!

Upozornění: Redakce prosí všechny zájemce o akce a aktivity, aby se před jejich návštěvou informovali u organizátora, zda a kdy probíhají vzhledem k opatřením přijatým vládou ČR k nákaze Covid-19. Omlouváme se, že informace o otevíracích dobách a termínech konání uvedených na webu Kudyznudy.cz nemusí být vždy aktuální.

Úvod > Česká nej > Průmysl > Kaskáda vodních elektráren na Vltavě - největší kaskáda vodních elektráren v České republice
Kaskáda vodních elektráren na Vltavě - největší kaskáda vodních elektráren v České republice
"> "> "> "> "> "> "> "> "> "> "> ">
+ Přidat foto

Kaskáda vodních elektráren na Vltavě - největší kaskáda vodních elektráren v České republice

Průmysl
Vltavská kaskáda je soustava vodních děl na řece Vltavě, budována postupně od roku 1934 až do 90. let 20. století pro výrobu elektrické energie. Jedná se o přehrady Lipno I a II, Hněvkovice, Kořensko, Orlík, Slapy, Kamýk, Štěchovice a Vrané.
Celkem 9  velkých přehradních děl slouží k výrobě elektřiny, regulaci průtoku a obraně před povodněmi. Vedlejšími přínosy bylo mimo jiné vytvoření nových rekreačních míst. Nejvýznamnější z těchto vodních děl jsou se svým celkovým objemem 1026 mil. m3 vodní díla Lipno I a Orlík na Vltavě. Elektrárny v našem přehledu uvádíme v pořadí proti toku Vltavy, tedy směrem od Prahy k Šumavě.
 

Vodní elektrárna Vrané

Posledním stupněm vltavské kaskády je nízkotlaká špičková elektrárna Vrané, která byla vybudována jako první velká vodní elektrárna na Vltavě již v letech 1930–1936. Nádrž v délce 12 km na Vltavě a 3 km na Sázavě s celkovým objemem 11,1 mil. m3 vody vyrovnává spolu s nádrží ve Štěchovicích špičkový odtok z elektrárny Slapy. Kromě toho slouží jako spodní nádrž pro přečerpávací vodní elektrárnu Štěchovice II. Pro zajištění plavby je vodní dílo Vrané vybaveno dvěma plavebními komorami. Vzdouvací zařízení tvoří jez se 4 přelivy o šířce 20 m, hrazenými na výšku 9,4 m ocelovými hradidly. Vodní elektrárna Vrané má instalovaný výkon 13,88 MW, pracují v ní dvě Kaplanovy turbíny.
 

Vodní elektrárna Štěchovice I

Vodní dílo Štěchovice I bylo postaveno v letech 1938–1944 jako druhý článek vltavské kaskády na konci druhé světové války. Betonová přehrada s žulovým obkladem je 22,5 m vysoká, 120 m dlouhá s pěti přelivnými hrazenými poli. Kapacita přelivů (24 000 m3/s) bezpečně zvládla i katastrofální povodeň v srpnu 2002. Ne už tak sama strojovna elektrárny, která byla zaplavena a zničena. Nádrž vodního díla o délce 9,4 km zadržuje 11,2 mil. m3 vody. Končí pod elektrárnou Slapy. Slouží především k vyrovnávání kolísavého odtoku ze špičkové elektrárny Slapy. Spolu s nádrží ve Vraném vyrovnává odtok z celé vltavské kaskády. Plavební komora při pravém břehu umožňuje lodím překonat spád až 20,1 m, čímž je ojedinělá ve střední Evropě.
 

Přečerpávací vodní elektrárna Štěchovice II

Přečerpávací vodní elektrárna Štěchovice II byla vybudována v letech 1941–1947. Na svou dobu byla tato přečerpávací vodní elektrárna plně automatizována a odpadní teplo z jejího chlazení bylo využito kromě jiného k ohřívání vody v nedalekém plaveckém bazénu. Do února 1991, kdy byla pro zastaralost odstavena, vyrobila 1 650 000 MWh převážně špičkové energie. Výstavba nové, moderní přečerpávací vodní elektrárny, se uskutečnila v letech 1991–1996. Současná elektrárna využívá původní horní nádrž na Homoli o obsahu 500 000 m3, z velké části původní ocelové přivaděče (průměr potrubí 1,7 až 2 m, délka 590 m) i části elektrorozvodného zařízení.


