!

Upozornění: Vzhledem k aktuálním vládním opatřením jsou akce a provoz turistických cílů výrazně omezeny. Doporučujeme před vlastní návštěvou ověření u organizátora.

Úvod > Aktuality > 7 věcí, které nevíte o… Evropském roku železnic a železničních kuriozitách
7 věcí, které nevíte o… Evropském roku železnic a železničních kuriozitách
"> "> "> "> "> "> "> "> "> "> ">
Zážitky

7 věcí, které nevíte o… Evropském roku železnic a železničních kuriozitách

Vydáno 20. ledna 2021
Hádejte: který druh dopravy patří k nejbezpečnějším, zároveň je šetrný k životnímu prostředí a odborníci mu prorokují významnou úlohu v budoucnosti? Je to železnice, a právě na její podporu byl rok 2021 vyhlášen Evropským rokem železnic. Proč právě letos? Čeká nás totiž několik důležitých výročí, například 175 let od historicky prvního železničního spojení mezi dvěma hlavními městy Evropské unie z Paříže do Bruselu a také dvě výročí moderních vysokorychlostních vlaků, 40 let TGV a 30 let ICE.
Když se v roce 1846 vydaly první vlaky z Belgického nádraží v Paříži do Bruselu, české země už měly na kontě pár zajímavých železničních prvenství. Například v roce 1828 spojila České Budějovice s Lincem první koněspřežná železnice v kontinentální Evropě a v roce 1839 se z Vídně do Břeclavi a Brna rozjela první parostrojní železnice na evropském kontinentě. Ta se proslavila také tím, že na ní hned v den slavnostního zahájení provozu došlo k první železniční nehodě.
 

1. První vlak a první srážka vlaků

Soukromá společnost Severní dráha císaře Ferdinanda zprovoznila první úsek trati z Vídně do Břeclavi 6. června 1839, o měsíc později 7. července se spojení s Vídní dočkalo i Brno. Kolem jedenácté dopoledne do města po více než čtyřhodinové jízdě přijely čtyři parní lokomotivy, Bruna, Herkules, Gigant a Bucefalus, které podle dobových záznamů v třiceti osmi vozech přivezly 1 125 cestujících. Mezi nimi nechyběli stavitelé dráhy bratři Kleinové, její investor baron Rotschild a další vídeňští bankéři. Když se čtyři vlaky odpoledne vydaly na zpáteční cestu, došlo kousek od Brna, ve Vranovicích, ke srážce dvou souprav. Dobová černá kronika uvádí, že strojvůdce vlaku taženého strojem Gigant včas nezabrzdil a narazil do posledního vozu předchozího vlaku. Nehoda se obešla bez vážnějších zranění, nicméně první parní dráha v monarchii tak získala rovněž kuriózní prvenství premiérové srážky vlaků v českých zemích.

Železnici to samozřejmě v rozvoji nemohlo zastavit: v roce 1841 byl zahájen provoz na trati z Břeclavi do Přerova a dál do Olomouce, o rok později se dráha prodloužila z Přerova do Lipníka nad Bečvou, v květnu 1847 do Bohumína a v září 1848 se Severní dráha císaře Ferdinanda propojila s pruskou železniční sítí.
 

2. Stopy po koněspřežce

Proč zdůrazňujeme, že koněspřežka mezi Českými Budějovicemi a Lincem byla první na evropském kontinentu? Protože evropské prvenství patří Anglii: vůbec první veřejnou železnicí na světě byla roku 1821 koněspřežka Stockton–Darlington, od roku 1825 s parním provozem. Na nejstarší kontinentální koněspřežce pára definitivně nahradila koně v roce 1872. Dochovaly se části náspů, můstků a další drobné stavby, například strážní domekČeských Budějovicích, v němž stylově sídlí železniční muzeum. Další muzea koněspřežky najdete v Římově a Bujanově, krátký obnovený úsek koňky, kde se pořádají muzejní jízdy, mají za hranicemi v rakouském Kerschbaumu.

Méně známá je druhá koňka v českých zemích: měla vést z Prahy do Plzně, ale nakonec skončila už v Lánech a do Prahy se po ní vozilo uhlí z Kladna.
 

