Na rovinu řečeno, obyčejní Pražané si mnohem víc než to, co obřadu předcházelo, užili to, co vypuklo po korunovaci
Karla IV., ať už šlo o korunovační průvod, rytířský turnaj nebo hostinu na
Starém Městě. Byl pro ni postaven speciální dům na
tržišti u sv. Havla a u obrovské slavnostní tabule obsloužili každého, kdo se přišel podívat – zkrátka jako v pohádkách.
Koruna, řád a právo
Jako pohádka zní i to, co korunovaci předcházelo. Karlovi se cesta na český trůn otevřela o rok dříve, kdy jeho otec, slepý český král Jan Lucemburský, zemřel v srpnu 1346 uprostřed válečné vřavy u severofrancouzského Kresčaku. Do Čech dorazil budoucí král v lednu 1347, hned po příjezdu zamířil ke hrobu své matky na
Zbraslavi, chopil se vladařských povinností a nezapomínal ani na velkolepou chystanou slavnost – svoji korunovaci.
Pro tu nechal vyrobit úplně
novou královskou korunu. Zlatnického mistra ani dobu vzniku neznáme, zato víme, že klenot váží asi 2,5 kilogramu, je zhotoven z 21karátového zlata a zdobí jej perly a mohutné drahokamy včetně jedněch z největších safírů na světě. Kuriozita? Mladý král věnoval korunu svatému Václavovi a od něj si ji od té doby čeští panovníci pouze „půjčovali“.
Koruna byla, chyběl ještě
korunovační řád (pro ten se stala vzorem korunovační pravidla římských králů z 10. století a francouzských králů, v té době stará jen dvacet let) a také
právo korunovat české krále pro pražského arcibiskupa. Bylo to poprvé, kdy Češi měli obřad zcela ve vlastní režii, protože Karlovu otci Janovi například vložil korunu na hlavu mohučský arcibiskup Petr z Aspeltu. Listinu, která právo navždy vložila do rukou tehdejšího pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic a jeho nástupců, vydal Karel v sobotu 1. září 1347.
Královi se nechtělo vstávat?
Samotné nedělní korunovaci předcházela takzvaná vigilie, kdy se Karel v doprovodu arcibiskupa, duchovních a šlechty vydal v předvečer korunovace na kajícnou pouť pěšky na
Vyšehrad, aby tam uctil přemyslovské památky. Z rukou kanovníků vyšehradské kapituly obdržel
lýkové střevíce a mošnu samotného Přemysla Oráče, předměty dokládající, že jako potomek své matky, královny Elišky Přemyslovny, je legitimním nástupcem Přemyslovců na českém trůně. Po trase
Královské cesty se pak průvod vrátil na
Pražský hrad a po nešporách, tedy večerní modlitbě ve
svatovítské bazilice, už Karla čekala jen cesta do slavnostně vyzdobené ložnice k poslední noci před korunovací.
Spánek měl ovšem jen symbolický význam; ranní průvod v čele s arcibiskupem zastihl Karla sice ležícího na lůžku, avšak již oblečeného ke korunovačnímu obřadu. Ten trval několik hodin a bazilika byla nabitá k prasknutí. Za vyzvánění zvonů byl Karel pomazán na hlavě, na prsou, mezi lopatkami, na ramenou a nakonec na dlaních svatým olejem, oblečen do slavnostního roucha a postupně obdržel královský plášť, meč, náramky, prsten, žezlo a jablko jako odznaky moci. Teprve poslední přišla na řadu koruna, slavnostní modlitba završená zpěvem, posvěcení královny a ještě krátké požehnání královské korouhve. Pokud by vás zajímalo, jak to bylo dál, přesný popis korunovačního obřadu i následných radovánek zaznamenal
kronikář Beneš Krabice z Weitmile – mimochodem jeho podobu můžete vidět na
novogotickém pomníku Karla IV. na
Křížovnickém náměstí kousek od
Karlova mostu. Pomník byl odhalen roku 1848 u příležitosti 500. výročí založení
Univerzity Karlovy.
Co byste ještě měli vědět?
Střevíce a mošna z lýka měly připomínat starou českou pověst o povolání Přemysla Oráče od pluhu na knížecí stolec, zaznamenanou už v Kosmově kronice a vyobrazenou například na nástěnných malbách v románské rotundě sv. Kateřiny ve Znojmě. Na Vyšehradě byly mošna a střevíce uchovávány dlouhá staletí, jejich stopa se ztrácí na začátku husitských válek kolem roku 1420.- Korunovace proběhla v bazilice sv. Víta, protože gotická katedrála se teprve začala stavět.
- Svatováclavská koruna je společně s jablkem, žezlem a dalšími korunovačními klenoty uložena v chrámu sv. Víta. Chrání ji sedm zámků, a aby se dveře daly otevřít, musí se sejít držitelé všech sedmi klíčů, tedy prezident, předseda vlády, pražský arcibiskup, předseda Poslanecké sněmovny, předseda Senátu, probošt svatovítské kapituly a pražský primátor.
Originální Svatováclavská koruna bývá vystavena jen občas, ale až do konce září můžete korunovační klenoty vidět na výstavě k výročí 670 let od korunovace Karla IV. českým králem na zámku Hrubá Skála v Českém ráji, další kopie Svatováclavské koruny je trvale vystavena ve šperkařství Graciella v Praze.- O Svatováclavské koruně se traduje, že pokud si ji někdo nasadí neoprávněně a není z královského rodu, do roka zemře. Hrdinou novodobé legendy je říšský protektor Reinhard Heydrich, který si korunovační klenoty prohlížel (a možná si korunu nasadil) v listopadu 1941 a 4. června 1942 zemřel na následky atentátu.