Zámeček Pardubice nebo také „Larischova vila“ – více než stodvacetiletý novorenesanční skvost s bohatou, leč smutnou historií - najdeme v Pardubicích. V současnosti Spolek Zámeček usiluje o zápis na seznam národních kulturních památek.
Vilu si jako své rodinné sídlo nechal postavit
Jiří Larisch-Mönich od významného architekta Františka Schmoranze staršího. Byla postavena na zalesněném prostranství za
Pardubicemi a obklopena parkem. Součástí areálu byly také konírny a "zámeček" sloužil k rekreačním a loveckým účelům. V roce 1897 vilu získal hrabě Alfons Henckel. Mezi lety 1928 až 1934 vlastnila "zámeček" Ludmila Bidlová, která jej prodala Leopoldu Fuggerovi-Babenhausenovi.
Nejvíce je objekt spojován
s koncem druhé světové války, kdy byla budova v majetku praporu německého policejního pluku z Kolína. Na místě dnešního památníku bylo u tří dřevěných sloupů
během devatenácti dnů popraveno 194 českých občanů převážně z Pardubic a okolí. Jeden den (24. června 1942) byl vyhrazen
na popravu obyvatel obce Ležáky. Obyvatelé této vesnice včetně dětí byli před popravou vězněni a vyslýcháni v rozsáhlém sklepení Zámečku.
Po válce se v areálu nakrátko usídlila
Škola důstojnického dorostu a od r. 1956 už patřil Zámeček Tesle. Ta ho využívala především jako
kancelářské a skladové prostory.
Od roku 2000 patří objekt Foxconnu. V současné době působí v jednom křídle budovy bezpečnostní firma ABL. Ostatní prostory jsou prázdné, nepočítáme-li nábytek a jiné bezcenné zařízení Tesly.