Úvod > Aktuality > Výročí 670 let od první české korunovace: přináší Svatováclavská koruna smrt?
Výročí 670 let od první české korunovace: přináší Svatováclavská koruna smrt?
">
Památky

Výročí 670 let od první české korunovace: přináší Svatováclavská koruna smrt?

  • Vydáno28. srpna 2017
V sobotu 2. září uplyne přesně 670 let od první české korunovace a od chvíle, kdy v chrámu sv. Víta na Pražském hradě korunoval pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic Karla IV. na českého krále. Co vlastně tehdy na počátku září roku 1347 středověká Praha zažila?
Na rovinu řečeno, obyčejní Pražané si mnohem víc než to, co obřadu předcházelo, užili to, co vypuklo po korunovaci Karla IV., ať už šlo o korunovační průvod, rytířský turnaj nebo hostinu na Starém Městě. Byl pro ni postaven speciální dům na tržišti u sv. Havla a u obrovské slavnostní tabule obsloužili každého, kdo se přišel podívat – zkrátka jako v pohádkách.
 

Koruna, řád a právo

Jako pohádka zní i to, co korunovaci předcházelo. Karlovi se cesta na český trůn otevřela o rok dříve, kdy jeho otec, slepý český král Jan Lucemburský, zemřel v srpnu 1346 uprostřed válečné vřavy u severofrancouzského Kresčaku. Do Čech dorazil budoucí král v lednu 1347, hned po příjezdu zamířil ke hrobu své matky na Zbraslavi, chopil se vladařských povinností a nezapomínal ani na velkolepou chystanou slavnost – svoji korunovaci.

Pro tu nechal vyrobit úplně novou královskou korunu. Zlatnického mistra ani dobu vzniku neznáme, zato víme, že klenot váží asi 2,5 kilogramu, je zhotoven z 21karátového zlata a zdobí jej perly a mohutné drahokamy včetně jedněch z největších safírů na světě. Kuriozita? Mladý král věnoval korunu svatému Václavovi a od něj si ji od té doby čeští panovníci pouze „půjčovali“.

Koruna byla, chyběl ještě korunovační řád (pro ten se stala vzorem korunovační pravidla římských králů z 10. století a francouzských králů, v té době stará jen dvacet let) a také právo korunovat české krále pro pražského arcibiskupa. Bylo to poprvé, kdy Češi měli obřad zcela ve vlastní režii, protože Karlovu otci Janovi například vložil korunu na hlavu mohučský arcibiskup Petr z Aspeltu. Listinu, která právo navždy vložila do rukou tehdejšího pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic a jeho nástupců, vydal Karel v sobotu 1. září 1347.
 

Královi se nechtělo vstávat?

Samotné nedělní korunovaci předcházela takzvaná vigilie, kdy se Karel v doprovodu arcibiskupa, duchovních a šlechty vydal v předvečer korunovace na kajícnou pouť pěšky na Vyšehrad, aby tam uctil přemyslovské památky. Z rukou kanovníků vyšehradské kapituly obdržel lýkové střevíce a mošnu samotného Přemysla Oráče, předměty dokládající, že jako potomek své matky, královny Elišky Přemyslovny, je legitimním nástupcem Přemyslovců na českém trůně. Po trase Královské cesty se pak průvod vrátil na Pražský hrad a po nešporách, tedy večerní modlitbě ve svatovítské bazilice, už Karla čekala jen cesta do slavnostně vyzdobené ložnice k poslední noci před korunovací.

Spánek měl ovšem jen symbolický význam; ranní průvod v čele s arcibiskupem zastihl Karla sice ležícího na lůžku, avšak již oblečeného ke korunovačnímu obřadu. Ten trval několik hodin a bazilika byla nabitá k prasknutí. Za vyzvánění zvonů byl Karel pomazán na hlavě, na prsou, mezi lopatkami, na ramenou a nakonec na dlaních svatým olejem, oblečen do slavnostního roucha a postupně obdržel královský plášť, meč, náramky, prsten, žezlo a jablko jako odznaky moci. Teprve poslední přišla na řadu koruna, slavnostní modlitba završená zpěvem, posvěcení královny a ještě krátké požehnání královské korouhve. Pokud by vás zajímalo, jak to bylo dál, přesný popis korunovačního obřadu i následných radovánek zaznamenal kronikář Beneš Krabice z Weitmile – mimochodem jeho podobu můžete vidět na novogotickém pomníku Karla IV. na Křížovnickém náměstí kousek od Karlova mostu. Pomník byl odhalen roku 1848 u příležitosti 500. výročí založení Univerzity Karlovy.
 

Co byste ještě měli vědět?

