ÚvodAktualityRodinné klany: Dientzenhoferové, architekti a stavitelé vrcholného baroka
Památky

Rodinné klany: Dientzenhoferové, architekti a stavitelé vrcholného baroka

Poslechněte si audio verzi článku
Loreta, Klementinum a malostranský chrám svatého Mikuláše v Praze, Broumovský klášter a kostely Broumovské skupiny, ale také kostel sv. Martina a biskupská rezidence v německém Bamberku, poutní kostel Panny Marie Pomocné v Ambergu nebo zámek Weißenstein: to všechno jsou stavby několika generací českých barokních architektů a stavitelů rodu Dientzenhoferů. Seznamte se s nimi na Kudy z nudy!
Když se mluví o stavitelské rodině Dientzenhoferů, nejčastěji se objevuje jméno Kryštofa Dientzenhofera a jeho syna Kiliána Ignáce Dientzenhofera. V období vrcholného baroka ovšem byli součástí velkého stavitelského rodinného klanu. Pocházeli z obyčejného venkovského statku v Horním Bavorsku, odkud se téměř jako v pohádce pět bratrů vydalo do světa na zkušenou. Všichni našli uplatnění ve stejném oboru a zastávali významná místa dvorních architektů v různých částech dnešního Německa, tedy v Horní Falci, Bavorsku, Hesensku, Durynsku a Slezsku. Jejich společné dílo je mimořádné jak svým rozsahem, tak úrovní architektury. Rodiny Dientzenhoferů navíc udržovaly těsné kontakty a díky bohatým profesním zkušenostem i společenským stykům podporovaly další generace. Mladí Dientzenhoferové tak nacházeli rodinné zázemí i v cizích zemích, a měli dveře otevřené dokořán do spousty dalších míst.
 

Pět bratrů z Horního Bavorska

Příběh stavitelů z rodu Dientzenhoferů začíná v Horním Bavorsku na statku Gugghof u osady St. Margarethen, kde se v selské rodině Georga a Barbary Dientzenhoferových postupně narodilo pět synů. Po otcově smrti v roce 1673 se společně se sestrou Annou vydali na cesty. Jejich cílem byla Praha, město, které od konce třicetileté války prožívalo barokní stavební horečku.

Důležitým momentem pro všechny Dientzenhofery byl rok 1678, kdy se v malostranském kostele sv. Tomáše tehdy třiatřicetiletá Anna provdala za Wolfganga Leuthnera z rodiny významného pražského stavitele a architekta Abrahama Leuthnera. Obě rodiny byly úzce propojené i v budoucnosti a několik bratrů našlo uplatnění v rodinné stavební firmě. Dientzenhoferové díky Leuthnerovým navázali potřebné kontakty, získali cenná doporučení a jejich cesty se postupně rozběhly dál do Evropy.

Nejstarší Georg Dientzenhofer (1643–1689), který bratry přivedl z rodného statku do Prahy, působil zejména v Horní Falci; jeho dílem je například klášterní kostel ve Waldsassenu a bývalý jezuitský kostel, nyní kostel sv. Martina v Bamberku. Wolfgang Dientzenhofer (1648–1706) se stal dvorním architektem v Ambergu, hlavním městě Horní Falce; tady postavil poutní kostel Panny Marie Pomocné. Leonhard Dientzenhofer (1660–1707) se prosadil v Bambergu jako dvorní architekt bamberské kapituly a vybudoval novou biskupskou rezidenci. Nejmladší Johann Dientzenhofer (1663–1726) působil jako dvorní architekt kapituly ve Fuldě v Hesensku a později stejně jako jeden z jeho starších bratrů jako dvorní architekt kapituly v Bambergu. Jeho rukopis nese například klášterní kostel v opatství Banz nebo zámek Weißenstein.

Nakonec se v českých zemích usadil a natrvalo zůstal jen Kryštof Dientzenhofer (1655–1722).
 