3. Když páru vystřídala elektřina

Když nepočítáme nostalgické vlaky, akce a letní jízdy s párou, konec parního provozu u nás přišel až v roce 1981. V té době ale už téměř osmdesát let existovala železnice z Tábora do Bechyně, první ryze elektrická dráha na území Rakouska-Uherska. Za jejím vznikem stál slavný vynálezce František Křižík. Se svou obloukovou lampou sklidil veliký úspěch na světové výstavě v Paříži roku 1881, deset let nato okouzlil Prahu první elektrickou tramvají, která jezdila z Letné na Výstaviště. První elektrická železnice původně měla být mnohem delší, měla vést z Kutné Hory přes Vlašim a Bechyni do Vodňan. Rakouské úřady ji ale zamítly a podařilo se prosadit jen torzo původních plánů. První vlaky z Tábora do Bechyně se rozjely v červnu 1903, v Bechyni ale končily nad údolím Lužnice. Do města dojely až v roce 1928, po vzniku mostu zvaného Bechyňská duha.

Křižíkova Bechyňka je poslední železnice u nás napájená stejnosměrnou soustavou o napětí 1,5 kilovoltu. Blíží se její modernizace a je možné, že Křižíkovo napájení nahradí klasický střídavý proud, a tím dojezdí jak historická lokomotiva Bobinka, tak motorový vůz Elinka.
 

4. Vysokorychlostní tratě

Když v šedesátých letech zahájila provoz japonská vysokorychlostní trať Šinkansen, tamní vlaky s rychlostí 160 až 200 kilometrů za hodinu byly jako ze světa sci-fi. Svět se ale dál zrychluje a poslední rekordy už přesahují rychlost 600 kilometrů za hodinu. Právě tak expresy TGV na první francouzské vysokorychlostní trati spojující Paříž s Lyonem zkrátily přibližně čtyřhodinovou jízdu na pouhé 2 hodiny 40 minut a rekordní rychlosti TGV dnes přesahují 500 kilometrů za hodinu. Vysokorychlostní železnice postupně dobývají svět a jejích výstavba se chystá i u nás: první úsek rychlodráhy z Prahy do Brna by se měl začít stavět v roce 2025 a už je známá i podoba terminálu u Nehvizd. Stanice, odkud budou spoje jezdit do Brna, Ostravy, Drážďan, Vídně i dalších měst, umožní využívání vysokorychlostní železnice bez nutnosti cestovat do centra Prahy; cesta na terminál u Nehvizd by z metropole měla trvat asi 15 minut.
 

5. Jubilanti roku 2021

Evropský rok železnic přinese v průběhu celého roku spousty akcí. Patří k nim i mezinárodní festival umění Europalia, bienále střídající evropské země. Letos si festival zvolil téma železnice a konat se bude od 14. října 2021 do 14. února 2022 po celé Evropě.

I u nás máme co slavit: v druhé polovině 19. století vznikla řada železnic a jen v roce 1871 bylo za jediný rok uvedeno do provozu 791 km nových tratí. 150 let tak oslaví například trať z Retzu přes Znojmo a Okříšky do Jihlavy: první vlak na tehdy jednokolejnou trať vyjel 23. dubna 1871. Ten rok vznikla také trať z Prahy do Veselí nad Lužnicí, železnice z Pardubic do Havlíčkova Brodu, železniční trať z Trutnova do Svobody nad Úpou, ze Zábřehu do Šumperka i trať navazující na někdejší lánskou koněspřežku, která pokračovala do Lužné u Rakovníka; tam také objevíte Muzeum Českých drah. V únoru 1871 byl rovněž zahájen provoz na 83,8 kilometrů dlouhém úseku LányChomutov, čímž Chomutov získal přímé spojení s Prahou. Rovných 120 let existence slaví v roce 2021 také Bezdružická lokálka, železniční trať z Pňovan do Bezdružic.
 

6. Nejkratší železnice na světě

Zřejmě nejkratší mezinárodní železnicí na světě je Pošumavská jižní dráha v Novém Údolí. Sto pět metrů dlouhý úsek zrekonstruované trati vede po historickém náspu bývalé trati z Volar do Pasova, po mostě překračuje Údolský potok, tvořící státní hranici, a po pár metrech končí v Bavorsku. Kromě železnice v železničním vagonu na konci trati objevíte muzeum šumavských lokálek.