Vodní elektrárna Slapy

Středotlaká vodní elektrárna Slapy byla první velkou stavbou vltavské kaskády po 2. světové válce. Celé vodní dílo bylo vybudováno v letech 1949–1955, do provozu byla elektrárna uvedena v letech 1955–1956. Přehrada je umístěna v úzké soutěsce na konci Svatojánských proudů a má originální konstrukční řešení. Ještě nebyla plně dostavěná a již v roku 1954 zadržela povodeň a zachránila tak Prahu před zatopením. Instalovaný výkon elektrárny je 144 MW. Je vybavena třemi Kaplanovými turbínami pro spád 56 m. Vyrábí špičkovou elektrickou energii a podílí se na řízení výkonové bilance energetické soustavy. Na plný výkon dokáže najet za 136 vteřin. Betonová gravitační hráz o výšce 65 metrů vytváří jezero o délce 44 km, ploše 14 km2 a objemu 270 mil. m3.
 

Vodní elektrárna Kamýk

Vodní elektrárna Kamýk je nízkotlakou průtočnou a vyrovnávací elektrárnou o celkovém instalovaném výkonu 40 MW. Hlavní energetický význam elektrárny spočívá především v umožnění špičkového provozu elektrárny Orlík. Pracují zde čtyři soustrojí s Kaplanovými turbínami. Nádrž nad elektrárnou v délce 10 km navazuje na vývar elektrárny Orlík a slouží hlavně pro vyrovnání kolísavého odtoku z elektrárny Orlík. Objem nádrže je 12,8 mil. m3. Vodní dílo Kamýk je vybaveno plavební komorou pro spojení lodní dopravy provozované na slapské a kamýcké nádrži. Vybudováno bylo současně s vodním dílem Orlík v letech 1957–1962. Betonová přehrada gravitačního typu je vysoká 24,5 m a dlouhá 158 m.
 

Vodní elektrárna Orlík

Středotlaká vodní elektrárna Orlík je svým instalovaným výkonem 364 MW největší akumulační elektrárnou Skupiny ČEZ. Významně se podílí jak na řízení celostátní energetické soustavy, tak na výrobě elektrické energie. Vodní dílo (přehrada) vzniklo v letech 1954–1961, elektrárna zahájila provoz v letech 1960–1961. Investice do vodní elektrárny Orlík včetně přehrady se zaplatila výrobou elektrické energie za pouhé 4 roky. V elektrárně jsou instalovány čtyři Kaplanovy turbíny pro spád 70,5 m. Jedno z původních desetilopatkových kol – v době uvedení do provozu světová rarita – bylo oceněno na světové výstavě EXPO 58 v Bruselu zlatou medailí. Dnes jsou soustrojí vybavena moderními osmilopatkovými koly s vyšší účinností. Přehrada zadržující 720 mil. m3 vody je nejobjemnější akumulační nádrží v České republice a je spolu s Lipenským jezerem rozhodující pro víceleté řízení průtoků na Vltavě i na dolním Labi. Hladina nádrže pokrývá 26 km2 a vzdouvá Vltavu v délce 70 km, Otavu v délce 22 km a Lužnici v délce 7 km od ústí.
 

