Úvod > Aktuality > Věda a historie není nuda: heydrichiáda
Věda a historie není nuda: heydrichiáda
"> "> "> "> "> "> "> "> ">
Památky

Věda a historie není nuda: heydrichiáda

  • Vydáno22. května 2022
Hrdinské činy veteránů mohou lidem dodat odvahu a sílu i po desítkách let – například odstranění nacistického vraha Reinharda Heydricha, které se odehrálo v roce 1942. Období teroru od začátku jeho působení přes atentát a represe, které nacisté rozpoutali po jeho smrti, se označují jako heydrichiáda.
Prominentní nacista, SS-Obergruppenführer a generál policie, šéf Hlavního úřadu říšské bezpečnosti (RSHA) a Bezpečnostní služby (SD) a prezident Interpolu Reinhard Tristan Eugen Heydrich se narodil 7. března 1904 v Halle. Mezi nacisty ho v roce 1931 přivedla jeho žena Lina. O deset let později, 27. září 1941, přiletěl na letiště Praha-Kbely (dnes v areálu bývalého letiště funguje Letecké muzeum), aby potlačil sílící protinacistický odboj v protektorátu Čechy a Morava.
 

První heydrichiáda

Dosavadní říšský protektor Konstantin von Neurath byl odsunut na „zdravotní dovolenou“ a zastupující protektor Heydrich rozhodně neztrácel čas: okamžitě po jeho příchodu byl kvůli zdržování dosavadních germanizačních opatření zatčen protektorátní předseda vlády Alois Eliáš. Nový protektor, který se podle svých slov nechtěl pokoušet starými metodami poněmčit český ksindl, také vzápětí nechal popravit stovky uvězněných účastníků odboje a vyhlásil stanné právo; odvoláno bylo až v lednu 1942. A pokud snad někdo zůstával na pochybách ohledně toho, co Čechy čeká, řekl to v Černínském paláci 2. října 1941 jasně a nahlas: Tento prostor se jednou musí stát německým a Čech tady nemá co pohledávat.

Záhy po Heydrichově příchodu do Prahy se začalo se zatýkáním a popravami. Již během října bylo zadrženo 1772 odbojářů. Během prvního stanného práva bylo zatčeno 5000 osob, přibližně 490 lidí bylo popraveno a zhruba 2250 lidí nacisté poslali k likvidaci do koncentračních táborů.
 

Operace Anthropoid

Překotným Heydrichovým nástupem byl překvapen a zasažen celý svobodný svět i československý exil. Podle odborníků z Vojenského historického ústavu v Praze vysoké československé důstojníky v exilu pobouřily popravy jejich přátel či bývalých velitelů, a tak se záhy začalo uvažovat o Heydrichově likvidaci. Již 3. října 1941 v Londýně proběhla porada u šéfa exilové československé vojenské zpravodajské služby plukovníka Františka Moravce s vojáky, kteří by byli tajně vysláni z Velké Británie s úkolem pomstít zavražděné vlastence. Útok na K. H. Franka nebo Reinharda Heydricha měli provést rotmistr Jozef Gabčík a rotný Karel Svoboda. Ten se ale zranil při cvičném nočním seskoku, a tak ho nahradil rotmistr Jan Kubiš.

Vysazení skupiny Anhtropoid se kvůli nepříznivému počasí několikrát odložilo, úspěšně dopadl teprve třetí pokus 29. prosince 1941 a výsadek v blízkosti Nehvizd u Prahy.
 

Atentát

atentátu na Reinharda Heydricha došlo ve středu 27. května 1942 v 10.35 hodin na křižovatce mezi dnešními ulicemi Zenklovou a V Holešovičkách v Praze-Libni, kudy Heydrich každý den projížděl autem při cestě ze svého sídla v Panenských Břežanech na Pražský hrad. V ostré zatáčce, kde událost připomíná monumentální pomník a mural-art na nedaleké zastávce, musel řidič výrazně zpomalit. Pamětníci vzpomínali hlavně na mohutný výbuch, když Jan Kubiš po selhání Gabčíkova samopalu vrhl k pravému zadnímu boku Heydrichova automobilu bombu s plastickou trhavinou.