Malostranský měšťan

Zkušenosti Kryštof sbíral při přestavbě cisterciáckého kláštera a baziliky Nanebevzetí Panny Marie ve Waldsassenu, kde Leuthner jako mistra najal Georga, nejstaršího z bratrů Dientzenhoferových, a pracoval tu i mladší bratr Leonhard. V letech 1685–1687 pracoval u Abrahama Leuthnera na stavbě zámku vévody Sasko-Lauenburského v Ostrově a později také na stavbě pevnosti v Chebu.

V roce 1685 se Kryštof oženil s vdovou po zednickém mistrovi Johannu Georgu Aichbaurovi Annou Marií. Vedle dvou dětí vyženil i domek na Malé Straně, takže se mohl stát malostranským měšťanem a byl rovněž přijat do malostranského zednického cechu. Manželé se záhy přestěhovali do domu v dnešní Hellichově ulici, kde pak Kryštof s rodinou bydlel až do konce svého života. S Annou Marií měli pět dětí, dvě dcery a tři syny, z nichž nejtalentovanější byl Kilián Ignác (1689–1751).
 

Kryštofova stoupající hvězda

Prvním Kryštofovým samostatným dílem byla přestavba poutního místa v Chlumu Svaté Máří, zahájená v roce 1687. O dva roky později mu bylo svěřeno rozšíření kláštera v Teplé spojené s výstavbou špitální kaple Nejsvětější Trojice. Po náhlé smrti nejstaršího bratra Georga po něm na dva roky převzal stavbu klášterního kostela ve Waldsassenu, pak se ale vrátil zpět do Čech. Pro barona Serváce Ignáce z Engelflussu postavil na jeho panství v Mníšku pod Brdy kapli sv. Maří Magdalény na Skalce. Následovala kaple Zjevení Páně ve Smiřicích pro Jana Josefa ze Šternberka s chotí, další projekty pak Kryštofa natrvalo zařadily mezi největší barokní stavitele v Čechách. Šlo zejména o přestavbu benediktinského Břevnovského kláštera s kostelem sv. Markéty a chrám sv. Mikuláše na Malé Straně.
 

Tvůrčí tandem Dientzenhofer & Dientzenhofer

Možná měl Kryštof smůlu, ale řady jím vedených staveb se z různých důvodů odkládaly, protahovaly a na dlouhé roky přerušovaly. Na vině nebyly jen finanční důvody, ale i změny projektů a nespokojenost opatů jednotlivých řádů v rolích investorů s personálem. Kryštof byl jejich pravým opakem: společnou řeč našel jak s benediktinským opatem Zinkem, tak s jezuity. Synovi Kiliánovi Ignácovi ale dopřál to, co jemu chybělo a co mu konkurenti často předhazovali: vzdělání.

Když se Kilián Ignác v roce 1715 vrátil z pětileté cesty po Německu a Itálii, začal pomáhat otci na jeho stavbách a řadu z nich také po Kryštofově smrti v roce 1722 dokončil.
 

Směr Broumov

Vedle malostranského chrámu sv. Mikuláše, který nakonec ani Kilián Ignác neviděl v jeho výsledné podobě a dokončil jej teprve jeho zeť Anselmo Lurago, byla společným projektem otce a syna Dientzenhoferových například Loreta a nová klášterní budova řádu voršilek v Praze na Hradčanech anebo Broumovská skupina kostelů, jedenáct venkovských kostelů budovaných na přání benediktinů v krajině kolem Broumovského kláštera. Kryštof vypracoval projekty ke kostelu sv. Michala ve Vernéřovicích (základní kámen položen v roce 1719) a kostela sv. Jakuba v Ruprechticích (základní kámen položen v roce 1720). Ty se společně se starším kostelem sv. Martina v Martínkovicích, který je jako jediný postavený podle plánů Martina Allia, staly zárodkem kostelů Broumovské skupiny. Dokončeny byly roku 1743, projekty dalších chrámů vypracoval Kilián Ignác Dientzenhofer.
 

