Úvod > Aktuality > Varhany: kde uslyšíte ty nejstarší a největší?
Varhany: kde uslyšíte ty nejstarší a největší?
"> "> "> "> "> ">
Kultura

Varhany: kde uslyšíte ty nejstarší a největší?

  • Vydáno25. ledna 2022
Varhanní festivaly a koncerty jsou skvělou příležitostí k prozkoumání pozoruhodných hudebních nástrojů, které, ač jsou téměř v každém kostele, často přehlížíme. Jak vlastně varhany vznikly, odkud k nám varhanní tradice přišly a kde objevíte skutečně unikátní nástroje?
Varhany se do Evropy dostaly přibližně v osmém století přes Byzanc a pro svou nákladnost byly označovány za královský nástroj. V českých chrámech se objevovaly už během 14. století, ale tak starý exemplář u nás nenajdete. Naše nejstarší varhany pocházejí z období baroka, z doby, kdy varhanní hudba prožívala svůj zlatý věk.
 

Varhanní unikáty

Varhanám nepřálo jen baroko, hudbu pro ně psali slavní skladatelé všech dob a vyprodané varhanní koncerty svědčí o tom, že jejich zvuk dodnes neztratil své kouzlo. V Praze je varhanními koncerty pověstná například bazilika sv. Jakuba na Starém Městě. Svatojakubské varhany jsou největší v Praze; byly postaveny v roce 1705 varhanářem Abrahamem Starckem Lokte a jejich krásnou barokní skříň i 8 277 píšťal můžete obdivovat například při každoroční Noci kostelů. Poznal by je jejich tvůrce? Patrně ano, byť byly během staletí několikrát přestavovány, aby na nich bylo možné hrát skladby všech stylových epoch.

Patrně největší dochované varhany vyrobené v českých zemích najdete v děkanském chrámu Nanebevzetí Panny MariePolné. Roku 1708 vznikly v dílně brněnského varhanáře Jana Davida Siebera, který však pocházel z České Lípy, a byly pořízeny za 1 950 zlatých z odkazu někdejšího polenského děkana Václava Vojtěcha Čapka. Polná v té době nezískala jen nové varhany, ale i dnešní chrám: ten dal postavit v letech 1700–1707 kníže Leopold z Dietrichsteinu na místě mnohem menšího gotického kostela Matky Boží, který už nedostačoval přílivu poutníků k ostatkům sv. Liguriáše.

varhany polnáVarhany se v létě 2017 se dočkaly opětovného slavnostního vysvěcení, v chrámu můžete navštívit celoročně otevřené Církevní muzeum. Kuriozita? Varhany s výjimkou měchů přežily i velký požár Polné roku 1863, kdy se zřítila kostelní věž i se zvony.

Varhany zachránil kostelník, který cihlami z podlahy rychle zaskládal otvor, jímž vzduchovod od měchů vede do útrob nástroje. Stopy požáru byly ve vzduchovodech objeveny při restaurování.
 

Další cenné nástroje

Dějištěm vyhlášených varhanních koncertů a také Mezinárodního varhanního festivalu, který se koná každý rok v září, bývá chrám svatého MořiceOlomouci. Varhany, jejichž jádro tvoří barokní nástroj vratislavského varhanáře Michaela Englera, poprvé zazněly v září 1745. V původní podobě se uchovaly do poloviny 20. století, kdy prošly velkou rekonstrukcí a původních 2 361 píšťal se rozrostlo na 10 400. Jejich výjimečnost je dána nejenom bohatým zvukem, ale také faktem, že jde o jeden z mála dochovaných Englerových nástrojů

Setkání s řadou historických varhan umožňuje také Český varhanní festival; kromě těch velkých a slavných to bývají i nástroje, o kterých se ví jen málo a jejich zvukové kvality zůstávají koncertnímu publiku utajeny. Mezi letošní zastávky například patřil kostel sv. Víta v Častolovicích, kde jsou varhany z roku 1795, kostel sv. Ottona v Deštné a kostel sv. Jiljí a Panny Marie Královny v Třeboni, pro které zhotovila varhany dílna dačických Patočků ve 30. a 40. letech 18. století, anebo kostel sv. JakubaPřelouči. Zdejší varhany údajně pocházejí ze Sedlckého kláštera a v roce 1692 je vyrobil již zmíněný Abraham Starck z Lokte.
 