Heydrich podlehl svým zraněním 4. června 1942; podle lékařů zemřel na selhání vnitřních orgánů způsobené intoxikací organismu. Oběma hrdinům se společně s ostatními, kteří se na přípravách podíleli, podařilo dostat do připravených ilegálních bytů. Při vlně následných represálií nalezli parašutisté Josef Gabčík, Jan Kubiš, Adolf Opálka, Jan Hrubý, Jaroslav Švarc, Josef Valčík a Josef Bublík úkryt v kryptě kostela sv. Cyrila a Metoděje v Resslově uliciPraze na Novém Městě. 18. června 1942 chrám obklíčilo 700 mužů. Boj trval sedm hodin, nikdo z obránců nepřežil. Osudy statečných mužů a památku obětí dnes připomíná Národní památník hrdinů heydrichiády, místo, které nemůže lhostejně minout žádný Čech.
 

Druhá heydrichiáda

O období stanného práva od podzimu 1941 do ledna 1942 se mluví jako o první heydrichiádě. Druhá heydrichiáda byla obdobím stanného práva po atentátu na Heydricha, kdy nacistický teror vyvrcholil.

Už hodinu po útoku byly uzavřeny všechny výpadové silnice z Prahy a byla zastavena veřejná i vlaková doprava. Vyšší velitel SS a policie v Čechách a na Moravě K. H. Frank ještě během dne vyhlásil výjimečný stav pro celé území protektorátu; stanné právo trvalo až do 3. července 1942. Při pátrání po útočnících bylo zatčeno 1148 osob a protektorátní vláda nabídla 10 milionů protektorátních korun za informace vedoucí k dopadení útočníků. Byly zakázány všechny hromadné kulturní a sportovní akce i divadelní představení. 8. června 1942 se odehrála ponurá pompézní slavnost spojená s převozem Heydrichovy mrtvoly k pohřbu do Berlína. Dva dny nato, 10. června 1942, došlo k vyhlazení Lidic, zapojených do atentátu nešťastnou souhrou náhod, 24. června 1942 následovala osada Ležáky.

Druhá vlna heydrichiády přinesla českému národu tolik násilí a hrůzy, kolik ve svých moderních dějinách nikdy předtím a nikdy potom nepoznal. Výjimečný stav sice byl ukončen 3. července 1942, ale masové popravy Čechů – ať už na Kobyliské střelnici, na ZámečkuPardubicích nebo v koncentračních táborech – se táhly až do konce války. Celkem bylo popraveno asi 2300 lidí, k tomuto číslu je ale nutné přičíst i téměř 3 000 židovských občanů, odeslaných do vyhlazovacích táborů. Řada dalších osob byla uvězněna v Malé pevnostiTerezíně, která sloužila jako věznice pražského gestapa. Také tady byli mezi 27 000 muži a 5000 ženami vězněni členové odbojových skupin, podporovatelé a příbuzní atentátníků.
 

