Otužování a
plavání v ledové vodě je pro někoho peklo na zemi, pro jiné
báječný způsob relaxace. To, co před pár lety dělali zejména sportovci, dnes zkouší tisíce lidí. A není divu:
krátká a pravidelná expozice chladu spouští v těle procesy, které běžná teplota neaktivuje. Pojďte se s
Kudy z nudy otužovat a také se seznámit s
průkopníky zimního plavání!
Proč je otužování tak populární: co dělá chlad s tělem i hlavou
Odborníci na otužování dobře ví, že když tělo dostane jasný, krátký signál v podobě chladu, začne fungovat lépe a rychleji.
Zrychlí se metabolismus, proběhne
intenzivní prokrvení, aktivuje se hnědý tuk, který funguje jako „vnitřní topení“, a dojde k
posílení imunitní reakce. Zároveň se naše tělo učí lépe
regulovat teplotu, šetřit energii a rychleji se vracet do rovnováhy.
Psychických i fyzických benefitů si lidé nejčastěji všímají při pravidelném opakování.
Krátké ponoření do studené vody umí odvést pozornost od starostí,
zklidňuje mysl a
podporuje odolnost vůči stresu. Pocit po vynoření je často popisovaný jako čistý „reset“, který se začne dostavovat už po několika opakováních.
Ledová voda jako česká tradice: příběh Alfreda Nikodéma a vánočního plavání
Otužování u nás není jen moderní trend. Má více než stoletou tradici, kterou odstartoval
Alfred Nikodém,
pražský zlatník, sportovec a propagátor zimního plavání. Už v roce 1923 uspořádal
první veřejné vánoční koupání ve Vltavě. Z původní skupinky nadšenců se postupně stala legenda, která přežila generace, války i zamrzlou řeku.

Otužilecká vystoupení dlouho neměla stálé datum ani místo – plavalo se třeba mezi
Holešovicemi a
Štvanicí u dnešní
Pražské tržnice, u
Trojského mostu anebo u
Čechova mostu. Vánoční plavání se u
Národního divadla koná pravidelně od roku 1947. Tehdy se 21. prosince se sešlo celkem šest otužilců a tato akce je považována za první ročník dnešního
Memoriálu Alfreda Nikodéma. Protože ale předtím byl silný mráz a řeka zamrzla, bylo potřeba v řece vylámat „bazén“. Nakonec se plavalo v koridoru dlouhém 135 a širokém deset metrů, odkud plavci museli při plavání vyhazovat zbytky ledu. Sice se o něj pořezali do krve, ale diváci byli spokojeni. Rozhodně víc než o rok dřív, kdy se kvůli více než dvacetistupňovému mrazu u
Železničního mostu nepodařilo prosekat plaveckou dráhu, voda okamžitě zamrzala a plavat se nedalo.
Problémy s ledem ale netrvaly dlouho: po dokončení
Vltavské kaskády už
Vltava v
Praze nezamrzá a led konání tradičního Nikodémova memoriálu už dlouhá léta neohrožuje. Dnešní
Memoriál Alfreda Nikodéma patří k
nejstarším otužileckým akcím v Evropě a každoročně přiláká stovky plavců i tisíce diváků. Koná se tradičně
26. prosince na
druhý svátek vánoční u
Národního divadla mezi
Střeleckým a
Slovanským ostrovem.
Historie tak krásně doplňuje dnešní vlnu nových otužilců. To, co kdysi byla
výstřednost několika sportovců, je dnes
běžná součást péče o zdraví i
populární zimní zážitek.
Otužování není výkon: adaptace funguje jen tehdy, když nepřepálíte začátek

Možná největší mýtus kolem otužování je přesvědčení, že
čím déle člověk ve vodě vydrží, tím výraznější budou jeho výsledky. Opak je pravdou.
Otužování není soutěž, ani osobní rekord. Je to
jemná práce s vlastním tělem, které si říká o
postupnou zátěž. Tělo si buduje adaptaci tehdy, když vykročíme z komfortní zóny jen o malý kus, ne když ji násilně zbouráme.
Příliš dlouhý pobyt v ledové vodě tělo neotužuje, pouze šokuje. A to je přesně moment, kdy se přestáváme adaptovat a přepínáme do
režimu přežití.
Bezpečným vodítkem je
dech. Pokud je
pravidelný a klidný, jsme v pohodě. Když se začne
lámat, zrychlovat nebo přeskakovat, je čas jít z vody – bez ohledu na časomíru.
Jak začít s otužováním: praktický návod pro úplné nováčky
Začít se dá v
kterémkoliv ročním období a není k tomu potřeba
jezírko ani řeka. Jak? Na
Kudy z nudy vám nabízíme pár základních pravidel.
- Začněte ve sprše. Na závěr si dopřejte pár sekund studené vody. Druhý den pár dalších sekund přidejte. Klíčová je postupná adaptace – tělo si zvyká pomalu, ale bezpečně.
- Využijte chlad kolem sebe. Nemusíte skočit rovnou do kádě s ledovou vodou. Stačí krátká chůze naboso po studené zemi, sněhu nebo mokré trávě. Je překvapivě účinná, stačí pár minut denně a nepotřebujete k tomu nic než park nebo vlastní zahradu.
- Sledujte signály těla. Necitlivé prsty, třes, rozpad dechového rytmu – to je moment, kdy je čas s otužováním skončit anebo ho přerušit. Největší efekt má krátká, ale kontrolovaná zima.
- Nepodceňujte zahřátí po koupeli. Po vynoření z vody nebo opuštění studené sprchy si dopřejte suché oblečení a jemný pohyb. Tělo potřebuje pomoc, aby se bezpečně zahřálo do normální teploty.
Ovšem pozor:
pokud máte nějaké zdravotní komplikace nebo vám už bylo čtyřicet let, otužování napřed proberte s lékařem.
Kam v Česku za otužováním: řeky, jezera i tradiční zimní akce