Další rekordy ve světě varhan

  • Vůbec největší kostelní varhany na světě mají v dómu sv. Štěpána v německém Pasově, který leží pouhých padesát kilometrů od šumavského hraničního přechodu Strážný. Mají 17 974 píšťal a hráč má k dispozici 233 registrů. Kdysi bývaly uváděny jako největší na světě, dnes jsou třetí v pořadí, ale jako chrámové stále vedou.
  •  Vůbec největší varhany světa jsou v koncertní síni v Atlantic City; mají 33 112 píšťal, ta největší měří přes 19 metrů. Druhé v pořadí s 28 604 píšťalami byste našli ve Philadelphii.  
  • Jako nejstarší dochované a dosud funkční varhany se uvádějí varhany v Sionu v bazilice Notre-Dame-de-Valère; pocházejí zřejmě z konce 14. století.  
  • VarhanyNejstarší funkční varhany v Česku jsou patrně v kostele Nejsvětější Trojice ve Smečně. Vytvořil je neznámý mistr v roce 1587, roku 1621 byly přestavěny a důkladná rekonstrukce, dokončená v roce 1999, jim vrátila podobu z konce 16. století.
  • Velmi staré varhany jsou i v chrámu Matky Boží před Týnem na Starém MěstěPraze, dílo varhanáře Hanse Heinricha Mundta, rodáka z Kolína nad Rýnem, který od mládí působil v Čechách. Mundtovy varhany se rozezněly v roce 1673 a až do dnešní doby se dochovaly téměř beze změn.  
  • Mezi naše největší varhany patří barokní nástroj z roku 1688 v kostele Nanebevzetí Panny Marie v cisterciáckém klášteře v Plasích. Varhanní stroj, který v roce 1688 postavil nám již dobře známý Abraham Starck z Lokte, se po rekonstrukci a restauraci vrátil do své prapůvodní barokní zvukové podoby.
Kostel svatého Wolfganga v Hnanicích

Kostel svatého Wolfganga v Hnanicích

Kostel se nachází v kruhové návsi obce. Jedná se o pozdně gotický trojlodní kostel z období 1480-1496. Uvnitř kostela ve Studniční kapli spatříte zachovalou studnu s renesanční obrubní. Na věži je dochován velmi starý zvon z roku 1480, v interiérech pak velmi bohatý barokní a rokokový inventář.

Svatá Hora u Příbrami – obdivované mariánské poutní místo

Svatá Hora u Příbrami – obdivované mariánské poutní místo

Známé evropské mariánské poutní místo, barokní architektonický skvost, se tyčí nad městem Příbram již více než 300 let. Původní kapli ze 14. stol. roku 1647 přebudovali jezuité na svatyni, Svatá Hora stala jedním z nejznámějších poutních míst ve střední Evropě. V roce 2015 byla rekonstruována.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie ve Zlatých Horách

Kostel Nanebevzetí Panny Marie ve Zlatých Horách

Barokní trojlodní kostel je dominantou Zlatých hor. Do nynější podoby byl přestavěn po roce 1699, kdy město zachvátil požár.

Jižní věž katedrály sv. Václava v Olomouci – nejvyšší kostelní věž Moravy

Jižní věž katedrály sv. Václava v Olomouci – nejvyšší kostelní věž Moravy

Jižní věž katedrály sv. Václava v Olomouci je se svými 100,65 metry nejvyšší kostelní věží na Moravě a současně druhou nejvyšší církevní věží v České republice. Zároveň ukrývá druhý největší zvon v Česku. Zajímavostí jsou také dómské varhany, které patří k nejlepším romantickým nástrojům v ČR.

Katedrála sv. Bartoloměje v Plzni

Katedrála sv. Bartoloměje v Plzni

Dominantou náměstí Republiky v Plzni je zcela určitě katedrála sv. Bartoloměje. Chrám je zřetelný již z dálky se svou téměř 103 m vysokou věží. Klenotem chrámu je Šternberská kaple z první poloviny 16. století, která sloužila jako rodinná hrobka.

Varhany sv. Mořice v Olomouci – největší varhany v České republice a střední Evropě

Varhany sv. Mořice v Olomouci – největší varhany v České republice a střední Evropě

Olomoucký gotický proboštský farní kostel má největší varhany ve střední Evropě, které slouží veřejnosti již přes 249 let. Postavil je mistr Michael Engler roku 1745. Varhany mají pět manuálů, 95 rejstříků a 7884 píšťal.