Titul nejkratší železnice v Česku ale drží jiná „trať“: měří 409 centimetrů a najdete ji v obci Sebranice u Litomyšle. Místní Spolek archaických nadšenců koleje zbudoval v roce 2007 jako upomínku na nikdy nepostavenou železniční trať z Poličky do Litomyšle.
                           

7. Nejdelší, nejvyšší a nejnižší aneb rekordy našich tratí

Česká republika má jednu z nejhustších železničních sítí na světě a kdybyste si dali tu práci, na tratích byste napočítali téměř 7 tisíc mostů a zhruba 160 tunelů. Nejdelší železniční most u nás je 1 100 metrů dlouhý pražský Negrelliho viadukt, mezi nejvyšší patří železniční viadukt ve Znojmě, viadukt Žampach a Pňovanský most (jeho výška zhruba 50 metrů nad řekou Mží se snížila po napuštění přehrady Hracholusky, nyní vede zhruba třicet metrů nad hladinou). Naší nejstrmější tratí je zubačka vedoucí z Tanvaldu do Harrachova, nejvýše položenou stanicí je Kubova Huť na Šumavě s nadmořskou výškou 995 metrů a naopak nejníže položenou stanicí naší železniční sítě je stanice Dolní Žleb na hranici s Německem kousek od Hřenska; nadmořská výška v této stanici činí 130 metrů.
 
Technotrasa - stezka technických atraktivit Moravskoslezského kraje

Technotrasa - stezka technických atraktivit Moravskoslezského kraje

Technotrasa je virtuální neznačenou trasou spojující industriální atraktivity Moravskoslezského kraje, zahrnující nejen památky průmyslové revoluce, ale také vojenské nebo zemědělské objekty.

Železniční expozice Moldavské dráhy v Krušných horách

Železniční expozice Moldavské dráhy v Krušných horách

Nadšenci z Klubu přátel Krušnohorské železnice zbudovali expozici v budově nádraží Osek - město, která je součástí unikátní trati Most - Moldava.

Parní motorový vůz Komarek – jediný vůz tohoto typu, který se dochoval dodnes

Parní motorový vůz Komarek – jediný vůz tohoto typu, který se dochoval dodnes

Parní motorový vůz M 124.001 Komarek byl vyroben v roce 1903 v Ringhofferově vagonce na Smíchově. Jedná se o jeden z nejvzácnějších exponátů železniční sbírky NTM, který spojuje v jednom vozidle lokomotivu a osobní vagon, a jako jediný vůz tohoto typu z našich tratí se dochoval dodnes. Jeho význam překračuje hranice České republiky. Vůz Komarek byl po náročné rekonstrukci v roce 2016 zprovozněn.

Technické muzeum Tatra v Kopřivnici

Technické muzeum Tatra v Kopřivnici

Technické muzeum Tatra dokumentuje a chrání obraz zrození a historického vývoje prvních dopravních prostředků v tehdejším Rakousko-Uhersku. Právě tady si uvědomíte, že dnes si život bez aut už ani nedokážeme představit.

#světovéČesko a výlet se zubačkou po nejstrmější železnici v Česku

#světovéČesko a výlet se zubačkou po nejstrmější železnici v Česku

Žádná železniční trať u nás není strmější než ozubnicová železnice, která vede z Tanvaldu do Harrachova. Jízda zubačkou je zážitkem nejenom pro nadšené výletníky, milovníky železnic a fanoušky technických kuriozit, ale i pro rodiny s dětmi a fotografy.

Muzeum průmyslových železnic a úzkokolejka ve Zbýšově

Muzeum průmyslových železnic a úzkokolejka ve Zbýšově

Muzeum průmyslových železnic působí ve Zbýšově (jihozápadně od Brna), kde přestavuje bývalou uhelnou vlečku z normálního (1435 mm) na úzký (600 mm) rozchod, což je samo o sobě v ČR unikátní. Všechny práce vykonávají členové zdarma ve svém volném čase.

Trať Tanvald - Harrachov: jediná ozubnicová trať v České republice

Trať Tanvald - Harrachov: jediná ozubnicová trať v České republice

Naše jediná ozubnicová trať spojuje Tanvald s Harrachovem. Celkem měří 12 km a největší stoupání činí 58%. Dnes je v provozu 12 kilometrů trati z Tanvaldu do Harrachova, které se mezi lidmi říká kořenovská Zubačka nebo také Polubenka.