Smrt stavitele

Kryštof Dietzenhofer zemřel 20. června 1722 v Praze ve věku 67 let. Když v roce 1709 dokončil pro Karla Ignáce Michnu z Vacínova kostel sv. Máří Magdaleny v dnešní Karmelitské ulici na Malé Straně, nechal si v něm zřídit rodinnou hrobku. Do ní byl později pochován i Kilián Ignác Dientzenhofer, ovšem všechno se změnilo za císaře Josefa II. Kostel byl zrušen a přestavěn na kasárna, sloužil také jako pošta nebo četnické velitelství, dnes je důstojným sídlem Českého muzea hudby. Ostatky Dientzenhoferů byly už v roce 1783 přeneseny na Malostranský hřbitov, přesné místo nového hrobu se však nedochovalo.Johannův syn Justus Heinrich (1702–1744), dvorní architekt v Bambergu.

Ve třetí generaci pokračovali v rodinné tradici Johannův syn Justus Heinrich (1702–1744), dvorní architekt v Bambergu, a Kryštofův syn Kilián Ignác (1689–1751). V jeho stopách se sice nevydal ani jeden z jeho synů (a jak vyplývá z korespondence se synem Karlem Martinem, člena benediktinského řádu, otec si pro ně tuto životní dráhu nepřál), ale rodinný klan Dientzenhoferů žil dál, i když už s jiným jménem. Jedna z dcer Kiliána Ignáce Dientzenhofera se provdala za Anselma Luraga (1701–1765), architektovi pražského rokoka. Poslední významný člen italského uměleckého rodu pracoval také na zvonici kostela sv. Mikuláše na Malé Straně, čímž symbolicky dovršil dílo svého tchána Kiliána Ignáce Dientzenhofera i jeho otce.
Broumovský klášter – impozantní komplex dle projektu K. I. Dientzenhofera Památky

Broumovský klášter – impozantní komplex dle projektu K. I. Dientzenhofera

Počátky kláštera sahají až do začátku 13. století. V roce 1999 byla v opatském kostele sv. Vojtěcha nalezena unikátní kopie Turínského plátna z roku 1651. Na světě se nachází kolem 40 podobných historických kopií, broumovská je však jediná ve střední Evropě (severně od Alp).

Malostranský chrám sv. Mikuláše v Praze Památky

Malostranský chrám sv. Mikuláše v Praze

Kostel sv. Mikuláše na Malé Straně patří k nejpřednějším barokním stavbám Evropy a bývá označován za nejkrásnější stavbu českého baroka. Jeho mohutná kupole a štíhlá věž jsou neodmyslitelnou součástí panoramatu Pražského hradu. Zvonice překvapivě nepatří ke kostelu a má zvláštní vchod.

Svatomikulášská městská zvonice v Praze Památky

Svatomikulášská městská zvonice v Praze

Zvonice, která sloužila zároveň i jako požární hláska a sídlo ponocného, byla sice budována spolu s kostelem sv. Mikuláše, ale její větší část byla postavena až po dokončení chrámu. Od května 2019 je zvonice znovu přístupná pro veřejnost.

Kilián Ignác Dientzenhofer – jeden z nejvýznamnějších architektů vrcholného baroka

Kilián Ignác Dientzenhofer – jeden z nejvýznamnějších architektů vrcholného baroka

Mistr vrcholného baroka, geniální architekt a autor nejkrásnějších sakrálních staveb v Čechách, to byl Kilián Ignác Dientzenhofer (1. září 1689, Praha – 18. prosince 1751, Praha). Nejtalentovanější a nejproduktivnější člen věhlasného stavitelského rodu Dientzenhoferů byl jedním z těch, kdo české krajině vtiskl její originální barokní ráz.

Znáte stavby architektů z rodiny Dientzenhoferů?

Znáte stavby architektů z rodiny Dientzenhoferů?

Ráz české barokní krajiny výrazně ovlivnily desítky kapliček, kostelíků a kostelů roztroušených volně na tradičních poutních místech i v okolí lidských obydlí. Velký vliv na jejich podobu měla rodina architektů a stavitelů Dientzenhoferů. Vydejte se na výlety za skvosty z pera Kryštofa a Kiliána Ignáce Dientzenhofera.