Poutní kostel v Dubu nad Moravou

Poutní kostel v Dubu nad Moravou

V Dubu nad Moravou, jen 10 km jižně od Olomouce, byl v polovině 18. století vybudován areál, jehož dominantou je poutní kostel Očišťování Panny Marie. Jde o nádherný vrcholně barokní chrám se dvěma 59 metrů vysokými věžemi.

Bazilika sv. Jakuba v Praze

Bazilika sv. Jakuba v Praze

Kostel byl založen Václavem I. v roce 1232, zřejmě při založení Starého Města. Váže se k němu řada legend, z nichž nejznámější vypráví o useknuté ruce, která dosud visí na řetězu v interiéru kostela.

Kostel sv. Mikuláše v Mikulášovicích

Kostel sv. Mikuláše v Mikulášovicích

Již od 13. století stávala v Mikulášovicích malá dřevěná kaple. Kolem roku 1551 se začalo se stavbou malého kostela. Současná barokní podoba kostela je dominantou města.

Barokní kostel Narození Panny Marie v Hořicích

Barokní kostel Narození Panny Marie v Hořicích

Kostel Narození Panny Marie byl vystavěn v letech 1741-48 na místě původního gotického kostela, který se připomínal v roce 1276 a který v roce 1738 vyhořel. Návrh nového kostela provedl barokní architekt Kilián Ignác Dientzenhofer.

Kostel Nejsvětější Trojice v Žacléři

Kostel Nejsvětější Trojice v Žacléři

Kostel byl postaven v roce 1677 řádem jezuitů a v roce 1732 by barokně přestavěn. Součástí kostela je loretánská kaple z roku 1753. V sousedství kostela stojí pozdně barokní budova fary z roku 1793 s mansardovou střechou.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Trhových Svinech

Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Trhových Svinech

Původně raně gotický kostel z konce 13. století, jehož zachované části svědčí o možnosti jeho využití i jako obranné stavby, byl přestavěn ve druhé polovině 15. století. Tuto pozdně gotickou přestavbu připomíná kamenná deska s vytesaným znakem městečka a latinským nápisem z roku 1485.

Barokní kostel sv. Stanislava v Kunštátu

Barokní kostel sv. Stanislava v Kunštátu

Kunštátský farní kostel sv. Stanislava je dominantou vyvýšené východní části Náměstí Krále Jiřího.

Kostel sv. Václava v Hulíně s románským portálem

Kostel sv. Václava v Hulíně s románským portálem

Hulínský kostel je vzácnou památkou církevní architektury na Moravě. Připomínka je již z roku 1261, když vysvěcen byl patrně ještě o něco dříve, snad r. 1224, kdy se vůbec poprvé v pramenech objevuje zmínka o Hulíně v souvislosti s návštěvou krále Přemysla Otakara I.

Barokní kostel sv. Petra a Pavla v Úštěku

Barokní kostel sv. Petra a Pavla v Úštěku

Pozdně barokní stavbu nechali na místě původního kostela sv. Michala ze 14. století vystavět v letech 1764 – 72 jezuité. Před barokním kostelem sv. Petra a Pavla se natáčel známý film Filipa Renče Rebelové.

Kostel sv. Petra a Pavla ve Varnsdorfu

Kostel sv. Petra a Pavla ve Varnsdorfu

Děkanský chrám sv. Petra a Pavla je nejstarším varnsdorfským kostelem. Byl vybudován na místě původního kostelíka ze 13. století. Základní kámen nového kostela byl položen v roce 1766 a roku 1777 byla stavba dokončena.

Kostel Narození Panny Marie v Bohumíně

Kostel Narození Panny Marie v Bohumíně

Kostel Narození Panny Marie je v jádru pozdně gotická stavba z poslední třetiny 15. století, má středověkou věž z roku 1620 a boční kaple pochází z let 1668 a 1771. Jedná se o jednu z nejstarších bohumínských staveb. První dochovaná zmínka o kostelu pochází až z roku 1291.

Kostel sv. Michaela Archanděla v Hrozové se středověkými freskami

Kostel sv. Michaela Archanděla v Hrozové se středověkými freskami

Kostel je hlavní pamětihodností obce Hrozová, jenž je součástí Rusína. Je zasvěcen sv. Archandělovi Michaelovi a je písemně uváděn již v roce 1309, stejně jako vesnice. Areál farního kostela včetně ohradní zdi kolem přilehlého hřbitova je zapsán na seznamu nemovitých kulturních památek.