  • Střevíce a mošna z lýka měly připomínat starou českou pověst o povolání Přemysla Oráče od pluhu na knížecí stolec, zaznamenanou už v Kosmově kronice a vyobrazenou například na nástěnných malbách v románské rotundě sv. Kateřiny ve Znojmě. Na Vyšehradě byly mošna a střevíce uchovávány dlouhá staletí, jejich stopa se ztrácí na začátku husitských válek kolem roku 1420.
  • Korunovace proběhla v bazilice sv. Víta, protože gotická katedrála se teprve začala stavět.
  • Svatováclavská koruna je společně s jablkem, žezlem a dalšími korunovačními klenoty uložena v chrámu sv. Víta. Chrání ji sedm zámků, a aby se dveře daly otevřít, musí se sejít držitelé všech sedmi klíčů, tedy prezident, předseda vlády, pražský arcibiskup, předseda Poslanecké sněmovny, předseda Senátu, probošt svatovítské kapituly a pražský primátor.
  • Originální Svatováclavská koruna bývá vystavena jen občas, ale až do konce září můžete korunovační klenoty vidět na výstavě k výročí 670 let od korunovace Karla IV. českým králem na zámku Hrubá SkálaČeském ráji, další kopie Svatováclavské koruny je trvale vystavena v Obecním domě v Praze.
  • O Svatováclavské koruně se traduje, že pokud si ji někdo nasadí neoprávněně a není z královského rodu, do roka zemře. Hrdinou novodobé legendy je říšský protektor Reinhard Heydrich, který si korunovační klenoty prohlížel (a možná si korunu nasadil) v listopadu 1941 a 4. června 1942 zemřel na následky atentátu.
Královská cesta – nejkrásnější prohlídková trasa v Praze

Královská cesta – nejkrásnější prohlídková trasa v Praze

Královská cesta je název historické trasy centrem českého hlavního města Prahy, kudy procházely korunovační průvody českých králů, přijímajících poctu od občanů města. Cesta spojovala dvě důležitá královská sídla – Pražský hrad a Královský dvůr na Starém Městě pražském.

Mysterium věže

2.4.
1.1.
Mysterium věže

Muzeum hlavního města Prahy otevře veřejnosti 2. dubna 2016 novou stálou expozici „Mysterium věže“ ve Staroměstské mostecké věži.

Příběh Pražského hradu – stálá expozice ve Starém královském paláci

Příběh Pražského hradu – stálá expozice ve Starém královském paláci

Příběh hlavního hradního komplexu v ČR a lidí s ním spojených, tedy panovníků a prezidentů přes šlechtice a dvořany, proslulé umělce, stavitele, architekty či vědce až po řemeslníky a služebnictvo, vám představí expozice Příběh Pražského hradu ve Starém královském paláci na Pražském hradě.

Rotunda sv. Martina na Vyšehradě

Rotunda sv. Martina na Vyšehradě

Rotunda je nejstarší zachovanou stavbou Vyšehradu a současně i nejstarší zachovanou rotundou v Praze. Byla postavena za krále Vratislava II. v poslední třetině 11. stol. na východním okraji raně středověkého hradiště a zřejmě sloužila jako farní kostel předhradí.

Staroměstská mostecká věž v Praze

Staroměstská mostecká věž v Praze

Staroměstská mostecká věž tvoří bránu do Starého Města pražského. Při korunovační cestě do chrámu sv. Víta na Pražském hradě jí procházeli čeští králové.

Vyšehrad – poznejte jedno z nejpamátnějších míst českého národa

Vyšehrad – poznejte jedno z nejpamátnějších míst českého národa

Vyšehrad, skála nad řekou s temnou siluetou štíhlých věží, patří neodmyslitelně k pražské krajině. I na začátku 21. století si Vyšehrad uchovává magickou atmosféru a tajemství.

Starý královský palác na Pražském hradě

Starý královský palác na Pražském hradě

Od svého založení na konci 9. století palác narůstal a měnil se do své současné podoby. Původní dřevěné stavení s kamennou podezdívkou přestavěl na počátku 12. století kníže Soběslav na kamenný románský palác. Jeho zbytky se zachovaly v podzemí dodnes.

Karlovo náměstí v Praze – největší pražské historické náměstí

Karlovo náměstí v Praze – největší pražské historické náměstí

Karlovo náměstí bylo při založení Nového Města pražského v roce 1348 určeno za centrum jižní části Nového Města. Karel IV. se svými staviteli navrhl plán, sám se snad i osobně podílel na vyměřování, zakládal hlavní opěrné body, tržiště a kostely.

Emauzy – klášter benediktinů Na Slovanech

Emauzy – klášter benediktinů Na Slovanech

Emauzy – jediný slovanský klášter říše Karla IV., se stal střediskem vzdělanosti a umění. Mezi studenty cyrilometodějského jazyka patřil i Jan Hus. Vznikla zde řada iluminovaných literárních skvostů, včetně tzv. Remešského evangeliáře, který se dostal až do korunovačního pokladu francouzských králů.

Kaple svatého Kříže na hradě Karlštejn

Kaple svatého Kříže na hradě Karlštejn

Kaple svatého Kříže patří k místům, které ohromují svou krásou, ale i zvláštní vnitřní silou. Silný dojem vyvolávala i v českém králi a římském císaři Karlu IV., který ji nechal vybudovat jako unikátní pokladnici pro říšské korunovační klenoty.

Pražský hrad – nejkrásnější a největší hradní komplex

Pražský hrad – nejkrásnější a největší hradní komplex

Pražský hrad, který je tradičním sídlem českých panovníků a od roku 1918 také sídlem prezidenta republiky, je nejnavštěvovanější památkou Česka. Postupnými přístavbami a úpravami Pražského hradu vznikl jeden z největších hradních komplexů na světě, který denně navštěvují tisíce návštěvníků.

Karlštejn – hrad ochraňující korunovační klenoty

Karlštejn – hrad ochraňující korunovační klenoty

Hrad Karlštejn, gotický skvost na jihozápad od Prahy, nechal v roce 1348 vystavět Karel IV., aby zde uchoval vzácné korunovační klenoty. Na hradě Karlštejn můžete prozkoumat nejen české korunovační klenoty a sbírku svatých relikvií, ale také prožít svůj Den na Karlštejně.