Praha dodnes ukrývá elegantní stopy první republiky – od funkcionalistických vil a obchodních paláců přes slavné kavárny až po kina, pasáže a moderní obytné čtvrti. Vydejte se za architekturou, která spojila noblesu, sebevědomí mladého státu i nadčasový styl. Objevte místa, kde se psaly dějiny meziválečné Prahy a kde atmosféra první republiky žije dodnes.
Skvosty pražských vil
Jednou z
ikonických staveb první republiky je
Müllerova vila. Nechal ji v letech 1928–1930 postavit významný stavební podnikatel dr. Ing.
František Müller a dnes patří dům ke skvostům světové moderní architektury. Autorem projektu byl světoznámý architekt a teoretik
Adolf Loos ve spolupráci s
Karlem Lhotou. Adolf Loos zde vytvořil své vrcholné dílo, ve kterém se mu podařilo realizovat prostorový plán – tzv.
Raumplan. Vilu spravuje jí
Muzeum hlavního města Prahy.
Upozornění: Aktuálně je památka uzavřená z důvodu rekonstrukce.
Na
Smíchově objevíte
Winternitzovu vilu opět od
Adolfa Loose, který ji dokončil roku 1932. Stavitelem vily byl
právník Josef Winternitz, který si život v půvabném domě dlouho neužil. Spolu s dalšími členy rodiny za 2. světové války zahynul v koncentračním táboře. Také
Winternitzova vila vykazuje typické prvky Loosovy architektury, především nezvyklé uspořádání
vnitřních prostor (tzv. Raumplan),
promyšlený vestavěný nábytek či pečlivě vybrané obkladové
materiály v interiéru. Vila je otevřena veřejnosti a je možné ji navštívit také v rámci víkendových komentovaných
prohlídek nebo díky bohatého
kulturním programu, který zde probíhá. Také je možné se ve vile
ubytovat nebo si ji pronajmout na svatbu či k uspořádání
soukromého večírku.
Krásná je také
rodinná vila Otto Rothmayera z roku 1930, architekta, který se podílel na přestavbě
Pražského hradu a
zámku v Lánech pro prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka.
Asketická podoba vily se omezuje na základní útvary kvádru a válce, který ukrývá točité schodiště. Interiéry vily nebyly rozlehlé, avšak zcela zásadní bylo jejich
napojení na verandu a
malebnou
zahradu, kterou architekt sám navrhl.
Expozice ve vile připomíná osobitý styl architektonického díla Josipa Plečnika a Otto Rothmayera, jejich realizace a
život rodiny Rothmayerovy. Dům opět spravuje
Muzeum hlavního města Prahy.
Známý i neznámý Jože Plečnik
Otto Rothmayer byl žákem, přítelem i kolegou
proslulého slovinského architekta Jože Plečnika. Spolupracovali na vinohradském
kostele Nejsvětějšího Srdce Páně (1928 až 1932), dohlížel také na rekonstrukce tří ze čtyř nádvoří
Pražského hradu, návrhy
Jižních zahrad, doplnění
interiérů a úpravy
bytu pro prezidenta Masaryka. Stopy působení obou architektů jsou v areálu dodnes patrné, navíc po roce 1989 byly většinou citlivě obnoveny a připomínají je i pravidelné výstavy. Přesto je pár míst, která znají jen odborníci, například
Masarykovu vyhlídku s vinicí na severní hraně
Jeleního příkopu nebo
Masarykův včelín v
Produkčních zahradách Pražského hradu.
Památník na Vítkově a výhled na Prahu
Dnes už si jen těžko dokážeme představit
vrch Vítkov prázdný, tedy bez monumentální
budovy Národního památníku s
jezdeckou sochou Jana Žižky. A přesto: budova na počest československých legií vznikla teprve za první republiky v letech 1928–1938. Jedná se o
životní dílo architekta Jana Zázvorky (žáka Jana Kotěry). Pozoruhodné nejsou jen celoročně otevřené
interiéry s moderními expozicemi dějin 20. století, ale i
terasa s kavárnou a panoramatickou vyhlídkou na
Prahu. Na výzdobě budovy se podílela celá plejáda významných umělců: například Jakub Obrovský, Karel Pokorný, Jaroslav Horejc, Otakar Španiel, Max Švabinský a další.
Gočárův kostel ve Vršovicích a Janákův na Vinohradech
Kostel sv. Václava na Čechově náměstí ve
Vršovicích je proslulý pro svůj výrazný
konstruktivistický sloh, ale i jako náročná stavba, realizovaná jako vůbec první kostel v Čechách s použitím skeletové železobetonové konstrukce. Byl postaven v letech 1929–1930 podle projektu
architekta Josefa Gočára. Schodiště, rozložené v celé šíři kostela, vede do otevřené předsíně a z ní je přístup trojdílným hlavním vchodem do chrámové lodi. Zajímavé je řešení
stupňovitého profilu střechy kostela ve vztahu k dennímu osvětlení chrámové lodi: intenzita světla se symbolicky stupňuje směrem k hlavnímu oltáři. Na vrcholu věže ční jako maják
vysoký žlutý kříž, který bývá ve večerních a nočních hodinách osvětlen.
Husův sbor na Vinohradech byl postaven v letech 1930–1935 podle návrhu architekta
Pavla Janáka v konstruktivistickém stylu. Třídílná stavba se skládá z vlastní
modlitebny,
věže a
obytného domu. Kromě pravidelných bohoslužeb se v kostele konají koncerty, výstavy a přednášky. Součástí komplexu je i kolumbárium, které vzniklo v roce 1938 přestavbou z divadelního sálu podle návrhu arch. Jiřího Jakuba.
Vila bratří Čapků
Jedinečná
vila bratří Čapků na
pražských Vinohradech se zvolna mění v
muzeum. Jejím majitelem je
městská část Praha 10, která domu postupně vrací původní podobu z 30. let minulého století. Vila byla zbudována v letech 1923 až 1924 podle návrhu architekta Ladislava Machoně. Projekt od počátku počítal se
dvěma zrcadlově orientovanými, dispozičně
shodnými byty s vlastními vchody i brankou.
Karel Čapek se usadil v pravé polovině budovy s průčelím na jižní stranu,
Josef Čapek s rodinou v levé části s průčelím na sever. Část vily, kde žil Karel Čapek prochází postupnou obnovou. Vzniká zde muzeum, kde naleznete například knihovnu Karla Čapka, archiv, pokoj, kde se scházeli Pátečníci, či předměty z cest, které slavný spisovatel podnikl.
Barrandovské terasy prošly proměnou
Velké proměny se dočkaly také
Barrandovské terasy, legendární
výletní komplex na skále vysoko nad Vltavou. Barrandovské terasy architekta
Maxe Urbana se prvním návštěvníkům otevřely v září 1929 a okamžitě nadchly pražskou veřejnost. A pro příští desetiletí se terasy staly oblíbeným místem pro
setkávání nejen herecké smetánky z nedalekých filmových ateliérů. Po roce 1948 areál postupně chátral. Původní budova prošla v posledních letech
rozsáhlou rekonstrukcí. Dokončena byla náročná oprava podle
prvorepublikového vzhledu areálu. Vyrostl zde moderní rezidenční komplex, který navrhlo architektonické studio Kuba & Pilař. Terasy již
nebudou přístupné veřejnosti, slouží jako komplex apartmánů k dlouhodobému pronájmu.