Barokní kostel sv. Maxmiliána v Hukvaldech

Barokní kostel sv. Maxmiliána v Hukvaldech

Kostel sv. Maxmiliána v horní části hukvaldského náměstí byl započat stavěn v roce 1759 a dokončen za biskupa Maxmiliána hraběte z Hamiltonu. Chrám je význačný především tím, že zde na varhany chodíval hrávat skladatel a zdejší rodák Leoš Janáček.

Kostel sv. Antonína Paduánského na Prašivé

Kostel sv. Antonína Paduánského na Prašivé

Dřevěný kostel sv. Antonína Paduánského na vrcholu Malé Prašivé (707 m n. m.) je typickým příkladem lidového stavitelství beskydského regionu. Poblíž kostela z roku 1640 se nachází turistická chata s vyhlídkovou věží.

Katedrála Božského Spasitele v Ostravě

Katedrála Božského Spasitele v Ostravě

Tato trojlodní novorenesanční bazilika je po velehradské bazilice druhým největším chrámem na Moravě a ve Slezsku. Zdobí ji dvě 67 m vysoké věže z roku 1889, které byly postaveny podle projektu Gustava Meretty. Jedná se o druhý největší chrám na Moravě.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie na Strahově

Kostel Nanebevzetí Panny Marie na Strahově

Dříve románská bazilika Nanebevzetí Panny Marie byla přestavěna v gotickém stylu za vlády krále Přemysla Otakara II. po požáru v roce 1258. K severní lodi kostela byla přistavěna kaple zasvěcená dříve sv. Voršile, v současnosti sv. Norbertovi.

Kostel sv. Jana Křtitele v Úterý

Kostel sv. Jana Křtitele v Úterý

Kostel je hlavní dominantou městečka Úterý. Součástí areálu je kromě kostela s pozůstatky opevnění a bývalým hřbitovem i barokní fara, kaple Úzkostí Páně u paty schodiště od severu a škola. Z někdejšího hřbitova se otevírají krásné výhledy na městečko.

Barokní kostel sv. Jana Křtitele v Mikulově

Barokní kostel sv. Jana Křtitele v Mikulově

Kostel sv. Jana Křtitele ukrývá nádhernou malířskou výzdobu od předního barokního malíře F. A. Maulbertsche z poloviny 18. století. Kostel od roku 1784 slouží jako farní kostel pro mikulovská předměstí.

Kostel sv. Vavřince v Putimi

Kostel sv. Vavřince v Putimi

V místech, kde se dnes kostel sv. Vavřince nachází, byla v 11. století postavena kaple, jež byla nejdříve zasvěcena sv. Petru a později Nanebevzetí Panny Marie. V průběhu let byla kaple dostavována, až došlo k její přeměně na kostel, který byl později zasvěcen sv. Vavřinci, jáhnu a mučedníkovi.

Broumovský klášter – impozantní komplex dle projektu K. I. Dientzenhofera

Broumovský klášter – impozantní komplex dle projektu K. I. Dientzenhofera

Počátky kláštera sahají až do začátku 13. století. V roce 1999 byla v opatském kostele sv. Vojtěcha nalezena unikátní kopie Turínského plátna z roku 1651. Na světě se nachází kolem 40 podobných historických kopií, broumovská je však jediná ve střední Evropě (severně od Alp).

Výroba varhan v Krnově – největší výrobce varhan v České republice

Výroba varhan v Krnově – největší výrobce varhan v České republice

Společnost Rieger-Kloss Varhany s.r.o. v okrese Bruntál byla jedním z největších výrobců varhan vůbec v České republice. Historie této firmy začala rokem 1812, kdy se narodil její zakladatel Franz Rieger a právě on měl už v roce 1845 svoji vlastní dílnu v Krnově.

Kostel sv. Mikuláše Znojmo

Kostel sv. Mikuláše Znojmo

Výrazná znojemská dominanta zasvěcena patronu kupců a hojnosti, vás štědře odmění nejen svou krásou, ale i půvabným výhledem na Znojemskou přehradu.

Klášter Plasy – první cisterciácky panovnický klášter v Čechách

Klášter Plasy – první cisterciácky panovnický klášter v Čechách

Hlavní prohlídkový okruh zavede návštěvníky do budovy samotného konventu, obytné budovy mnichů, která pochází z dob vrcholného baroka. Historie kláštera je doprovázena informacemi o nezvyklém "vodním" řešení základů budovy a vodním a vzdušném systému samotném.