Broumovská skupina kostelů Památky

Broumovská skupina kostelů

Unikátní architektonickou památkou regionu Broumovsko jsou barokní kostely, postavené na území broumovského opatství podle plánů Kryštofa Dientzenhofera a jeho syna Kiliána Ignáce. Kostely vznikly v poměrně krátkém čase, v rozmezí let 1719-43.

Svatá Hora u Příbrami – obdivované mariánské poutní místo Památky

Svatá Hora u Příbrami – obdivované mariánské poutní místo

Známé evropské mariánské poutní místo, barokní architektonický skvost, se tyčí nad městem Příbram již více než 300 let. Původní kapli ze 14. stol. roku 1647 přebudovali jezuité na svatyni, Svatá Hora stala jedním z nejznámějších poutních míst ve střední Evropě. V roce 2015 byla rekonstruována.

Klášterní chrám Nanebevzetí Panny Marie – Nová Paka Památky

Klášterní chrám Nanebevzetí Panny Marie – Nová Paka

Barokní chrám z osmnáctého století je nejvzácnější památkou Nové Paky. Kostel Nanebevzetí Panny Marie dokonce patří mezi nejkrásnější barokní stavby první čtvrti 18. století ve střední Evropě.

Kostel sv. Jiří a sv. Martina v Martínkovicích Památky

Kostel sv. Jiří a sv. Martina v Martínkovicích

Kostel sv. Jiří a Martina stojí na návrší nad řekou Stěnavou uprostřed hřbitova. Jedná se o jediný broumovský vesnický kostel, jehož plány nenačrtl žádný architekt z rodu Dientzenhoferů.

Kostel sv. Máří Magdalény v Božanově Památky

Kostel sv. Máří Magdalény v Božanově

Kostel sv. Maří Magdalény tvoří výraznou dominantu obce Božanov. Barokní kostel byl postaven v letech 1735-1743 a je pravděpodobně dílem K. I. Dienzenhofera. Jeho zvláštností je především kruhový půdorys hlavní lodě a eliptický presbytář, na nějž navazuje hranolová věž.

Kostel sv. Barbory v Otovicích Památky

Kostel sv. Barbory v Otovicích

Na místě dnešního kostela stával dřevěný kostel patřící protestantům, který byl roku 1724 zbourán. Současný kostel sv. Barbory byl postaven v letech 1725 – 1727 pravděpodobně podle plánů Kryštofa Dientzenhofera, stavbu však vedl jeho syn Kilián Ignác Dientzenhofer.

Kaple Zjevení Páně ve Smiřicích Památky

Kaple Zjevení Páně ve Smiřicích

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1361, městem jsou Smiřice od roku 1659. Město se mimo jiné chlubí tím, že zde byl po 1. světové válce postaven jez s nejvyšším převýšením na Labi.

Zámek Ostrov Památky

Zámek Ostrov

Jedná se o komplex několika budov zvaných Šlikovský zámek, Lauenburský zámek a Palác princů. Jižně a zejména západně od zámku se rozprostírá Zámecký park – kdysi zvaný osmý div světa.

Břevnovský klášter – nejstarší fungující klášter v ČR Památky

Břevnovský klášter – nejstarší fungující klášter v ČR

Tento první mužský benediktinský klášter v Čechách, ležící na polovině cesty mezi Pražským hradem a Bílou horou, založili 14.1.993 pražský biskup Vojtěch a český kníže Boleslav II. Podle legendy se název kláštera odvozuje podle břevna, které leželo ve studánce, u níž se Boleslav s Vojtěchem setkal.

Písecká brána na Praze 6 Kultura

Písecká brána na Praze 6

Dokážete si představit, že Prahu dříve svíraly mocné hradby s mohutnými bastiony a několika málo branami, které dovolovaly vstup do "pevnosti"? Jedním z dochovaných fragmentů barokního fortifikačního systému se stala Písecká brána na Praze 6.