Největší a nejstarší vagonářské muzeum v České republice

Největší a nejstarší vagonářské muzeum v České republice

Muzeum se nachází ve Studénce již od roku 1956 a sídlí ve věžovité části místního zámku. Návštěvníci si mohou prohlédnout nejrůznější exponáty související s rozšiřováním železnic na území České republiky a zajímavou expozici o historii místní továrny na vagóny, včetně zmenšených kopií vagónů a lokomotiv.

#světovéČesko a železniční obr na Plzeňsku: znáte Pňovanský most?

#světovéČesko a železniční obr na Plzeňsku: znáte Pňovanský most?

Železniční mosty často znají jen opravdoví fandové. Z oken vlaku je obvykle nevidíte, spousta z nich navíc je schovaná v nepřístupném terénu. Kdyby stály jinde, byly by z nich výletní hvězdy: platí to i pro Pňovanský most, který se klene přes vodní nádrž Hracholusky. Právě z něj se totiž výletní cíl stal v roce 2019.

Jindřichohradecká úzkokolejka - úzkorozchodné tratě z Jindřichova Hradce

Jindřichohradecká úzkokolejka - úzkorozchodné tratě z Jindřichova Hradce

Jeli jste někdy parním vlakem? Pokud ne, můžete se svézt některým z jindřichohradeckých pravidelných parních vlaků, které se vypravují na cestu během letní sezóny. Projeďte se po poslední úzkorozchodné železnici v Čechách.

Koněspřežní železnice České Budějovice - Linec

Koněspřežní železnice České Budějovice - Linec

Již odedávna se pro dopravu soli z horního Rakouska do Čech používala cesta z Lince do Českých Budějovic a dále do Prahy. Její délka je 120 km a provoz trati byl zahájen v roce 1832, kdy nákladní i osobní vozy tahalo spřežení se dvěma koňmi.

Národní technické muzeum Praha - ráj exponátů z oblasti vědy a techniky

Národní technické muzeum Praha - ráj exponátů z oblasti vědy a techniky

Expozice NTM překvapí moderním muzejním pojetí. Svůj prostor tu nacházejí sbírky architektury, stavitelství a sbírka polygrafie. Nechybí stálé expozice Chemie kolem nás, Měření času, hutnictví, Interkamera a Technika hrou, expozice televizního studia nebo expozice kontaktních čoček.

Muzeum ozubnicové dráhy v Kořenově

Muzeum ozubnicové dráhy v Kořenově

Nejstrmější železnice v ČR se stala vyhledávanou turistickou atrakcí regionu. Její příznivci se těší na každou z "Nostalgických jízd" - na příležitost svézt se vagóny tlačenými historickou ozubnicovou lokomotivou. Samotné muzeum naleznete v budově bývalé železniční stanice Kořenov.

Železniční muzeum v Rokytnici

Železniční muzeum v Rokytnici

V bývalé výtopně parních lokomotiv v Rokytnici je pro veřejnost otevřena expozice věnovaná historii železnice v regionu, ale především železniční trati Doudleby - Vamberk – Rokytnice.

Ozubnicová železnice Tanvald-Desná-Kořenov-Harrachov-Szklarska Poręba

Ozubnicová železnice Tanvald-Desná-Kořenov-Harrachov-Szklarska Poręba

Jediná ozubnicová železnice České republiky představuje jedinečnou kulturní a technickou památku. Jizerskohorsko-krkonošská železniční trať je nejstrmější a jediná normálně rozchodná ozubnicová železnice v České republice. Pomocí ozubnice Abtova systému vlak vyšplhá na pouhých 7 km o 235 metrů výše.

Muzeum Výtopna Zdice - prohlídka historických vozidel

Muzeum Výtopna Zdice - prohlídka historických vozidel

V Muzeu Výtopna Zdice u nádraží železnice Praha-Plzeň jsou deponovány železniční a silniční historická vozidla s možností jejich prohlídky.

