Černínský palác na
Loretánském náměstí je jednou z
nejvýraznějších barokních sakrálních staveb v Praze a zároveň
nejdelší barokní stavbou v Česku. Jeho mimořádná délka, strohá monumentalita a dominantní poloha nad
Hradčany měly demonstrovat moc a prestiž
šlechtického rodu Černínů z Chudenic, kteří výstavbou paláce vědomě soupeřili s habsburským dvorem.
Černínský palác – hlavní sídlo Ministerstva zahraničních věcí ČR a ozdoba pražských Hradčan
Palác vznikal od
druhé poloviny 17. století podle návrhů italského
Francesca Carattiho a později se na jeho podobě podíleli i další významní architekti. Rozsáhlost a náročnost stavby však přinesly i stinnou stánku. Vysoké náklady na výstavbu a údržbu přispěly k postupnému finančnímu úpadku rodu Černínů.
Na jižní straně paláce se rozkládá Černínská zahrada o rozloze přibližně 1,7 hektaru. Její vznik se datuje ke konci 17. století. Na vzhledu zahrady se podílelo hned několik významných architektů své doby -
Francesco Caratti, Domenico Rossi i František Maxmilián Kaňka, díky němuž byl do zahrady doplněn také nový letohrádek. Ze severní strany ji uzavírá zahradní průčelí paláce, které od roku 1746 zdobí
socha Herkula zápasícího s hydrou od pražského sochaře Ignáce Františka Platzera.
Po polovině 19. století byl Černínský palác
přestavěn na kasárnu. V té době zahrada zanikla a její pozemek byl používán jako hospodářský dvůr, který lemovaly
stáje, kůlny a kovárna na opravy koňských postrojů a podkov, nezbytná v době kdy koně patřily k neodmyslitelné součásti
armádní techniky.
Do dnešní zjednodušené podoby byla
zahrada rekonstruována při adaptaci Černínského paláce, která byla
v letech 1929 – 1934 prováděna pod vedením architekta
Pavla Janáka. Do zahrady je možné vstoupit pouze samostatným vchodem naproti
Loretě.
Budova Černínského paláce je dnes
hlavním sídlem Ministerstva zahraničních věcí.