Kdyby se splnilo přání rodičů
Josefa Gočára, stal by se zlatníkem. V
Pardubicích vystudoval nižší reálku a poté zlatnictví, ovšem jeho učitelé mu doporučili studium na
Uměleckoprůmyslové škole v
Praze. Gočár ji absolvoval v roce 1905 u
Jana Kotěry, a na několik let se stal jeho nejbližším spolupracovníkem. Byl aktivním členem řady uměleckých spolků, roku 1912 založil společně s
architektem Pavlem Janákem Pražské umělecké dílny na výrobu kubistického nábytku.
V roce 1924 už jako profesor pražské
Akademie výtvarných umění (v letech 1928 až 1931 byl jejím rektorem) vyhrál urbanistickou soutěž v
Hradci Králové a vypracoval
celkový regulační plán města. Roku 1925 získal
Velkou cenu za
návrh československého pavilonu pro mezinárodní výstavu v Paříži, roku 1926 pak obdržel
řád francouzské Čestné legie. Ve stejném roce se stal členem
České akademie věd a umění. Kromě rozsáhlé projektové činnosti Gočár publikoval řadu odborných článků a účastnil se desítek výstav doma i v zahraničí.
K jeho prvním stavbám patřily
Wenkeův obchodní dům v
Jaroměři,
Dům U Černé Matky Boží v
Praze s
kubistickou kavárnou Grand Orient Café,
Lázeňský dům – Gočárův pavilon v
Lázních Bohdaneč a
areál Winternitzových automatických mlýnů v
Pardubicích; dnes tu najdete mimo jiné
Gočárovu galerii.
Dvacátá léta patřila
rondokubismu; toto období Gočárovy tvorby reprezentuje
budova Legiobanky v Praze, postavená v letech 1921–1923. V dalších letech se Gočár přiklonil k funkcionalismu a konstruktivismu. Navrhl několik vil ve
vilové čtvrti v Praze na Babě, v
Dejvicích, na Hradčanech a Vršovicích, klenotem funkcionalismu pak je Gočárův
kostel sv. Václava ve Vršovicích.
K nerealizovaným dílům patřil třeba návrh na dostavbu pražské
Staroměstské radnice, která měla v Gočárových projektech podobu pyramidy připomínající babylonskou věž a zastiňující historické dominanty
Starého Města, anebo projekty státní galerie na
Kampě a na
Letné.
Gočárův význam stvrzuje
pamětní zlatá mince s vyobrazením
lázeňského domu v Lázních Bohdaneč, kterou vydala
Česká národní banka.
Přehled života a díla Josefa Gočára, významného českého architekta, který formoval tvář mnoha českých měst svým kubistickým a funkcionalistickým stylem.
Josef Gočár byl významný český architekt a urbanista, který se proslavil jako autor kubistických a funkcionalistických staveb.
Josef Gočár vystudoval Uměleckoprůmyslovou školu v Praze, kde byl žákem Jana Kotěry.
Gočár ve své kariéře vystřídal několik architektonických stylů, včetně kubismu, rondokubismu, funkcionalismu a konstruktivismu.
Josef Gočár získal Velkou cenu za návrh československého pavilonu na mezinárodní výstavě v Paříži a byl oceněn řádem francouzské Čestné legie.
V roce 1924 vyhrál urbanistickou soutěž ve Hradci Králové a vypracoval celkový regulační plán města, čímž výrazně přispěl k jeho modernizaci.
Práce Josefa Gočára se nacházejí po celé Česku, včetně Obchodního domu Wenke v Jaroměři, Důmu U Černé Matky Boží v Praze a Lázeňského domu - Gočárův pavilon v Lázních Bohdaneč.
Mezi významné stavby patří Dům U Černé Matky Boží v Praze, Lázeňský dům v Lázních Bohdaneč, a Legiobanka v Praze postavená ve stylu rondokubismu.
Josef Gočár byl jedním z průkopníků kubismu v architektuře, což se projevuje v jeho raných pracích jako je Dům U Černé Matky Boží v Praze.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.