Poutní kostel Chlum Svaté Maří Památky

Poutní kostel Chlum Svaté Maří

Nedaleko Sokolova se nachází velice půvabné místo. Dostalo název Chlum Svaté Maří a je jedním z nejvýznamnějších a nejkrásnějších barokních souborů v celé České republice. Jedná se o areál a komplex budov bývalého kláštera, k němuž se přidružil kostel svaté Maří Magdalény.

Barokní areál Skalka – poutní kostel u Mníšku pod Brdy Příroda

Barokní areál Skalka – poutní kostel u Mníšku pod Brdy

Severně od Mníšku pod Brdy na návrší Skalka se nachází poutní místo s kostelíkem sv. Maří Magdaleny. K vrchu Skalka vede z městečka Mníšek pod Brdy naučná stezka s obnovenou křížovou cestou s kapličkami z roku 1672. Od kostelíka je krásný výhled na město Mníšek pod Brdy i jeho okolí.

Klášter Teplá Památky

Klášter Teplá

Na řece Teplé, v Tepelské vrchovině na západě Čech, leží nedaleko Mariánských Lázní město a klášter Teplá. Prohlédnete si zde historické interiéry s rozsáhlou knihovnu, součástí expozice je kompletní sbírka portrétů všech opatů, kteří vedli klášter od 12. až do 20. století.

Chebský Špalíček – symbol chebské architektury Památky

Chebský Špalíček – symbol chebské architektury

Unikátní komplex jedenácti středověkých kupeckých domů zvaný Špalíček se nachází v severní části chebského náměstí Krále Jiřího z Poděbrad. Seskupení domů, které vyrůstalo od 13. století na místě kramářských bud a masných krámů, rozděluje Kramářská ulička široká pouhých 160 cm.

Loreta Praha – Loretánské zvonky lákají na návštěvu pražské Lorety Památky

Loreta Praha – Loretánské zvonky lákají na návštěvu pražské Lorety

V Praze na Hradčanech se již více než 300 let nachází pozoruhodný areál Lorety sestávající z ambitů, barokního kostela Narození Páně, Svaté chýše a věže s hodinami a světoznámou zvonkohrou.

České muzeum hudby v Praze Kultura

České muzeum hudby v Praze

České muzeum hudby schraňuje ve svých sbírkách více než 700 000 hudebních exponátů. Kromě notového archivu, sbírky hudebních nástrojů nebo hudební fonotéky také pozůstalosti Antonína Dvořáka, Bedřicha Smetany a dalších významných hudebních osobností.

Josef II. – jeden z nejvýznamnějších panovníků evropského osvícenství

Josef II. – jeden z nejvýznamnějších panovníků evropského osvícenství

Co všechno nám v českých zemích zbylo po císaři Josefovi II. (13. března 1741, Vídeň – 20. února 1790, Vídeň)? Není toho právě málo: například obliba jména Josef, města Terezín a Josefov, a také řada panovníkových soch a pomníků. Jeho vláda proměnila téměř všechny oblasti života v habsburské monarchii: Josef II. přispěl k jejímu hospodářskému rozvoji, posílil armádu, výrazně změnil trestní právo, zavedl reformy školství a také zřídil sítě nemocnic.

Carlo Lurago a Anselmo Lurago – známí barokní architekti italského původu

Carlo Lurago a Anselmo Lurago – známí barokní architekti italského původu

V dobách baroka zamířila do českých zemí řada italských umělců. Patřil k nim i architekt a štukatér Carlo Lurago (1615, Pellio Inferiore, Itálie – 22. října 1684, Pasov). Mezi jeho nejvýznamnější stavby patří Klementinum v Praze, poutní areál na Svaté Hoře u Příbrami a zámek Humprecht u Sobotky. Do stejné rodiny patřil i Anselmo Lurago (leden 1701, Como, Itálie – 29. listopadu 1765, Praha), poslední významný umělec rodu Luragů a představitel pražského rokoka.