Česko má překvapivě rozmanitou „mapu“ míst, kde si
studenou vodu můžete užít bezpečně a často i v
komunitě zkušených zimních plavců. Otužování v
přírodě má velké kouzlo, navíc
ledová voda bývá krásně čistá. Ověřit si to můžete na řadě akcí, stačí se podívat na přehled akcí zimního plavání a soutěží
Českého poháru v zimním plavání. A pak jsou tu desítky menších komunit po celé republice, které pořádají pravidelná setkání a vítají nové nadšence. Stačí si vybrat nejbližší lokalitu a přijít se podívat – třeba pro začátek jen jako divák.
- Otužilci tradičně zahajují sezonu v Punkevních jeskyních, kdy se první říjnovou neděli při Memoriálu T. K. Divíška a akci Liškova Punkva plave v ponorné říčce Punkvě. Startuje se z lodi a otužilci proplavou jeskynní řekou s teplotou 8 °C až k jejímu ústí ven z podzemí, kde je také přístav loděk.
- Česká otužilecká unie společně s Muzeem Karlova mostu tradičně vítají nový rok Tříkrálovou plavbou, kde se plave přímo pod Karlovým mostem. Svátek Tří králů připomínají tři symbolické panovnické koruny na hlavách tří plavců, v cíli na otužilce čeká převoznický punč, horká polévka, volné vstupenky do muzea a poukaz na plavbu lodí Pražskými Benátkami.
- Otužilecké akce a soutěže se pořádají například v Hradci Králové (Otužilecké Labe), Náchodě (Otužilci na Metuji), Chocni (Napříč Chocní), v Plzni (Slavnost slunovratu), v Pardubicích (Otužilci na Labi v Pardubicích), v Mladé Boleslavi (Zimní plavci na Jizeře), v Hrádku nad Nisou (Ledová Kristýna) a v Praze-Braníku (Branické ledy), pravidelně se plave v Sázavě, v řece Moravě, v Českých Budějovicích na soutoku Malše a Vltavy a v Brně (Memoriál Antonína Nolla).
- Nemusíte se rovnou vrhat do studené vody, otužovat se dá mnoha způsoby. Pomáhá saunování a sportování po celý rok – i v zimě – ve volné přírodě, například běhání nebo jízda na kole v lehkém oblečení. Na Kudy z nudy najdete tipy na koupání pro otužilé pro celý rok i tipy na koupání pro otužilce v Praze.
Ledová tečka na závěr
Ať už
začnete ve sprše, vyrazíte k
nejbližšímu rybníku nebo se přijdete jen
podívat na zimní plavce, studená voda může být překvapivě přístupná
cesta k větší energii, odolnosti i radosti z pohybu. Stačí postupovat pomalu, vnímat signály těla – a nechat chlad, aby odvedl svoji práci.
Objevte otužování v Česku s tradičními akcemi, tipy na začátky a nejlepšími místy v přírodě. Poznejte historii, komunitu i zdravotní výhody.
Otužování v Česku je populární díky pocitu restartu, zlepšení kondice, nálady a historické tradici zimního plavání, kterou inspiruje Alfred Nikodém.
Pravidelné otužování přináší zrychlený metabolismus, prokrvení, aktivaci hnědého tuku, posílení imunitní reakce a lepší zvládání stresu.
Memoriál Alfreda Nikodéma se koná 26. prosince u Národního divadla mezi Střeleckým a Slovanským ostrovem.
Otužování lze zažít v řekách, jezerech, například v Punkevních jeskyních, na Karlově mostě, v Hradci Králové, Náchodě, Plzni, Pardubicích, Mladé Boleslavi, Hrádku nad Nisou, Praze-Braníku, v Sázavě, řece Moravě, Českých Budějovicích a Brně.
Začít lze ve sprše krátkou expozicí studené vody, postupně přidávat sekundy nebo chodit naboso po studené zemi či sněhu.
Je důležité sledovat signály těla, jako necitlivost prstů, třes či rozpad dechového rytmu, a vždy se po koupání zahřát.
Alfred Nikodém byl průkopník zimního plavání, uspořádal první veřejné vánoční koupání ve Vltavě v roce 1923 a inspiroval tradiční otužilecké akce.
Otužovat se může každý, ale osoby nad čtyřicet let nebo se zdravotními komplikacemi by měly konzultovat otužování s lékařem.
Návštěvníci na otužileckých akcích mohou vidět zimní plavce, účastnit se komunitních setkání, ochutnat punč či polévku, nebo navštívit muzeum.
Otužování není soutěž, důležitá je postupná adaptace těla bez překonávání rekordů a bez nadměrné zátěže.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.