Kostel Povýšení sv. Kříže ve Starém Rožmitále

Kostel Povýšení sv. Kříže ve Starém Rožmitále

Nejstarší památkou města Rožmitál pod Třemšínem a dominantou Starého Rožmitála je kostel Povýšení sv. Kříže. Spolu s bránou, farou a kaplankou je kostel také chráněnou kulturní památkou. Největším skvostem kostela jsou historické varhany, někdy též nazývané Rybovy.

Církevní muzeum v chrámu Nanebevzetí Panny Marie v Polné

Církevní muzeum v chrámu Nanebevzetí Panny Marie v Polné

První církevní muzeum na Vysočině i v Královéhradecké diecézi je umístěno v půdních prostorách a na ochozech nad hlavní lodí chrámu Nanebevzetí Panny Marie, který nabízí prohlídkovou trasu s památnými obrazy, plastikami, vzácnými liturgickými předměty, hudebními nástroji, ale i vybavený byt zvoníka.

Klášter a kostel sv. Tomáše na Malé Straně

Klášter a kostel sv. Tomáše na Malé Straně

Kostel svatého Tomáše na Malé Straně stojí už téměř 800 let. Jedinečný architektonický celek v sobě spojuje tři stavební epochy – gotiku, renesanci a baroko. V kryptě kostela je pochována řada významných lidí a vztahuje se k němu i působení jednoho z nejznámějších kronikářů Václava Hájka z Libočan.

Kostel svatého Petra a Pavla v Kralovicích s expozicí o rodu Gryspeků

Kostel svatého Petra a Pavla v Kralovicích s expozicí o rodu Gryspeků

Kostel sv. Petra a Pavla byl postaven na konci 13. století a renesančně přestavěn v 16. století Floriánem Griesbeckem. Součástí kostela je hřbitovní kaple s hrobkou, kde se nacházejí mumie této rodiny. V kapli Nejsvětějšího srdce Páně vznikla expozice tohoto rodu, která je od června 2014 přístupná.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Hradci Králové

Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Hradci Králové

Kostel byl postaven v letech 1654-1666 italským architektem Carlem Luragem. Kostel byl v 18. století vypleněn pruskými vojáky a po zrušení jezuitského řádu se stal posádkovým kostelem. Interiér byl několikrát renovován. Vnitřní výzdoba zahrnuje také obraz sv. Jana Nepomuckého od Petra Brandla.

Varhany v bazilice sv. Jakuba Většího – největší varhany v Praze

Varhany v bazilice sv. Jakuba Většího – největší varhany v Praze

Svatojakubské varhany pocházejí z počátku 18. století, ve 20. století byly přestavěny. Nástroj kombinuje barokní charakter s prvky romantického zvukového ideálu. S 91 rejstříky a 8277 píšťalami jsou to největší varhany v Praze .

Kostel Nejsvětější Trojice v Jiřetíně pod Jedlovou

Kostel Nejsvětější Trojice v Jiřetíně pod Jedlovou

Kostel Nejsvětější Trojice v Jiřetíně pod Jedlovou pochází z přelomu 16. a 17. století.

Bazilika minor Panny Marie Pomocnice křesťanů ve Filipově

Bazilika minor Panny Marie Pomocnice křesťanů ve Filipově

Významné mariánské poutní místo spjaté se zjevením Panny Marie dne 13. ledna 1866 a mimořádným uzdravením Magdaleny Kade. Jeho věhlas přetrval do 21. století. V monumentálním poutním kostele s čestným titulem bazilika minor se konají pravidelné česko-německé mše sv. a varhanní koncerty.

Kostel sv. Mořice v Olomouci

Kostel sv. Mořice v Olomouci

Kostel svatého Mořice je pozdně gotický trojlodní kostel s křížovou klenbou. Kostel má dvě nesymetrické hranolové věže a největší varhany ve střední Evropě, pocházející z roku 1745. Nově zrekonstruovaný kostel sv. Mořice otevřel v r. 2021 vyhlídkovou věž

Rudolfinum – budova dvou múz a sídlo České filharmonie

Rudolfinum – budova dvou múz a sídlo České filharmonie

V 19. století postrádala Praha opravdu reprezentativní i kapacitou vyhovující prostory pro potřeby symfonického orchestru a pro umístění obrazárny. Proto vznikl záměr postavit budovu, která by tyto dvě potřeby uspokojila a zároveň by ilustrovala ekonomický i kulturní rozvoj českého národa.