15 tipů pro milovníky vlaků

15 tipů pro milovníky vlaků

"Jeli už jste někdy parním vlakem? Viděli jste úzkorozchodné kolejiště? Vyberte si z nabídky unikátních železničních tratí, parních jízd, muzeí i železničních rarit. Kam vyrazit vlakem? Jaké jsou nejkrásnější trasy u nás? Z našich tipů na výlet se milovníkům vlaků zachvěje srdce vzrušením! "

Expozice historických kolejových vozidel ČD - železniční muzeum v Olomouci

Expozice historických kolejových vozidel ČD - železniční muzeum v Olomouci

Navštivte technické muzeum, které představuje skvosty, jež se proháněly po železnicích v minulém století. K vidění jsou parní lokomotivy i stroje z doby nedávno minulé. Celkem expozice představuje 9 vozů - parních, motorových i elektrických.

Kolínská řepařská drážka vás proveze Polabím

Kolínská řepařská drážka vás proveze Polabím

Znovuobnovená část trasy nejstarší polabské řepařské drážky nabízí příjemný výlet vlakem taženým parní nebo dieslovou lokomotivou po úzkorozchodné trati. Jezdí při pravidelných víkendových jízdách a o všech státních svátcích od 20. dubna do prvního víkendu v říjnu.

Muzeum Frýdlantské dráhy - úzkorozchodné tratě Heřmanička z Frýdlantu do Heřmanic

Muzeum Frýdlantské dráhy - úzkorozchodné tratě Heřmanička z Frýdlantu do Heřmanic

V bývalé výtopně ve Frýdlantu provozuje Spolek Frýdlantské okresní dráhy železniční muzeum, které připomíná historii úzkokolejky nazývané Heřmanička. Spolek také vlastní funkční typ původní lokomotivy, která na trati jezdila ve 40. a 50. letech s několika vagóny.

Železniční viadukt v Kryštofově údolí

Železniční viadukt v Kryštofově údolí

Na železniční trati Liberec-Česká Lípa v údolí říčky Rokytky ve vesnici Novina u Kryštofova Údolí se nachází mohutný kamenný železniční viadukt, který byl zprovozněn již v roce 1900.

Železniční muzeum KMD v Kroměříži

Železniční muzeum KMD v Kroměříži

Železniční muzeum se nachází v areálu lokomotivního depa a točny na vlakovém nádraží v Kroměříži. Staňte se alespoň na chvíli železničářem a přijďte si vyzkoušet práci signalisty, postavte cestu svému vlaku nebo si prodejte svou vlastní jízdenku.

Muzeum Českých drah v Lužné u Rakovníka - největší železniční muzeum v ČR

Muzeum Českých drah v Lužné u Rakovníka - největší železniční muzeum v ČR

Muzeum v Lužné u Rakovníka je největší tuzemské železniční muzeum. Železniční muzeum Českých drah se nachází v prostorách bývalé výtopny společnosti Buštěhradské dráhy. V areálu je vybudován okruh úzkorozchodného kolejiště o rozchodu 800 mm s možností svezení pro návštěvníky.

Železniční skanzen a naučná stezka na opuštěné dráze Lupěné - Hněvkov na Zábřežsku

Železniční skanzen a naučná stezka na opuštěné dráze Lupěné - Hněvkov na Zábřežsku

Železniční skanzen a naučná stezka o životě v údolí Moravské Sázavy jsou vybudovány na nepoužívaném železničním náspu mezi obcemi Lupěné a Hněvkov na Zábřežsku.

Železniční muzeum v Rosicích nad Labem

Železniční muzeum v Rosicích nad Labem

V budově bývalé vodárny v železniční stanici Pardubice – Rosice nad Labem najdete expozici, která se věnuje historii železniční i městské dopravy v pardubickém regionu.

Železniční stanice a muzeum provozu na trati Martinice v Krkonoších

Železniční stanice a muzeum provozu na trati Martinice v Krkonoších

Železniční stanice Martinice v Krkonoších je unikátem. Od srpna 2019 je zdne nové muzeum. Železniční spolelek se věnuje záchraně a obnově zchátralých objektů v areálu stanice.

Muzeum Kraslické dráhy

Muzeum Kraslické dráhy

Expozice, umístěná ve dvou místnostech bývalé nádražní restaurace v Kraslicích, je věnována historii i současnosti Kraslické dráhy. Na své si tu přijdou jak děti, tak dospělí.