Úvod > Aktuality > 300 let od smrti barokního stavitele Kryštofa Dientzenhofera
300 let od smrti barokního stavitele Kryštofa Dientzenhofera
"> "> "> "> "> "> "> ">
Památky

300 let od smrti barokního stavitele Kryštofa Dientzenhofera

  • Vydáno7. června 2022
Klášterní kostel svaté Markéty v Praze-Břevnově, kaple Zjevení Páně ve Smiřicích, klášter a kaple Nejsvětější Trojice v Teplé a hlavně kostel svatého Mikuláše na Malostranském náměstí, zářící perla pražského baroka: to jsou nejznámější stavby Kryštofa Dientzenhofera (7. července 1655, St. Margarethen, Německo – 20. června 1722, Praha), jednoho z nejvýznamnějších barokních stavitelů a architektů v Čechách. Letos si připomínáme výročí 300 let od jeho úmrtí.
Když se píše o stavitelské rodině Dientzenhoferů, nejčastěji se objevuje jméno Kryštofa syna Kiliána Ignáce. Jeho otec zůstává skrytý v pozadí, téměř neznámý. Přitom i jeho dílo je mimořádné svým rozsahem i úrovní architektury. Objevme tedy toho „staršího“ Dientzenhofera a jeho stopy v české barokní architektuře – zaslouží si to.
 

Jak šlo pět bratrů do světa

Příběh stavitelů z rodu Dientzenhoferů začíná v Horním Bavorsku na statku Gugghof u osady St. Margarethen, kde se v selské rodině Georga a Barbary Dientzenhoferových postupně narodilo pět bratrů. Po otcově smrti v roce 1673 se společně se sestrou Annou vydali na cesty. Jejich cílem byla Praha, město, které od konce třicetileté války prožívalo barokní stavební horečku.

Důležitým momentem pro všechny Dientzenhofery byl rok 1978, kdy se v malostranském kostele sv. Tomáše Anna provdala za Wolfganga Leuthnera, zřejmě příbuzného významného pražského stavitele a architekta Abrahama Leuthnera. Obě rodiny byly úzce propojené i v budoucnosti a několik bratrů našlo uplatnění v rodinné stavební firmě. Dientzenhoferové díky Leuthnerovým navázali potřebné kontakty, získali cenná doporučení a jejich cesty se postupně rozběhly dál do Evropy. Všech pět bratrů našlo uplatnění ve stejném oboru a zastávali významná místa dvorních architektů v Horní Falci, Bavorsku, Hesensku, Durynsku a Slezsku. Kryštof (1655–1722) se nakonec jako jediný usadil v Čechách natrvalo.
 

Malostranský měšťan

Zkušenosti Kryštof sbíral při přestavbě cisterciáckého kláštera a baziliky Nanebevzetí Panny Marie ve Waldsassenu, kde Leuthner jako mistra najal Georga, nejstaršího z bratrů Dientzenhoferových, a pracoval tu i mladší bratr Leonhard. V letech 1685–1687 pracoval u Abrahama Leuthnera na stavbě zámku vévody Sasko-Lauenburského v Ostrově a později také na stavbě pevnosti v Chebu.

V roce 1685 se Kryštof oženil s vdovou po zednickém mistrovi Johannu Georgu Aichbaurovi Annou Marií. Vedle dvou dětí vyženil i domek na Malé Straně, takže se mohl stát malostranským měšťanem a byl rovněž přijat do malostranského zednického cechu. Manželé se záhy přestěhovali do domu v dnešní Hellichově ulici, kde pak Kryštof s rodinou bydlel až do konce svého života. S Annou Marií měli pět dětí, dvě dcery a tři syny, z nichž nejtalentovanější byl Kilián Ignác (1689–1751).
 