Vodní elektrárna Lipno I

Vodní elektrárna Lipno I je počátkem vltavské kaskády. Elektrárna je vybavena dvěma plně automatizovanými soustrojími s Francisovými turbínami. Je provozovaná bezobslužně pouze s dohledem jednoho pracovníka na směně. Najetí obou strojů na plný výkon 120 MW do 150 sekund umožňuje rychlou reakci na potřeby energetické soustavy. Najíždění, odstavování a regulace výkonu je řízeno dálkově z dispečinku vodních elektráren ve Štěchovicích. Nádrž elektrárny s rozlohou téměř 50 km2 představuje svou plochou naše největší umělé jezero. Obsah nádrže 306 mil. m3 vody je využíván pro víceleté řízení odtoku. Regulací odtoku se zvětšují minimální průtoky, omezují povodňové špičky a zvyšuje se výroba v ostatních elektrárnách vltavské kaskády. Vodní plocha jezera v krásném prostředí Šumavy, dlouhá 44 km a v nejširším místě až čtrnáctikilometrová, je využívána pro letní rekreaci, plavbu po jezeře a efektivní rybní hospodářství. K zadržení vody slouží kombinovaná zemní a gravitační hráz o výšce 26 m s potřebným hydrotechnickým vybavením. Vlastní technologie elektrárny je umístěna v podzemní kaverně dlouhé 65, široké 22 a vysoké 37 metrů, která je vylámána v hloubce 160 m pod terénem v blízkosti hráze.
 

Malá vodní elektrárna Lipno II

Průtočná vodní elektrárna Lipno II na horním toku Vltavy se spádem 4–10 m je nedílnou součástí elektrárny Lipno I a slouží zejména k vyrovnávání odtoku z této špičkové vodní elektrárny. K vyrovnávání průtoku byla vybudována nádrž o obsahu 1,68 mil. m3 vody. Řeka byla přehrazena 11,5 m vysokou kombinovanou hrází. Vodní elektrárna Lipno II je plně automatizovaná, bezobslužná, dálkově ovládaná z dispečinku ve Štěchovicích a z elektrárny Lipno I. Mimo trvalé výroby z vyrovnaného průtoku umožňuje Lipno II špičkový provoz elektrárně Lipno I, v čemž spočívá její hlavní energetický význam.
Celý popis
Naposledy změněno: 2. 1. 2020
Nízká hladina přehrady Orlík láká k vycházkám podél jindy zatopených úseků Vltavy

Nízká hladina přehrady Orlík láká k vycházkám podél jindy zatopených úseků Vltavy

Přehrada Orlík uměle snížila svou hladinu o sedm metrů, protože probíhá modernizace lodního výtahu pro malá sportovní plavidla na hrázi tohoto vodního díla. Ta bude probíhat po celou zimní sezonu, to znamená do konce března. Díky tomu se však mohou zvídaví turisté podívat na odhalené části koryta spodní Otavy a střední Vltavy. Díky poklesu hladiny řeky na Orlíku a v jeho okolí, se objevily například základy původních domů, zbytky starých lodí a další předměty, jindy schované v hlubinách vltavských vod.

Orlická přehrada

Orlická přehrada

Součástí Vltavské kaskády je přehrada Orlík, která jejíž hráz přehradila tok řeky Vltavy u Solenice v okrese Příbram. Přehradní nádrž dostala své jméno podle zámku, který kdysi čněl nad hlubokým údolím Vltavy a dnes se nachází jen pár metrů nad hladinou přehradního jezera.

Přehrada Kamýk nad Vltavou

Přehrada Kamýk nad Vltavou

Na Vltavě na konci vzdutí Slapského jezera bylo vystavěno vodní dílo Kamýk, které slouží k vyrovnávání špičkových odtoků z hydrocentrály Orlík, ale současně je rovněž využito k výrobě elektrické energie.

Vodní nádrž Vrané nad Vltavou

Vodní nádrž Vrané nad Vltavou

Poslední stupeň vltavské kaskády vybudovaná v letech 1930-1935 slouží kromě výroby elektrické energie i k rekreačním účelům.

Vyhlídka Solenická podkova – romantický výhled na meandr Vltavy

Vyhlídka Solenická podkova – romantický výhled na meandr Vltavy

Ve Středním Povltaví, mezi přehradami Kamýk a Orlík vytváří řeka Vltava jeden z úžasných meandrů Vltavské kaskády, kterému se přezdívá Solenická podkova. Nejhezčí pohled na něj je ze skaliska Na Vraném nedaleko vrchu Na Altánku u obce Solenice, kde skalní ostroh strmí asi 160 m nad řekou.

Exkurze do vodní elektrárny Orlík

Exkurze do vodní elektrárny Orlík

Zajímalo by vás, jak vypadá provoz vodní elektrárny Orlík? Přijďte se podívat na exkurzi do strojovny a hráze. Exkurze je vhodná pro skupiny (max. do 50 osob) i jednotlivce, vždy však po předchozím objednání!