Hrdinové a další místa heydrichiády

  • Adolf Opálka (4. ledna 1915, Řešice – 18. června 1942, Praha) byl posmrtně povýšen do hodnosti plukovníka. Jeho teta Marie, která jej vychovala, byla zatčena gestapem a 24. 10. 1942 popravena v koncentračním táboře Mauthausen.
  • Jan Hrubý (4. března 1915, Kunovice – 18. června 1942, Praha) byl posmrtně povýšen do hodnosti plukovníka.
  • Jan Kubiš (24. června 1913, Dolní Vilémovice – 18. června 1942, Praha) byl posmrtně povýšen do hodnosti plukovníka. Z jeho široké rodiny bylo postupně zatčeno 250 lidí, nejbližší byli odesláni do koncentračního tábora Mauthausen a tam 24. října 1942 popraveni společně s dalšími spolupracovníky a rodinami parašutistů. V jeho rodném domě v Dolních Vilémovicích na Třebíčsku je muzejní expozice.
  • Jaroslav Švarc (11. května 1914, Velký Újezd – 18. června 1942, Praha) byl posmrtně povýšen do hodnosti podplukovníka.
  • Jindřiška Nováková (6. května 1928, Podmokly – 24. října 1942, koncentrační tábor Mauthausen) po akci odklidila Kubišovo zakrvácené kolo. Bohužel si toho všimly místní ženy, po prozrazení kontaktů uvázla v síti a skončila v Mauthausenu, kde ji nacisté 24. října 1942 společně s celou rodinou popravili; v koncentračním táboře byla nejmladší popravenou ženou. V Praze-Libni, kam chodila do školy, ji připomíná památník.
  • Josef Bublík (12. února 1920, Bánov u Uherského Hradiště – 18. června 1942, Praha) byl posmrtně povýšen do hodnosti podplukovníka.
  • Josef Gabčík (8. dubna 1912, Poluvsie, Slovensko – 18. června 1942, Praha) byl posmrtně povýšen do hodnosti plukovníka. Jeho příbuzní sice byli vyslýcháni a krátce vězněni, na rozdíl od ostatních rodin ale nacistické běsnění přežili.
  • Josef Valčík (2. listopadu 1914, Smolina – 18. června 1942, Praha) byl posmrtně povýšen do hodnosti plukovníka. Jeho rodina byla zatčena, odvezena do koncentračního tábora Mauthausen a ihned po příjezdu popravena.
  • Heydrich s rodinou žil v Dolním zámkuPanenských Břežanech, v Horním zámku za války pobýval Karl Hermann Frank. Dnes tu sídlí Památník národního útlaku a odboje s moderní interaktivní expozicí, mapující období druhé světové války včetně operace Anthropoid.
  • V souvislosti s 80. výročím atentátu se koná řada připomínkových akcí – výstavy, přednášky, besedy, projekce filmu, komentované prohlídky a další. Jejich souhrn najdete pod článkem a také na speciálním webu Národního muzea 1942.cz. Národní muzeum rovněž 27. května zahajuje výstavu Nikdy se nevzdáme!, která se věnuje nejen tehdejším událostem, ale i osudům obyčejných mužů, žen i dětí, kteří parašutistům pomáhali.
Panenské Břežany

Panenské Břežany

Barokní zámek s kaplí sv. Anny od Jana Blažeje Santiniho, Památník národního útlaku a odboje s interaktivní expozicí, oceněnou v Národní soutěži muzeí Gloria musaealis, a také letadla, odlétající a přistávající na blízkém letišti ve Vodochodech, to jsou Panenské Břežany jak je známe dnes.

Zámeček – Larischova vila v Pardubicích

Zámeček – Larischova vila v Pardubicích

Zámeček Pardubice nebo také „Larischova vila“ – více než stodvacetiletý novorenesanční skvost s bohatou, leč smutnou historií – najdeme v Pardubicích. V současnosti zde Československá obec legionářská hodlá vytvořit muzeum heydrichiády a muzeum domácího a zahraničního odboje.

Památník Zámeček v Pardubicích

Památník Zámeček v Pardubicích

Památník Zámeček je pietní místo, na kterém byla vybudována pod zemským povrchem nová moderní expozice, která multimediální formou přibližuje události roku spojené s druhým stanným právem v roce 1942 nejen na Pardubicku.

Památník národního osvobození – Armádní muzeum Žižkov

Památník národního osvobození – Armádní muzeum Žižkov

Armádní muzeum Žižkov je v současnosti dlouhodobě uzavřeno pro veřejnost. Důvodem je chystaná kompletní rekonstrukce jeho budovy. Navštívit lze další expozice – muzeum Kbely, Vojenské technické muzeum Lešany, expozici ve Schwarzenberském paláci, Národní památník hrdinů heydrichiády v Resslově ulici.

Nejnavštěvovanější místa v kategorii Vojenské turistické cíle: Lešany, Praha a Králíky

Nejnavštěvovanější místa v kategorii Vojenské turistické cíle: Lešany, Praha a Králíky

Nejnavštěvovanější vojenskou památkou vloni bylo Vojenské technické muzeum v Lešanech. Zájem návštěvníků si získává také Národní památník heydrichiády v Praze. Součásti předválečného československého opevnění byly tisíce malých bunkrů a také několik dělostřeleckých tvrzí, mohutných objektů těžkého opevnění, propojených systémem podzemních chodeb a sálů. Jde o mimořádně atraktivní místa, která každoročně přilákají statisíce návštěvníků.

