Zámek Libeň na Praze 8

Libeňský zámek dnes a jeho historie

Libeňský zámek se stal záhy dějištěm události, která vstoupila do učebnic dějepisu: 25. června 1608 zde byl uzavřen tzv. Libeňský mír mezi císařem Rudolfem II. a jeho bratrem Matyášem. Tehdy se Matyášovo vojsko chystalo na vpád do Prahy, ale čeští stavové svým rozhodným vystoupením trůn Rudolfovi uchránili, i když ne na dlouho. Panovník ovšem musel udělat rozsáhlé ústupky, vzdal se vlády nad Uhrami, Moravou a rakouskými zeměmi v Matyášův prospěch.

Zámek, který krátce vlastnil i Albrecht z Valdštejna, byl za dob třicetileté války několikrát poničen. V pohnutých pobělohorských dobách změnila Libeň několikrát majitele, až se roku 1651 ocitla v držení Nosticů, kteří částečně rozšířili a barokně přestavěli zámecké objekty. Už v červnu 1662 ale prodali panství Starému Městu pražskému. Následujících 220 let sloužil libeňský zámek jako letní sídlo pražských primátorů.

Libeňský zámek je pozoruhodnou památkou rokokového slohu. Zatímco jeho vnější architektura nedoznala od roku 1770 podstatných změn, z interiérů se zachovalo jen málo. Zvláštní pozornost si zaslouží především slavnostní sál v prvním patře východního křídla, který patří od začátku 60. let minulého století k nejvyhledávanějším svatebním síním v Praze. Interiér doplňují  pozdně empírová kachlová kamna, původní nábytek se nezachoval. Nespornou umělecko-historickou cenu má též vnitřek zámecké kaple. Veškerou malířskou výzdobu vytvořil přední český malíř 18. století Ignác Raab. Samotný oltář je dílem sochaře a řezbáře Richarda Jiřího Prachnera, otce projektanta přestavby zámku. Boční oltář a kazatelnu vytvořil staroměstský řezbář A. Krimm a truhlářský mistr Jakub Emplert.

Od začátku 90. let dvacátého století se v prostorách zámku pravidelně konají jarní a podzimní koncertní cykly a od roku 1995 také hudební festival Libeňské jaro mladých, probíhající souběžně s festivalem Pražské jaro.

Zatímco jeho vnější architektura se podstatně nezměnila, z interiérů se zachovalo jen málo. Zámek je spojen tak és významnými postavami české kultury, například s Karlem Čapkem, který zde pracoval na některých svých dílech.

V současnosti objekt slouží jako sídlo Úřadu Městské části Praha 8 a příležitostně hostí kulturní akce i svatební obřady – jak v obřadní síni, tak v zámecké kapli Neposkvrněného početí Panny Marie.V posledních letech je libeňský zámek přístupný také díky reprezentativním výstavám, které v jeho prvním patře pořádá odbor kultury. Za zmínku stojí například výstavy „Atentát na Reinharda Heydricha“, „Od Vltavy k Piavě“ nebo „2. světová válka v ulicích Prahy 8“.