Řeka Svratka

Řeka Svratka protéká Moravou a tvoří největší přítok Dyje. Protéká okresy Žďár nad Sázavou na Vysočině, Brno-venkov, Brno-město a Břeclav v Jihomoravském kraji. Je dlouhá 173,9 km, plocha povodí činí 7112,79 km². Na Vysočině mezi Cikhájí a Jimramovem tvoří řeka nebo její břehy části historické zemské hranice Čech a Moravy.
 
Svratka pramení ve Žďárských vrších, směrem po proudu se postupně zahlubuje, na Tišnovsku protéká hlubokými údolími obklopenými strmými vrchy a vytváří peřeje. K nejkrásnějším přírodním scenériím, jež se staly inspirací umělců, patří úsek mezi Boračí, Podolím, Prudkou, Černvírem a Doubravníkem. V Černvíru přes Svratku vede krytý dřevěný most z roku 1718. Je nejstarším mostem tohoto typu na Moravě. 
 
Voda ve Svratce je tmavá – její temnou barvu popisuje i Vítězslav Nezval ve slavné básni „Na břehu řeky Svratky“. Stálými obyvateli řeky jsou pstruzi a lipani. Na Svratce byly postaveny 2 vyšší přehrady, a to Vír a brněnský Prýgl. Největšími přítoky řeky Svratky jsou Svitava a Jihlava. Svoji pouť končí Svratka zhruba po 174 km v řece Dyji, ve vodní nádrži Nové Mlýny.

V Brně vzniká u řeky nová náplavka, její první část má být hotová v roce 2025 a celkově nová kolonáda by měla být hotová v roce 2028. Za projektem revitalizace a rozdělení nábřeží Svratky na různé části stojí tým architekta Ivana Rullera, který zemřel v roce 2018. Řeka dostane více prostoru a obyvatelé Brna zase místo u vody, kam mohou vyrazit na procházky, za sportem i odpočinkem.
 

Informace pro vodáky:

Svratka je vodáky velmi oblíbena – nejpopulárnější je úsek mezi vodní nádrží Vír II. a Doubravníkem, pod kterým pak řeka protéká malebným údolím a skalami. Obtížnost vody je ZW–WW II (klidná voda až mírně těžké peřeje). Za vyššího stavu vody je možné řeku sjet už z Milov, kde je řeka rychle tekoucí a úzká. Mezi vodními nádržemi Vír I. a II. je vybudován krátký slalomový kanál, sjízdný pouze, když je v chodu vodní elektrárna.
 
Na třech místech Svratku přehrazují vodná nádrže: Vír I. (říční km 114,9), Vír II. (říční km 111,6) a Brněnská přehrada (říční km 56,2). Na Víru I je plavba zakázána (zásobárna pitné vody). Několikrát za rok se na řece pořádají turistická splutí a závody všeho druhu.
 

Nejoblíbenější úseky

Horní úsek (České Milovy – Dalečín – Vír I) je sjízdný pouze za jarního tání a po vydatných deších. Obtížnost: České Milovy – Dalečín WW II-I; Dalečín – Vír I ZWA. Celkem 37 km. Minimum je 100 cm z Milov. Voda zde bývá na jaře anebo po  vydatných deštích.
 
Dolní úsek je závislý na vypouštění přehrad Vír I a Vír II. Úsek mezi přehradami měří 4 km, obtížnost je zde WW II až II+. Úsek Vír II – Doubravník nepřesahuje WW I (21 km). Úsek Doubravník – Borač má obtížnost WW II až II+ (5 km). Minimální průtok pro úsek z Víru II je stanoven na 10 m3/s na vodočtu Vír.
 
Řeka je sjízdná i pod koncem dolního úseku, vodácky je však na zbylém toku už méně zajímavá. Ukončit splutí je pak možné téměř kdekoli. Běžně se končí v Nedvědicích, Doubravníku, Borači a Štěpánovicích.