámku čp. 1 stávala kdysi gotická tvrz.

Památník Operaci Anthropoid v Praze-Libni

Památník Operaci Anthropoid v Praze-Libni

Památník Operaci Anthropoid se nachází v Praze-Libni nedaleko křižovatky u Vychovatelny. Připomíná československé parašutisty, kteří v těchto místech provedli 27. května 1942 atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, pod kdycím názvem "Operace Anthropoid".

Věčné jméno Lidice – nejstrašnější příklad pomsty na českém obyvatelstvu

Věčné jméno Lidice – nejstrašnější příklad pomsty na českém obyvatelstvu

Jméno malé vesnice nedaleko Prahy mělo být navždy vymazáno z mapy světa. Tragédie byla odstrašujícím případem pomsty na nevinných lidech za atentát na říšského protektora Reinharda Heydricha během okupace Československa za druhé světové války.

Rodný dům Jana Kubiše v Dolních Vilémovicích

Rodný dům Jana Kubiše v Dolních Vilémovicích

V rodném domě Jana Kubiše v Dolních Vilémovicích naleznete expozici, která připomíná tuto významnou osobnost – účastníka atentátu na Reinharda Heydricha. Prohlédnete si zde jeho osobní předměty včetně vojenské výzbroje a dopisů.

Kobyliská střelnice na Praze 8

Kobyliská střelnice na Praze 8

Národní kulturní památku Kobyliská střelnice najdete na území Prahy 8, mezi paneláky a ulicemi Žernosecká a Čumpelíkova, v obdélníkovém prostoru uzavřeném náspy. Postavena byla již v letech 1889 – 1891, kdy byl vystavěn rozsáhlý areál ke cvičným střelbám, který měřil po obvodu až pět kilometrů.

Vyšší princip – geolokační hra v Příbrami

Vyšší princip – geolokační hra v Příbrami

Představte si, že jste studenti sexty příbramského gymnázia. V nelehké době druhé světové války je třídní kolektiv semknutý, váš spolužák Tonda Stočes už několik dní ve škole chybí a okolnosti jeho nepřítomnosti začínají být podezřelé. Rozhodnete se zjistit, co s Tondou je...

Další aktuality

Praha se zelená a parky zdobí květy – kam vyrazit na romantické rande?

Když se v Praze zeptáte, kam se chodí na rande, lidé vám nepochybně poradí romantický ostrov Kampa anebo vrch Petřín. Nemusíte nutně šplhat na rozhlednu nebo prozkoumávat zrcadlové bludiště, ale určitě byste se měli zastavit na legendárním místě všech zamilovaných, u pomníku krále českých romantických básníků Karla Hynka Máchy.
Praha | Zážitky

Tipy na víkend v Praze a okolí

Kudy z nudy přináší aktuální tipy na víkend (27.4. – 28.4.) v Praze a jejím okolí. Čeká na vás romantika, sport, výlety do přírody, výstavy, koncerty i adrenalinové zážitky, programy pro rodiny s dětmi a další aktivity: Zahájení sezony Muzea ČD v Lužné u Rakovníka, Zahájení sezony v Centru řemesel a zahrad Botanicus v Ostré, Bitva Libušín 2024 – pocta Janu Žižkovi, Automobilové klenoty na golfovém hřišti v Hostivaři, Festival ABC – zábava pro všechny děti od 2 do 99 let. Vyberte si zajímavé akce a naplánujte s námi program na víkend!
Praha | Zážitky

Kempování v Česku: 10 tipů, kam do kempu v Praze

Chtěli byste navštívit hlavní město, ale spát v drahém hotelu se vám nechce? Vyzkoušejte pražské kempy! Moderně zařízené areály vítají stanaře, karavanisty i ty, kteří si přejí přespat třeba v chatičce nebo mobilheimu. Většina kempů leží na klidných místech – u řeky Vltavy či nedaleko centra v přírodních lokalitách.
Praha | Ubytování

Na Pražském hradě proběhne 1. května Svátek růžových vín

Moravská a česká růžová vína se i letos představí 1. května v Praze. Již dvaadvanáctý ročník oblíbeného Svátku růžových vín zahájí tradičně novou sezonu. Růžová vína budou pro návštěvníky připravena ve velmi atraktivní lokalitě Villy Richter a na přilehlé Svatováclavské vinici na Pražském hradě. Svá růžová vína představí několik desítek vinařství, ochutnat můžete více než 100 vzorků. Vyzkoušet můžete také kombinaci růžových vín s vybranými lahůdkami. Svátek růžových vín je jednou z největších přehlídek tuzemských rosé, v Praze pak vůbec největší.
Praha | Gurmánská turistika

Niche Tourism: jaké oblíbené téma mají vaše cesty?

Výraz Niche Tourism asi neznáte, ale mnozí z vás jej přesto už dávno provozují. Jednoduše řečeno jde o všechny netradiční formy cestování, jejichž popularita stále roste. I na Kudy z nudy vás lákáme na cestování, při kterém zažijete něco navíc.
Praha | Životní styl

10 tipů, kam za sochami Davida Černého

David Černý je jednou z nejvýraznějších postav české výtvarné scény. Do povědomí veřejnosti jej dostalo hlavně přetření smíchovského tanku na růžovo, kůň v Lucerně, miminka na Žižkovské věži, nebo Entropa během českého předsednictví EU v roce 2009. Naposledy vzbudily emoce informace o nových sochách motýlů, které budou na budově opravovaného Máje v centru Prahy. Než se tak stane, tak se podívejte na tipy portálu Kudy z nudy, kam za sochami Černého můžete vyrazit.
Praha | Kultura

Oslavte Den Evropy a 20 let od vstupu České republiky do EU

Oslavy Dne Evropy se konají druhý květnový týden na veřejných prostranstvích evropských měst každý rok. Evropská unie oslavuje 9. května vyhlášení Schumanovy deklarace v roce 1950 a úspěchy, kterých dosáhla. Česká republika si letos připomíná dvacet let od vstupu do Evropské unie. Zároveň brzy nastanou evropské volby a Evropský parlament zve na zajímavé akce po celé Evropě. Kudy u nudy vás zve na pár vybraných akcí v Praze, Jihlavě, Trojmezí nebo Hradci Králové.
Praha | Kultura

Neobjevené skvosty: 10 tipů z regionu Praha

Poznejte opomíjené krásy Prahy! Ve městě najdete vedle celosvětově proslulých historických památek řadu dalších zajímavých míst. Prohlédněte si Rothmayerovu a Bílkovu vilu, Galerii Josefa Sudka nebo vilu nebo Hvězdárnu Ďáblice. Projděte se Starým městem a objevte Clam-Gallasův palác, který patří k nejvýznamnějším architektonickým památkám Prahy a České republiky. Vezměte děti na nejstarší dochovaný podlahový kolotoč v Evropě na Letné, prohlédněte si Národní památník na Vítkově s jezdeckou sochou Jana Žižky a fantastickým výhledem, anebo Prahu takovou, jaká byla v době panování Karla IV. v zajímavé expozici v domě U Zlatého prstenu.
Praha | Životní styl