Kryštofova stoupající hvězda

Prvním Kryštofovým samostatným dílem byla přestavba poutního místa v Chlumu Svaté Máří, zahájená v roce 1687. O dva roky později mu bylo svěřeno rozšíření kláštera v Teplé spojené s výstavbou špitální kaple Nejsvětější Trojice. Po náhlé smrti nejstaršího bratra Georga po něm na dva roky převzal stavbu klášterního kostela ve Waldsassenu, pak se ale vrátil zpět do Čech. Pro barona Serváce Ignáce z Engelflussu postavil na jeho panství v Mníšku pod Brdy kapli sv. Maří Magdalény na Skalce. Následovala kaple Zjevení Páně ve Smiřicích pro Jana Josefa ze Šternberka s chotí, další projekty pak Kryštofa natrvalo zařadily mezi největší barokní stavitele v Čechách. Šlo zejména o přestavbu benediktinského Břevnovského kláštera s kostelem sv. Markéty a chrám sv. Mikuláše na Malé Straně.
 

Tvůrčí tandem Dientzenhofer & Dientzenhofer

Možná měl Kryštof smůlu, ale řady jím vedených staveb se z různých důvodů odkládaly, protahovaly a na dlouhé roky přerušovaly. Na vině nebyly jen finanční důvody, ale i změny projektů a nespokojenost opatů jednotlivých řádů v rolích investorů s personálem. Kryštof byl jejich pravým opakem: společnou řeč našel jak s benediktinským opatem Zinkem, tak s jezuity. Synovi Kiliánovi Ignácovi ale dopřál to, co jemu chybělo a co mu konkurenti často předhazovali: vzdělání.

Když se Kilián Ignác v roce 1715 vrátil z pětileté cesty po Německu a Itálii, začal pomáhat otci na jeho stavbách a řadu z nich také po Kryštofově smrti v roce 1722 dokončil.
 

Směr Broumov

Vedle malostranského chrámu sv. Mikuláše, který nakonec ani Kilián Ignác neviděl v jeho výsledné podobě a dokončil jej teprve jeho zeť Anselmo Lurago, byla společným projektem otce a syna Dientzenhoferových například Loreta a nová klášterní budova řádu voršilek v Praze na Hradčanech anebo roumovská skupina kostelů, jedenáct venkovských kostelů budovaných na přání benediktinů v krajině kolem Broumovského kláštera. Kryštof vypracoval projekty ke kostelu sv. Michala ve Vernéřovicích (základní kámen položen v roce 1719) a kostela sv. Jakuba v Ruprechticích (základní kámen položen v roce 1720). Ty se společně se starším kostelem sv. Martina v Martínkovicích, který je jako jediný postavený podle plánů Martina Allia, staly zárodkem kostelů Broumovské skupiny. Dokončeny byly roku 1743, projekty dalších chrámů vypracoval Kilián Ignác Dientzenhofer.
 

Smrt stavitele

Kryštof Dietzenhofer zemřel 20. června 1722 v Praze ve věku 67 let. Když v roce 1709 dokončil pro Karla Ignáce Michnu z Vacínova kostel sv. Máří Magdaleny v dnešní Karmelitské ulici na Malé Straně, nechal si v něm zřídit rodinnou hrobku. Do ní byl později pochován i Kilián Ignác Dientzenhofer, ovšem všechno se změnilo za Josefa II. Kostel byl zrušen a přestavěn na kasárna, sloužil také jako pošta nebo četnické velitelství, dnes je důstojným sídlem Českého muzea hudby. Ostatky Dientzenhoferů byly už v roce 1783 přeneseny na Malostranský hřbitov, přesné místo nového hrobu se však nedochovalo.
 

Víte, že…?