Kryštof Dientzenhofer – jeden z nejvýznamnějších barokních stavitelů a architektů v Čechách

Kryštof Dientzenhofer – jeden z nejvýznamnějších barokních stavitelů a architektů v Čechách

Když se píše o stavitelské rodině Dientzenhoferů, nejčastěji se objevuje jméno Kiliána Ignáce. Jeho otec Kryštof Dientzenhofer (7. července 1655, St. Margarethen, Německo – 20. června 1722, Praha) zůstává skrytý v pozadí a téměř neznámý. Přitom i jeho dílo je mimořádné svým rozsahem i úrovní barokní architektury.

Kostel sv. Jakuba Většího v Ruprechticích Památky

Kostel sv. Jakuba Většího v Ruprechticích

Kostel sv. Jakuba Většího stojí na místě původního dřevěného kostelíka, který je poprvé připomínán k roku 1386. Kostel se nachází na návrší v severní části obce Ruprechtice na Broumovsku uprostřed hřbitova.

Procházka nejen za nejkrásnějšími barokními chrámy v Praze

Procházka nejen za nejkrásnějšími barokními chrámy v Praze

Pražské baroko by nemělo svůj skvělý zvuk a pověst bez otce a syna Dienzenhoferových. Kryštof Dienzenhofer (1655–1722) přišel do českých zemí z Bavorska. Začínal jako pevnostní stavitel, postupně mu byly svěřovány přestavby kostelů, klášterů, kaplí a domů. Často pracoval společně se synem Kiliánem Ignácem (1689–1751), případně syn dokončoval práce, které otec zahájil.

Poznejte pověstné pražské baroko

Poznejte pověstné pražské baroko

Pražské baroko je skutečný pojem. Objevíte je téměř všude, nechalo svůj otisk na fasádách kostelů, paláců i měšťanských domů na Malé Straně a na Starém Městě. Barokní architekti vtiskli městu nad Vltavou neopakovatelný styl a jedinečnou krásu, která přitahuje návštěvníky z celého světa.

Pouť po broumovských kostelech

Pouť po broumovských kostelech

Broumovsko je kouzelným krajem pískovcových skal a zapomenutých barokních památek. Mimořádný genius loci má zejména skupina zdejších kostelů, nádherně zasazených do okolní krajiny. Každý je malým architektonickým skvostem. Bohužel se na většině nemilosrdně podepsal zub času. V současnosti probíhá mohutná iniciativa na jejich záchranu, a tak se některé už začaly pomalu opravovat. Jeďte se podívat, jak znovu nabývají svou ztracenou krásu.

Kaple sv. Máří Magdalény v Mníšku pod Brdy Památky

Kaple sv. Máří Magdalény v Mníšku pod Brdy

Kostelík Máří Magdalény z roku 1693 byl vybudován stavitelem Kryštofem Dienzenhoferem. Vzorem pro vybudování kostelíka byla skalní kaple ve francouzském Aix en Provence, kde sv. Maří Magdaléna dlela na pokání. Zvláštností této stavby byly vnitřní omítky napodobující krápníkovou jeskyni.

Barokní kaple Nejsvětější Trojice v Teplé Památky

Barokní kaple Nejsvětější Trojice v Teplé

Osmiboká centrální budova se dvěma řadami oken s jehlancovou střechou a sloupkovou lucernou byla postavena na místě špitálního kostela v letech 1692-1699 Kryštofem Dienzenhoferem.

Klášterní zahrada na Břevnově Příroda

Klášterní zahrada na Břevnově

Zahrada břevnovského kláštera, někdy zvaná také Markétská je společně s klášterem chráněna jako národní kulturní památka ČR. Dělí se na dolní (klauzurní) část a horní sad. Dolní část je otevřena během dne, horní sad můžete navštívit kdykoliv. Pavilon Vojtěška je přístupný pouze s průvodcem.