Přehrada Slapy - užijte si koupání i vodní sporty

Přehrada Slapy - užijte si koupání i vodní sporty

Doposud pátou největší přehradou v České republice je přehrada Slapy postavená roku 1950. Kromě vodních sportů jako je např. jachtaření, vodní lyžování, windsurfing, ale také koupání je přehrada využívána lodní dopravou.

Plavba lodí po vltavských přehradách Orlík a Slapy

Plavba lodí po vltavských přehradách Orlík a Slapy

Využijte k výletům pravidelnou i nepravidelnou lodní dopravu na přehradách Kořensko, Orlík a Slapy. Celý úsek řeky Vltavy, který začíná v Týně nad Vltavou a končí na Slapské přehradě je dlouhý 113 km a vede krásnými přírodními scenériemi středního Povltaví.

Vodní elektrárna Štěchovice

Vodní elektrárna Štěchovice

Vodní elektrárna Štěchovice I. byla druhým postaveným článek vltavské kaskády (1938-1944). Přehrada je 22,5 m vysoká, 120 m dlouhá a má pět přelivných polí.

Vodní nádrž Lipno - jihočeské moře

Vodní nádrž Lipno - jihočeské moře

Vodní nádrž Lipno je největší umělé jezero České republiky. Voda z přehrady je vedena k podzemní elektrárně. Jezero, které vzniklo za hrází, je právem nazýváno "jihočeským mořem". Dosahuje délky 44 km a v místě největší šířky (u Černé v Pošumaví) činí vzdálenost obou břehů 10 km.

Z Písku na královský hrad Zvíkov: po souši i po vodě

Z Písku na královský hrad Zvíkov: po souši i po vodě

Klenot středověkého stavitelského umění, po staletí shlížející na soutok Vltavy a Otavy: to je gotický královský hrad Zvíkov. Kdysi se tyčil na skalách vysoko nad údolím, dnes se zrcadlí v hladině Orlické přehrady. Výlet můžete spojit s procházkou po jihočeském Písku. Víte, že se tu projdete po jednom z nejstarších kamenných mostů na světě?

Z Krňan k vyhlídce Máj

Z Krňan k vyhlídce Máj

Doslova fascinující výhled můžete spatřit z vyhlídky Máj nedaleko obce Krňany, asi 10 km od Štěchovic. Jedna z nejpůsobivějších vyhlídek nabízí pohled do hlubokého kaňonu meandrující Vltavy nad bývalými Svatojánskými proudy.

Vodní elektrárna Lipno – návštěvnické centrum ČEZ

Vodní elektrárna Lipno – návštěvnické centrum ČEZ

Vodní elektrárna Lipno I je součástí vltavské kaskády. Její nádrž s rozlohou téměř 50 km2 představuje svou plochou naše největší umělé jezero. Obsah nádrže 309 mil. m3 vody je využíván pro víceleté řízení odtoku.

Poznejte krásy Orlické přehrady

Poznejte krásy Orlické přehrady

Nikdy jsem nebyl na starší holky. Pak mi ale jedna učarovala natolik, že jsem se zamiloval. Je jí čerstvě 50 let a její minulost je tak trochu pohnutá i záhadná. Jmenuje se Orlická přehrada. Když jsem poprvé mohl laskat její oblé tvary v podobě klikatých zátok, pochopil jsem přísloví, že co je české, to je hezké…

Vodácký svátek na Vltavě se blíží! V sobotu se jede Devils Extreme Race

Vodácký svátek na Vltavě se blíží! V sobotu se jede Devils Extreme Race

Letos se opět otevírají stavidla Lipenské přehrady pro otevřené mistrovství ČR a Evropy Devils Extreme Race 2019. Těšit se můžete na mistrovství Evropy v extrémním kajakingu, svátek sportu na divoké vodě a hudební festival. Pověstné Čertovy proudy na Vltavě v úseku mezi Loučovicemi a Vyšším Brodem pod Lipenskou přehradou se budou postupně naplňovat vodou už od čtvrtka, aby tu v sobotu 24. 8. vznikla jedna z nejtěžších vodních tratí na světě!