  • K výročí 300 let od úmrtí Kryštofa Dientzenhofera vznikl projekt Via Dientzenhofer, který představuje architekty a stavitele z obou generací.
  • Z malého statku Gugghof v osadě St. Margarethen v Horním Bavorsku pocházelo pět bratrů. Nejstarší Georg (1643–1689), který bratry přivedl z rodného statku do Prahy, působil zejména v Horní Falci. Wolfgang (1648–1706) se stal dvorním architektem v Ambergu, hlavním městě Horní Falce. Kryštof (1655–1722) se usadil v Praze, Leonhard (1660–1707) se prosadil v Bambergu jako dvorní architekt bamberské kapituly a nejmladší Johann (1663–1726) působil jako dvorní architekt kapituly ve Fuldě v Hesensku a později jako dvorní architekt kapituly v Bambergu.
  • V druhé generaci pokračovali v rodinné tradici Kryštofův syn Kilián Ignác (1689–1751) a Johannův syn Justus Heinrich (1702–1744), dvorní architekt v Bambergu.
Svatá Hora u Příbrami – obdivované mariánské poutní místo

Svatá Hora u Příbrami – obdivované mariánské poutní místo

Známé evropské mariánské poutní místo, barokní architektonický skvost, se tyčí nad městem Příbram již více než 300 let. Původní kapli ze 14. stol. roku 1647 přebudovali jezuité na svatyni, Svatá Hora stala jedním z nejznámějších poutních míst ve střední Evropě. V roce 2015 byla rekonstruována.

Malostranský chrám sv. Mikuláše v Praze

Malostranský chrám sv. Mikuláše v Praze

Kostel sv. Mikuláše na Malé Straně patří k nejpřednějším barokním stavbám Evropy a bývá označován za nejkrásnější stavbu českého baroka. Jeho mohutná kupole a štíhlá věž jsou neodmyslitelnou součástí panoramatu Pražského hradu. Zvonice překvapivě nepatří ke kostelu a má zvláštní vchod.

Broumovská skupina kostelů

Broumovská skupina kostelů

Unikátní architektonickou památkou regionu Broumovsko jsou barokní kostely, postavené na území broumovského opatství podle plánů Kryštofa Dientzenhofera a jeho syna Kiliána Ignáce. Kostely vznikly v poměrně krátkém čase, v rozmezí let 1709-43.

Zámek Ostrov

Zámek Ostrov

Jedná se o komplex několika budov zvaných Šlikovský zámek, Lauenburský zámek a Palác princů. Jižně a zejména západně od zámku se rozprostírá Zámecký park – kdysi zvaný osmý div světa.

Pouť po broumovských kostelech

Pouť po broumovských kostelech

Broumovsko je kouzelným krajem pískovcových skal a zapomenutých barokních památek. Mimořádný genius loci má zejména skupina zdejších kostelů, nádherně zasazených do okolní krajiny. Každý je malým architektonickým skvostem. Bohužel se na většině nemilosrdně podepsal zub času. V současnosti probíhá mohutná iniciativa na jejich záchranu, a tak se některé už začaly pomalu opravovat. Jeďte se podívat, jak znovu nabývají svou ztracenou krásu.

Procházka nejen za nejkrásnějšími barokními chrámy v Praze

Procházka nejen za nejkrásnějšími barokními chrámy v Praze

Pražské baroko by nemělo svůj skvělý zvuk a pověst bez otce a syna Dienzenhoferových. Kryštof Dienzenhofer (1655–1722) přišel do českých zemí z Bavorska. Začínal jako pevnostní stavitel, postupně mu byly svěřovány přestavby kostelů, klášterů, kaplí a domů. Často pracoval společně se synem Kiliánem Ignácem (1689–1751), případně syn dokončoval práce, které otec zahájil.

Poznejte pověstné pražské baroko

Poznejte pověstné pražské baroko

Pražské baroko je skutečný pojem. Objevíte je téměř všude, nechalo svůj otisk na fasádách kostelů, paláců i měšťanských domů na Malé Straně a na Starém Městě. Barokní architekti vtiskli městu nad Vltavou neopakovatelný styl a jedinečnou krásu, která přitahuje návštěvníky z celého světa.