Praha – Malá Strana Památky

Praha – Malá Strana

Jedna z nejstarších a nejhezčích částí Prahy se rozkládá mezi Vltavou a Pražským hradem. Ve spleti romantických dlážděných ulic se spoustou malebných domů, paláců a kostelů čeká celá řada dalších atraktivních míst, namátkou ostrov Kampa, barokní chrám sv. Mikuláše nebo barokní palácové zahrady.

Valkounský palác na Malé Straně v Praze Památky

Valkounský palác na Malé Straně v Praze

Původně gotický dům, renesančně a roku 1704 barokně přestavěný Kryštofem Dientzenhoferem. V letech 1705–23 patřil J. B. Santinimu, který vytvořil vrcholně barokní domovní průčelí, z nějž se zachovaly jen zvlněné římsy. Dnes se zde nachází Hostel Santini Prague.

Břevnovský klášterní pivovar sv. Vojtěcha v Praze Gurmánská turistika

Břevnovský klášterní pivovar sv. Vojtěcha v Praze

S historií břevnovského kláštera je spjat také pivovar. Možná vznikl již záhy po založení kláštera, jako součást jeho hospodářského zázemí, jeho existenci ovšem jen nepřímo dokládá listina z poloviny 13. století.

Klášter a kostel sv. Tomáše na Malé Straně Památky

Klášter a kostel sv. Tomáše na Malé Straně

Kostel svatého Tomáše na Malé Straně stojí už téměř 800 let. Jedinečný architektonický celek v sobě spojuje tři stavební epochy – gotiku, renesanci a baroko. V kryptě kostela je pochována řada významných lidí a vztahuje se k němu i působení jednoho z nejznámějších kronikářů Václava Hájka z Libočan.

Malostranský hřbitov na pražském Smíchově Památky

Malostranský hřbitov na pražském Smíchově

Malostranský hbitov patří k unikátním památkám na území Prahy a celé České republiky. Jsou zde pohřbeni význační představitelé národního obrození i význační architekti, sochaři a malíři.

Nostický palác v Praze – sídlo ministerstva kultury Památky

Nostický palác v Praze – sídlo ministerstva kultury

Rozsáhlý barokní palác, který dal v druhé polovině 17. století vystavět tehdejší nejvyšší kancléř Jan Hartwig z Nostitz v sobě skrývá unikátní knihovnu s 15 tisíci historickými svazky, kapli a obrazárnu. Palác není běžně přístupný, konají se zde však krátkodobé výstavy.

Hroznatova akademie v Teplé Památky

Hroznatova akademie v Teplé

Kulturně-vzdělávací centrum Hroznatova akademie působí v prostorách jižního křídla kláštera, které v letech 2012-2015 prodělalo rozsáhlou rekonstrukci. Jeho cílem je prezentovat veřejnosti místo, ve kterém sídlí a jeho historii, a nabídnout zajímavé aktivity všem, zejména z regionu.

Malostranské náměstí v Praze Památky

Malostranské náměstí v Praze

Malebné náměstí je odedávna centrem Malé Strany. Místo pro něj bylo vybráno v blízkosti brodů, mimo dosah častých záplav, kterými byla pověstná neregulovaná řeka Vltava. Náměstí je součástí Královské cesty – procházely tudy korunovační průvody a za Rakouska-Uherska tu sídlily nejvyšší zemské úřady.

Další aktuality

100 tipů na největší turistické bizarnosti okolo nás

Neuvěřitelná místa či expozice, o jejichž existenci mnohdy nemáme ani potuchy, nebo díla nekonečné lidské fantazie, o nichž přemýšlíme, kde jejich autoři čerpali inspiraci… Takové jsou tipy portálu Kudy z nudy, které se věnují bizarním skulpturám, zvláštním stavbám, unikátním dílům přírody i originálním muzeím. Označení bizarní pochází z francouzského bizarre, jeho význam je podivný, neobvyklý či zvláštní – a takových věcí a míst najdete v našich tipech víc než dost.
7. prosinec 2024 9:19
Památky

Slůně, Nazgûl, Malý Marťan nebo značkující voříšek: sochy kolem nás, které rozveselí a pobaví

Lebka, neviditelná socha pod vodou, jezdecký pomník vzhůru nohama, muži čurající do fontány, odvážný zajíc anebo slůně – takové a další sochy můžete objevit při toulání Českem. Portál Kudy z nudy pro vás sestavil inspirativní žebříček těch nejpodivnějších kousků.
2. prosinec 2024 4:13
Památky

Kde můžete vidět netradiční betlémy: z másla, perníku i sena?