7 věcí, které nevíte o… operaci Anthropoid

7 věcí, které nevíte o… operaci Anthropoid

Praha, městská část Libeň a nenápadná křižovatka kousek od nemocnice Na Bulovce sehrála během druhé světové války významnou úlohu. Právě tady 27. května 1942 několik minut po půl jedenácté popravou českého kata alias říšského protektora Reinharda Heydricha vyvrcholila operace Anthropoid.

Připravte se na film Anthropoid – poznejte místa, kudy kráčely dějiny

Připravte se na film Anthropoid – poznejte místa, kudy kráčely dějiny

Snímek Anthropoid režiséra Seana Ellise přijde do kin stylově v Den české státnosti, tedy již 28. září 2016. Jeden z nejočekávanějších titulů letošního roku, jehož premiéra u nás proběhla již v rámci Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech, vznikl v britsko-české koprodukci podle skutečných historických událostí. Připomeňte si osudové okamžiky našich dějin a poznejte z první ruky místa, o kterých bude ve filmu řeč.

Národní památník hrdinů heydrichiády při chrámu sv. Cyrila a Metoděje v Praze

Národní památník hrdinů heydrichiády při chrámu sv. Cyrila a Metoděje v Praze

Kostel sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici se zapsal do České historie tím, že za II. světové války poskytl útočiště českým parašutistům, kteří v roce 1942 provedli úspěšné odstranění zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha.

Naučná stezka Pardubicemi po stopách Silver A

Naučná stezka Pardubicemi po stopách Silver A

Naučná stezka vznikla v roce 2012 k příležitosti 70. výročí druhého stanného práva, které vyhlásili němečtí okupanti na území protektorátu Čechy a Morava. Cesta představuje návštěvníkům několik míst spojených s činností Silver A v Pardubicích a osudy hlavních aktérů.

Ruzyňská jízdárna v Praze

Ruzyňská jízdárna v Praze

V pražských ruzyňských kasárnách, kde za 2. světové války zemřela řada československých odbojářů, můžete navštívit památník. Původní vojenské skladiště se v Praze-Ruzyni přeměnilo na pietní památník.

Atentát na Heydricha – nejvýznamnější odbojový čin

Atentát na Heydricha – nejvýznamnější odbojový čin

27. května 1942 spáchali členové skupiny Anthropoid atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Parašutistům, kteří byli na tento vojenský úkol speciálně vycvičeni, se však nepodařilo včas opustit Prahu a nakonec zahynuli v kryptě kostela sv. Cyrila a Metoděje.

Rodný dům Jana Kubiše v Dolních Vilémovicích

Rodný dům Jana Kubiše v Dolních Vilémovicích

V rodném domě Jana Kubiše v Dolních Vilémovicích naleznete expozici, která připomíná tuto významnou osobnost – účastníka atentátu na Reinharda Heydricha. Prohlédnete si zde jeho osobní předměty včetně vojenské výzbroje a dopisů.

Vojenský historický ústav v Praze

Vojenský historický ústav v Praze

Vojenský historický ústav je vědecko výzkumné, muzejní a knihovní zařízení resortu Ministerstva obrany. Jeho posláním je soustavně a cílevědomě shromažďovat písemné a hmotné památky k dějinám našeho vojenství a armády, odborně o tyto fondy a sbírky pečovat, vědecky je zkoumat a zpracovávat.

Vyšší princip – geolokační hra v Příbrami

Vyšší princip – geolokační hra v Příbrami

Představte si, že jste studenti sexty příbramského gymnázia. V nelehké době druhé světové války je třídní kolektiv semknutý, váš spolužák Tonda Stočes už několik dní ve škole chybí a okolnosti jeho nepřítomnosti začínají být podezřelé. Rozhodnete se zjistit, co s Tondou je...