Na Lipně se slaví 60 let provozu elektrárny i lodní dopravy

Na Lipně se slaví 60 let provozu elektrárny i lodní dopravy

Přehrada Lipno, elektrárna a lodní doprava na Lipně slaví letos 60 let spolehlivého provozu. Obě dvě soustrojí vodní elektrárny za tu dobu zaznamenala přes 228 tisíc provozních hodin a více než 67 tisíc najetí do provozu. Koho zajímá provoz elektrárny neměl by si nechat ujít mimořádné exkurze do hráze a vodní elektrárny Lipno, které se konají 23. srpna 2019 od 9 do 13 hodin. Na prohlídky je třeba se předem zaregistrovat.

Giganti známí i neznámí: co je v Česku nejvyšší, nejdelší a nejrozsáhlejší?

Giganti známí i neznámí: co je v Česku nejvyšší, nejdelší a nejrozsáhlejší?

Největší, nejdelší, nejužší, nejmladší, nejstarší, nejvzdálenější… každé místo by rádo něčím vyniklo. Některým se to daří, jiná si vymýšlejí vlastní NEJ anebo se snaží začlenit do jakýchkoliv žebříčků. Kde tedy objevíte české giganty, rekordmany a držitele rozmanitých titulů?

Světový den vody 2019: Prohlídky vodáren, jezů a přehrad

Světový den vody 2019: Prohlídky vodáren, jezů a přehrad

Oslavy Světového dne vody, který každoročně připadá na 22. března, jsou tradičně spojeny s množství akcí určených pro veřejnost, při kterých je možné navštívit jinak nepřístupná místa spojená s vodou. Protože Světový den vody letos připadá na pátek, koná se většina akcí o víkendu 23. a 24. března. Užijte si prohlídky vodáren, čistíren, přehrad a dalších neobvyklých míst!

Udělejte si netradiční výlet do elektrárny!

Udělejte si netradiční výlet do elektrárny!

Nebaví vás letní výpravy jen na hrady a zámky? Pak příští výlet spojte s návštěvou elektrárny. Například Jaderná elektrárna Dukovany nabízí zajímavou expozici, kde si na své přijdou děti i dospělí, laici či odborníci. Cestovat za poznáním světa elektráren však můžete po celé republice. Při návštěvě elektrárny neuslyšíte nic o dávné historii, panovnících či rytířích. Zato zjistíte, jak funguje výroba energie, a nahlédnete do složitých a fascinujících strojoven. Většina exkurzí v elektrárnách je zdarma a výlet lze spojit s návštěvou jiných zajímavostí, kterých je v okolí vždy dostatek.

Orlická přehrada slaví 50 let

Orlická přehrada slaví 50 let

Orlická přehrada, která je největším vodním dílem v České republice, slaví 50 let od uvedení do provozu. V minulosti prošla mnoha zkouškami, těmi nejnáročnějšími byly povodně v letech 2002 a 2006. Tehdy odolala zátěži, se kterou se při jejím budování vůbec nepočítalo. Celkový objem vody v Orlické nádrži, která je dlouhá 68 kilometrů a zasahuje kromě samotné Vltavy také na Otavu a Lužnici, činí 716,5 milionu metrů krychlových. Nádrž je využívána k rekreaci, vodním sportům, rybolovu a také k odběrům povrchové vody. Ve spodní části přehrady je umístěna vodní elektrárna. Hráz přehrady je 81,5 metru vysoká a její šířka je 450 metrů. Lidem, kteří mají zájem si prohlédnout útroby orlické hráze a elektrárnu, je věnován pilotní návštěvnický projekt, který odstartoval koncem června a potrvá do konce letní sezony. Podle zájmu by se v něm mělo pokračovat i v příštích letech.

Ubytování a restaurace

Tvrz Holešice u Orlické přehrady

Tvrz Holešice u Orlické přehrady

Kovářov, Jižní Čechy
Wellness hotel Orlík

Wellness hotel Orlík

Kozárovice, Střední Čechy
Kemp Popelíky na Orlíku

Kemp Popelíky na Orlíku

Milešov, Střední Čechy