Kostel sv. Jakuba Většího v Ruprechticích

Kostel sv. Jakuba Většího v Ruprechticích

Kostel sv. Jakuba Většího stojí na místě původního dřevěného kostelíka, který je poprvé připomínán k roku 1386. Kostel se nachází na návrší v severní části obce Ruprechtice na Broumovsku uprostřed hřbitova.

Poutní kostel Chlum Svaté Maří

Poutní kostel Chlum Svaté Maří

Nedaleko Sokolova se nachází velice půvabné místo. Dostalo název Chlum Svaté Maří a je jedním z nejvýznamnějších a nejkrásnějších barokních souborů v celé České republice. Jedná se o areál a komplex budov bývalého kláštera, k němuž se přidružil kostel svaté Maří Magdalény.

Písecká brána na Praze 6

Písecká brána na Praze 6

Dokážete si představit, že Prahu dříve svíraly mocné hradby s mohutnými bastiony a několika málo branami, které dovolovaly vstup do "pevnosti"? Jedním z dochovaných fragmentů barokního fortifikačního systému se stala Písecká brána na Praze 6.

Kaple Zjevení Páně ve Smiřicích

Kaple Zjevení Páně ve Smiřicích

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1361, městem jsou Smiřice od roku 1659. Město se mimo jiné chlubí tím, že zde byl po 1. světové válce postaven jez s nejvyšším převýšením na Labi.

Kostel sv. Máří Magdalény v Božanově

Kostel sv. Máří Magdalény v Božanově

Kostel sv. Maří Magdalény tvoří výraznou dominantu obce Božanov. Barokní kostel byl postaven v letech 1735-1743 a je pravděpodobně dílem K. I. Dienzenhofera. Jeho zvláštností je především kruhový půdorys hlavní lodě a eliptický presbytář, na nějž navazuje hranolová věž.

Kostel sv. Barbory v Otovicích

Kostel sv. Barbory v Otovicích

Na místě dnešního kostela stával dřevěný kostel patřící protestantům, který byl roku 1724 zbourán. Současný kostel sv. Barbory byl postaven v letech 1725 – 1727 pravděpodobně podle plánů Kryštofa Dientzenhofera, stavbu však vedl jeho syn Kilián Ignác Dientzenhofer.

Břevnovský klášterní pivovar sv. Vojtěcha v Praze

Břevnovský klášterní pivovar sv. Vojtěcha v Praze

S historií břevnovského kláštera je spjat také pivovar. Možná vznikl již záhy po založení kláštera, jako součást jeho hospodářského zázemí, jeho existenci ovšem jen nepřímo dokládá listina z poloviny 13. století.

Klášterní zahrada na Břevnově

Klášterní zahrada na Břevnově

Zahrada břevnovského kláštera, někdy zvaná také Markétská je společně s klášterem chráněna jako národní kulturní památka ČR. Dělí se na dolní (klauzurní) část a horní sad. Dolní část je otevřena během dne, horní sad můžete navštívit kdykoliv. Pavilon Vojtěška je přístupný pouze s průvodcem.

Klášterní chrám Nanebevzetí Panny Marie – Nová Paka

Klášterní chrám Nanebevzetí Panny Marie – Nová Paka

Barokní chrám z osmnáctého století je nejvzácnější památkou Nové Paky. Kostel Nanebevzetí Panny Marie dokonce patří mezi nejkrásnější barokní stavby první čtvrti 18. století ve střední Evropě.

Barokní kaple Nejsvětější Trojice v Teplé

Barokní kaple Nejsvětější Trojice v Teplé

Osmiboká centrální budova se dvěma řadami oken s jehlancovou střechou a sloupkovou lucernou byla postavena na místě špitálního kostela v letech 1692-1699 Kryštofem Dienzenhoferem.

