V červenci 1839 do
Brna po více než čtyřhodinové jízdě přijely
čtyři parní lokomotivy, Bruna, Herkules, Gigant a Bucefalus. Když se odpoledne vracely do Vídně, došlo kousek za městem, ve
Vranovicích, ke srážce dvou souprav.
Dobová černá kronika uvádí, že strojvůdce vlaku taženého strojem
Gigant včas nezabrzdil a narazil do posledního vozu předchozího vlaku. Nehoda se obešla bez vážnějších zranění, nicméně první parní dráha v monarchii tak získala rovněž kuriózní prvenství první evropské srážky vlaků.
Smutné
prvenství automobilové nehody, při které došlo ke smrtelnému zranění, drží
Leopold Sviták (1856–1931), rodák z
Frenštátu pod Radhoštěm a vynálezce, který v letech 1897–1898 sestavil
první rakousko-uherský osobní automobil NW Präsident. Při jedné ze zkušebních jízd v roce 1900 Sviták havaroval v
Rychalticích na mostě přes řeku. Jeden ze spolujezdců se na místě zabil, druhý utrpěl těžká zranění, pouze třetí vyvázl bez zranění. Poraněný byl i Sviták: část motoru mu rozdrtila nohu tak, že mu ji lékaři museli amputovat. Je pochovaný v
Hukvaldech.
V roce 1977 v
závodě Tatra v
Kopřivnici postavili podle původní technické dokumentace funkční repliku prvního automobilu; dnes je k vidění v kopřivnickém
Technickém muzeu. Originál je vystavený v
Národním technickém muzeu v
Praze.
Obě nehody se týkají pouze
kontinentální Evropy. Patrně vůbec první automobilová nehoda se stala v srpnu 1896 v Londýně, a zavinil ji automobil, který s řítil ulicemi závratnou
rychlostí asi šest a půl kilometru za hodinu.
Objev historické události prvních dopravních nehod v kontinentální Evropě, které se odehrály ve Vranovicích a Rychalticích ve druhé polovině 19. století.
V Vranovicích došlo k první srážce vlaků v kontinentální Evropě a v Rychalticích k první smrtelné automobilové nehodě na kontinentální Evropě.
První parní dráha byla otevřena 7. července 1839.
Při srážce se strojem Gigant došlo k nárazu do posledního vozu předchozího vlaku, nehoda se obešla bez vážnějších zranění.
Leopold Sviták, vynálezce a konstruktér prvního rakousko-uherského osobního automobilu, havaroval během zkušební jízdy v roce 1900.
Do nehody byl zapojen automobil NW Präsident, který sestavil Leopold Sviták.
Funkční replika je k vidění ve Technickém muzeu v Kopřivnici.
Originál je vystaven v Národním technickém muzeu v Praze.
Sviták utrpěl vážná zranění, při kterých mu musela být amputována noha.
Do srážky byly zapojeny lokomotivy Herkules, Bruna, Gigant a Bucefalus.
V muzeu je možné vidět funkční repliku prvního rakousko-uherského automobilu a další exponáty související s historií automobilismu.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.