Skvosty našich národních parků: 50 nejkrásnějších míst, která navštívit v Krkonoších

Vyhlídka na východním okraji Kozích hřbetů v Krkonoších se nachází v nadmořské výšce 1421 metrů.

Dravá řeka Mumlava vytváří poblíž Harrachova, v Mumlavském dole, vodopád tvořený stupňovitými žulovými bloky. Asi 10 m vysoký skalní stupeň v žulovém řečišti se nachází nedaleko centra Harrachova v západní části Mumlavského dolu.

U Portášovy boudy v Krkonoších, nedaleko horní stanice lanovky nad Velkou Úpou, vznikla Herní krajina Pecka – unikátní soubor dřevěných modelů zvířat v nadživotní velikosti, lanových stezek a prolézaček. Zdarma ji můžete navštívit u horní stanice lanovky na Portášky ve Velké Úpě.

Černohorský potok protéká pod jihovýchodním úpatím Černé hory údolím Těsný důl, někdy také nazývaným Klauzový důl. Hluboké strmé údolí ukrývá mnoho vodopádů a kaskád na ortorulách a kvarcitech.

Mohutné horské údolí mezi Pecí pod Sněžkou a úpatím Sněžky je jedno z nejkrásnějších krkonošských údolí s cennou flórou. Již v 16. století lákal Obří důl bylinkáře, kteří tu (zejména o svatojánské noci) sbírali "zázračné" bylinky.

Kdo se vydá do Krkonoš za túrami a obdivováním krás přírody, neměl by vynechat výlet k prameni největší české řeky Labe. Pramen Labe vyvěrá na Labské louce, ležící v těsné blízkosti státní hranice s Polskem. Místem prochází tzv. Česká cesta a je zde rozcestník turistických tras.

Stezka korunami stromů vznikla na okraji Janských Lázní v Krkonoších. Vyhlídková věž, která nabízí rozhledy do okolního stromoví i na Janské Lázně, je vysoká 45 metrů, vodorovná část stezky se nachází ve výšce 24 metrů. Po trase mezi korunami stromů ujdete 1 511 metrů, dolů se lze dostat tobogánem.

Na severním okraji obce Albeřice, která leží u Pece pod Sněžkou se rozpíná území devíti bývalých vápencových lomů, které jsou nejrozsáhlejším krasovým územím v Krkonoších.

Nejvyšší vodopád v České republice, s výškou 148 m, se v několika stupních řítí skalnatým srázem z hrany Pančavské louky na dno Labského dolu. Nachází se v Krkonošském národním parku, přibližně 1 km jižně od Labské boudy.

Hora Kotel se dříve jmenovala Kokrháč. Je vysoká 1435 metrů a je považována za jednu z nejkrásnějších hor v celých Krkonoších. Jihovýchodní srázy Kotle spadají do ledovcového dvoukaru Kotelních jam.

Krkonoše jsou nejvyšším pohořím České republiky a patří také k nejstudenějším místům u nás. 17. května roku 1963 tu byl díky výjimečným přírodním hodnotám, rozmanité krajině a bohaté historii založen nejstarší český národní park.

Krakonošova snídaně je významný turistický bod krkonošských hor. Odpočinkové místo leží v údolí řeky Mumlavy mezi Lysou horou a Voseckou boudou. V letní sezoně zde funguje informační srub správy KRNAP.

Naučná stezka Prameny Labe měří 18 km a na svých zastaveních seznamuje s přírodními zajímavostmi této části Krkonoš. Při procházce uvidíte spourtu přírodních zajímavostí, mezi něž patří například Pančavský vodopád, který je nejvyšší v České republice.

Přírodní rezervace Černohorské rašeliniště je největším rašeliništěm lesního typu v Krkonoších. Jeho rozloha činí 66 ha a stáří se odhaduje na 6000 let. Rašeliništěm vede naučná stezka s překrásnými panoramatickými výhledy.

Turistická cesta Údolím Bílého Labe byla zprovozněna již v roce 1891. Ze Špindlerova Mlýna se jedná o příjemnou a nenáročnou trasu, která je vhodná i pro rodiny s dětmi a vozíčkáře, kteří zde ocení hladký asfaltový povrch. Okolí je navíc plné přírodních krás a cestou vás čeká řada pěkných výhledů.

Sněžka (1603 m n. m.) je nejvyšší hora v Krkonoších a v České republice. Vyhledávaný výletní cíl a rozhledový bod ve východní části Krkonoš na česko-polské hranici. Díky své výšce poskytuje neomezený panoramatický výhled do daleké krajiny.

Krkonoše jsou hlavní vodopádovou oblastí v České republice. Nachází se zde množství vodopádů, dosahují úctyhodných výšek. Díky čtvrtohornímu zalednění se v Krkonoších vyvinuly nejvyšší vodopády České republiky, které se někdy dokonce objevují v přehledech nejvyšších vodopádů Evropy.

