První zmínky o mlýnu jsou známy již z roku 1586, později byl postaven nový mlýn, který byl v majetku bratrů Winternitzových. Budovy mlýna a sila jsou zapsány na seznamu národních technických památek. Komplex patří do desítky největších zařízení svého druhu v ČR.
První pardubická
stavba architekta Josefa Gočára (1880-1945) vznikla v letech 1909 a 1910 na břehu Chrudimky. Architektura mlýnů je
asociací babylonské Ištařiny brány a proto je pro stavbu typické
režné zdivo z tmavých a světlých cihel. Gočár v té době zároveň projektoval
lázeňský dům v Bohdanči, otevřený 1. května 1913, a kubistický palác
U Černé Matky Boží v centru Prahy. Josef Gočár je mnohými považován za největšího českého architekta 20. století.
A kdo že byla ona
rodina Winternitzů, po které byly automatické mlýny pojmenovány? Šlo o význanou rodinu, která výrazně ovlivnila
Pardubice počátkem 20. století. Bratři
Egon a Karel Winternitzové vlastnili v letech 1909-10 mlýn Valcha, který byl zrušen roku 1910. Následně proto
nechali vystavět nové Automatické mlýny. Členové rodiny Winternitzovy byli velmi činní ve veřejném životě Pardubic, avšak během genocidy za druhé světové války jich spoustu zahynula v nacistických koncentračních táborech.
Architektura Gočárových automatických mlýnů je
asociací babylonské Ištařiny brány. V druhé polovině minulého století levé nábřežní křídlo prodloužila čtyřpatrová přístavba, v areálu vznikly i další budovy. Od roku
2014 jsou mlýny
národní kulturní památkou.
V současnosti je
vlastníkem mlýnů pražský architekt Lukáš Smetana. Majitel mlýnů tvrdí, že
s opravami dominanty začne v roce 2020 a v roce 2021 je otevře. Lukáš Smetana také prozradil, že se hodlá v blízké době do Pardubic s rodinou přestěhovat a nejspíše bydlet přímo v Gočárových mlýnech. Areál je zatím přístupný v rámci různých menších akcí, které se odehrávají spíše v přístavbách.