Na místě nynějšího
děkanského chrámu Nanebevzetí Panny Marie stál již od 13. století gotický kostel. Koncem 17. století kostel přestal kapacitně vyhovovat a proto majitel panství kníže Leopold Ignác z Ditrichštejna pověřil v roce 1700 stavbou nového kostela, podle plánů italského stavitele
Domenica de Angeli,Víta z Nového Veselí.
Půdorys nového chrámu značně přesáhl rozměry dosavadního chrámu, zabral plochu okolního hřbitova a stavbě musela ustoupit i část zástavby na dnešním Husově náměstí. Nezkušeného stavitele Víta brzy nahradil
kutnohorský mistr Jan Baptista Spinetti. Interiérovou výzdobu kostela realizovali
malíř Luca Antonio Colomba a významný štukatér Giacomo Antonio Corbellini.
Slavnostní vysvěcení proběhlo v záři
1707. Velký požár v roce 1863 zničil takřka polovinu městské zástavby a také poškodil střechu a věž kostela, ta se i se zvony zřítila na zem. Výstavbu nové věže uskutečnil na sklonku 19. století, podle plánů Františka Schmoranze, německobrodský stavitel Josef Šupich. Součastně proběhla také obnova interiéru hlavní lodě pod vedením architekta Antonína Suchardy z Nové Paky.
V chrámu se nachází také
církevní muzeum.
Začátkem roku 2025 získal kostel další kulturní památku,
obraz prachatického malíře Felixe Fabera z první poloviny 19. století. Obraz znázorňuje Pannu Marii držící v klíně zmučené tělo jejího syna Ježíše Krista.