Cesta Česko-polského přátelství je nejznámnější magistrálou Krkonoš. Po většinu své 28 kilometrů dlouhé trasy nabízí hřebenovka nádherné výhledy současně na polskou i českou stranu hor a vede přes nejvyšší hřebeny Krkonoš.

Chráněné území Dvorský les je nejvyšším místem na hřebeni Rýchor v Krkonoších, který leží mezi Horním Maršovem, Žacléřem, Albeřicemi a Babím. Oblastí Rýchor vede naučná stezka.

Bílá skála (německy Heidstein) je hora na pomezí Jizerských hor a Krkonoš, od Tanvaldu vzdálena 4,5 km a z Příchovic 2 km východním směrem.

Stříbrný hřbet je hora v Krkonoších, ležící na česko-polské hranici asi 6 km od Špindlerova Mlýna. S výškou 1490 m n. m. jde o šestou nejvyšší tisícovku v Česku.

Pančavská louka je rozlehlá subalpínská louka s nejrozsáhlejším vrcholovým rašeliništěm nacházející se mezi Kotlem a Labskou loukou v západních Krkonoších.

V Horní Malé Úpě v blízkosti serpentiny státní silnice na Pomezní Boudy se u jedné z „tisícovek“ Haida nalézá prameniště Sv. Vojtěch s jedenácti jedinečnými léčivými vývěry.

Lokalita Přední Labská Volský Důl se nachází Krkonoších a jedná se o malou horskou osadu, z které úplně jiný pohled na střední Krkonoše.

Sněžné jámy jsou mohutné ledovcové kary na severním a východním svahu Vysoké pláně na polské straně Krkonoš. Je od nich krásný výhled do Čech na Krkonoše.

Márinkův kříž byl postaven v roce 1848 nedaleko Vysokého nad Jizerou. Je odtud krásný výhled na okolní hory.

Celní cesta je historická cesta spojující Horní Albeřice s polským Niedamirówem.

Mužské kameny je skalní vyhlídka, která leží v Krkonoších na česko-polské hranici asi 6 km severně od Špindlerova Mlýna a 7,5 km jihovýchodně od polského města Szklarska Poręba.

Ptačí kámen, kterému se také říká Ptačinec, je skalní útvar nacházející se u cesty mezi Brádlerovými boudami a Petrovými boudami nad Medvědím dolem u Špindlerova Mlýna.

Chcete potkat medvědy? Pak jste na správném místě! Kde jinde než na Medvědíně byste na ně měli narazit. Nová naučná stezka v délce 8,5 km je vhodná pro rodiny s dětmi. Stezka je v provozu v průběhu celé letní sezóny, během letního provozu lanovek.

Naučná stezka vás provede Čertovým dolem, úzkou roklí, ve které teče Čertova strouha. Na té byla, kvůli předchozím povodním, vybudována na počátku 20. století kaskáda 43 přepážek doplněných dalšími prvky. O této technické zajímavosti a také o okolní krajině se dočtete na osmi informačních panelech.

Na Přední Planině nad Špindlerovým Mlýnem naleznete hravou naučnou stezku zaměřenou na největší zvíře, které v Krkonoších můžete potkat – jelena. Můžete se těšit na sedm jednoduchých aktivit, při kterých jelena doslova zažijete.

Pramen léčivé vody ve studánce pod kapličkou Panny Marie se nachází na krkonošské samotě nedaleko Stromkovic či Vítkovic. Za hojivou vodou chodívali a chodí dosud krkonošští horalé, o prameni byla dokonce roku 1863 složena píseň.

Máte rádi přírodní vyhlídky a místa, kde nepotkáte zástupy lidí? Vyhlídka Šeří nedaleko Vítkovic v Krkonoších vás příjemně překvapí. Z vyhlídky se za dobré viditelnosti dá dohlédnout na vrcholky Krkonoš, Jizerky a Český ráj.

V Krkonošském národním parku objevíte Zvířátkovou stezku. 14 krkonošských zvířátek v životní velikosti najdete podél přibližně půl kilometru dlouhého zrekonstruovaného úseku u Moravské boudy.

Slunečná stráň ve východních Krkonoších ukrývá Slatinné a rašelinné louky s mnoha druhy ohrožených rostlin. Jedná se o jednu z posledních českých lokalit, kde roste kriticky ohrožený hořeček ladní pobaltský. Navíc je odtud krásný výhled do krajiny.

Výrazný plochý vrchol se nachází asi 2,5 km severně od Pece pod Sněžkou. Jedná se o svorový suk ve tvaru krátkého hřbetu s plochým temenem. Západní svah se skalními útvary prudce spadá do Obřího dolu (převýšení 400 m).

Stezka stopaře se nachází ve Svatém Petru, měří 7,7 kilometru a naučí Vás jak se stopují zvířata, jak poznáte jejich stopu, dozvíte se jaká stopa patří k jakému zvířeti a spoustu dalších zajímavých informací. Tato stezka je vhodná jak pro pěší, tak i pro kočárky a vozíčkáře.