Valkounský palác na Malé Straně v Praze

Valkounský palác na Malé Straně v Praze

Původně gotický dům, renesančně a roku 1704 barokně přestavěný Kryštofem Dientzenhoferem. V letech 1705–23 patřil J. B. Santinimu, který vytvořil vrcholně barokní domovní průčelí, z nějž se zachovaly jen zvlněné římsy. Dnes se zde nachází Hostel Santini Prague.

Chebský Špalíček a další zajímavosti města Cheb

Chebský Špalíček a další zajímavosti města Cheb

Společenským, kulturním a hospodářským centrem západních Čech je město Cheb. Málokteré město se může chlubit tak vzácnými památkami, jako je Chebský hrad s Černou věží či symbol města Špalíček s ostatními dochovanými měšťanskými domy, který vytváří neopakovatelnou atmosféru chebského náměstí.

Klášter Teplá

Klášter Teplá

Na řece Teplé, v Tepelské vrchovině na západě Čech, leží nedaleko Mariánských Lázní město a klášter Teplá. Prohlédnete si zde historické interiéry s rozsáhlou knihovnu, součástí expozice je kompletní sbírka portrétů všech opatů, kteří vedli klášter od 12. až do 20. století.

Barokní areál Skalka – poutní kostel u Mníšku pod Brdy

Barokní areál Skalka – poutní kostel u Mníšku pod Brdy

Severně od Mníšku pod Brdy na návrší Skalka se nachází poutní místo s kostelíkem sv. Maří Magdaleny. K vrchu Skalka vede z městečka Mníšek pod Brdy naučná stezka s obnovenou křížovou cestou s kapličkami z roku 1672. Od kostelíka je krásný výhled na město Mníšek pod Brdy i jeho okolí.

Břevnovský klášter – nejstarší fungující klášter v ČR

Břevnovský klášter – nejstarší fungující klášter v ČR

Tento první mužský benediktinský klášter v Čechách, ležící na polovině cesty mezi Pražským hradem a Bílou horou, založili 14.1.993 pražský biskup Vojtěch a český kníže Boleslav II. Podle legendy se název kláštera odvozuje podle břevna, které leželo ve studánce, u níž se Boleslav s Vojtěchem setkal.

Nostický palác v Praze – sídlo ministerstva kultury

Nostický palác v Praze – sídlo ministerstva kultury

Rozsáhlý barokní palác, který dal v druhé polovině 17. století vystavět tehdejší nejvyšší kancléř Jan Hartwig z Nostitz v sobě skrývá unikátní knihovnu s 15 tisíci historickými svazky, kapli a obrazárnu. Palác není běžně přístupný, konají se zde však krátkodobé výstavy.

Hroznatova akademie v Teplé

Hroznatova akademie v Teplé

Kulturně-vzdělávací centrum Hroznatova akademie působí v prostorách jižního křídla kláštera, které v letech 2012-2015 prodělalo rozsáhlou rekonstrukci. Jeho cílem je prezentovat veřejnosti místo, ve kterém sídlí a jeho historii, a nabídnout zajímavé aktivity všem, zejména z regionu.

Malostranské náměstí v Praze

Malostranské náměstí v Praze

Malebné náměstí je odedávna centrem Malé Strany. Místo pro něj bylo vybráno v blízkosti brodů, mimo dosah častých záplav, kterými byla pověstná neregulovaná řeka Vltava. Náměstí je součástí Královské cesty – procházely tudy korunovační průvody a za Rakouska-Uherska tu sídlily nejvyšší zemské úřady.

Kaple sv. Máří Magdalény v Mníšku pod Brdy

Kaple sv. Máří Magdalény v Mníšku pod Brdy

Kostelík Máří Magdalény z roku 1693 byl vybudován stavitelem Kryštofem Dienzenhoferem. Vzorem pro vybudování kostelíka byla skalní kaple ve francouzském Aix en Provence, kde sv. Maří Magdaléna dlela na pokání. Zvláštností této stavby byly vnitřní omítky napodobující krápníkovou jeskyni.