Na živé, vyřezávané betlémy anebo na obří slaměné betlémy, jsme si už zvykli a máloco nás překvapí. Přesto existují betlémy zvláštní, nečekané, exotické a málokdo je zná – viděli jste už například betlém z másla, perníku, sena, fotografií anebo scénu narození Páně vytvořenou z loutek? Zveme vás na přehlídku betlemářských kuriozit!
1. prosinec 2024 21:09
Památky

10 jedinečných staveb a interiérů architekta Adolfa Loose

Adolf Loos (10. 12. 1870 – 23. 8. 1933) byl světově proslulý architekt moderny a purismu. Názor, že architektura není umění, od Loose převzala celá generace funkcionalistů. Podobně jako jim záleželo i Loosovi na funkčním rozvrhu prostoru – jeho koncept takzvaného raumplanu spočíval v uspořádání jednotlivých prostorů v různých výškových úrovních. Loos věřil, že účel stavby by měl určovat způsob, jakým bude stavba zpracována a postavena, a důrazně oponoval všem dekorativním slohům.
1. prosinec 2024 9:20
Památky

Kam se vydat v zimě na výlet? Tipy na hrady, zámky, kláštery i jeskyně

Dávno již neplatí, že po památkách lze cestovat jen v průběhu letní turistické sezóny a jeskyně se na zimu uzavírají. Mnohé hrady a zámky nejen ve správě Národního památkového ústavu mají otevřeno i v zimních měsících. Velkou výhodou zimních návštěv je komornější atmosféra prohlídek i větší časový prostor si ji pořádně užít. Návštěva podzemí je příjemná i tím, že se z mrazivého počasí dostanete do míst se stálou teplotou v plusových hodnotách.
1. prosinec 2024 8:39
Památky

Šlechtické Vánoce: nahlédněte do historie minulých i současných majitelů hradů a zámků

Hrad Křivoklát a zámky Hluboká, Sychrov, Loučeň nebo Lednice si pro adventní období, ale i na vánoční svátky, připravily bohatý program. V nabídce jsou vánoční prohlídky, které seznámí nejenom s tradicemi daného místa, ale provedou vás nazdobenými komnatami se stromečky, dárky i cukrovím. Vypravte se za šlechtickými rody i v zimě a poznejte, jak trávily v minulosti vánoční čas.
30. listopad 2024 9:00
Památky

Advent na památkách zve k mimořádným prohlídkám

Téměř všechny hrady a zámky, které otevřou své brány v předvánočním čase, nabízí tematicky laděné prohlídkové okruhy připomínající, jak byl čas adventu chápán a oslavován v dobách již skoro zapomenutých. Na speciální prohlídky láká například Grabštejn, Křivoklát, Opočno anebo zámek Raduň.
29. listopad 2024 16:00
Památky

Znáte tajemné postavy adventu? Kde se objevuje krvelačná Perchta a Žber?

Dlouhé prosincové noci daly vzniknout mnoha lidovým tradicím v období adventu a někdy se jednalo až o hororové výstupy s tajemnými postavami, které jsou dnes již minulostí. Čas obchůzek Barborek, Mikulášů a Lucek byl pevně zakotven v kalendáři, ale po Lucii až do Štědrého dne se kdykoliv mohla objevit ve stavení Perchta či Žber, ze kterých děti mívaly veliký strach. Věřilo se totiž, že nehodným a zpupným dětem tito démoni rozpářou břicho.
29. listopad 2024 11:15
Památky