Horská osada Modrý důl, jedno z nejvýše položených osídlených míst v Čechách, leží na svazích stejnojmenného ledovcového údolí v centrální části Krkonoš. Severní strana údolí je vymezena strmými, částečně lavinovými svahy Studniční hory, třetího nejvyššího vrcholu Čech.

Růženčina zahrádka je kamenný val ve tvaru okvětí růže na severním svahu krkonošského Kotle, 1370 m n. m. Původ tohoto valu je dodnes záhadou – mohl sloužit k pěstování léčivých bylin nebo jako kultovní místo pravěkých lidí.

Skalní vyhlídka se nachází pod vrcholem Stráž, tyčícím se nad Rokytnicí nad Jizerou. Jsou z ní krásné výhledy na Rokytnici, Lysou horu a Kotel. Vyhlídka je zabezpečena řetězy, najdete zde lavičky se stolem a dřevěnou tabuli s popisem výhledů.

Vavřincův potok nad soutokem s Tippltovým potokem protéká divokou soutěskou s řadou vodopádů. Důl spadá se svahů spojeného masivu Černé a Světlé hory pod Černohorským rašeliništěm a ústí do Úpy na spodním konci obce Velká Úpa.

Dáváte přednost klidu, krásným výhledům a výletům bez davu lidí? Sněžka je sice nejvyšší, je krásná, ale… ale těch lidí. Objevte krásy Krkonošského národního parku a krásu nejvyšší hory Sněžky z jiného úhlu. Zdolejte Maloúpské tisícovky.

Lesy na východním okraji města Hostinné obývá jedna z nejpočetnějších kolonií mravence pospolitého v Podkrkonoší. Dnes tudy vede 4,6 km dlouhá naučná stezka díky níž se dozvíte o životě lesních mravenců a dalších zajímavostech zdejší přírody.

Nad Strmou strání nedaleko Medvědína se nachází Šmídova vyhlídka, která poskytuje široký rozhled k Vysokému kolu, do Sedmidolí, ke Špindlerově boudě, na Malý Šišák, Stříbrný hřbet, Stoh, Luční horu a Sněžku.

Harrachovy kameny (1421 m. n. m.) se nacházejí mezi masivem Kotle a Vrbatovým návrším. Zajímavostí tohoto vrcholu je, že se jedná o 10. nejvyšší místo Krkonoš. Z vrcholové partie, která je tvořena žulovými skalami se nabízí panoramatické výhledy.

Ambrožova vyhlídka v Krkonoších se nachází se na červeně značené turistické stezce mezi Labskou boudou a Vrbatovou boudou pod Pančavskou loukou. Svůj název dostala po Jindřichu Ambrožovi, ochránci přírody.

Krakonošova zahrádka se rozprostírá v horní části Úpské jámy a tvoří ji volně vymezený prostor travnatého terasovitého svahu pod skalnatými srázy Studniční stěny a mírnější Úpské hrany. Místo je domovem vzácné flóry a fauny.

Jediná kamenná rozhledna v Krkonoších je opět otevřena ve standardním letním provozu. Z rozhledny, která je přístupná za příznivého počasí, je krásný kruhový rozhled nejen na Krkonoše, ale i do širokého okolí. Přijďte pobejt! Čeká na vás atmosféra hor, dřeva a kachlových kamen.

Leží mezi Luční boudou, Hraničním hřebenem, Obří boudou a Studniční horou ve výšce okolo 1400 m. Jeho severní část přechází na polské území. Pramení zde řeky Úpa a Bílé Labe. Plocha přírodní rezervace je 73 ha.

Naučná stezka "Zajímavá místa cestou okolo Pekelského vrchu" vás seznámí s krásami přírodního parku Hrádeček i historií lyžování v Mladých Bukách. Trasa vychází z Areálu Mladé Buky, je dlouhá 10 km a fyziky náročná.

Vyzkoušejte si výstup na Sněžku netradičním a při tom unikátním způsobem po cestě, kudy chodili horští nosiči. V hospůdce Horských nosičů ve Velké Úpě vám k tomu půjčí i dřevěné krosny s nákladem.

Přeshraniční naučná stezka vede nejcennějšími partiemi Krkonoš. Představuje krkonošskou tundru s ukázkami různých jevů a útvarů pocházejících z doby ledové.

Zrekonstruovaná naučná stezka nejen pro milovníky přírody a historie. Od července 2013 je k dispozici návštěvníkům Harrachova zrekonstruovaná naučná stezka bývalého Lesnického učiliště.

Tvarožník je jedním z nejznámějších krkonošských kamenů. Nachází se severovýchodně od Vosecké boudy, v nadmořské výšce 1320 m. Jedná se o seskupení žulových balvanů "tvarůžkovitého" tvaru ležících na hraničním hřbetu.